ANALÝZA KONSTRUKCÍ 4. přednáška
Ohybové kroucení tenkostěnných otevřených průřezů volné kroucení vzniká jako složka kroucení ohybového průřezy deplanují výrazně více než masivní průřezy základem řešení jsou „úzké obdélníky“ napětí vznikající v tenkostěnném průřezu : normálová (sx), smyková od volného kroucení (1txs), smyková od ohybového kroucení (2txs), jako důsledek vzniku sx
Ilustrace vzniku napětí sx 2txs při kroucení tenkostěnného prutu
Napětí σx a 2τxz od ohybového kroucení mohou vznikat i od příčného zatížení prutu, a to v případech, kdy výslednice vnějších příčných sil neleží na stejném paprsku jako výslednice vnitřních smykových sil My Qz + ohybové kroucení (B…bimoment, 2Mx…moment ohybového kroucení)
Výslednice vnitřních smykových sil (napětí), prochází vždy (bez ohledu na zatížení) tzv. středem smyku, jehož poloha je dána jen geometrickým tvarem průřezu. Lze dokázat, že střed smyku je totožný s hlavním pólem C.
Napětí Deplanace průřezu, základní předpoklady : průřez zachovává svůj tvar i po deformaci pravé úhly ve střednicové ploše se při deformaci prutu nemění
/.ds
Počátek s0 se volí tak, aby počáteční hodnota posunu u byla rovna nule Počátek s0 se volí tak, aby počáteční hodnota posunu u byla rovna nule. Relativní úhel zkroucení není konstantní - nerovnoměrné kroucení
Normálové napětí Dosazením z geometrických a fyzikálních vztahů získáme vztah pro bimoment B I
Ze vztahů vyplývá analogie k prostému ohybu Ilustrace bimomentu B = My,1.h = My,2.h B = F.b.h
Smyková napětí
Sω statický výsečový moment části průřezu mezi body Z a N („před řezem“)
Výslednicí smykového toku je ohybově krouticí moment 2Mx = Mω
Děkuji za pozornost a těším se s vámi na shledanou za týden.