SZŠ a VOŠZ Zlín Zdravotnický asistent, druhý ročník Mladší školní věk Autor: Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová Vytvořeno: jaro 2012

Druh učebního materiálu Název sady Mladší školní věk  Tematická oblast  Psychologie Anotace  Výukový materiál pomáhá žákům chápat problematiku tohoto vývojového stádia Očekávaný výstup  Žáci pochopí specifika daného vývojového stádia Autor  Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová  Druh učebního materiálu  Prezentace, pracovní list Cílová skupina Žáci od 16 – 17let    Stupeň a typ vzdělávání   Střední odborné Vytvořeno  Jaro 2012 ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

ŠKOLNÍ ZRALOST Aby dítě mohlo nastoupit do školy, musí splňovat jistá kritéria, která se zkouší u zápisu do školy Zná své jméno Rozpoznává tvary, barvy Umí namalovat postavu s detaily Má základy matematicko-logického myšlení Opíše slovo Filipínská míra ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

ADAPTACE NA ŠKOLNÍ DOCHÁZKU Nástupem do školy začínají dítěti povinnosti - chodit denně do školy, pracovat ve škole, učit se, psát úkoly. Žák se musí podrobovat přesně stanovenému a závaznému školnímu řádu, který klade značné nároky na jejich disciplinovanost. Proto se může objevit po 14 dnech tzv. regres. Dítě zapomene ve škole aktovku, neví, kde má třídu, neví jak vypadá paní učitelka. Toto období trvá krátce a je způsobeno přetížeností nervové soustavy. ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

Adaptace na školní docházku Děti se těší do školy, i když v nich zároveň s blížícím se nástupem školní docházky rostou určité obavy. Do školy je třeba chodit včas, nesmí se zapomínat na úkoly podepsané od rodičů a po vyučování čeká na školáka buď družina, nebo cesta domů bez doprovodu- to vše může v dětech vzbuzovat úzkost a vyvolávat strach. Je třeba, aby dítě vizuálně rozlišovalo symbolické znaky- písmena a spojovalo je s jejich znakovou podobou. U malých dětí jsou pro veškeré učení nesmírně důležité senzorické aktivity. Z toho také vycházejí různé metodické pokyny pro mateřské školy a první třídy základních škol., v nichž se zdůrazňuje, že děti mají mít možnost získávat různé senzorické zkušenosti při hře a pro práci s různým materiálem. Učení a rozvíjení aktivit dítěte: zásobujte dítě levným pracovním materiálem (papíry, odstřižky látek ), aby mohlo stříhat, lepit, malovat vyprávějte si spolu o různých profesích a činnostech spojených s fungováním společnosti a navštěvujte spolu místa, kde můžete sledovat představitele různých profesí při práci co nejvíce pracujte s knihami, často dítěti předčítejte podporujte zájem dítěte o hry s tužkou a papírem dovolte aby se spolu s vámi mohlo podílet na vaření Začátek školní docházky je pro děti významným životním zážitkem, různá kvalita počáteční školní výuky děti významně ovlivňuje. První týdny školy kladou vysoké nároky na sociální kompetence dětí ve velké skupině školní třídy. Každá významnější odlišnost dítěte od vrstevníků upoutává pozornost dětí a projevuje se ve vztazích (zdrojem posměchu bývají děti nápadně silné či neobratné, děti odlišující se barvou či nápadnější tělesnou vadou, bývají vyřazovány z dětského kolektivu). Pro celkový vývoj dítěte je důležitý dobrý prospěch ve škole. Špatný prospěch ve škole může mít řadu příčin nejen v celkové inteligenci dítěte, ale i v jeho motivaci, domácích podmínkách , zdravotnímu stavu. Děti by neměli být neúměrně přetěžovány , únava brání dobrému výkonu a vede k nespokojenosti rodičů a učitelů, kteří mají sklon dítě kárat a napomínat - to se stává zdrojem negativního postoje dítěte ke škole. Pro žáka první třídy je učitel nejvyšší autoritou, proto je třeba od začátku vytvořit dobrý vztah. ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

