Léčivé rostliny a byliny - sběr a způsoby přípravy Sběr Pro sběr je důležité nejen rostliny dobře znát, ale i dbát na to, aby se sbíraly ve správný čas, na správném místě a správným způsobem. Nejlepší léčivé účinky mají rostliny čerstvě nasbírané. Čerstvé rostliny můžeme sbírat v časném jaru, někdy již od konce února a až do listopadu. Některé najdeme i v zimě pod sněhovou pokrývkou – pokud si pamatujeme jejich stanoviště (například vlaštovičník větší). Sbíráme je v době, kdy mají největší obsah léčivých látek: Květy – na začátku vykvétání Listy – před a po odkvetení Kořeny – časně na jaře nebo na podzim Plody – když jsou zralé

Sušení Rostliny před sušením nemyjeme, ale nadrobno je nařežeme. Nasbírané byliny volně rozložíme na plachtu nebo nepotištěný papír a sušíme ve stínu, anebo na vzdušném, teplém místě (na půdě), pokud možno rychle. Kořeny, kůru nebo velmi vodnaté rostliny musíme někdy sušit umělým teplem. Přitom však teplota nesmí překročit 35 oC. Kořeny důkladně omýváme, větvičky jmelí a vrbovky raději před sušením rozřežeme. Na zimu ukládáme jen ty rostliny, které po usušení při zlomení praskají. Pro uschování léčivek jsou nejvhodnější sklenice (nejlépe zelené) nebo uzavíratelné krabice. Nepoužíváme plastové a plechové nádoby. Rostliny chráníme před světlem. Zásobíme se pouze na zimu! Rostliny po čase ztrácejí léčebné účinky.

Příprava čaje Zápar nebo nálev: Čerstvé rostliny umyjeme, pokrájíme a dáme do skleněného džbánku nebo nekovového hrnečku. Vodu uvedeme do varu, odstavíme a zalijeme jí rostliny. Čerstvé rostliny vyluhujeme velmi krátce (stačí půl minuty!). Čaj musí být světlý, bledožlutý nebo světle zelený. Sušené rostliny necháváme vyluhovat déle (jednu až dvě minuty). Takto připravený čaj je lahodnější a má i příjemnější vzhled. Výluh za studena (macerát): Některé rostliny (např. sléz, jmelí bílé, puškvorec) se vařit nesmějí, neboť působením tepla by ztratily léčivé účinky. Z těchto rostlin získáváme čaj jen vyluhováním za studena. Množství uvedené v návodech u jednotlivých rostlin necháme vyluhovat ve studené vodě 8 až 12 hodin (přes noc), potom jen mírně zahřejeme (na teplotu vhodnou k pití) a denní dávku nalijeme do termosky (skleněné), kterou jsme před tím vypláchli vřelou vodou.

Dále se z bylin můžeme vyrábět: - Tinktury (esence) - Čerstvá šťáva - Kaše z bylinek - Bylinné „parné“ zábaly - Příprava masti a oleje

Bez černý má bílé květy a plody má černé.Bezu černému se říkalo různě například psí bez nebo smradlaví bez a jiné názvy. Z černého bezu se dělá i domácí šťáva, marmeláda nebo bezové víno. Bez černý 

Černý bez léčí a čistí tělo od usazených toxinů a je také výborným pomocníkem v chřipkovém období. Své místo si najde nejen v lékárničce, ale také v kuchyni. Listy obsahují pryskyřici, glykosidy, sambunigrin, sambucin a dost velké množství vápníku. Vhodné jsou pro přípravu obkladů. Mladé listy rozmačkáme válečkem na nudle a přikládáme na bolestivé záněty kloubů, znehybněné klouby, na končetiny postižené revmatismem.