ICHDK a poruchy periferní cirkulace Mgr.Pavla Formanová 3.LF UK

ICHDK Příčiny ICHDK: Aterosklerosis obliterans Buergerova choroba – thrombanginitis obliterans Artérie na DK: bifurkace břišní aorty v oblasti L1,2 na a. iliacu communis dx., sin., které se rozdělí ještě na ext., int. int. ústí do malé pánve, ext. do DK ext. se dále větví na a. femoralis, a. poplita, a.tibialis anterior a post.,a.dorsalis pedis Buergerova choroba – zánětlivé onemocnění cév (vaskulitida), vedoucí k jejich zúžení s následným nedokrvením orgánů; postihuje často drobné cévy DKK, někdy zasaženy i vnitřní orgány; nemoc postihuje především mladší muže, kuřáky. Jejímu vzniku mohou předcházet opakované povrchové záněty žil. V těžkých případech vede toto onemocnění ke gangréně a amputaci končetiny.

Objektivní, funkční a pomocná vyšetření tepen palpace pulsu na tepnách auskultace tepen pomocí fonendoskopu – šelesty v místech zúžení vyšetření UZ měření tlaku polohový test, test chůze, zátěžový test

Funkční klasifikace poruch prokrvení DKK (modifikace dle Fontaina) I. stupeň asymptomatické stadium, přichází se na něj náhodně např. při Dopplerově vyšetření x na tepnách slyšitelné šelesty, pacient vnímá větší únavu DKK II. stupeň klaudikační stadium, největší možnost léčení, končetiny jsou bledší, chladnější II.a klaudikace nad 200m při chůzi II.b klaudikace pod 200m II.c klaudikační vzdálenost je menší než 50m III.stupeň stadium klidových klaudikací v prstech nebo v noze, objevují se v klidu na lůžku, vymizení ochlupení na končetinách IV. stupeň stadium trofických změn – defekty, gangrény, nekrózy IV.a často přechod z II.b do IV.a, stadium kdy se objevují gangrény, nekrózy, je zachován kolaterální oběh IV.b stadium, kdy chybí kolaterální oběh, cévně není nahrazeno cévní zásobení místa se zúžením, do IV.a pokud je ICHDK spojena s DM, pak je velmi špatné hojení ran, častý výskyt gangrény

Vyšetření u ICHDK jako u kardiaků tzn. TF, TK, DF měření obvodů DKK měření délek DKK absolutní, relativní, pokud se nám při chůzi zdá asymetrie POLOHOVÝ TEST, TEST ZÁTĚŽOVÝ, TEST CHŮZE využití metronomu akutní tepenný uzávěr je absolutní KI fyzioterapie!

Akutní tepenný uzávěr je KI pro fyzioterapii embolus je nejčastěji ze srdce bolest z ischemie!!! bledost končetiny chladná končetina nelze napalpovat periferní pulsace možné parestezie (změna citlivosti), ochrnutí nebezpečí z prodlení – vznik gangrény

Polohový test principem ZK je ztížení přítoku krve do elevovaných DKK, kde předpokládáme obliteraci pacient leží na zádech, DKK zdvihne pokud možno kolmo k zemi, může si podepírat stehna rukama pac. střídavě provádí F a EX v hlezenních kloubech, pokud možno oba pohyby za 1s, dle metronomu, provádí 2 min. norma – na kůži se nevyskytují žádné změny uzávěry způsobují v průběhu elevace skvrnité až difuzní zblednutí kůže, může dojít až k pocitu bolesti, která přeruší elevaci po 2 min. se pac. rychle posadí, DKK nechá viset dolů, u zdravých cév dojde během 5s k difúznímu zčervenání nohou, po 10s se naplní žíly na dorsu nohy uzávěr se projeví pozdější hyperémií, ale i pozdější náplní žil při rozsáhlém uzávěru tepny se žíly plní dříve než dojde k hyperémii