POZORNOST Vývoj pozornosti: postupně roste schopnost soustředění, stálosti a přenášení pozornosti, rozvíjí se aktivní úmyslná pozornost v první třídě je schopnost soustředit se 20minut, koncem období rozvoj pozornosti, která je zaměřená na vlastní psychickou činnost. ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

PAMĚŤ Paměť: úmyslná pamět, děti si dokáží zapamatovat to, na co zaměří svou pozornost; v prvních ročnících základní školy je však vytrvalost bezděčného zapamatování ještě větší než zapamatování úmyslného rozvoj myšlení vede k rozvoji logické paměti ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

CITY City - rozvoj vyšších citů; delší trvání citového prožívání a lepší citové sebeovládání. Nový školní kolektiv, učitel, nové oblasti poznání, nová náplň mimoškolní činnosti, schopnost číst knihy různého obsahu jsou zdrojem mnoha citů. Kromě intelektuálních citů se rozvíjí estetické, etické a sociální city. Zvětšuje se schopnost ovládat citové projevy, zejména v přítomnosti dospělých. Vlastnosti - EGOCENTRISMUS ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

FYZICKÝ VÝVOJ Mezi 6-10 rokem dochází ke zpomalení růstu do délky. Každým rokem vyroste dítě asi o 5-6 cm. Každým rokem dítě přibírá 2,5-3 kg. Rozvoj jemné i hrubé motoriky ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

SOCIÁLNÍ VZTAHY K dospělým - autorita, plně ho respektují, obrací se na něj s prosbou o pomoc K vrstevníkům - dává jim přednost před dospělými, vztahy, jsou povrchní, krátkodobé, děti jsou extrovertní, velice kritické, žalují na sebe Velice snadno odpouštějí ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

Poruchy socializace v tomto období Pro zdravý sociální vývoj osobnosti má velký význam uspokojování nejdůležitějších sociálních potřeb, především v dětském věku. Nejdůležitějšími potřebami z tohoto hlediska jsou: - vytvoření kladných citových vztahů k matce nebo jiné blízké osobě a získávání pocitu jistoty - potřeba podnětů, které vedou člověka k činnostem - potřeba řádu a pořádku - potřeba uznání a kladného hodnocení - vytváření životní perspektivy Nejsou - li tyto potřeby uspokojovány, jedince špatně zařazuje do společnosti, je nepřizpůsobivý, konfliktní. Jeho chování označujeme jako asociální. ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

Poruchy Subdeprivace – psychický stav vznikající při delším neuspokojení určitých potřeb především psychických ( dlouhá hospitalizace ) Deprivace – vzniká při trvalém nedostatku, zejména u dětí jednotvárném nedostatku. Vzniká i v rodinách kde rodiče nejsou schopni poskytnout dítěti vhodnou výchovu ( opoždění dítěte v rozumové, sociální a citové oblasti.) Adaptační potíže – dítě nezvládá pobyt ve škole – problémy: v oblasti prospěchu ( celkový neprospěch, nereaguje na učitelku, lhostejnost, kreslí a píše po svém, …), navenek ( neposlušnost, vzdorovitost, nepodrobuje se autoritě, …), změny životních podmínek ( narušení citové a duševní rovnováhy – lítostivost, podrážděnost, zvracení, nechutenství, neklidný spánek, … ) a motorické (nucení sezení v lavicích je obtížný úkol ) Úniky – odvracení od problémů, neochota, nuda a nezájem, nepřiměřené sněni, záškoláctví, útěky z domova,… Neadekvátní sebehodnocení – pocit méněcennosti, … Agresivita - nadměrné lhaní, krádeže, výtržnictví, vandalismus, šikana, … Mutismus - odmítání mluvit mimo domov s některými osobami nebo nemluví vůbec ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

