Nezaměstnanost

Definice nezaměstnanosti Nezaměstnanost je stav, kdy určitá část práceschopného obyvatelstva nemůže najít pracovní uplatnění, neboli když nabídka práce nenachází odpovídající poptávku po práci. Nezaměstnanost měříme ukazatelem nezaměstnanosti, který obecně vyjadřujeme jako podíl počtu nezaměstnaných obyvatel k celkovému počtu práceschopného obyvatelstva. V České republice existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti – jeden od Ministerstva práce a sociálních věcí, druhý z Českého statistického úřadu.

Metodický přístup MPSV Ministerstvo práce vychází ze statistik úřadů práce a jako nezaměstnané uvádí ty, kteří se na úřadech práce jakožto nezaměstnaní zaregistrují. Míra nezaměstnanosti je pak podílem těch, kteří se jako nezaměstnaní zaregistrovali, na celkové pracovní síle. MPSV zjišťuje a zveřejňuje tzv. registrovanou míru nezaměstnanosti. Registrovaná míra nezaměstnanosti = počet neumístěných uchazečů o práci / disponibilní pracovní síla (zjištěná podle VŠPS) Disponibilní pracovní síla zahrnuje všechny osoby 15-ti leté a starší, které během referenčního týdne příslušely mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku.   Od 3. čtvrtletí 2004 přistoupilo Ministerstvo práce a sociálních věcí k metodické změně spočívající v odlišném zahrnování některých skupin osob jak do čitatele, tak do jmenovatele. V čitateli je počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vč. občanů ČR a občanů EU (EHP), jsou to evidovaní nezaměstnaní ke konci období, kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání a ve jmenovateli pracovní síla, tj. počet zaměstnaných z VŠPS + počet zaměstnaných občanů EU (EHP) + počet pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnání či živnostenským oprávněním + počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vše klouzavý roční průměr).

Metodický přístup ČSÚ ČSÚ provádí každé čtvrtletí speciální šetření nazvané Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). Na jeho základě pak stanovuje tzv. obecnou míru nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti = nezaměstnaní podle VŠPS / součet nezaměstnaných a zaměstnaných podle VŠPS. Šetření ČSÚ není zaměřeno pouze na nezaměstnanost, ale věnuje se ekonomické aktivitě obyvatel v mnoha aspektech. Provádí se kontinuálně v náhodně vybraném vzorku domácností. Tato metodika odpovídá definicím Mezinárodní organizace práce (ILO) a metodickým doporučením Eurostatu. Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, jež v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Výběrový soubor zahrnoval ve 3. čtvrtletí roku 2010 více než 25 tis. bytů na území celé České republiky (0,6 % všech trvale obydlených bytů), v nichž bylo šetřeno téměř 59 tis. respondentů všech věkových skupin. Z nich je necelých 51 tis. respondentů ve věku 15 a více let.

Metodický přístup ČSÚ Od 1. ledna 2002 byl plně harmonizován dotazník VŠPS se standardem Eurostatu. Jestliže respondent uvedl, že v tomto týdnu pracoval alespoň 1 hodinu, je podle metodiky ILO striktně klasifikován jako osoba v zaměstnání. Podle ILO nejsou jako nezaměstnaní klasifikováni rovněž ti, kteří sice patří mezi registrované uchazeče, ale nehledají si aktivně práci. Ve VŠPS proto náležejí do kategorie ekonomicky neaktivních. Formou aktivního hledání práce se rozumí hledání prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce hledání práce přímo v podnicích využívání inzerce podnikání kroků k založení vlastní firmy podání žádosti o pracovní povolení a licence hledání zaměstnání jiným způsobem.