Zátěžový test Dřepy a podřepy provádí se pokud je vysoký uzávěr aorta abdominis, a.iliaca comunis, ext. dřepy se provádí pouze u mladších jedinců, fyzicky zdatnějších, kteří nemají jiná závažnější onemocnění, při postižení obou DKK bolest je lokalizovaná v oblasti sedacího svalstva, třísel, stehen a pánve Výstupy na paty a na špičky podezření na postižení a. femoralis, a. poplitea testování jedné nebo obou DKK pokud pac. nezvládne stoj na patách, tak provádí stoj na plná chodidla, důležitější jsou vždy výstupy na špičky bolest se objevuje v oblasti stehen a lýtek Plantární a dorsální F nohy podezření na postižení a. tibialis ant., post. pohyb nohy je prováděn za současné F kyčle a kolene v leže na zádech, chodidlo je opřené o podložku bolest je v oblasti lýtek, bérce a nohy Testování HK - zvedání 1/2 kg činky do vzpažení při uzávěru a. axillaris, carotis, brachialis počet výkonů se počítá do první bolesti, první únavy (není zde tak typická bolest jako u DK

Zátěžový test pohyby se provádí do subjektivních klaudikačních bolestí pacienta, terapeut počítá počet provedených pohybů test samozřejmě ukončujeme pokud se objeví kardiální či jiné komplikace pacient nemusí dodržet stanovené tempo, výkony provádí vlastním tempem, je nutné to uvést do dokumentace zátěžový test 1x za 14 dní nebo dle potřeby

Zátěžový test při dřepech a podřepech je rychlost na metronomu 66, možné je přidržení (pozor na vzpírání o HK), dávat pozor na souhyby, nezvedat paty od podložky, při podřepech jsou stehna a plosky rovnoběžné při výstupech na patu, na špičku je rychlost 72 při plantární a dorsální F je rychlost 88 pokud je postižená pouze jedna DK, pak ta druhá je v odlehčení

Test chůze chůze dle metronomu, délka chodby 30m, rychlost 120 kroků/min. (metronom 116) při tomto testu se u pacientů nejprve objevují avizující bolesti, tzn. ujdou ještě kousek než přijdou pravé klaudikační bolesti (začátek šetřící chůze s tendencí zpomalit tempo), které ho přinutí zastavit, zapisujeme obě vzdálenosti test ukončujeme při prvním pocitu bolesti v končetině, zaznamenáme, kolik metrů pacient ujde pokud pac. nemůže test provést, např. v důsledku věku nezvládne rychlost, tak necháme pomalejší tempo, lékaři dáváme informaci, že test nebyl standardní, pac. má své tempo, výpočet pro trénink zůstává 2/3 pokud by se při testu vyskytly kardiální nebo dechové obtíže (bolesti na hrudi, dušnost), tak je nutné test zastavit, nutno zhodnotit, zda se LTV bude moci provádět test chůze opakujeme asi 1x měsíčně

Možnosti fyzioterapie u ICHDK Kondiční cvičení v různých polohách, neprovádět ve stoji, aby nohy nebyly unavené na intenzivní intervalový trénink možné využít nářadí, náčiní možnost i silových cviků, pokud se součastně nevyskytuje jiné interní onemocnění, u kterého jsou silové cviky KI cvičení zaměřeno na posílení HK (někteří pacienti jsou po výkonu odkázáni na pomůcky při chůzi), trupu nutno před a po měřit TF, TK, během cvičení alespoň jednou změřit TF!!! PROVÁDÍ SE 1x DENNĚ

Možnosti fyzioterapie u ICHDK Intenzivní intervalový trénink cvičení se provádí při léčbě konzervativní nebo po cévní rekonstrukci (u angioplastiky PTA po 24 hod klidu, u bypassu x bifurkační protéze po 6 týdnech po operaci) následuje po KC vychází ze zátěžového testu, tréninkové zatížení je výpočet 2/3 (u starších pacientů, méně zdatných), 3/4 (u mladších jedinců, zdatnějších) trvání tréninku 10 – 15 min., provádí se ve stoji, takže je dobré při KC DKK nezatížit na začátku i na konci kontrola TF, TK, TF i mezi cvičením PROVÁDÍ SE 2- 3x DENNĚ při hospitalizaci nebo doma KI jsou klidová bolest v DKK, trofické defekty pokud neznáme přesné uzavření tepny v %, pak zátěžový test provádíme na každé DK zvlášť Posilování svalů pod místem uzávěru vede k tvorbě kolaterálního řečiště!!!!! Příklady: např. 15 výstupů na špičky, odpočinek v sedě, nohy jsou na zemi, asi 0,5 - 3 min., záleží na subjektivním pocitech pacienta, 4x opakovat např. pokud je zúžení kombinované, obě DKK horní zúžení + jedna DK dolní zúžení, tak se provádí podřepy, odpočinek, výstupy, odpočinek, obojí se provádí min. 3x (celkem 6x) pokud je každá DKK jinak uzavřená, tak se trénuje každá zvlášť, trénink začíná 1.horší DKK (má pak delší pauzu), 2.lepší DK, 3. odpočinek, celkem 4x

