Starověká Mezopotámie Anotace: Materiál je určen k výuce dějepisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy a informacemi o starověké Mezopotámii.

Základní pojmy Eufrat Tigris patriarchát polyteismus zikkurat mozaika reliéf městský stát kolo klínové písmo

Starověká Mezopotámie Časové rozdělení: 3500 př.n.l. – příchod Sumerů do delty řek Eufrat a Tigris 2350 př.n.l. – na severu Asyrská říše – na jihu Babylonská říše 539 př.n.l. – nájezdy Peršanů 331 př. n. l. – Alexandr Veliký, posléze Seleukovská říše 150 př. n. l. – Parthové, Sasánové 635 n. l. – Arabové

Starověká Mezopotámie Přírodní podmínky: oblast mezi řekami Eufrat a Tigris – „Meziříčí“ součást Úrodného půlměsíce dnes území Iráku, severovýchodní Sýrie, jihovýchodního Turecka a jihozápadního Íránu severní část Mezopotámie (Asýrie) – dostatek srážek jižní část Mezopotámie (Babylónie) – vláhu zajišťovaly pravidelné záplavy řek Eufrat a Tigris – na jaře, kdy tál sníh v pohoří, kde obě řeky pramení obr. 1

Zápis do sešitu Starověká Mezopotámie Přírodní podmínky: oblast mezi řekami Eufrat a Tigris – „Meziříčí“ součást Úrodného půlměsíce sever – dostatek srážek jih – sucho, pravidelné záplavy řek Eufrat a Tigris

Starověká Mezopotámie Společnost patriarchální společnost zpočátku mnoho městských států, které mezi sebou bojovaly v čele kněží později došlo k oddělení role panovníka a velekněze výjimečně vládly i královny (Semiramis) vojáci, obchodníci, řemeslníci, rolníci (používali hák na obdělávání polí s nálevkou na setí) v Mezopotámii existovali otroci obr. 2

Starověká Mezopotámie Náboženství polyteistické náboženství stavba stupňovitých chrámů – zikkuratů s oltářem na vrcholu chrámu chrámy byly i centrem vzdělanosti vzhledem ke střídání mnoha národů s různými jazyky se uctívali různí bohové základ náboženství ale zůstává např. bohové An (nebe), Enlil (země), Enki (voda), Ištar, někdy také Inanna (plodnost, láska, válka), Marduk (nejvyšší bůh) obr. 3

Zápis do sešitu Společnost Náboženství patriarchální společnost zpočátku městské státy – boje v čele kněží otroci Náboženství polyteismus stupňovité chrámy – zikkuraty (centra vzdělanosti) různí bohové např. An (nebe), Enlil (země), Enki (voda), Ištar (plodnost, láska, válka), Marduk (nejvyšší bůh)

Starověká Mezopotámie Kultura písmo: klínové psalo se na hliněné destičky zaostřeným rákosem dochovala se nejstarší literární památka světa: Epos o Gilgamešovi zákony: „oko za oko, zub za zub“ nejznámější je Chammurapiho zákoník obr. 4

Starověká Mezopotámie věda: matematika – šedesátková, ale i desítková soustava astronomie – předvídali zatmění Měsíce a Slunce, dráhy některých planet (ale převážně se zabývali astrologií) kalendář se dvanácti měsíci vynález kola, háku na obdělávání polí, nálevky na setí propracovaný systém vah a měřidel

Starověká Mezopotámie architektura: cihlové stavby zikkuraty – stupňovité chrámy („Babylonská věž“) paláce zdobené mozaikami a reliéfy Ištařina brána v Babyloně (s obrazy příšer z glazovaných cihel) visuté zahrady královny Semiramis = jeden z divů antického světa kanalizační systém ve městech, splachovací toalety umělé zavlažovací nádrže a kanály video – zikkurat v Uru

Starověká Mezopotámie sochařství a malířství: sochy stojícího, nebo sedícího sumerského krále Gudey – strnulý výraz tváře reliéfy – především boj panovníka s nepřítelem (panovník vždy vítězí), nebo lov – Naramsínova stéla pečetní válečky – předchůdci pečetí a razítek sochy okřídlených býků nástěnné malby (fragmenty z královského paláce v Mari) – pestré barvy, tempera řemesla: nedostatek dřeva a kovů => dovoz karavanami z ciziny; k placení používány kousky stříbra výroba zemědělských nástrojů, hrnčířství, tkaní a barvení látek šperky (ozdoby hlavy královny Šubad) skleněné nádoby mozaika z perleti, vápence a lazuritu na dřevě – Standarta z Uru