Zanedbávání dítěte Zanedbávání se vyznačuje jako nedostatek péče, který způsobuje vážnou újmu vývoji dítěte anebo ohrožuje dítě na zdraví, někdy až na životě. Tělesné zanedbávání - spočívá v selhání při zabezpečení tělesných potřeb dítěte. To zahrnuje: neposkytování přiměřené výživy, oblečení, přístřeší, zdravotní péče a ochrany před ohrožením. Citové zanedbávání - je neuspokojování citových potřeb dítěte. Zanedbávání výchovy a vzdělání - se vyznačuje selháním v zabezpečení možností vzdělání dítěte a to např. neustálou absencí ve škole, dětskou prací v domácnosti i mimo ni. Krajním případem zanedbávání je izolace dítěte od lidské společnosti. Zanedbávání v oblasti zdravotní péče - v případech, kdy dítě potřebuje zdravotní akutní péči, nebo když je opomíjena základní preventivní zdravotní péče ( nedostavení se k očkování, nedostatečný dohled vede k častým úrazům dítěte, …) ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

Zanedbávání dítěte Vnější podmínky jenž ohrožují dítě jsou: život dítěte v zařízeních kolektivní výchovy, úmrtí matky, osiření dítěte (nedostatek určitých vývojových podnětů ) nepřítomnost otce, může být silným deprivačním činitelem rodiny sociálně slabé alkoholismus či drogová závislost rodičů náročná povolání rodičů Mezi vnitřní podmínky ohrožující dítě řadíme: citovou nezralost a nevyspělost matky, otce a to hlavně u rodičů blízkých věkové hranice zletilosti duševní poruchy, duševní nemoci a mentální retardace rodičů vážné smyslové poruchy rodičů a pohybovou invaliditu rodičů zvláštní životní postoje, praktiky a zásady příslušníků náboženských sekt a společenských skupin žijících na okraji společnosti ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

Zanedbávání dítěte Problémy se mohou objevovat i v rodinách bez sociálních problémů. Dlouhodobé přetrvávání či kumulace zanedbávání nám určuje, zda se jedná o všeobecné zanedbávání nebo o těžké zanedbávání. Tyto dva stupně jsou vymezeny tak, že: všeobecné zanedbávání - se týká odpovídajícího oblečení, jídla, lékařské pomoci, kontaktu s vrstevníky a lidmi; patří sem i nedostatečná ochrana před nebezpečím úrazu a sociálně patologickými jevy jako je alkoholismus, kriminalita a toxikomanie. těžké zanedbávání - se vyznačuje situacemi, které bezprostředně ohrožují zdraví či život dítěte; Jde o děti, které trpí dlouhodobě hladem, žízní, zimou, žijí nedobrovolně izolovaně od lidské společnosti. ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

Zanedbávání dítěte Charakteristické znaky zanedbávání mohou být: nevhodné oblečení dítěte, bez ohledu na roční období, počasí, oblečení je příliš malé nebo příliš velké únava a ospalost dítěte mimo běžnou denní dobu nedostatečná osobní hygiena, včetně hygieny dentální neurotické návyky, asociální a destruktivní chování dítěte, poruchy řeči a příjmu potravy zdravotně závadné podmínky v domácnosti s dítětem, kde se nacházejí např. odpadky, exkrementy, plíseň, domácnost není dostatečně vytápěna, místo na spaní je špinavé a chladné, nebo se zde nevyskytuje lůžko vůbec nedostatek patřičné lékařské péče, poruchy růstu, vývoje, retardace a nerovnoměrný psychomotorický vývoj dítěte nedostatečný dohled nad dítětem, nebezpečí úrazu, ponechávání dítěte v domácnosti bez dozoru dospělého, také pobyt dítěte na ulici v neobvyklých hodinách ponechání kojence po nepřiměřeně dlouhou dobu v uzavřeném prostoru např. automobilu a také nevyzvednutí dítěte po zavírací době kolektivního zařízení jako jsou školky a školní družiny nedostatečné sociální dovednosti, nedostatečná kultivovanost v chování, citová plachost, lhostejnost, obdiv náboženských sekt a sociálně-patologické chování. ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

Týrání dítěte je jakékoliv nenáhodné, vědomé (případně nevědomé) jednání rodiče, vychovatele anebo jiné osoby vůči dítěti, které je ve společnosti nepřijato nebo odmítáno a které poškozuje tělesný, společenský a duševní stav a vývoj dítěte popřípadě způsobuje jeho smrt. Mezi děti tělesně týrané s následným poraněním se zařazují děti, u nichž vzniklo poranění v důsledku: bití, popálení, opaření, trestání a také ovšem selhání ochrany dítěte před násilím. Všechny děti trpí při tělesném týrání také psychicky a emocionálně, týrání lze uskutečňovat ve formě aktivní a pasivní. ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

Týrání dítěte Aktivní podoba: Pasivní podoba : ponižování, nadávání, výsměch, zesměšňování dítěte, nadměrné psychické tresty, šikana, nucená izolace zvláště ve tmě, nahánění strachu až panické hrůzy dítěti, vedoucí k těžkým duševním škodám až k sebevraždě Pasivní podoba : zanedbávání základních duševních potřeb (psychická deprivace) i potřeb citových např. nedostatek lásky, porozumění a jiné tělesné týrání je možno spatřovat v nezvládnuté, nadměrné agresi rodičů a ostatních osob. Přitom, čím je dítě menší, tím je bezmocnější a méně schopné obrany( násilí vůči dítěti v raném věku, nejvíce je u nás - zabíjeno dětí do 1. roku života! ) násilné zacházení s dětmi je též tělesné trestání, to velmi snadno přechází do týrání. ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

Týrání dítěte U dětí vznikají poranění několika druhů: závažná poranění - otřesy, pohmoždění, poranění kostí a svalů, poranění hlavy otevřená poranění - rány na hlavě, hrudníku a jinde na těle mnohočetná zranění - vedle častých oděrek, pohmožděnin, nejrůznějších typů ran se zjišťují zlomeniny i vnitřní krvácení a to vše nejrůznějšího data i původu, při celkovém stavu a těžkém psychickém a emocionálním zasažení dítěte. Dalším způsobem týrání dětí je tzv. Münchhausenův syndrom - kdy rodiče vedle úmyslných otrav různými léky si vymýšlejí u dětí nejrůznější příznaky onemocnění případně je vyrábějí, tj. uměle připravují tak, aby dítě pro ně bylo vyšetřováno a také léčeno ! Münchhausenův syndrom těžce postihuje děti a až v jedné pětině končí smrtelně, nejčastěji zadušením. Jen těžce se v počátcích odhaluje. ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

Šikana je nemoc toho, kdo šikanuje, jedná se tedy o patologické chování ! Kdy se jedná o šikanu ? když jedno dítě nebo skupina dětí říká jinému dítěti ošklivé a nepříjemné věci, vyhrožuje, kope, zamyká je v místnosti, používá ošklivé posměšky, ošklivé poznámky o jeho rodině … cílem šikany je ohrožení, zesměšnění, ublížení, ponížení obětí - při posuzování toho, co je a co není šikana, musíme mít na zřeteli především to, jak projevy šikany působí na oběť šikany šikana je promyšlené týrání, sužování, opakované ubližování, zastrašování člověka nebo skupiny lidí u šikany je typickým znakem že převládá převaha agresora nad obětí abychom mohli hovořit o šikaně, musí existovat agresor, oběť a prostředí, ve kterém se šikana uskutečňuje šikanování je velice závažný, společensky nebezpečný jev, ohrožující oběť fyzicky, ale zejména psychicky. ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

Šikana Dělení šikany: 1. Verbální – útočník obětem nadává, uráží, zesměšňuje, rozšiřuje pomluvy, oběť nezdraví, … 2. Fyzická – útočník oběti kope, škrtí, věší, fackuje, pořezává, pálí, nutí sníst či vypít něco odporného, políbit botu, ničí věci, sexuálně obtěžuje, … ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