Doporučení Pacienti s ICHDK jsou velmi často ještě v pracovním procesu, proto doporučujeme: KC ve volném čase IIT – 2x denně (ráno a večer) třetí IIT nahradí např. pracovní proces vhodná turistika, plavání, Vasotrain – viz. FT sportovní obuv – lehká, pevná, neklouzající, při chůzi venku nutno nohy v teple, jinak snadné prochladnutí

PORUCHA ŽILNÍ CIRKULACE Žilní onemocnění: Varices cruris – křečové žíly Tromboflebitidy – povrchové žíly Flebotrombózy - hluboké žíly Vyšetření: provádí se jako u kardiaků odebrat podrobnou anamnézu o vlastním onemocnění, ostatních chorobách stejně jako u tepenných onemocnění měříme délky a obvody DKK, měříme hlavně v místě největšího otoku zjišťujeme tzv. Homansův příznak – při dorsální F nohy se objevuje bolest v lýtkách, positivní při hluboké žilní trombóze do dokumentace každý den zaznamenáváme TF před i po cvičení, TK pokud je ordinován lékařem Zjišťujeme palpací bolestivost, edémy; ZK poklepem a zaškrcováním; UZ Varices cruris – žilní nedostatečnost DKK, která se projevuje otoky, častými záněty (tromboflebitidami) a v některých případech i bércovým vředem. Rizikový faktor vzniku hluboké žilní trombózy (flebotrombóza) – ta může být příčinou vzniku varixů. Tromboflebitida – povrchový zánět žil, bolestivost a zčervenání v průběhu žíly. Často u pacientů s varixy. Na HK může vzniknout po injekční aplikaci látek do žíly. Nemocného neohrožuje na životě. Flebotrombóza – vzniká často u imobilních pacientů s křečovými žilami, dále u pacientů po operacích. Projevuje se otokem, bolestí, teplotou, tachykardií. Ohrožuje nemocného embolizací plic

Testy – zkoušky žilního systému PERKUTORICKÁ ZKOUŠKA pac. stojí, ter. palpuje varixy špičkami prstů jedné ruky, prsty druhé ruky poklepává na stehno při chlopňové nedostatečnosti cítíme zachvění prstů nad varixem PERTHESOVA ZKOUŠKA test průchodnosti hlubokého žilního systému stojícímu pacientovi zaškrtíme nohu těsně nad varixem (nejčastěji bývá pod kolenem), dojde k uzavření povrchových žil potom necháme pacienta rychle chodit pokud jsou hluboké žíly průchodné, pak se naplněné povrchové varixy vyprázdní při neprůchodnosti hlub. žil se objeví zvětšená náplň varixu, cyanóza, bolest LINTONOVA ZKOUŠKA stojícímu pacientovi zaškrtíme nohu těsně nad varixem (pod kolenem), dojde k uzavření povrchových žil potom si lehne a DKK lehce elevuje při průchodnosti hlubokých žil se varixy vyprázdní

Prevence onemocnění žil vyvarovat se dlouhodobého stání, při stání alespoň přešlapovat na místě, výstupy na špičky při dlouhodobém sezení, cestování á 2 hod. přerušit cestu, vystoupit z auta, projít se 5 -10min. při sedu na židli by měla být chodidla opřená o podložku, nenechat DKK viset přes okraj podložky, zařezávání okraje do DKK, městnání krve v žilách v posteli mít DKK mírně zvednuté nad horizontálu nosit kompresní obvaz nebo punčochy nenosit těsné oblečení (džíny), boty s pevnou (tvrdou) podrážkou, nenosit příliš vysoké podpatky (max.do 4 cm) udržovat si přiměřenou váhu (BMI 18 – 25) provádět cévní gymnastiku s frekvencí á 1 hod. pravidelný trénink chůze (každý den)

Otázka Kolik kroků by měl člověk denně ujít pro své zdraví? Děkuji za pozornost