Zápis do sešitu Kultura písmo: klínové (z něj se vyvinulo písmo fénické, z něj řecké a z řeckého latinka – tou píšeme i my a azbuka) hliněné destičky nejstarší literární památka světa: Epos o Gilgamešovi zákony: „oko za oko, zub za zub“ Chammurapiho zákoník věda: matematika – šedesátková (desítková) soustava astronomie – předvídali zatmění Měsíce kalendář se 12 měsíci kolo systém vah a měřidel

Zápis do sešitu architektura: řemesla: cihlové stavby zikkuraty – („Babylonská věž“) paláce s mozaikami a reliéfy Ištařina brána v Babyloně visuté zahrady královny Semiramis = jeden ze sedmi divů světa kanalizační systém, splachovací toalety zavlažovací nádrže a kanály řemesla: nedostatek dřeva a kovů => dovoz hrnčířství, tkaní a barvení látek šperky, skleněné nádoby Standarta z Uru – mozaika

Sumersko – Akkadské období kolem roku 3500 př. n. l. (doba měděná) dvě skupiny národů – sumerská (Sumerové) a semitská (Akkadové, Babyloňané) jižní část Mezopotámie – Babylónie horní část se nazývala Akkad, dolní Sumer městské státy, které mezi sebou stále válčily klínové písmo, vynález šedesátkové a desítkové soustavy (počítání na prstech) kolo, hrnčířský kruh klenutý oblouk v architektuře

Sumersko – Akkadské období Sumerská říše: první města (jedna z nejstarších na světě) – Eridu, Ur, Uruk, Lagaš, Kiš (každé mělo svého vládce) z této doby pochází pověst o potopě světa legendární vládce Gilgameš, král Uruku později do této oblasti přišli Akkadové obr. 5

Sumersko – Akkadské období Akkadská říše: Mezopotámii sjednotil král Sargon I. (Akkadský král) přijal titul „pán čtyř dílů světa„ a nechal se zbožštit založil hlavní město Akkad obr. 6

Zápis do sešitu Sumersko – Akkadské období dvě skupiny národů – sumerská (Sumerové) a semitská (Akkadové, Babyloňané) jižní část Mezopotámie – Babylónie horní část se nazývala Akkad, dolní Sumer městské státy, stálé války první města – Eridu, Ur, Uruk, Lagaš, Kiš (každé mělo svého vládce) pověst o potopě světa

Semitské období do tohoto období můžeme zahrnout i dříve zmíněnou Akkadskou říši dále sem patří i říše Starobabylonská, Novoasyrská a Novobabylonská

Semitské období Starobabylonská říše vznik po sjednocení městských států na jihu Babylonie hlavní město Babylon nejvýznamnější panovník byl Chammurapi (zákoník) zákoník rozdělil obyvatelstvo na tři skupiny: plnoprávné občany (nejbohatší), svobodné lidi a nevolníky a otroky Chammurapiho vládu ukončil vpád Chetitů obr. 7

Semitské období Novoasyrská říše Novobabylonská říše vznik po sjednocení městských států na severu Babylonie hlavní město Aššúr, později Ninive významný panovník Aššurbanipal Novobabylonská říše 612 př. n. l. Babyloňané dobyli Asýrii a ovládli celou Mezopotámii hlavní město Babylon významný panovník Nabukadnezar II. (biblický Nabuchodonozor) – nechal postavit visuté zahrady Semiramidiny roku 539 př. n. l. je Babylónie dobyta Peršany a stává se součástí Perské říše

Zápis do sešitu Semitské období Babylonská říše Asyrská říše hlavní město Babylon nejvýznamnější panovník Chammurapi (zákoník) vpád Chetitů Nabukadnezar II. (biblický Nabuchodonozor) – visuté zahrady Semiramidiny Asyrská říše významný panovník Aššurbanipal

Starověké období až současnost Perská říše válečné výboje do Egypta a války s Řeckem významní vládci: Dareios I. (založil nové hlavní město Persepolis), Xerxés I. Perskou říši zničil Alexandr Veliký, který zde také zemřel (v Babylonu 323 př. n. l.) Seleukovská říše po smrti Alexandra Velikého se vlády v Přední Asii ujal jeho vojevůdce Seleukos I., který založil dynastii Seleukovců obr 8.

