Chemie 1.ročník

Veronika Burešová Kabinet chemie (4.patro, č. 416) veronika.buresova@agstepanska.cz Konzultace po předešlé dohodě

Zkoušení Písemné Ústní Velké písemné opakování (vždy hlášené, váha dvojnásobná) Referáty (stejná váha jako písemka) Domácí úkoly (pokud budu známkovat, tak stejná váha jako písemka)

Učebnice Šrámek, Kosina : Obecná a anorganická chemie, nakl. FIN Blažek, Melichar: Přehled chemického názvosloví, nakl. SPN Šrámek, Kosina : Chemické výpočty a reakce, nakl. ALBRA

Periodická tabulka

Sešit jakýkoliv

Učivo 1.ročníku Úvod základní pojmy chemické názvosloví veličiny Složení a struktura látek stavba atomu Struktura elektronového obalu

Periodická soustava prvků Výpočty z chemických rovnic Chemická vazba Kvalitativní a kvantitativní stránka chemických dějů Základní pojmy chemické termodynamiky Reakční kinetika Protolytické reakce, roztoky Základy anorganické chemie

Příští hodina Písemka na značky a názvy prvků z periodické tabulky s protonovým číslem 1- 57 a 72- 89

Co je chemie? Přírodní věda zabývající se složením a vnitřní stavbou látek Zkoumá chemické reakce, při kterých nové látky vznikají a původní zanikají

Historie chemie Úvod do studia chemie

Již od dávných časů lidé stáli v údivu před faktem, že lze přeměnit jednu látku v druhou. Ačkoliv jsme dnes mágův šat vyměnili za bílý plášť a mystická a náboženská dogmata za dogmata, jímž říkáme vědecká, žasneme stále

Historie chemie Alchymie vznikla v Egyptě (též v Indii a Číně), odkud se přes Španělsko rozšířila prostřednictvím Arabů do Evropy. V Čechách dosáhla vrcholu začátkem 17. stol. za Rudolfa II. Alchymie- základ metalurgie, základ léků (rtuť) Čínská alchymie od 6.stol.n.l. Arabská 13.stol. Evropská 11.stol. Dříve než dosáhla chemie svého současného vysokého stupně rozvoje, prošla složitým historickým vývojem. Počátky praktických znalostí, které lze označit jako chemické, jsou přibližně stejně staré jako lidská kultura. Původní chemické poznatky lidé využívali k výrobě kovů, zpracování kůží i konzervaci potravin. I když alchymisté pochopitelně nesplnili úkoly tehdy žádané (získat zlato přeměnou z jiných prvků a "vyrobit elixír života"), nashromáždili mnoho poznatků o vlastnostech látek, které později přispěly k rychlejšímu rozvoji chemie.

Alchymie V různých zemích v různých dobách Období předvědecké chemie (do 17.stol.) Cíle alchymie: - zisk nesmrtelnosti - příprava kamene mudrců, elixíru života - příprava zlata - vytvoření živé bytosti

Významní alchymisté Philippus Aureolus Paracelsus(1493-1541) - zastánce alchymie pro lidi (výroba léků) John Baptist van Helmont (1579-1644) - objevitel CO a NO2

Přínos alchymie Praktické poznatky (pokus/omyl) Rozvoj separačních metod Metody příprav silných kyselin

Rozvoj chemie v 17. století Vznik nových přírodovědných teorií (Koperník, Galileo) Řada technických objevů Vznik prvních vědeckých institucí Vzduch = hlavní cíl zkoumání (tzv. pneumatická chemie)

Chemie v 18. století Vznik první skutečně chemické teorie tzv. TEROIE FLOGISTONU - Johann Joachim Becher 1667 a rozšířil G.E.Stahl - flogiston (podle řeck. Phlox = plamen) - předpoklad, že látky při hoření ztrácí svou těkavou složku – látky, které shořely beze zbytku (čistý flogiston) → rozvoj chemické analýzy

Chemie v 18. století Nahrazení teorie flogistonu TEORIÍ HOŘENÍ (Antoine Laurent de Lavoisier) Objevem O2 + H2 došlo ke zjištění, že voda není jednoduchá látka → vznik pojmu chemický prvek Vymezení pojmu STECHIOMETRIE (vycházející ze ZZH) 2CO + O2 → 2CO2

19. Století DALTONOVA ATOMOVÁ TEORIE (John Dalton) prvky se skládají z velmi malých dále nedělitelných částic – atomů atomy téhož prvku jsou stejné, atomy různých prvků se liší hmotností, velikostí a dalšími vlastnostmi

19. století DALTONOVA ATOMOVÁ TEORIE (John Dalton) v průběhu chemických dějů se atomy spojují, oddělují nebo přeskupují, přičemž ale nemohou vznikat nebo zanikat slučováním dvou či více prvků vznikají chemické sloučeniny, slučování probíhá jako spojování celistvých počtů atomů těchto prvků

19. století 1862 – první systém známých prvků (zavedení pojmu perioda) 1869 – objev PERIODICKÉHO ZÁKONA Vznik periodické tabulky prvků

2. Polovina 19. století Obrovský rozvoj - organické chemie - fyzikální chemie - chemické výroby Objev rentgenového záření a radioaktivity Rozvoj nových chemických disciplín např. biochemie

Základní chemické zákony 1) Zákon zachování hmotnosti - Lomonosov 1748, Lavoisier 1760-89 - Správně vysvětlili podstatu hoření experimentálně dokázal, že při spalování prvků probíhá jejich slučování s kyslíkem (oxidace). Prokázal, že diamant je čistý uhlík, a vytvořil první racionální názvosloví anorganických sloučenin. Postavil se proti Velké francouzské revoluci. Jako nájemce daní byl odsouzen (pro údajné spekulace s pozemky) k trestu smrti a popraven Zákon Lomonosov 1748, Lavoisier- 1777 a knižně 1787

Základní chemické zákony 2) Zákon zachování energie - Lomonosov 1748, Mayer 1842 a další

Základní chemické zákony 3) Proustův zákon (zákon stálých poměrů slučovacích) Hmotnostní poměr prvků nebo součástí dané sloučeniny je vždy stejný a nezávisí na způsobu přípravy sloučeniny. J.Proust 1799

Základní chemické zákony

Základní chemické zákony 4) Daltonův zákon (zákon násobných poměrů slučovacích) Pokud spolu dva prvky tvoří více sloučenin, pak hmotnosti jednoho prvku, který se slučuje se stejným množstvím druhého prvku, jsou vzájemně v poměrech, které je možné vyjádřit malými celými čísly. - Richter 1791, Dalton 1802-1808

Základní chemické zákony

Základní chemické zákony 5) Zákon stálých poměrů objemových při slučování plynů - Gay-Lussac 1805-1808 Plyny se slučují v jednoduchých poměrech objemových např. jeden objem kyslíku a dva objemy vodíku se slučují na dva objemy vodní páry: 2 H2(g) + O2(g) ―> 2 H2O(g)

Základní chemické zákony 6) Avogadrův zákon Stejné objemy všech plynů obsahují za stejného tlaku a teploty vždy stejný počet molekul. vymezení pojmu látkové množství

Rozdělení chemie Obecná Anorganická Organická Analytická Fyzikální Chemická technologie Biochemie

Mezinárodní soustava jednotek Obsahuje základní jednotky SI a z nich odvozené druhotné veličiny Zásada pro každou veličinu- jen jedna jednotka

Základní fyzikální veličiny a jejich jednotky SI svítivost kandela cd délka metr m hmotnost kilogram kg Čas sekunda s El. Proud ampér A Term. Teplota kelvin K Látkové množství mol