Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_64

Jméno autora:Mgr. Zdeňka Hanzliková Třída/ročník:1. (5.) Datum vytvoření: Srpen 2013 Vzdělávací oblast:Člověk a příroda Tematická oblast:Anorganická chemie Předmět:chemie Výstižný popis způsobu využití, případně metodické pokyny: výuková prezentace, osnova při probírání tématu Klíčová slova:Vzácné plyny, vlastnosti, využití Druh učebního materiálu:Prezentace

Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn

Jaké jsou vzácné plyny? jsou mimořádně nerektivní – inertní, což je způsobeno úplným zaplněním valenční slupky, kromě He mají všichni elektronový oktet 2 He: 1s 2 10 Ne: [ 2 He] 2s 2 2p 6 18 Ar: [ 10 Ne] 3s 2 3p 6 obecná konfigurace valenční vrstvy je: ns 2 np 6

Další vlastnosti vzácných plynů - netvoří dvouatomové molekuly - mezi atomy vzácných plynů se uplatňují jen slabé van der Waalsovy síly, a proto mají nízké teploty tání a teploty varu, - jsou bezbarvé, bez chuti a bez zápachu, - díky zaplněné valenční sféře jsou mimořádně stabilní a jen zřídka tvoří sloučeniny, řada sloučenin byla ale připravena uměle.

Výroba vzácných plynů - frakční destilace zkapalněného vzduchu – vzácné plyny jsou součástí vzduchu: Ar – 0,93% Ne – 0,002% He – 0,0005% - He – je možné izolovat ze zemního plynu.

Chemické vlastnosti - inertní První připravená sloučenina – 1962 – XePtF 6 – hexafluoroplatičnan xenonný: Xe + PtF 6 → XePtF 6 Další připravené sloučeniny: XeO 3 ( v pevném stavu je velmi explozivní – přirovnáván k TNT), hydrogenxenonany – HXeO 4 -, XeO 4, XeF 2, XeF 4, XeF 6, atd.

Využití vzácných plynů -plnění zářivek a výbojových trubic – zabarvují produkované světlo do různých odstínů – He – červeně, Ne – oranžově, Ar – modře, Kr –fialově a Xe – modro- fialově, -He – plnění balónků a vzducholodí, -He + Ar – ochranná atmosféra při sváření Al,Mg, -Ar – nejrozšířenější využití -Ra – používal k ozařování tkání při léčbě rakoviny, ale má krátký poločas rozpadu, byl nahrazen vhodnějšími zářiči.

Vzducholoď Hindenburg Helium ve vzducholodích nahradilo hořlavý vodík. Před 76 lety explodovala vzducholoď Hindenburg.

Citace literatury: MAREČEK, Aleš a Jaroslav HONZA. Chemie pro čtyřletá gymnázia: 1.díl. 3., přeprac. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, ISBN GREENWOOD, N a Alan EARNSHAW. Chemie prvků. 1. vyd. Praha: Informatorium, 1993, s ISBN GÁŽO, Jan a Jiří KOHOUT. Všeobecná a anorganická chémia. 3. vydání. Bratislava: Alfa, ISBN Obr. a citace: I.60 PUBLISHERS S.R.O. I.60.cz: Před 75 lety havarovala vzducholoď Hindenburg [online]. Praha, [cit ]. Dostupné z: 75-lety-havarovala-vzducholod-hindenburg.htmlhttp:// 75-lety-havarovala-vzducholod-hindenburg.html,