Starověké období až současnost Parthská říše říše kočovného kmene Skythů Sasánovská říše poslední předislámská říše Islám roku 642 n. l. dobyli Sásánovskou říši Arabové islám zde funguje dodnes

Zápis do sešitu Starověké období až současnost Perská říše války s Řeckem významní vládci: Dareios I. Xerxés I. Perskou říši zničil Alexandr Veliký Seleukovská říše po smrti Alexandra Velikého jeho vojevůdce Seleukos I., založil dynastii Seleukovců Islám od roku 642 n. l. pod vlivem Arabů

OPAKOVÁNÍ Starověká Mezopotámie Náboženství Přírodní podmínky: oblast mezi řekami Eufrat a Tigris – „Meziříčí“ součást Úrodného půlměsíce sever – dostatek srážek jih – sucho, pravidelné záplavy řek Eufrat a Tigris Společnost patriarchální společnost zpočátku městské státy – boje v čele kněží otroci Náboženství polyteismus stupňovité chrámy – zikkuraty (centra vzdělanosti) různí bohové např. An (nebe), Enlil (země), Enki (voda), Ištar (plodnost, láska, válka), Marduk (nejvyšší bůh)

OPAKOVÁNÍ Kultura písmo: klínové (z něj se vyvinulo písmo fénické, z něj řecké a z řeckého latinka – tou píšeme i my a azbuka) hliněné destičky nejstarší literární památka světa: Epos o Gilgamešovi zákony: „oko za oko, zub za zub“ Chammurapiho zákoník věda: matematika – šedesátková (desítková) soustava astronomie – předvídali zatmění Měsíce kalendář se 12 měsíci kolo systém vah a měřidel architektura: cihlové stavby zikkuraty – („Babylonská věž“) paláce s mozaikami a reliéfy Ištařina brána v Babyloně visuté zahrady královny Semiramis = jeden ze sedmi divů světa kanalizační systém, splachovací toalety zavlažovací nádrže a kanály řemesla: nedostatek dřeva a kovů => dovoz hrnčířství, tkaní a barvení látek šperky, skleněné nádoby Standarta z Uru – mozaika

OPAKOVÁNÍ Sumersko – Akkadské období Semitské období dvě skupiny národů – sumerská (Sumerové) a semitská (Akkadové, Babyloňané) jižní část Mezopotámie – Babylónie horní část se nazývala Akkad, dolní Sumer městské státy, stálé války první města – Eridu, Ur, Uruk, Lagaš, Kiš (každé mělo svého vládce) pověst o potopě světa Semitské období Babylonská říše hlavní město Babylon nejvýznamnější panovník Chammurapi (zákoník) vpád Chetitů Nabukadnezar II. (biblický Nabuchodonozor) – visuté zahrady Semiramidiny Asyrská říše významný panovník Aššurbanipal Starověké období až současnost Perská říše války s Řeckem významní vládci: Dareios I. Xerxés I. Perskou říši zničil Alexandr Veliký Seleukovská říše po smrti Alexandra Velikého jeho vojevůdce Seleukos I., založil dynastii Seleukovců Islám od roku 642 n. l. pod vlivem Arabů

Otázky a úkoly Které dvě velké řeky protékají územím staré Mezopotámie? Obyvatelé Mezopotámie nejčastěji používali šedesátkovou soustavu. Můžeme se s ní setkat i v současnosti? Kde? Jak bys vysvětlil/a přísloví „Oko za oko, zub za zub.“? Jak se jmenuje nejstarší starověká literární památka? Zkus vyjmenovat alespoň dvě z nejstarších mezopotámských měst. Vysvětli pojem zikkurat. Který z nich je nejznámější? Co znamená, když řekneme, že na území Mezopotámie existovalo mnoho městských států?

Zdroje Webová stránka: MIKOLÁŠ, David. Web pro podporu výuky a poskytování informací [online]. Roudnice nad Labem, 2006, 26. 7. 2014 [cit. 2014-07-30]. Dostupné z: http://www.davidmikolas.cz Použitá literatura: kolektiv autorů. Dějepis 6: učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vydání. Plzeň : Nakladatelství Fraus, 2007. 152 s. ISBN 978-80-7238-208-4. [2014-07-30] obr. 1 – mapa Mezopotámie http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Tigr-euph.png/478px-Tigr-euph.png obr. 2 – plastika krále http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4d/Persepolis_treasury2.jpg/404px-Persepolis_treasury2.jpg obr. 3 – zikkurat http://brasil.cel.agh.edu.pl/~11ubnowak/grafika1/photo/starozytnosc_mezopotamia_a1.jpg obr. 4 – klínové písmo http://vtm.e15.cz/files/imagecache/dust_filerenderer_normal/upload/aktuality/s_zka_odhalila_tajemstv__kl_nov_ho_p_sma_50b5e786d1.jpg obr. 5 – Uruk dnes http://www.britishmuseum.org/images/Uruk/web_large/Uruk-432.jpg obr. 6 – Sargonova busta http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/44/Sargon_of_Akkad.jpg obr. 7 – Chammurapiho zákoník detail http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Codice_di_hammurabi_03.JPG/576px-Codice_di_hammurabi_03.JPG obr. 8 – busta Seleuka I. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Seleuco_I_Nicatore.JPG/576px-Seleuco_I_Nicatore.JPG