Shrnutí definic Míra nezaměstnanosti je podíl, kde v čitateli je počet nezaměstnaných a ve jmenovateli pracovní síla. Podle toho, jakým způsobem se počet nezaměstnaných získává, lze rozlišit: obecnou míru nezaměstnanosti, která je získána z výsledků VŠPS podle mezinárodních definic a doporučení; registrovanou míru nezaměstnanosti, kde jsou za nezaměstnané považováni na úřadech práce registrovaní neumístění uchazeči o zaměstnání Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO (ve věkové skupině 15-64letých) ve 3. čtvrtletí 2010 dosáhla 7,2 %. Míra registrované nezaměstnanosti MPSV dosáhla ve 3. čtvrtletí 2010 hodnoty 8,6 %.

Poptávka po práci a nabídka práce Poptávka (firem) po práci je obvykle značně závislá na mzdové sazbě za práci (w). Vztah mezi množstvím poptávané práce a mzdovou sazbou je obvykle nepřímo úměrný. Nabídka práce (domácnostmi) také závisí na mzdové sazbě. Obvykle platí, že s rostoucí mzdovou sazbou je nabízeno větší množství práce. w QL DL SL w QL AVŠAK POZOR!! … nabídka práce se může i stáčet zpět w1 w1 QDL1 QSL1 QSLmax (práceschopné obyvatelstvo)

Specifický tvar křivky nabídky práce Do určité mzdové sazby (zde 200 Kč za hodinu) převažuje substituční efekt - SE (s vyšší mzdovou sazbou nahrazujeme volný čas pracovním časem)… L (h) w (Kč/h) H (h) … při mzdové sazbě vyšší než 200 Kč za hodinu převažuje důchodový efekt - IE (s vyšší mzdovou sazbou si „kupujeme“ také více volného času) Křivka nabídky práce SL DH Křivka poptávky po volném čase 300 I = 2 100 Kč I = 1 800 Kč 200 I = 600 Kč 100 6 7 9 15 17 18 24

Terminologie nezaměstnanosti Dále si vysvětlíme: pojem přirozené míry nezaměstnanosti, rozdíl mezi dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnaností, 4 základní typy nezaměstnanosti

Přirozená míra nezaměstnanosti Neoklasici označují za PMN takovou míru, která není důsledkem nedostatečné poptávky po práci, ale dána nedokonalostí trhu práce (nízká informovanost, mobilita) Přirozenou mírou nezaměstnanosti je taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou trhy práce v rovnováze (poptávané množství práce se rovná nabízenému množství práce) a tlaky na hladiny cen a mezd jsou tedy vyrovnané. Odpovídá úrovni nezaměstnanosti v ekonomice, která vyrábí na úrovni potenciálního produktu. Přirozená míra nezaměstnanosti je tedy nejnižší dlouhodobě udržitelná míra nezaměstnanosti odpovídající potenciálnímu produktu. Přirozená míra nezaměstnanosti není žádnou ideální mírou, která by byla naprosto v pořádku. Slovo přirozená zde reflektuje skutečnost, že odpovídá situaci ekonomiky, která je na úrovni potenciálního produktu, trhy práce jsou v rovnováze a tudíž tato nezaměstnanost nezpůsobuje inflační ani deflační tlaky na cenovou hladinu. Některé odhady uvádějí, že v období 2000 – 2012 se pro ČR pohybovala PMN v rozpětí 5 – 10 %. Pojem přirozená evokuje pozitivní pohled na stav nezaměstnanosti, ten je však třeba brát spíše z makroekonomického pohledu. Z pohledu jednotlivých nezaměstnaných, kterých se týká, to již moc pozitivně vnímáno nebude. Nelze ji přímo vypozorovat, natož vypočítat ex ante jako normativní ukazatel, ale pouze ex post určit z historických empirických dat. PMN se skládá z frikční a strukturální nezaměstnanosti (tím pádem v sobě zahrnuje i dobrovolnou nezaměstnanost)

