Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T1 tuto výukovou prezentaci : 03 – Základy ručního opracování materiálů

3.1. Výběr materiálů, měření, rýsování Výběrem materiálu začíná technologický proces výroby každého výrobku. Materiál se pro daný výrobek vybírá tak, aby výrobek svou jakostí odpovídal platným normám. Volbu materiálu provádí při navrhování nábytku a ostatních výrobků architekt (návrhář). Druh materiálu, který má být použitý na výrobek, je vyznačen na technických výkresech, podle nichž se bude výrobek vyrábět. Pro výběr materiálu na daný výrobek platí kritéria, vztahující se ke druhu výrobku, jakosti materiálu a rozměrům materiálu:

Výběr materiálů, měření, rýsování a) Druh výrobku: podle toho, jakým podmínkám a namáhání bude výrobek vystaven, se vybírá vhodný druh dřeva. Například pro výrobky vystavené povětrnostním vlivům se volí dřevo, odolávající změnám vlhkosti a teploty, přede vším borové, modřínové a dubové. Pro výrobu rovného nábytku (skříňového) se používají hlavně velkoplošné materiály, na nosné konstrukce sedacího a stolového nábytku především masivní dřevo, apod.

Výběr materiálů, měření, rýsování b) Jakost materiálu: normy platné pro výrobky ze dřeva předepisují jakost použitého materiálu, dovolené vady, i vady, pro které nelze materiál na daný výrobek použít, například dovolený počet suků na 1m délky a jejich maximální velikost, velikost odklonu vláken, velikost a délku koncových trhlin, apod. Druh a množství dovolených vad závisí na požadavcích na pevnost a tvarovou stabilitu konstrukce výrobku.

Výběr materiálů, měření, rýsování c) Rozměry materiálu: závisí na rozměrech výrobků a jejich jednotlivých částí (dílců). Tyto rozměry jsou předepsány kótami na výrobních výkresech. Kóty udávají čisté (jmenovité) rozměry. Rozměry materiálu však musí obsahovat nadmíry. To znamená, že musí být zvětšeny o přídavky na opracování. S těmito nadmírami musíme počítat při vypracováváni nářezových plánů, tj. nákresů schémat, podle kterých se bude provádět dělení materiálu. Vypracování těchto schémat se provádí s ohledem na co nejvyšší výtěžnost materiálu s co nejmenším podílem nevyužitelného odpadu.

3.1.2 Měření materiálů Rozměry výrobků a dílců jsou na výkresech kótovány v milimetrech (mm), u dýh s přesností na 0,1 mm. Rozměry materiálů se měří v cm nebo v mm, tloušťky dýh v desetinách mm. Rozměry se značí: l = délka, b = šířka, h = tloušťka.

3.1.2 Měření řeziva Délka řeziva je definována jako nejkratší vzdálenost obou čel. Měří a udává se v cm, zaokrouhlená na celá čísla. Tloušťka se měří v mm v kterémkoliv místě řeziva, nejméně však ve vzdáleností 15 mm od čela. Šířka řeziva se měří v polovině délky, udává se v celých cm. Měření se provádí u omítaného řeziva (s ořezanými boky do pravého úhlu s plochami) na libovolné ploše. U neomítaného řeziva (s neořezanými-oblými boky) o malé tloušťce do 24 mm se šířka měří na levé ploše (užší plocha odvrácená od středu, bližší k okraji kulatiny), u tlustšího řeziva na levé i pravé ploše (širší a bližší ke středu) a výsledná šířka se vypočítá jako aritmetický průměr obou změřených šířek, který se zaokrouhluje na celé číslo (obr. 3.1 – viz obrázek na následující straně).

