Ing. Eliška Kotíková Kokořínsko, 6.11.2004 Ochrana vod Ing. Eliška Kotíková Kokořínsko, 6.11.2004 Brainstorming – jaké problémy ochrany vod Málo pitné vody (globální vodní stres) – dle % odběrů vody z celkového dostupného ročního množství Znečištění Neudržitelné rybaření Globální změna vodních cyklů, zvyšování hladiny oceánů,

Globální vodní stres Nevylučuje povodně: Povodně 2002: srážky byly extrémní, zato ale tvořily pouze 68 % toho, co je u nás fyzikálně možné. Případy kumulace povodní jsou z minulosti známé (1871, 1890, 1897, 1899). Rok 2003 naopak nejsušší za posledních 30 let s nadnormální teplotou.

Hlavní znečišťující látky BSK5 CHSKCr kyslíkový režim Dusík (NO3- …) Fosfor živiny Nerozpuštěné látky Těžké kovy Ropné látky

BSK svět

Dusičnany - změna

Fosfor – změna

ČR ?? – ptát se

Odběr povrchových vod ČR

Odběr podzemních vod ČR

Vypouštění do vod povrchových ČR

Hlavní zdroje znečištění Bodové Obce Průmyslové zdroje Soustředěná živočišná výroba Plošné Zemědělství Eroze Atmosférická depozice Havarijní Zemědělství představuje v současné době jeden z nejvážnějších zdrojů ohrožení kvality povrchových vod

Vývoj vypouštěného znečištění ČR Za rok 2001 a 2002 nebyly údaje o zpoplatněném znečištění k dispozici s ohledem na přesun kompetencí u poplatků za znečištění na krajské úřady podle zákona č. 254/2001 Sb.; od roku 1999 se místo BSK zpoplatňuje CHSK.

Monitoring kvality vod Počátky v 60. letech 20. století Fyzikálně-chemický Koncentrace látek ve vodě Biologický Typ vodního společenství – celkový zdravotní stav vodního ekosystému Třídy I-V Síť kontrolních profilů na řekách + také kontrola podzemních vod na odběrných místech (mělké a hluboké vrty + prameny) – bodový monitoring Biologický – vypovídá o větším úseku toku (mobilita organismů)

Zdroj: Zpráva o stavu ochrany vod ČR, 2002

Změny znečištění toků Zdroj: PřFUK, 2003 Změny znečištění toků v české části povodí v 90. letech - organické znečištění, ukazatel BSK5. Zatímco na velkých tocích dochází k poklesu znečištění, drobné vodní toky v okrajových částech povodí zaznamenávají nárůst zátěže zejména v oblasti komunálního znečištění. Pramen: J. Langhammer, 2003; Data ČHMÚ, VÚV

Dusíkaté látky v podzemních vodách Jakost podzemních vod se měří 2x ročně v mělkých a hlubokých vrtech a na pramenech (státní monitorovací síť jakosti podzemních vod) – celkem se jedná o 463 objektů v roce 2003. Je stanovováno celkem 120 ukazatelů. Především je kladen důraz na nebezpečné látky. Měření se provádí jako hodnocení překročení meze stanovitelnosti, potom A,B,C dle Metodického pokynu MŽP z roku 1996 a potom je to také porovnáváno s limity pro pitnou vodu. Nadlimitně pro požadavky na pitnou vodu vychází zejména dusičnany, CHSKMn. Především mělké vrty mají problémy se znečištěním (ne všechny, ale cca 40 %). Zdroj: Zpráva o stavu ochrany vod ČR, 2002

Politika ochrany vod

ČOV Plzeň

Množství ČOV IN do ČV cca 8000 Kč/obyvatele, do kanalizace cca 4x tolik; Kanalizace 80% obyvatel, vodovod 86% obyvatel IN do roku 2010 cca 80 mld. Kč

Nástroje politiky ochrany vod Povinnost: ČOV obce Imisní a emisní standardy Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových Dotace Dobrovolné dohody Prací prášky Česká stomatologická komora zejména pro výstavbu kanalizačních systémů a čistíren městských odpadních vod v aglomeracích kategorie 2 000 – 10 000 ekvivalentních obyvatel a na intenzifikaci (odstraňování dusíku a fosforu) čistíren městských odpadních vod nad 10 000 EO v tzv. citlivých oblastech Prioritou zůstává především výstavba čistíren odpadních vod a kanalizačních systémů u obcí o velikosti 2000 – 5000 EO, rekonstrukce a modernizace stávajících čistíren v kategorii nad 5 000 EO a dovybavení sídel menších než 2 000 EO s kanalizací čistírnami odpadních vod V zemích Evropské unie platí jednotné imisní a emisní standardy pro ochranu jakosti povrchových vod

Imisní standardy ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod celkem 124 ukazatelů Imisní standardy vyjadřují přípustné znečištění povrchových vod při průtoku Q355 Dosažení dobrého stavu vodních útvarů povrchových vod podle Rámcové směrnice 2000/60/ES o vodní politice Společenství do 22. 12. 2015.

Přechodné období Směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod Aglomerace 2 000 – 10 000 EO ČOV Intenzifikace (N, P) >10 000 EO Pouze v citlivých oblastech (tzn. celá ČR)

Poplatky za vypouštění zn. vod