Přirozená míra nezaměstnanosti  Firmy hledají kuchaře na 50 pracovních míst, ale o žádných neví… … a 50 kuchařů hledá pracovní místa, ale o žádných neví.  Přirozená míra nezaměstnanosti UMÍM VAŘIT, KDO MĚ ZAMĚSTNÁ? PŘIJMEME KUCHAŘE! Při mzdové úrovni w1 platí, že QD1 = QS1 ale přestože je na trhu rovnováha, může existovat nezaměstnanost. Proč? … a 50 kuchařů v Ústí nad Labem hledá pracovní místa, ale nechce se stěhovat. Firmy v Ostravě hledají kuchaře na 50 pracovních míst… w QL DL SL w QL w1 Vzhledem k tomu, že je na trhu rovnováha mezi poptávkou po práci a nabídkou práce, nebude tato existující nezaměstnanost vyvolávat tlaky na změnu mzdové sazby. QDL1 QSL1

Dobrovolná nezaměstnanost W/P = reálná mzdová sazba. L* = velikost pracovní síly v dané ekonomice (ekonomicky aktivní obyvatelstvo) Část ekonomicky aktivního obyvatelstva, jež by chtěla pracovat, ale pouze při vyšších reálných mzdových sazbách (W/P*). Dobrovolnou nezaměstnanost tvoří obyvatelstvo, které při stávajících reálných mzdových sazbách dává přednost volnému času před prací. Při sazbě W/P* by však pracovali všichni. W/P L DL SL W/P* Zaměstnaní W/PE L* LE

Nedobrovolná nezaměstnanost Nedobrovolná nezaměstnanost představuje (podle Keynese) situaci, při které pracovníci nemohou najít zaměstnání při stávající reálné mzdové sazbě (W/P). Kvůli nepružnosti mezd se nemůže reálná mzdová sazba přizpůsobovat dostatečně rychle, aby vyrovnala nabízené a poptávané množství práce a vzniká nedobrovolná nezaměstnanost (je to situace, kdy se reálná mzdová sazba z nějakého důvodu nachází nad úrovní rovnovážné mzdové sazby). L* - LS = dobrovolná nezaměstnanost W/P L DL SL W/P W/PE LD LS L*

Typologie nezaměstnanosti Čtyři základní typy: Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi pracovními místy, změn zaměstnání v průběhu jednotlivých fází života nebo v důsledku stěhování pracovních sil. Existuje i při plné zaměstnanosti. Považována za dobrovolnou nezaměstnanost; je součástí přirozené míry nezaměstnanosti Strukturální nezaměstnanost - neexistuje rovnováha mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Nerovnováha vzniká proto, že poptávka po určitém druhu práce se zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu se snižuje, a nabídka se ani v jednom případě nepřizpůsobuje dostatečně rychle. Jedná se o nedobrovolnou nezaměstnanost; je součástí přirozené míry nezaměstnanosti

Typologie nezaměstnanosti Cyklická nezaměstnanost souvisí s hospodářským cyklem společnosti a objevuje se v období recese, kdy celková poptávka po práci je nízká. V období hospodářské recese se spotřeba i produkce společnosti snižují, nezaměstnanost se zvyšuje ve většině oblastí. Považována za nezaměstnanost nedobrovolnou. Sezónní nezaměstnanost souvisí s tím, že některé subjekty mají práci pouze v určitém ročním období. To se týká zejména zemědělství (sezónnost sklizňových prací), turistického ruchu, říční plavby, některých technologií v potravinářském průmyslu (cukrovary), atd.

Důsledky nezaměstnanosti Jeden z ústředních problémů společnosti. Dvě základní kategorie dopadu: Ekonomický dopad: Vysoká nezaměstnanost je projevem neefektivního nakládání se zdroji, protože během depresí, kdy je nezaměstnanost vysoká, produkuje ekonomika pod hranicí svých produkčních možností. Ztráty, ke kterým dochází, jsou největším doložitelným plýtváním zdrojů soudobých ekonomik. Jde hlavně o důsledek cyklické nezaměstnanosti. Sociální dopad: Nezaměstnanost ovlivňuje také život lidí. Sociální dopad má zejména dlouhodobá nedobrovolná nezaměstnanost. Ekonomické obtíže ovlivňují emoce a rodinný život lidí. Následkem může být i zhoršování fyzické i psychické kondice, vyšší výskyt srdečních chorob, alkoholismus, růst kriminality, stres, extrémně i smrt.