Měření řeziva Řezivo se dodává a eviduje v m3, ve stejných jednotkách se počítá spotřeba masivního dřeva na výrobek. Měření řeziva : 1 – měření délky

Měření řeziva Měření řeziva : 2 – měření tloušťky

Měření řeziva Měření řeziva : 2 – měření šířky řeziva h – tloušťka, l – délka, b – šířka, b1 - šířka levé plochy, b2 – šířka pravé plochy

3.1.2.2 Měření dýh Délka se měří ve směru vláken dýhy v odstupech po 5 cm, udává se v celých cm. Šířka se měří napříč vláken v polovině délky listu po 1 cm, udává se v celých cm. Tloušťky dýh jsou dané z výroby s přesností na 0,1 mm, neměří se. Tloušťky dekoračních dýh používaných k dýhování plošných dílců se obvykle pohybují v rozmezí 0,6 až 0,8 mm. Spotřeba dýh na výrobek se počítá v m2, ve stejných jednotkách se dýhy dodávají a eviduji na skladech materiálu.

3.1.2.3 Měření konstrukčních desek Konstrukčními deskami rozumíme velkoplošné materiály používané na plošné dílce (korpusy skříní, stolové desky, atd.). Délka a šířka všech konstrukčních desek se měří a udává v cm, tloušťka v celých mm. Délky konstrukčních desek se měří (obr. 3.2 – na další straně): u překližek ve směru vláken vrchní dýhy - překližovačky; u laťovek ve směru vláken laťovkového středu; u aglomerovaných desek ve směru většího rozměru.

Měření konstrukčních desek Obr. 3.2 Určování délky a šířky konstrukčních desek 1,2 - překližka

Měření konstrukčních desek Obr. 3.2 Určování délky a šířky konstrukčních desek 3 – třívrstvá laťovka 4 – pětivrstvá laťovka

Měření konstrukčních desek Obr. 3.2 Určování délky a šířky konstrukčních desek 5, 6 – dřevotřísková deska

3.1.2.4 Měřící pomůcky Délkové a šířkové rozměry se nejčastěji měří pomocí skládacího metru. Skládací metr je dlouhý jeden nebo dva metry a je rozdělený na cm a mm. Tyčová měřidla dlouhá jeden až pět metrů se používají k měření i vyznačování rozměrů. K měření délek rovných, ale především zakřivených dílců se používají ocelové svinovací dvoumetry. Velmi dlouhé rozměry se měří pomocí pásem dlouhých až 30 m. Pásma jsou obvykle ocelová.

Měřící pomůcky K měření tlouštěk a vnějších i vnitřních průměrů se používají posuvná měřidla, která umožňují měřit rozměry s přesností na 0,1 mm. Úhly se měří pomocí úhloměrů pevných nebo pohyblivých. Pravý úhel se měří i rýsuje pomocí úhelníku, pokos (úhel 45°) pomocí pokosníku a ostatní libovolné úhly se měří, přenášejí i rýsují pomocí stavitelného pokosníku.

3.1.3 Rýsování rozměrů Na hrubé přířezy z masivního dřeva i z konstrukčních desek se rýsují rozměry s předepsanými nadmírami. U řeziva rýsujeme rozměry na pravou stranu desky (obr. 3.3 – viz následující strana), protože řezivo bývá po vysušení prohnuté do žlábku a pokládá se levou stranou na pracovní stůl (nebo na stůl stroje). Rozměry se rýsují silnou měkkou tužkou. Pro rýsování na částečně opracovaných materiálech se místo tužky může použít rejsek nebo truhlářské šídlo. Rejsek se používá k rýsování čar rovnoběžných s hranou, rýsování čepů a rozporů, apod.

Rýsování rozměrů Obr. 3.3. Pravá a levá strana řeziva P - pravá strana, L - levá strana

Rýsování rozměrů Oblouky a kružnice se rýsují pomocí různých druhů kružidel. Rozměry dílců zakřivených tvarů se rýsují pomocí šablon, které se pro daný tvar vyrobí. V sériové výrobě se rýsování nahrazuje nastavením zarážek na stole stroje, které přesně vymezují polohu dílce a místo řezání, anebo naprogramováním číslicově řízeného stroje. Narýsované čáry musí být přesné a zřetelné. Chybná čára se označí vlnovkou, která se kreslí přes tuto čáru.