Principy fytoindikace metoda, která umožňuje odhadnout vlastnosti stanoviště podle výskytu různých rostlinných druhů každý druh má určitou amplitudu tolerance (valenci) k určitému ekologickému faktoru amplituda ekologická x amplituda fyziologická zákon minima – rozhodující jen ten faktor, který je v minimu; avšak možná je částečná substituce faktorů druhy euryvalentní (euryekní) x stenovalentní (stenoekní)

Principy fytoindikace znalost ekologických nároků (optim, ekologických amplitud) jednotlivých druhů umožňuje využít tyto druhy jako indikátory ekologických podmínek!! důležitá je znalost ekologických nároků př. Urtica dioica = stenoekní nitrofyt Obsah dusíku? Obsah dusíku?

Principy fytoindikace vyhodnocuji fytoindikační schopnost všech přítomných druhů fytoindikační význam (= váha) druhu je dána jeho pokryvností

Principy fytoindikace – úvodní krok Soubor: „geobiocenologie I - indikacni hodnoty druhu.XLS“ (http://user.mendelu.cz/xfriedl//) Soubor: „Vzorove zapisy.doc“ (http://user.mendelu.cz/xfriedl//) Do prvního sloupce v excelu nakopírovat rostlinné druhy Za ně přidat zjištěnou pokryvnost Pokryvnost přepočítat na průměrné hodnoty pokryvnosti v % Průměrnou pokryvnost přepočítat na podíl pokryvnosti vzhledem k pokryvnosti celkové

Přepočet pokryvnosti na %

Fytoindikační hodnoty druhů Principy fytoindikace (kde roste leknín, tam je neúnosná půda) Soubor: „geobiocenologie I - indikacni hodnoty druhu.XLS“ (http://user.mendelu.cz/xfriedl//) Cesta triviální, ale pracná – ke každému druhu připsat hodnoty ekoelementu pro T, S, V, R, N Cesta pro počítačové fajnšmekry, cesta jednoduchá – funkce SVYHLEDAT (VLOOKUP): Do xls souboru překopírovat na nový list databázi ekoelementů Aplikovat funkci SVYHLEDAT

Ekoelement „teplo“ Vytvořit „automatický“ filtr v záhlaví hlavního listu Seřadit dle sloupce „T“ vzestupně na hlavním listu Vytvořit třídy hodnot (zde 0–5), ale v samostatném listu!! Ke každé hodnotě „T“ (tedy 0–5) na příslušném listu sečíst příslušné podíly z celkové pokryvnosti Vynést do grafu

Interpretace: dominují druhy k teplotě indiferentní (cca 70 %) z druhů, které indikují teplotní poměry stanoviště, převažují druhy teplých poloh (suma průměrných denních teplot nad 8 °C je vyšší než 2350 a nižší než 2950) => Lokalita bude ležet v nižších vegetačních stupních

Úkol Analogickým postupem spočítejte a vyneste do grafů ekoelementy pro světlo, vlhkost, půdní reakci a obsah dusíku

Interpretace: dominují druhy polostinné, přizpůsobivé (cca 70 %) významnější podíl mají druhy stinné, pronikající na světlejší místa => Typické pro lesní podrost, převažují druhy stínomilné. Zápoj dřevin však bude mírně uvolněný, minimálně jsou zastoupeny druhy plného stínu. To odpovídá realitě dubového porostu (viz zápis).

Interpretace: dominují druhy vysýchavých půd (cca 93 %) podíl druhů indikujících jiné ovlivnění vodou je marginální => Zcela jistě se jedná o vysýchavé stanoviště (souvislost se sklonem a orientací svahu). Hydrická řada bude nižší jak 3.

Interpretace: dominují druhy indiferentní, bez vazby k půdní reakci (cca 85 %) okrajově jsou zastoupeny druhy s tendencí výskytu na slabě kyselých až neutrálních půdách => Bude se jednat o půdy spíše s vyšším pH. V úvahu připadají trofické řady B, C, D, meziřady BC, BD, CD. Fytoindikace odpovídá vlastnostem horniny.

Interpretace: dominují druhy s těžištěm výskytu na dusíkem slabě zásobených půdách (cca 80 %) přibližně 20% podíl mají druhy vyžadující střední zásobení dusíkem => Jedná se o stanoviště dusíkem více-méně neobohacené. Z předchozí analýzy lze tedy vyloučit trofickou řadu C a meziřady BC, CD. Společenstvo nebude narušeno činností člověka (těžba, pěšiny, znečištění, opad nepůvodních dřevin apod.).