Šikana Agresor bývá starší, tělesně zdatný, agresivní k vrstevníkům, ale také k učitelům, mívá kázeňské problémy může být oblíbený, temperamentní, sebevědomý, méně nadaný a překvapivě nebezpečný v kolektivu vystupuje jako vůdce pochází obvykle z rodiny, kde je násilí jak fyzické i psychické používané jako běžný komunikační prostředek k maskování svých činů často používá důvěryhodné vysvětlení, které se snaží opřít o tvrzení svých obdivovatelů touží být dominantní, ovládat druhé a bezohledně se prosazovat ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

Šikana Typy iniciátorů šikanování - typy agresorů : 1. typ „Hrubián“ Hrubý, primitivní, impulsivní, kázeňskými problémy, někdy zapojený do gangů páchajících trestnou činnost. Forma : šikanuje tvrdě a nelítostně, vyžaduje absolutní poslušnost, používá šikanování cíleně k zastrašování ostatních. Specifika rodinné výchovy: častý výskyt agrese a brutality rodičů. Jako by agresoři násilí vraceli nebo napodobovali. 2. typ „Elegán“ Velmi slušný, kultivovaný, úzkostný, projevuje se někdy impulzivně, je náladový překvapuje okolí Forma : násilí a mučení je cílené a rafinované, skryté, bez přítomnosti svědků. Specifika rodinné výchovy: časté uplatňování důsledného a náročného přístupu, vychovávané bez lásky. 3. typ „Vtipálek“ „Srandista", optimistický, dobrodružný, sebevědomý, výmluvný, oblíbený a vlivný, má dobré výsledky ve škole. Forma : šikanuje pro pobavení sebe i ostatních, snaha o vypíchnutí "humorné" a "zábavné" stránky oběti. Specifika rodinné výchovy: je přítomna citová subdeprivace a absence duchovních a mravních hodnot v rodině. ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

Šikana Oběť: Znaky šikanování: dítě, které se neumí bránit nebo- dítě, které je fyzicky slabší dítě, které se odlišuje od očekávaného průměru ( nosí brýle, má nadvládu, … ) dítě, které těžko navazuje osobní kontakt s ostatními dětmi dítě, které je nadprůměrně duševně vybavené = genius nebo naopak dítě, duševně zaostalejší dítě jiné barvy pleti, jiné národnosti, vyznání, kultury   Znaky šikanování: dítě neustále postrádá nějaké osobní věci a neumí vysvětlit poškození nebo ztrátu věcí, potřebuje peníze, ztrácí kapesné ... používá nepravděpodobné výmluvy dítě má často poškozený a zašpiněný oděv …. nedovede vysvětlit modřiny a odřeniny … dítě prosí o odvoz do školy a ze školy, střídá různé cesty do školy a ze školy, často hledá důvody proč nejít do školy vůbec ..... ztrácí zájem o učení, je nesoustředěné ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

Šikana Jak postupovat, když je dítě šikanováno. Co můžeme poradit rodičům :   Zjistěte od dítěte dopodrobna, co se stalo, kdy se to stalo a kde. Vyptejte se, kdo všechno byl situaci přítomen. Je důležité, aby rozhovor s dítětem probíhal v atmosféře důvěry a podpory. Poskytněte dítěti veškerou ochranu (např. při cestě do školy a ze školy, i za cenu, že se budete uvolňovat z práce ). Nechtějte, aby se dítě chovalo statečně. Poskytněte dítěti dostatek péče, více s ním komunikujte, věnujte se mu ve volném čase, odjeďte na chatu, chalupu či k prarodičům. Nemáte-li jistotu, že dítě nebude ohroženo během pobytu ve škole, ponechejte dítě doma, ale pozor – zvažte, zda v jeho situaci může být samo. Znovu ubezpečujte dítě, že udělalo dobře, že vám vše sdělilo, mluvte s ním více než dříve. Hledejte, jak dítěti dále pomoci prostřednictvím příslušného odborníka. Obraťte se na školu, požádejte ředitele o přeřazení do jiné třídy nebo školy. ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová

Zdroje http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bullying_Irfe.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:IRFE_bull.png Rodinné fotografie: rodina Stašova ZA, 2. ročník / Mladší školní věk / Mgr. Alice Stašová, Mgr. Helena Krausová