VESMÍR A HVĚZDY

Objevování a dobývání vesmíru Heliocentrická soustava – Mikuláš Koperník (15. století) První umělá družice - Sputnik (1957) První let do vesmíru – Jurij Gagarin (1961) Přistání na Měsíci – Neil Armstrong (1969) První vesmírný turista – Denis Tito (2001)

Prostor ve vesmíru Jelikož se vesmír neustále rozpíná nemůžeme nikdy dohlédnout dál, než jak je vesmír starý, protože rychlost šíření světla je konečná (300 000 km/s). Proto dohlédneme pouze tak daleko, jak starý je vesmír (dnes je tedy horizont kam se dá dohlédnout asi 15 miliard světelných let). V E S M Í R N Ý P O T

Čas ve vesmíru Více info - čtěte poznámky lektora Od okamžiku vzniku vesmíru, události, které se říká horky velký třesk, uplynulo přibližně 15 miliard let (tj. asi 214 milionů po sobě následujících lidských generací!) Nikdy nemáme možnost poznat co se děje ve Vesmíru právě teď, je to díky rychlosti světla (300 000 km/s). Takže událost, která se stala na Měsíci můžeme zpozorovat na Zemi se zpožděním 1 sekundy, světlo, jež opustilo Slunce dopadne na Zemi asi za 8 minut, pro tělesa ze Sluneční soustavy naroste zpoždění na několik hodin. Ovšem z druhé naší nejbližší hvězdy Proximy letí světlo více než 4 roky. Hvězda Rigel v souhvězdí Orion se nachází 1 300 světelných let – to znamená, že světelné paprsky z této hvězdy opustili hvězdu 7. století (příchod Slovanu do české kotliny). A co teprve fotony z kupy galaxií v Panně? Ty se vydali na svou pouť v době, kdy na Zemi ještě žili dinosauři, tedy asi před 70 miliony lety!!!! Představme si jeden rok stáří vesmíru zkrácený na 1 sekundu – tedy do 500 let: 0 = Velký třesk, 32 let = zárodky galaxií (naše po 100 letech) v roce 330 = formování Sluneční soustavy v roce 466 = se formují první savci před 25 dny se objevuje člověk, náš letopočet začal před 30 minutami, pře 8 minutami objevil K. Kolumbus Ameriku….

Složení vesmíru hvězdy a mezihvězdná hmota (planety, měsíce, hvězdný prach, komety atd.).

Zápis: Vesmír a hvězdy Nekonečný a stále se rozpínající vesmír (stáří asi 15 miliard let – Velký třesk) se skládá z hvězd (nejbližší Slunce) a mezihvězdné hmoty (planety, měsíce, hvězdný prach, komety atd.). Vesmír Galaxie sluneční soustava Země

VESMÍR Obrázek Hubbleova ultra hlubokého pole s vysokým rozlišením zobrazuje pestrý rozsah galaxií, z nichž každá se skládá z miliard hvězd. Ekvivalentní oblast oblohy, jakou zabírá obrázek, je zobrazena v levém dolním rohu. Nejmenší, nejčervenější galaxie, kterých je přibližně 100, jsou ty nejvzdálenější, jaké optický dalekohled kdy zachytil a které existovaly již krátce po velkém třesku. Světlou barvu mají mladší galaxie (k těm patří i naše Galaxie).

Předešlý snímek hlubokého Vesmíru pořídil Hubbelův vesmírný dalekohled Předešlý snímek hlubokého Vesmíru pořídil Hubbelův vesmírný dalekohled. Díky jeho snímkům můžeme nahlédnout přibližně 13 miliard let do minulosti a hledat galaxie, které existovaly mezi 400 a 800 miliony let po velkém třesku.

GALAXIE Galaxie v Andromedě je spirální galaxie vzdálená přibližně 2,5 miliónů světelných let od Země v souhvězdí Andromedy (Je také známá pod označením Messier 31, M31 a NGC 224.) Galaxie v Andromedě je nejbližší spirální galaxie od naší Mléčné dráhy, ale není nejbližší galaxií. Galaxie v Andromedě je největší galaxie z Místní skupiny galaxií, která také obsahuje naši Mléčnou dráhu, Galaxii v Trojúhelníku a přibližně 30 dalších menších galaxií.

MILKY WAY (MLÉČNÁ CESTA, MLÉČNÁ „DRÁHA“) Naše domovská Galaxie patří k typu spirálních galaxií. Velké množství vzdálených hvězd ve spirálách ramene vytváří na nočním nebi bělavý pás - Mléčnou dráhu. Naše Galaxie má asi 300 miliard hvězd. Slunce i Sluneční soustava se nacházejí asi 25 000 světelných let od středu Galaxie, jejíž průměr měří přibližně 100 000 světelných let. Spatřit celou naší Galaxii je téměř nemožné. Naši situaci si můžeme přirovnat k  tomu, jako bychom pozorovali město z jeho centrálních částí. Jediný způsob, jak si ji ale můžeme přiblížit, je ten, že se podíváme na jinou, podobnou galaxii.

MÍSTNÍ RAMENO MLÉČNÉ DRÁHY Pozorovatelná část místního ramene Mléčné dráhy. Panoramatický interaktivní pohled na pozorovatelnou část si můžete prohlédnout ZDE a k tomu přikládám i katalog objektů hlubokého vesmíru NGC, kterými jsou objekty na fotografii popsány.

SLUNEČNÍ SOUSTAVA Kliknutím na obrázek se dostanete na webové stránky věnující se naší sluneční soustavě. http://solarsystem.nasa.gov/planets/

Další informace: Vesmír a Mléčná dráha Sluneční soustava Sluneční soustava (EN) Země ve vesmíru Videa – Tajemný vesmír (1. série) Videa – Tajemný vesmír (2. série)