Obchodní akademie a Střední odborná škola, gen. F. Fajtla, Louny, p.o. Osvoboditelů 380, Louny Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo sady 41 Číslo DUM 3.2_41_11 Předmět zeměpis Tematický okruh Geografie Název materiálu hlavní města Evropy - Budapešť Autor Jakub Hnátek Datum tvorby Ročník 3. Anotace Prezentace pojednává o informacích tykajících se hlavního města Budapešti. Jsou zde zahrnuty památky, doprava, vývoj obyvatel… Metodický pokyn Sledování a vypisování informací. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jakub Hnátek Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Budapešť Budapešť (maďarsky Budapest) je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 8. největší město Evropské unie. Je také správním centrem Pešťské župy (Pest megye). Velkoměsto vzniklé roku 1873 sloučením tří do té doby samostatných částí (Budína, Starého Budína a Pešti), se rozkládá na obou březích řeky Dunaje. Na ploše o rozloze 525 km² zde žije 1,7 milionu obyvatel (2005), v aglomeraci pak 2,45 milionu osob. č.1 - Znak Budapešti

Přírodní podmínky Dunaj, který protéká městem od severu k jihu v délce 28 km, vytváří několik ostrovů; nejvýznamnější z nich jsou Markétin (Margit-sziget), který se rozkládá v centrální části města a Csepelský (Csepel-sziget), na kterém se rozkládá velká část jižní Budapešti. Průměrný průtok Dunaje v maďarské metropoli činí m³/s. Řeka dělí město na dvě části výrazně odlišného krajinného rázu. Zatímco levobřežní část (Pešť) se rozkládá na rovině, pravý břeh je (hlavně v severní části) značně kopcovitý – Budínské vrchy (Budai-hegység) dosahují na území města výšky 527 m (János-hegy); nejnižším místem je hladina Dunaje (98 m). Centrum města leží v nadmořské výšce 105 m. č.2 - Budapešť – Parlament (Országház).

Dějiny města Již v 1. století př. n. l. u pramenů na úpatí Gellértova vrchu sídlili Keltové. Kolem roku 89 n. l. založili Římané severně od dnešního centra osadu Aquincum. K ochraně zdejšího přechodu přes Dunaj bylo i na protějším (pešťském) břehu zřízeno opevněné Contra Aquincum (poblíž dnešního Náměstí 15. března). V Aquincu byla umístěna vojenská posádka a roku 106 se stalo hlavním městem provincie Pannonia Inferior. Ve své době se jednalo o dosti velké sídlo; počet obyvatel se odhaduje na Úpadek Římské říše a období stěhování národů znamenaly také vylidnění Aquinca. V Panonii se vystřídali Hunové, Ostrogóti, Langobardi, Avaři, Slované a nakonec počátkem 10. století se zde usadili Maďaři vedení knížetem Arpádem, který si zvolil za své sídlo dunajský ostrov Csepel. č.3 – Pozůstatky římského města

Budapešť expandující metropolí Zejména Pešť se rychle proměnila v evropské velkoměsto soupeřící s Vídní. Vyrostly široké bulváry (např. Nagykörút, Sugár út (dnes Andrássy út)) a náměstí (např. Hősök tere), významné budovy, převážně v západní části města, a předměstí se zelenými parky (např. Városliget). Velkorysá výstavba vyvrcholila roku 1896 oslavami tisícího výročí „záboru země“. Počet obyvatel Pešti během 19. století vzrostl dvacetkrát. Kromě Maďarů tvořili značnou část obyvatelstva Němci a Židé, velký byl i příliv Slováků a příslušníků jiných národností z celé země. Přibývaly nové továrny a nádraží, rozvíjela se městská doprava; Budapešť se stala hlavním dopravním uzlem v Uhersku.

Územněsprávní členění Z hlediska správního je Budapešť rozdělena do 23 obvodů (kerületek, jednotné číslo kerület) označených římskými číslicemi. Číslování jde přibližně ve směru hodinových ručiček od středu k okraji města. Toto rozdělení pochází z roku Tehdy bylo zřízeno 22 obvodů, ale později vznikl ještě obvod XXIII. vyčleněním z obvodu XX. Budapešť jako hlavní město (főváros) Maďarska je jednou ze 40 územněsprávních částí země (19 žup + 20 statutárních měst + hlavní město). Primátorem Budapešti je od roku 1990 již čtvrtým volebním obdobím Gábor Demszky. č.4 – Členění Budapešti

Doprava Budapešť je hlavní dopravní křižovatkou Maďarska. Oba břehy Dunaje zde spojuje 9 silničních a 2 železniční mosty. Nejstarší a nejznámější je Széchényiho most (Széchenyi Lánchíd) z roku 1849.

