F INANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŽEB Vzdělávání.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Financování rozvojových projektů obcí a měst: hlavní motor meziobecní spolupráce v ČR Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová, Ph.D. Katedra práva a veřejné správy,
Advertisements

REFORMA SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ
Role MZ ČR v souvislosti s veřejnou podporou – financování investic ve zdravotnictví
FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ.
MŠMT - Odbor 32 Financování výzkumu a vysokých škol Ing. Petr Valášek
Vzor titulní strany: Sociální služby 2. ročník Studijní obor: Sociální činnost Každý nový snímek musí mít logo a název projektu včetně čísla!!! Rozložení.
Konference KVF DUBEN 2006 VZDĚLÁNÍ A LIDSKÝ KAPITÁL VÁCLAV URBÁNEK, KATEDRA VEŘEJNÝCH FINANCÍ VŠE.
Reforma českého zdravotnictví poznámky a připomínky
Střední školství a trh práce Akční program podpory odborného školství.
REGIONÁLNÍ ŠKOLSTVÍ V PLZEŇSKÉM KRAJI. Počet škol a školských zařízení v Plzeňském kraji zřizovaných obcemi 385 zřizovaných krajem 98 soukromých 17 církevních.
Priority ve vzdělávání jsou dané legislativou možnostmi finančních prostředků státního a krajských rozpočtů možnostmi čerpání fondů EU aktuálním vývojem.
Sociální služby 2. ročník Studijní obor: Sociální činnost
Čerpání rozpočtu přímých výdajů za rok 2009 Zpracoval: OŠMS, oddělení přímých nákladů Datum:
Reforma financování regionálního školství
Čerpání rozpočtu přímých výdajů za rok 2009 Zpracoval: OŠMS, oddělení přímých nákladů Datum:
M O R A V S K O S L E Z S K Ý K R A J 1 Porada ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných krajem Porada ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných.
Čerpání rozpočtu přímých nákladů za rok 2012 Zpracoval: OŠMS, oddělení přímých nákladů Datum:
Financování regionálního školství
Ekonomika vzdělávání. Okruhy problémů, které EŠ zkoumá Vzájemný vztah vzdělání a vědecko- technického pokroku Financování školství Prognózování školství.
Datum: Zpracoval(a): Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Financování sociálních služeb a podmínky podpory nově vznikajících sociálních.
Odměňování pedagogických pracovníků
Terciární vzdělávání. Struktura Vysokoškolské (5A, 6) Vyšší odborné (5B) – 1992/93, 1995/96 Třístupňová struktura vysokoškolského vzdělávání: bakalářský.
Sociální politika Téma: Vzdělávací politika FSS MU Brno, 2006.
Vzdělání z hlediska teorie statků
Vzdělávání a trh práce.
VZDĚLÁVACÍ POLITIKA.
Vzdělání a trh práce Přednáška do předmětu Ekonomika školství
BUDOUCNOST Úspěch pro každé dítě. Ve znamení inkluzivního vzdělávání.
Globální granty jsou spolufinancovány Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Závěrečná konference globálních grantů Operačního.
Projekt Zvyšování kompetencí vedoucích pracovníků škol a školských zařízení Libereckého kraje v oblasti řízení a personální politiky I CZ.1.07/1.3.00/
Financování regionálního školství (seznámení s principy) Jindřich Fryč 07/02/2013.
KONCEPČNÍ ZÁMĚR REFORMY SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Ekonomické a organizační problémy ve školství Pk v 1. Q 2009 Ing. Ladislav Forman vedoucí odboru školství, kultury, památkové péče a tělovýchovy
Pokyn k vykazování dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v Libereckém kraji Porada pro obce s rozšířenou působností, 21. listopadu.
Porada ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných krajem
NOVÝ ZPŮSOB FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ Porada s řediteli škol a školských zařízení 20. říjen 2011.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Ing. Radoslava Benová Název materiálu:
Rozpočet přímých NIV na rok 2010 Porada ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem 26. srpna 2010 KÚ Liberec.
Rozpočet přímých NIV Porada ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem 9. prosince 2014 Liberec.
Rozpočet přímých NIV na rok 2014
Rozpočet přímých NIV na rok 2017
Financování a účetnictví základních škol
Kvalita-Inkluze-Poradenství-Rozvoj (KIPR)
Rozpočtová soustava Finanční zdroje územních samospráv
Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová
Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc.
Motivační program spolupráce škol a zaměstnavatelů
Porada s řediteli škol a školských zařízení
Veřejné finance Mgr. Oldřich Hájek.
Úvod do ekonomiky školství, vzdělávání a trh práce
Změny financování regionálního školství
REFORMA STŘEDNÍHO ŠKOLSTVÍ Zvyšování kvality a efektivity středního vzdělávání Libereckého kraje Bc. Radek Cikl náměstek hejtmana pro resort.
Základní vzdělávání a další …
Rozpočet přímých NIV na rok 2015
Rozpočet přímých NIV Porada ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem 14. prosince 2016 Liberec.
RESORT ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A ZAMĚSTNANOSTI
Rozpočet přímých NIV na rok 2015
Normativní financování vztahy a souvislosti
Zhodnocení období 2005 – 2008 v oblasti školství a sportu
Rozpočet přímých NIV Porada ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem 21. října 2011 Liberec.
Teorie fiskálního federalismu
PORADA ŘEDITELŮ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ
Setkání s řediteli zapojených škol KIPR
Návrh rozpočtu kapitoly MŠMT na rok 2019 v Kč ve stavu projednaném vládou dne bez podílu výdajů od EU   Vládní návrh rozpočtu MŠMT na rok.
Rozpočet přímých NIV na rok 2018
ROZPOČET PŘÍMÝCH NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ NA ROK 2018
Rozpis rozpočtu a normativy
s řediteli škol a školských zařízení zřizovaných obcemi
Porada s obcemi s rozšířenou působností
Rozpočet přímých NIV na rok 2011
Transkript prezentace:

F INANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŽEB Vzdělávání

2

3

4

D ŮVODY PRO FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělání a makroekonomický růst – spojen s teorií lidského kapitálu růst produktivity práce v ekonomice (Benhabib, Spiegel 1994) vzdělaná pracovní síla může přilákat zahraniční investice – přímo nebo nepřímo jako záruka politické stability celková produktivita faktorů produkce prostřednictvím technologických inovací 5

6 MIKROEKONOMICKÉ VLASTNOSTI VZDĚLÁNÍ Smíšený veřejný statek: - vzdělání při spotřebě svým nositelem má soukromé efekty (výdělky, sociální pozice, orientace v komplexním prostředí apod.) - vzdělání má rovněž veřejné efekty, z nichž nositel vzdělání nemá výnosy; často se označují jako externality

7 PROBLÉMY PŘI ROZHODOVÁNÍ O INVESTICI DO LIDSKÉHO KAPITÁLU Měření (odhady) nákladů na vzdělání Měření (odhady) výnosů – mnohem složitější, mnoho typů výnosů Externality Výpočty návratnosti – problém s dobou využití lidského kapitálu, diskontní mírou a s mírou rizika Asymetrie informací Porovnání investičních možností – jiné finanční možnosti, jiné vzdělávací dráhy atd. Finanční trhy jsou nedokonalé

8 VÝNOSY VZDĚLÁNÍ mnohem složitější problém – soukromé výnosy zahrnují jednak zvýšené výdělky, jednak řadu nepeněžních soukromých výnosů (prestiž, kulturní orientace…) Výnosy jsou věcí budoucnosti, relativně dosti vzdálené – v řádu desítek let Společenské výnosy jsou rovněž peněžní a nepeněžní, řada výnosů má charakter externalit

9 EXTERNALITY VZDĚLÁNÍ zahrnují kvalitní občanství, politickou stabilitu, komunikační dovednosti, právní chování, rozvoj kulturní úrovně, kvalitní trávení volného času a určitý zdravotní standard. Mezi dalšími externalitami lze jmenovat úspory veřejných výdajů, zejména v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotní péče. DOBA VYUŽITÍ LIDSKÉHO KAPITÁLU – lidský kapitál se opotřebovává jako každý jiný -technické opotřebení (stárnutí lidí, nemoc, nepoužívání získaných dovedností) -ekonomické opotřebení – je dáno např. technickým pokrokem, kdy dovednosti dříve získané se stanou nepotřebnými; změna struktury hospodářství zmenší potřebu některých typů lidského kapitálu

10 FINANCOVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ

11 ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ S FINANCOVÁNÍM VZDĚLÁNÍ Není jednoduché a všeobecné řešení TENDENCE: -sdílení nákladů veřejných a soukromých -veřejné zdroje hlavně do podpory zdrojů soukromých - podpora půjček, daňová zvýhodnění -vouchery – o uplatnění veřejného zdroje rozhoduje spotřebitel -soukromé zdroje – půjčky s odloženou platbou, human capital contracts, absolventská daň, tradiční půjčky

Z ÁKLADNÍ SYSTÉM FINANCOVÁNÍ SF EU SR – veřejné VŠ, soukromé VŠ, státní VŠ Regionální školství: Kraje Obce a města Svazkové školy 12

FINANČNÍ OTÁZKY ZAJIŠŤOVÁNÍ ZÁKLADNÍHO ŠKOLSTVÍ Finanční autonomie obcí RUD Dotační tituly Návrh optimalizace základního školství Institucionální aspekty Obce Ředitelé škol Kraje MŠMT Další organizace 13

F INANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ pedagogové MŠ, ZŠ, SŠ (vč. konzervatoří) a VOŠ financování prostřednictvím jednotných normativů stanovených MŠMT účelem → vyrovnat mezikrajové rozdíly nepedagogové + pedagogové ZUŠ, MŠ a ZŠ při zdravotnických zařízeních a školských zařízení (ŠD, ŠK,DDM, DD, DM, internátů, PPP, SPC) Financování pomocí krajských normativů

F INANCOVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ MŠ, ZŠ, SŠ ( VČ. KONZERVATOŘÍ ), VOŠ rozdělení v kompetenci MŠMT princip jednotných republikových oborových normativů s celostátní působností tvoří přibližně 70 % z rozpočtu regionálního školství

F INANCOVÁNÍ VŠECH NEPEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ A PEDAGOGŮ ZUŠ, ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ rozdělení v kompetenci krajských úřadů tvoří přibližně 30 % z rozpočtu regionálního školství Princip republikových a krajských normativů závazné postupy pro financování této oblasti stanoví MŠMT směrnicí (nebo vyhláškou)

O BOROVÝ NORMATIV 1 dítě v MŠ jednotřídní MŠ vícetřídní MŠ 1 žáka v prvním stupni ZŠ ZŠ pouze s prvním stupněm ZŠ plně organizované 1 žáka v druhém stupni ZŠ 1 žáka SŠ skupiny nákladově srovnatelných oborů vzdělání ve střední škole, konzervatoři a vyšší odborné škole případné členění na normativ pro teoretickou a praktickou část vzdělávání

I NSTITUCIONÁLNÍ PŘÍSPĚVKY PRO MŠ A ZŠ určeny pro subjekt – pro MŠ a 1. a 2. stupeň ZŠ (a odloučené pracoviště) účelem je podpora vzdělávání žáků v ZŠ a v MŠ  nutnost existence i menších škol (dostupnost)  povinnost přijmout (do výše kapacity) takový počet žáků, který se přihlásí institucionální příspěvek je jednotný bez ohledu na velikost subjektu má-li škola výjimku z minimálního počtu dětí či žáků, institucionální příspěvek se úměrně krátí

I NSTITUCIONÁLNÍ PŘÍSPĚVEK PRO MŠ A ZŠ pro každou mateřskou školu a každé odloučené pracoviště mateřské školy pro každý první stupeň základní školy a každé odloučené pracoviště pro druhé stupně základní školy v obci (pokud je jich u jednoho zřizovatele více) - počet žáků všech 2. stupňů u jednoho zřizovatele se vydělí číslem 200. Takto vypočítaným koeficientem se vynásobí hodnota institucionálního příspěvku

M ETODY URČENÍ VÝŠE FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Škola/školské zařízení Platy pedagogů, učebnice, učební pomůcky, DVPP Platy nepedagogůProvoz MŠ, ZŠ Oborový normativ + institucionální příspěvek Republikové/krajské normativy Zřizovatel/ostatní zdroje/ SŠ, konzervatoře, VOŠ Oborový normativ Republikové/krajské normativy ZUŠRepublikové/krajské normativy Školská zařízeníRepublikové/krajské normativy Prostředky z kapitoly MŠMT

F INANČNÍ TOK V ÚROVNI MŠMT - KRAJ z úrovně MŠMT objem prostředků pro krajský úřad vypočten jako součet částky stanovené  podle oborových normativů a jednotek výkonu ve školách v příslušném kraji vč. institucionálního příspěvku pro MŠ, ZŠ  a částky vypočtené podle obdoby současných republikových normativů

F INANČNÍ TOK V ÚROVNI KRAJ - ŠKOLA z úrovně krajů - objem prostředků pro Š/ŠZ stanoven  podle oborových normativů a jednotek výkonu na škole (vč. instituc. příspěvku pro MŠ, ZŠ) mzdy pedagogů včetně odvodů + ONIV → pro MŠ, ZŠ, SŠ, konzervatoře a VOŚ  podle krajských normativů mzdy pedagogů včetně odvodů → pro ŠD, ŠK, ZUŠ, DDM, DD, DDM, Internáty, PPP, SPC a MŠ a ZŠ při zdravotnických zařízeních mzdy nepedagogů včetně odvodů → pro všechny subjekty

F INANČNÍ TOK V ÚROVNI KRAJ - ŠKOLA takto rozepsané prostředky by se pro každý právní subjekt sečetly rozdělení finančních prostředků v rámci subjektu by bylo plně v pravomoci ředitele Š/ŠZ záměrem MŠMT je, aby dosavadní členění finančních prostředků podle ukazatelů (platy, OON, odvody, ONIV) bylo pouze orientační, nikoliv závazné

N ÁBĚH NOVÉHO SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ zavedení reformy se předpokládá od legislativně připraveno do  účelem – ponechat dostatečný časový prostor k porovnání finančních dopadů a případným změnám tvorba rezervy - v přechodovém období by měla být vyšší – využití ke krytí kritických dopadů