OCHRANA OVZDUŠÍ Filip Dienstbier, 2006
Oblasti právní úpravy ochrana vnějšího ovzduší ochrana ozónové vrstvy ochrana klimatického systému Země
I. Ochrana vnějšího ovzduší ZÁKLADNÍ POJMY: /§ 2/ (vnější) ovzduší: „ovzduší v troposféře, s výjimkou ovzduší na pracovištích a v uzavřených prostorách“ (jinak pracovní právo a ochrana veřejného zdraví) emise (znečišťování): „vnášení znečišťujících látek do ovzduší“ - lidská činnost imise (znečištění) „výskyt znečišťující látky v ovzduší“ – stav ovzduší
Přehled právní úpravy mezinárodní úmluvy - např.: Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (Ženeva 1979) + protokoly (síra, dusík, těkavé organické látky, těžké kovy, přízemní ozón, ...) (přehled viz např. Damohorský) komunitární předpisy – zejména směrnice (viz Damohorský) zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší (11 novel, z toho 4 v roce 2006, naposledy: č. 230/2006 Sb.) prováděcí předpisy (cca 12 nařízení vlády a vyhlášek MŽP)
Hlavní instituty ochrany ovzduší obecné povinnosti /§ 3/ kategorizace a zařazování zdrojů znečištění /§ 4/ regulace znečišťování a znečištění /§ 5 a násl./ zvláštní ochrana ovzduší /§ 7 a 8/ povinnosti provozovatelů zdrojů /§ 11 a násl./ zpřístupňování informací veřejnosti /§ 36/
Obecné povinnosti k ochraně ovzduší předcházení a omezování znečišťování regulace těkavých organických látek regulace paliv, zákaz spalování jiných látek; odpad není palivo (výjimka pro suché rostlinné materiály – ale lze omezit či zakázat) omezení otevřených ohnišť povinnost využívat nejlepší dostupné techniky povinnost využívat centrální a alternativní zdroje tepla preference kombinované výroby tepla a energie poskytování informací, rozptylová studie povinný podíl biopaliv v pohonných hmotách požadavky na kvalitu paliv
Kategorizace zdrojů znečišťování
B) Stacionární zdroje znečišťování spalovny odpadu (nebezpečného, komunálního, jiného)
Regulace znečišťování a znečištění Přípustná úroveň znečišťování ovzduší emisní limity (obecné, specifické) přípustná tmavost kouře přípustná míra obtěžování zápachem (pachové číslo) emisní stropy redukční cíle plán snížení emisí, plán zavedení zásad správné zemědělské praxe (pro jednotlivé znečišťující látky nebo skupiny látek)
Regulace znečišťování a znečištění Přípustná úroveň znečištění ovzduší imisní limity meze tolerance a četnost překročení cílové imisní limity, dlouhodobé imisní cíle (pro jednotlivé znečišťující látky) „Imisní limit nesmí být překročen více než o mez tolerance a nad stanovenou četnost překročení.“ Imisní limity - závazné pro orgány ochrany ovzduší
Zvláštní ochrana ovzduší oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší /§ 7/ území, v němž překročen(y) imisní limit(y) sledování a řízení kvality ovzduší (monitoring, Programy zlepšení kvality ovzduší, akční plány) smogové situace /§ 8/ „stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění ovzduší znečišťující látkou překročí zvláštní imisní limit stanovený prováděcím právním předpisem „ regulační řády (ústřední, krajský, místní) smogový varovný a regulační systém signály: upozornění, regulace, varování (sdělovací prostředky) zvláštní oprávnění k realizaci regulačních opatření (omezení nebo zastavení provozu, …)
Povinnosti provozovatelů zvláště velké, velké a střední stacionární zdroje dodržování podmínek povolení k provozu, zejm. emisních limitů, limitních obsahů látek ve výrobcích, emisních stropů, přípustné tmavosti kouře a přípustné míry obtěžování zápachem zjišťování množství vypouštěných znečišťujících a pach. látek vedení provozní evidenci o stacionárních zdrojích, zpracování a předání souhrnné evidence bezodkladné odstraňování nebezpečných stavů a provádění opatření k předcházení havárií zvláštní povinnosti při haváriích, poruchách, smogových sit., ... nepřetržité měření emisí látek znečišťujících ovzduší včetně zaznamenávání, vyhodnocování a uchovávání jeho výsledků poskytování informací (orgány ochrany ovzduší, veřejnost) plnit úkoly vyplývající z plánů a programů vypracování, aktualizace a dodržování provozního řádu
Povinnosti provozovatelů malé stacionární zdroje dodržovat podmínky provozu (návod, povolení) umožnit pověřeným osobám přístup ke zdroji (ověření kategorizace, zjištění množství vypouštěných látek, kontrola technického stavu) oznámit stacionární zdroj, který vypouští těkavé organické látky, obecnímu úřadu, vést evidenci těkavých látek a poskytnout každoročně přehled o jejich spotřebě obci, dodržovat přípustnou tmavost kouře a přípustnou míru obtěžování zápachem a neobtěžovat kouřem a zápachem, zajišťovat prostřednictvím oprávněné osoby měření účinnosti spalování, měření množství vypouštěných látek a kontrolu stavu spalinových cest u spalovacích zdrojů, a to nejméně jedenkrát za 2 roky, a odstraňovat zjištěné závady do 2 měsíců od jejich zjištění oznámit obecnímu úřadu provedení povinného měření a kontroly a jejich výsledky do 30 dnů (výjimky pro zdroje v rodinných domech, bytech a rekreačních objektech)
Nástroje ochrany ovzduší institucionální soustava orgánů ochrany ovzduší: MŽP ČIŽP – nejen dozor (odbornost) krajské úřady, obecní úřady I. a III. stupně (působnost dle kategorie zdrojů) celní úřady
Nástroje ochrany ovzduší administrativní povolování (umisťování a povolování staveb zdrojů, uvedení zdrojů do provozu, ...) /§ 17/ stanoviska (územně plánovací dokumentace, ...) monitoring, evidence (orgány ochrany ovzduší, provozovatelé) autorizace (vybrané činnosti: měření emisí a imisí, ...) /§ 15/ správní dozor, ukládání sankcí a nápravných opatření
Koncepční nástroje Programy snižování emisí znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin národní programy schvaluje vláda usnesením (u emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů – nařízení vlády) podklad pro rozhodovací činnost, realizace i na základě dohod mezi orgány ochrany ovzduší a provozovateli stacionárních zdrojů krajské programy snižování emisí (nařízení kraje) místní programy snižování emisí (fakultativní, nařízení obce) podkladem pro: výkon veřejné správy na krajské a místní úrovni, zejména při: územním plánování, územním rozhodování a povolování staveb, a při posuzování záměrů, koncepcí a programů rozvoje jednotlivých oborů a odvětví
Koncepční nástroje Programy zlepšení kvality ovzduší /§ 7/ úrovně: národní, oblastní, místní pro oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro znečišťující látky, u nichž překročeny imisní limity účelem je plnění imisních hodnot ve stanoveném čase pořizují a aktualizují (3 roky): MŽP, krajské úřady a obecní úřady obcí nad 350 000 obyvatel (menší fakultativně) „Z programů ... se vychází při výkonu veřejné správy na krajské a místní úrovni, zejména při územním plánování, územním rozhodování a povolování staveb nebo jejich změn a při posuzování vlivů staveb nebo technologií na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu.“
Ekonomické nástroje poplatky za znečišťování ovzduší sazby a způsob výpočtu správa poplatku systém výjimek (velmi malé zdroje, „ušlechtilá“ paliva) možnosti odkladu a prominutí placení daně a daňová zvýhodnění doprava energetika další
II. Ochrana ozónové vrstvy
Přehled právní úpravy mezinárodní úmluvy - zejména: Úmluva o ochraně ozónové vrstvy Země (Vídeň, 1985) Protokol o látkách, porušujících ozónovou vrstvu Země (Montreal, 1987) + změny a dodatky (Londýn, Kodaň, Montreal, Peking) komunitární předpisy – zejména: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, ve znění nařízení č. 2038/2000 a nařízení č. 2039/2000 zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší (hlava III) prováděcí předpisy (nařízení vlády)
Nástroje ochrany zákaz (omezení) výroby, dovozu a používání regulovaných látek – výjimky, povolení licencování a další omezení dovozu, zákaz vývozu (zvláštní režim pro země mimo Montrealský protokol) regulace emisí – opatření na podporu znovuzískávání, opětovného využívání, recyklace, regenerace a zneškodňování regulovaných látek zabránění únikům (kvalifikace osob, označování obalů a výrobků, povinnost předávat pouze oprávněným osobám) registrace, evidence zpoplatnění výroby a dovozu regulovaných látek monitoring, dozor, sankce
III. Ochrana klimatického systému Země
III. Ochrana klimatického systému Země globální oteplování, globální změny klimatu „látky ovlivňující klimatický systém Země“ (tzv. skleníkové plyny) např.: oxid uhličitý, metan, oxid dusný, fluorované uhlovodíky, fluorid sírový
Přehled právní úpravy mezinárodní úmluvy – zejména Úmluva o ochraně klimatu (OSN, Rio 1992) + protokoly (Kjóto 1997, ...) komunitární předpisy – zejména směrnice EP a Rady č. 2003/87/ES, upravující schéma pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v rámci Společenství a o změně směrnice č. 96/61/ES, ... zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ... prováděcí předpisy (nařízení vlády, vyhlášky MŽP)
Metody a nástroje ochrany Národní program ke zmírnění změny klimatu Země národní redukční cíle lhůty k dosažení Inventarizace zdrojů a emisí „skleníkových plynů“ Podmínky produkce u zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů: povolení – každý, kdo schopen zjistit a vykazovat emise povolenka: „majetková hodnota práva emitovat ekvivalent tuny CO2“ získání povolenek: primární rozdělení národní kvóty, nákup na trhu, projektové mechanismy (Joint Implemetation, Clean Development Mechanism)
Trh s obchodovatelnými povolenkami nástroj „efektivního“ dosažení národního redukčního cíle základní schéma: rozdělení národní kvóty jednotlivým sektorům a producentům odpis povolenek dle skutečné produkce emisí umožnění a organizace obchodování povolenek na trhu další prvky: evropská dimenze obchodu (později globální) obchodovací období nástroje: Národní alokační plán organizace trhu s povolenkami