Silniční doprava Hlavní autobusové nádraží je Stadiónok; v okrajových částech Budapešti je několik dalších terminálů pro regionální dopravu. Ve výstavbě je dálniční okruh kolem města (M0); zprovozněna zatím necelá polovina (na j., jz. a sv.). Z Budapešti se paprskovitě rozbíhají hlavní silniční i dálniční tahy do celého Maďarska a sousedních zemí. Na severozápad dálnice M1: Budapešť - Tatabánya - Győr - Vídeň; na severovýchod Dálnice M3: Budapešť - Hatvan - Gyöngyös; na jihovýchod dálnice M5: Budapešť - Kecskemét - Segedín; na jih dálnice M6: Budapešť - Dunaújváros - Pécs; na jihozápad dálnice M7: Budapešť - Balaton - Nagykanizsa - Záhřeb. V parčíku na západním předpolí Řetězového mostu (na náměstí Clark Adám tér) stojí kuriózní pomník - symbolický „nultý“ kilometr maďarské silniční sítě. č.5 – Farní kostel v centru

Školství Budapešť je sídlem více než tří desítek vysokých škol. Nejznámější je Univerzita Loránda Eötvöse (Eötvös Loránd Tudományegyetem, zkráceně ELTE), původně založená v Trnavě roku 1635 a do nynějšího působiště přenesená roku č.6 - Loránd Eötvös de Vásárosnamény

Pamětihodnosti Budapešti Cikánská hudba, pikantní jídla, čardáš a tokajské víno. Právě za tímhle cestují obvykle návštěvníci do maďarské metropole ležící na řece Dunaji. Pravému, budínskému, břehu dominuje (od jihu) vrch Gellért se sochou Svobody, citadelou a sochou sv. Gellérta v úbočí. Severně se nachází hradní vrch Várhegy s mohutným královským palácem obehnaným kamennou zdí. O něco dále se proti obloze tyčí věže Rybářské bašty a Matyášova chrámu, doplněné novodobým hotelem Hilton. Pozoruhodné jsou i kostely pod Hradním vrchem. Nejnápadnější stavbou levého, pešťského, břehu je neogotická budova parlamentu (Országház), sto let stará, 268 m dlouhá a 96 m vysoká. Má téměř 700 místností a na jeho výzdobě se podíleli nejlepší umělci své doby v zemi. Je považován za jednu z největších vládních budov v Evropě. Z městské zástavby vysoko ční kopule Baziliky svatého Štěpána – kostela zasvěceného prvnímu maďarskému křesťanskému králi.

Markétin ostrov Markétin ostrov (maďarsky Margit sziget) je dunajský ostrov uprostřed Budapešti. Je 2,5 km dlouhý a 500 m široký s rozlohou 0,965 km². Je rekreační oblastí města s množstvím parků, termálními lázněmi a stadionem. Původně šlo o tři samostatné ostrovy, které byly v 19. století spojeny v jeden. Původně se ostrov jmenoval Nyulak sziget (Zaječí ostrov), poté své jméno několikrát změnil. Ostrov byl ve středověku významným náboženským centrem. Je spojen s dunajskými břehy mosty Margit híd na jihu a Arpád híd na severu. Dnes je pojmenován po sv. Markétě, která zde ve 13. století žila v dominikánském klášteře. č.7 – Letecký pohled na Markétin ostrov

Obrázky č.9 – Budova Technické univerzity č.8 – Etnografické muzeum

Zdroj č.1 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Budapešť [online]. c2013 [citováno ]. Dostupný z WWW: č.2 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Budapešť [online]. c2013 [citováno ]. Dostupný z WWW: č.3 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Budapešť [online]. c2013 [citováno ]. Dostupný z WWW: č.4 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Budapešť [online]. c2013 [citováno ]. Dostupný z WWW: č.5 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Budapešť [online]. c2013 [citováno ]. Dostupný z WWW: č.6 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Budapešť [online]. c2013 [citováno ]. Dostupný z WWW: č.7 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Budapešť [online]. c2013 [citováno ]. Dostupný z WWW: č.8 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Budapešť [online]. c2013 [citováno ]. Dostupný z WWW: č.9 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Budapešť [online]. c2013 [citováno ]. Dostupný z WWW: