Heritabilita multifaktoriálních chorob, Dědičnost vázaná na pohlaví seminář č.427 Dědičnost

Dědičnost vázaná na pohlaví Klíčová slova: znaky úplně vázané na pohlaví, znaky neúplně vázané na pohlaví, gonozomy (heterochromozomy), hemizygot, dědičnost gonozomálně dominantní (XD), dědičnost gonozomálně recesivní (XR), holandrická dědičnost, testes determinující faktor (SRY), znaky pohlavím ovlivněné a ovládané

Sbírka příkladů z genetiky kap.6, str.25-27 1. Jaká  je pravděpodobnost že ze 6ti synů ženy - nosičky hemofilie budou 3 zdraví a 3 hemofilici? 2. Jaká  je pravděpodobnost že ze 6ti dětí ženy nosičky hemofilie budou 3 děti zdravé a 3 postižené  hemofilií? 3. Popište situaci v následujících 3 rodokmenech, kde muž III/l má Duchennovu muskulární dystrofii. V čem se tyto rodokmeny liší? Jaké je riziko, že ženy v rodokmenu jsou nosičky mutovaného genu?

a) b) c)

4) Dva zdraví jedinci uzavřeli sňatek. Otec ženy byl hemofilik 4) Dva zdraví jedinci uzavřeli sňatek. Otec ženy byl hemofilik. Rodiče muže jsou zdraví, ale jeho dědeček z matčiny strany byl hemofilik. Jaké je riziko postižení pro jejich syna? Pro jejich děti? 5) Zdravá žena, jejíž dědeček z matčiny strany má hemofilii se ptá na riziko pro své dítě. Jaké je riziko pro její syny ? 6) Popište situace, kdy žena může být postižena hemofilií. 7) Která žena může být označena za jistou nosičku hemofilie? 9) Porucha matrice zubní skloviny je děděna XD. a) Zdravá žena si vzala postiženého muže. Jaká  je pravděpodobnost postižení pro dcery, pro syny? b) Postižená  žena si vzala zdravého muže. Jaká  je pravděpodobnost, že jejich 4 děti budou všechny zdravé?

10. Budou všechny dcery barvoslepého muže trpícího hemofilií přenašečkami obou recesivních alel? Jak to bude s výskytem obou znaků u synů těchto dcer? 11. Muž hemofilik se oženil s normální ženou, v jejímž rodě nebyl zaznamenán žádný případ hemofilie. Jaká je pravděpodobnost, že jejich děti budou mít hemofilii? Jaká je pravděpodobnost, že jejich děti budou nosiči hemofilie? 13. Předčasná lysivost se u mužů jeví jako dominantní znak. Pro projev dominantní alely v heterozygotním stav je zřejmě třeba přítomnosti mužských pohlavních hormonů, neboť v heterozygotní konstituci (Bb) u ženy se neprojeví. Jaké lze očekávat genotypy a fenotypy u dětí těchto rodičů Posuzujte zvlášť chlapce a děvčata a) matka bb x otec BB b) matka Bb x otec Bb c) matka BB x otec bb d) matka bb x otec bb

Multifaktoriální dědičnost – heritabilita Klíčová slova: Polygenní, multifaktoriální, kvantitativní dědičnost, faktory prostředí, dědičná dispozice, teorie prahu, empirické riziko, Edwardsův vzorec, studium dvojčat, dvojčata monozygotní a dizygotní, konkordance a diskordance znaků, heritabilita (dědivost)

Heritabilita = stupeň genetické determinace znaku Dvojčecí (gemeliologická) metoda: MONOZYGOTNÍ (jednovaječná) geneticky identická DIZYGOTNÍ (dvouvaječná) znaky konkordantní ( shodný znak u obou jedinců) znaky diskordantní ( znak má pouze jeden člen páru)

Heritabilita – výpočet z dvojčecích studií KMZ – K DZ H= 100 - KDZ H = 0 – 0.2 nízký podíl dědičnosti H = 0.2 – 0.5 střední podíl dědičnosti H = 0.5 – 1.0 vysoký podíl dědičnosti Nízké H = větší možnost prevence K = konkordance = shoda v %

Sbírka příkladů z genetiky, kap.8, str. 32 2) Vypočtěte hodnotu heritability a posuďte sílu dědičné dispozice pro a) schizofrenii, je-li konkordance monozygotních dvojčat 75%, konkordance dizygotních 15%. b) Hypertenzi, je-li shoda monozygotních dvojčat 35%, dizygotních 2,7% 3) Vypočtěte riziko pro příbuzné 1.stupně, je-li frekvence rozštěpu v populaci 0,0016.

Jaké je riziko opakování vady v dalším těhotenství? 4) Dva zdraví rodiče mají dceru postiženou rozštěpem páteře. Četnost vady v populaci je 0,0009. Jaké je riziko opakování vady v dalším těhotenství? Jaké je riziko pro dítě postižené dcery? 5) Jedno MZ dvojče manifestuje AD chorobu, druhé ne. Vysvětlete dvě možné příčiny.

Bárta I, Polívkova Z. Langová M.:Sbírka příkladů z genetiky UK Praha, Nakladatelství Karolínum 2002 Thomposon a Thompson: Klinická genetika, kapitola 15: Genetika onemocnění s komplexní dědičností, str. 280-287, 6. vydání