Vady dřeva

Vady dřeva Vady dřeva jsou odchylky od normální struktury, které nepříznivě ovlivňují vlastnosti dřeva a jeho využití.Jsou měřítkem jakosti dřeva. Některé vady jsou dědičné – sběr semen z uznaných porostů. Zabránit se dá i zásahem do porostu – výchovný zásah (prořezávky, probírky). Vady na stojících stromech – křivost, vidličnatost, zbytnění kmene. Skryté vady –objeví se až při zpracování – vnitřní trhliny,hniloba,nepravé jádro. Některé vady jsou – vrozené - vzniknou během růstu - vznikají při těžbě a dopravě - nesprávné zpracování – sušení Některé vady jsou způsobené: - abiotickými činiteli - špatná půda, hornatý a kamenitý terén - zalesnění na úrodných půdách - klimatické vlivy

Biotičtí škůdci – z říše rostlinné – jmelí - z říše živočišné – tesaříci, červotoč aj. Podle doby a způsobu vzniku se vady dělí: - během růstu - při těžbě, manipulaci,skladování - v procesu výroby výrobků ze dřeva - během používání výrobků Vady dřeva jsou normována řadou ČSN, které platí pro základní dřevařskou surovinu a materiály (surové dříví, kulatinu, řezivo, přířezy aj.) ,

Rozdělení vad dřeva Na základě norem lze vady rozdělit do těchto základních skupin: 1. Suky. 2. Trhliny. 3. Vady tvaru kmene. 4. Vady struktury dřeva a nepravé jádro. 5. Poškození houbami. 6. Ostatní poškození dřeva: - poškození hmyzem, - poškození cizopasnými rostlinami, - vady vzniklé zraněním kmene, - nenormální zbarvení vlivem nenormálních uloženin, - vady vzniklé při výrobě

1.Suky V místě kde vyrůstají z kmene větve jsou po rozřezání dřeva vidět suky. Jsou jednou z rozhodujících vad dřeva. Snižují pevnost dřeva, vnáší do dřeva hnilobu, jsou původcem nepravého jádra. Na rozřezaných větvích jsou viditelné letokruhy větví, které jsou užší. Odumřelé větve postupně zarůstají –suky zarostlé. Suky rozdělujeme podle různých znaků: Podle rozměrů: - velké s průměrem nad 40 mm, - střední s průměrem 15 -40 mm, - malé s průměrem do 15 mm. Podle tvaru: - Okrouhlé – viditelné na tg. řezu - Podlouhlé –vzniklé rozříznutím suku podél jeho osy, na rad. Řezu - Přeslenovité- u jehl. dřeva viditelné na radiálním nebo příčném dřevu.

Podle stupně srůstu s okolním dřevem: - srostlé – letokruhy suku tvoří s okolním dřevem souvislý celek - částečně srostlé – po větvích odumřelých - nesrostlé (vypadavé)- oddělené od okolního dřeva Podle místa výskytu v kmeni: - vnitřní – ve spodní části kmene - zarostlé – ve střední části kmene, na povrchu jsou vypukliny - vnější – v horní části kmene, nezavalené dřevem, vycházejí na povrch. Podle stavu dřeva suku: - zdravé – nemají znaky hniloby, jen tmavší zbarvení - rohovité – jsou zdravé,silně impregnované pryskyřicí a tříslovinami,mnohem tmavší a tvrdší než dřevo - nahnilé- dřevo suku zachovává tvar, mění barvu, ztrácí tvrdost - rozpadavé- shnilé, barvy hnědé nebo bílé Podle uspořádání: - jednotlivé - seskupené

V Na deskovém řezivu rozlišujeme suky: - plošné - boční - hranové - pronikající hranový suk

Druhy suků Podlouhlý suk vypadavý suk

Druhy suků Zrohovatělý suk Částečně srostlý suk

2. Trhliny Je to násilné oddělení dřevních vláken od sebe. Je to porušení celistvosti dřeva. Snižují pevnost dřeva. Podle času vzniku se trhliny dělí: Trhliny v rostoucím stromě Trhliny v pokáceném a zpracovaném dřevě – výsušné trhliny 1. Trhliny rostoucího stromu Dělí se na : a) Středové (dřeňové) radiální trhliny vnitřní: - jednoduché -lomené -křížové b) Odlupčivé – tangenciální trhliny vnitřní: -obloukové (částečně odlupčivé) - kruhové (úplně odlupčivé)

c) Obvodové – radiální trhliny mrazové (vnější) Dřeňové trhliny Vykytují se u všech druhů dřevin. Probíhají v rad. směru přes dřeň, ale nedosahují ke kůře.Jsou to trhliny vnitřní a na povrchu je nevidíme.Začínají nad kořeny a směřují až po korunu. Mohou být: - jednoduché - jedna trhlina - lomené – dvě trhliny - křížové – více trhlin Příčina vzniku: - vnitřní napětí - ohýbání stromu větre - nárazem na zem při skácení - přílišným suchem - při vysoušení se zvětšují

b) Odlupčivé trhliny jsou vnitřní směřují kolem letokruhu vyskytují se u všech dřevin nejsou viditelné jsou částečně nebo kruhovitě úplně odlupčivé Vznikají v místě náhlého přechodu úzkých a širokých letokruhů (když strom začne rychle přirůstat – dřív byl ve stínu) c) Mrazové trhliny jsou vnější – podélné trhliny od středu kmene k obvodu výskyt u choulostivých dřevin – Or trhlina má po létech zvlněné okraje po zarostení trhliny vzniká na povrchu kmene mrazová lišta (mrazová kýla) vniká hniloba, vzniká vodnatost

Trhliny rostoucího stromu I. – radiální trhliny (a,b,c,f), II.- tangenciální trhliny (d,e) a – dřeňová jednoduchá, b – dřeňová lomená, c – dřeňová křížová, d – částečně odlupčivá, e – úplně odlupčivá, f - mrazová

2. Trhliny vzniklé při vysoušení (výsušné) Vznikají při sušení dřeva. Je to trvalé poškození dřeva. Výsušné trhliny dělíme na: Povrchové trhliny - vznikají na začátku sušení - příliš tvrdý sušící režim - vliv velkého vlhkostního spádu - malé trhliny šířky do 0,5 mm a hloubky do 5 mm – vlasové trhliny - povrchové mikrotrhliny – vzniknou vyvezením řeziva ze sušárny do chladného prostředí. b) Vnitřní trhliny - vznikají na konci sušení - poruší se mez pevnosti dřeva - hlavně u tvrdých dřevin a větších tloušťkách - lze jim předcházet mírnějším sušícím režimem

c) Čelní trhliny - vznikají při prudkém sušení na čelech dřeva - mohou být: - jednostranné – vycházejí na jednu plochu - oboustranné – vycházejí na obě plochy řeziva - lze jim předcházet – zvýšenou vlhkostí vzduchu - nátěry čel a jejich ochranou Dřeňové trhliny - vyskytují se v dřeňovém řezivu - vznikají vlivem nerovnoměrného seschnutí řeziva v okolí dřeně - odstraňují se z řeziva vyřezáním

Výsušné trhliny a – čelní, b – jednostranná, c – oboustranná, d,e - odlupčivé