INTEGRACE DĚTÍ S VÝCHOVNÝMI PROBLÉMY

VÝCHOVNÉ PROBLÉMY vliv jiného postižení – nesprávná diagnostika výukové selhávání – specifické poruchy učení specifické poruchy chování ADHD, LMD, hyperaktivita výukové selhávání – emoční problémy dětí vývojově podmíněné poruchy chování – nezralost, přechodné poruchy vliv sociokulturního prostředí minority poruchy chování

ADHD ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorders - hyperaktivita s poruchou pozornosti) a ADD (Attention Deficif Disorders - porucha pozornosti) Děti, které trpí hyperkinetickým syndromem s poruchou pozornosti jsou nepozorné, aktivní a impulzivní v míře, která není přiměřená jejich mentálnímu věku a pohlaví. Jednotlivé symptomy vystupují do popředí v situacích, které kladou požadavky na udržení pozornosti a sebekontrolu. deficit pozornosti impulsivnost hyperaktivita

OBECNÉ ZÁSADY PRÁCE S ŽÁKEM S ADHD žák by neměl sedět přímo u okna na stole by měl mít pouze to, s čím se pracuje kontakt s učitelem by měl být co nejpřímější učitel by měl znát způsob, jak dítě uklidnit, např. pohledem očí, položením ruky na rameno učitel musí používat přímé a výstižné věty nepřiměřené chování by učitel neměl přehlédnout, měl by však reagovat tiše a klidně žákovu nekázeň nelze považovat za projevy schválnosti. důležité je snažit se podchytit snahu žáka je vhodné pracovat v co nejmenších skupinách a umožnit, aby žák alespoň část práce udělal správně učitel by neměl odměňovat jen výsledek práce, ale i zájem a pohotovost důležitý je řád a pravidelnost žák potřebuje k uvolnění mnoho pohybu a někdy i bezúčelnou činnost, aby zregeneroval své síly vhodné je umožnit těmto dětem pohyb i v průběhu hodiny důležité je tyto žáky nepodceňovat nezbytné je trpělivě vysvětlovat, co je správné chování a co ne důležitá je neustálá tolerance a také naděje, že se dítě zlepší

EMOČNÍ PROBLÉMY odkaz na psychologa medikace častější absence – důvod hospitalizace sociální problémy – oběť šikany

NEZRALOST rozhovor s rodiči porozumění, podpora někdy návrat do MŠ kontakt s PPP

PORUCHY CHOVÁNÍ metodik prevence minimální preventivní program cílená a nespecifická prevence pohovor s rodiči diagnostický ústav zpětné začlenění – nestigmatizovat

MINORITY legislativní kroky: celospolečenská mediální kampaň zaměřená na změnu předsudečných postojů majoritní veřejnosti k romské minoritě okamžité moratorium na přeřazování romských dětí do rámcového vzdělávacího programu pro děti s lehkým mentálním postižením etický kodex bezodkladně adresovaný soustavě psychologicko-poradenských pracovišť zopakování šetření Ústavu pro informace ve vzdělávání v první polovině roku 2010 a prokázání pozitivní změny v meziročním srovnání.

ZÁKLADNÍ PŘÍSTUPY VE VÝCHOVĚ DĚTÍ RŮZNÝCH MINORIT zohlednit kulturní odlišnost vhodné je využití vyučovacích předmětů jako zeměpis, občanská výchova, JČ-sloh, na 1. stupni vlastivěda, k představení nejen kultury země, odkud dítě pochází, zvyků a tradic, ale také české kultury, regionu, města třídní učitel může dítěti stanovit tzv. patrony z řad spolužáků, kteří by je doprovázeli ve školním životě, vysvětlovali kulturu české školy z pohledu dítěte (známkování, systém odměn, trestů,.. .) začlenit dítě do volnočasových skupinových aktivit ve škole, tím přirozeně rozvíjet jeho sociálně komunikační dovednosti v případě, že se vyskytuje ve škole více dětí cizinců, mít databázi studentů či důchodců, ochotných doučovat především český jazyk udržovat a rozvíjet pravidelné kontakty s rodiči nebo zákonnými zástupci, k tomu je nutná znalost kulturního prostředí a hodnoty vzdělání vůbec, zvážit jazykové kompetence rodičů, kdo vede komunikaci, kdo tlumočí