INTEGRACE DÍTĚTE SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM

SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ sluchové postižení se běžně definuje podle stupně sluchové ztráty těchto stupnic existuje několik, nejčastěji se u nás uvádí klasifikace sluchové vady z hlediska ztráty v dB a frekvence z oblastech 500, 1000, 2000, 4000 MHz, tak jak je stanovila WHO

STUPNĚ SLUCHOVÉHO POSTIŽENÍ Stupeň postižení odpovídající hodnota v dB charakteristika doporučení, rady 0 – normální sluch 25dB nebo méně (lepší ucho) Žádné, či velice mírné sluchové problémy. Schopnost slyšet šepot. 1 – lehké postižení 26-40dB (lepší ucho) Schopnost slyšet a opakovat slova mluvená normálním hlasem z 1 metru. Poradenství, kompenzační pomůcky. 2 – střední postižení 41-60dB (lepší ucho) Schopnost slyšet a opakovat slova mluvená zvýšeným hlasem z 1 metru. Kompenzační pomůcky. 3 – těžké postižení 61-80dB (lepší ucho) Schopnost slyšet nějaká slova, která jsou říkána zvýšeným hlasem do lepšího ucha. Kompenzační pomůcky. Výuka odezírání, znakového jazyka. 4 – hluboké postižení včetně hluchoty 81dB nebo více (lepší ucho) Neschopnost slyšet a rozumět velmi silnému hlasu (křiku). Kompenzační pomůcky. Další rehabilitace- odezírání, zankový jazyk.

MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM školy pro žáky se sluchovým postižením integrace školy pro žáky s komunikačními obtížemi základní školy

PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM včasná diagnostika diferenciální diagnostika ranná péče mateřské školy pro děti se sluchovým postižením mateřské školy pro dětí s komunikačními obtížemi mateřské školy

RANNÁ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ INTERVENCE literatura reference rodičů pozorování výběr a zahájení vhodné komunikace komunikační slovníky vhodný výběr hraček – kompenzační pomůcky

KOMUNIKAČNÍ SLOVNÍK obchod

ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM základní školy pro děti se sluchovým postižením individuální integrace podmínky začlenění do jakékoliv ZŠ školní zralost využívání kompenzační pomůcky vyšetření a doporučení SPC

INTEGRACE Z POHLEDU ŠKOLY sluchově postižený žák by měl sedět ve 2. - 4. lavici, nejlépe v řadě u okna směrem do třídy, nebo v prostřední řadě učitel nikdy nesmí mít světlo v zádech chování učitele musí být klidné a jednoznačné vše důležité musí učitel psát na tabuli otázky učivo zapisovat do kontaktního notýsku pro rodiče možnost dítěte otáčet se v lavici na ostatní vyvolané spolužáky dovolit spolusedícímu příležitostnou pomoc v hodině umožnit prohlídku celé školní budovy koberec ve třídě užití světelné signalizace zvonku

INTEGRACE Z POHLEDU ŠKOLY možnost individuální práce před či po vyučování skupinové činnosti organizace výuky – čas pro všechny před sdělením důležité informace je třeba upozornit upozornit dítě na náhlou změnu tématu hodně psát na tabuli, používat názorné pomůcky, čím víc, tím lépe pozor na psaní na tabuli, nelze současně psát zády ke třídě a přitom mluvit při čtení ze sešitu či učebnice si učitel nesmí zakrývat textem své rty lépe se odezírá, když světlo dopadá na mluvčího, než když stojí u okna ve vlastním stínu ujistit učitele, že i když dítěti zprvu špatně rozumí, zlepší se to na jakékoli změny ve výuce upozornit i rodiče, ujistit se, že dítě rozumělo, nespoléhat se na jeho přikývnutí nedoporučuje se psát diktáty pozor na zmírněné známkování otázka osobního asistenta

INTEGRACE Z POHLEDU RODIČŮ komunikativnost a schopnost domluvit se s ostatními inteligence a velké znalosti v různých oblastech ctižádostivost, vstřícnost, otevřenou pozitivní povaha schopnost vytvořit si kamarádské vztahy postoj třídního kolektivu k dítěti vytvoření dobrých vztahů s učiteli spolupráci učitelů s rodiči

INTEGRACE Z POHLEDU DÍTĚTE sluchově postižené děti jsou velmi citlivé pocit osamělosti, nepřijetí a neporozumění celková úroveň schopností a školní úspěšnosti přes komunikační handicap znalosti a dovednosti sluchově postižených žáků vesměs převyšují běžný průměr ve třídách někteří mají pevný vztah k třídnímu učiteli, oblíbenost jednotlivých předmětů také závisí na osobě vyučujícího pro své znalosti se děti při některých předmětech dokonce nudí

DESATERO KONTAKTU Při rozhovoru se sluchově postiženým vyslovujte zřetelně, nezvyšujte hlas a neměňte rytmus řeči. Neoslovujte sluchově postiženého zezadu ani ze strany. Dbejte na to, aby Váš obličej dobře viděl zepředu. Jen tak může odezírat pohyb rtů a správně porozumí tomu, co chcete říci. Mnohdy ani dobře slyšící není schopen vnímat potřebné informace, mluví-li více lidí najednou nebo když rozhovor ruší hudba či hluk. Vnímat řeč pomocí sluchadla a přitom odezírat je značně namáhavé. Proto, pokud jeto možné, při jednáních se sluchově postiženými vypněte všechny zdroje hluku. Ujistěte se kontrolními otázkami, že Váš partner všemu dobře porozuměl. Potřebné informace opakujte bez nervozity, případně změňte stavbu věty nebo použijte jiných slov. Je-li sluchově postižený ve společnosti dalších osob, dbejte na to, aby se zúčastnil rozhovoru. Sdělte mu, o čem je řeč, a neváhejte použít i krátkého písemného sdělení. Na pracovišti nenechávejte sluchově postiženého bez pomoci. Postarejte se o to, aby obdržel všechny nezbytné informace a důležitá sdělení. Nezapomínejte ani v zápalu vzájemné diskuse na to, že rozhovor vyžaduje od sluchově postiženého plné soustředění, které vyvolává brzy únavu. Tzv. oddechový čas při vážných jednáních s povděkem přijímají i dobře slyšící. Záleží-li Vám alespoň trochu na mezilidských vztazích, povzbuzujte sluchově postiženého, aby využíval všech možných kompenzačních pomůcek a prostředků sociální rehabilitace (jde o různá signalizační zařízení – bytové zvonky, budíky apod., správné nastavení sluchadla, kontrolu zdrojů napětí, pravidelné návštěvy ušního lékaře foniatra, sluchový trénink, opakování kurzu odezírání, atd.). Indukční smyčky v konferenčních a společenských sálech, divadlech, kinech a kostelech usnadňují sluchově postižným vnímání pořádaných akcí. I Váš osobní zájem napomůže tomu, aby tato zařízení byla instalována a udržována v provozu. Pokuste se vmyslet do situace sluchově postiženého. Tak snáze porozumíte jeho potřebám, někdy třeba i jeho překvapivým reakcím.