Husa velká. Délka těla: 83 - 98 cm Délka těla: 83 - 98 cm Rozpětí křídel: 160 cm Rozpětí křídel: 160 cm Hmotnost: 2,5 - 6 kg Hmotnost: 2,5 - 6 kg Dospělý.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
PTÁCI 3.
Advertisements

Výr velký (Bubo bubo).
Bažant obecný (Phasianus colchicus)
„Jak bych vyučovala o krkavcovitých pěvcích.“
(Odocoileus virginianus)
Pěnkava jikavec Autor: Tomáš P..
Jestřáb lesní Accipiter gentilis
VOLAVKA POPELAVÁ JITKA SVIČARSKÁ A.3.
Havran polní Corvus frugilegus
ZAJÍC POLNÍ (Lepus europaeus)‏
Sadili jsme stromy Nejdříve to byl strom „POHÁDKOVNÍK“, který měl i své kmotry: PaedDr. Zdeňka Szpaka, člena Zastupitelstva Zlínského kraje Mgr. Milenu.
Krkavcovití.
PRIMÁTI - OPICE Ploskochodci = těžiště těla je přesunuto na zadní končetiny. Lebka je oválnější než u jiných savců. Oči směřují dopředu = řídí se hlavně.
Základní škola a Mateřská škola Bělkovice – Lašťany
Tučňák brýlový Tučňáci
Užovka obojková ZPRACOVALA: VERONIKA TRNKOVÁ.
NAŠI KRKAVCOVITÍ PTÁCI
Kopřivka obecná (Anas strepera)
Autorem materiálu a veškeré fotodokumentace, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková.
KACHNA DIVOKÁ (Anas platyrhynchos).
Jak bych vyučoval o krkavcovitých ptácích.
VY_32_INOVACE_Př-ž 6.,7.16 Anotace: Vzdělávací oblast: Ptáci – brodiví
Husa běločelá.
Dudek Chocholatý.
„Jak bych vyučoval o krkavcovitých ptácích“
Kristýna Huspeková VII.A
Sluka Scolopax rusticola Štěpánka Pechmanová 3.A.
Živočichové našich polí PTÁCI 4. ročník
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/
Ptáci okrasných zahrad a parků 1
Jak bych vyučoval o krkavcovitých ptácích
Sojka obecná Garrulus glandarius.
Měkkozobí Dominika Sattková.
Jak jsem pozorovala krkavcovité ve svém okolí
Pyšný jako páv.
Ledňáček říční.
LETOUNI Letouni tvoří početnou skupinu velmi zvláštních savců (asi 750 druhů) Mezi letouny patří kaloni a netopýři Největší zvláštností jsou přední končetiny.
Tetřev Hlušec Radmila Sikytová. Vzhled Hmotnost:1-1,5kg Rozměry:až 60cm Patří k největším kurovitým ptákům u nás.JE TO OHROŽENÝ DRUH,JE OTO HRABAVÝ DRUH,KTERÝ.
JAK JSEM POZOROVAL KRKAVCOVITÉ VE SVÉM OKOLÍ
PTÁCI.
Zoologická zahrada Příbram
Kivi hnědý.
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/
(Streptopelia decaocto)
Lucie Gabryšová Michael Sekyra
Živočichové kolem rybníku
Adopce zvířátka Klokánek Klokan Rudý Žije v ZOO Praha Žije v ZOO Praha Třída: savci Třída: savci Řád: vačnatci Řád: vačnatci Čeleď: klokanovití Čeleď:
Název projektu: Živá příroda ve škole
Projekt spolufinancován ze státního rozpočtu ČR a Evropským sociálním fondem Název projektu: Živá příroda ve škole Číslo projektu : CZ.1.07/1.1.20/
 Škola: Základní škola a Mateřská škola, Kostelní 560, Svoboda n. Úpou, okres Trutnov  Autor: Mgr. Hana Klomínská  Datum: listopad 2012  Název: VY_12_INOVACE_1.2.1.
Název projektu: Živá příroda ve škole
Základní škola a mateřská škola, příspěvková organizace; CZ.1.07/1.4.00/ NesoviceCZ.1.07/1.4.00/ III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím.
Ekosystém rybník Živočichové Přírodověda 4. ročník OP VK 1.4. – dotace č. 3937/21/7.1.4/2011 Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Mgr.
Pozorování kavky obecné Základní škola Kolín II, Kmochova 943 jaro 2010.
Binomické jméno: Corvus monedula Řád: Pěvci Třída: Ptáci.
3. SKUPINA 3. SKUPINA. KDE ŽIJÍ? Vrabci žijí v Euroasii a byli převezeni i do Ameriky, jižní Afriky, Austrálie a na Nový Zéland. Vrabec polní vyhledává.
Název školy: ZŠ a MŠ Verneřice Autor výukového materiálu: Lenka Lehká
Tučňák patagonský Vypracoval: Martin Půr
Název projektu: Živá příroda ve škole
Název školy Základní škola a mateřská škola, Jetřichov, okres Náchod
Název školy: Základní škola a mateřská škola Domažlice , Msgre B
AUTOR: Lenka Hrnčířová
Kos Černý Michaela Špačková.
AUTOR: Lenka Hrnčířová
Kukačka obecná Cuculus canorus.
PTÁCI – LETCI (DRAVCI) Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Iveta Randáková. Dostupné z Metodického portálu
PTÁCI – LETCI (BRODIVÍ)
Rozmnožování a chování ptáků
PTÁCI - LETCI (VRUBOZOBÍ)
Řád: Pěvci znaky: v krku – hlasové ústrojí→zpěv
Transkript prezentace:

Husa velká

Délka těla: cm Délka těla: cm Rozpětí křídel: 160 cm Rozpětí křídel: 160 cm Hmotnost: 2,5 - 6 kg Hmotnost: 2,5 - 6 kg Dospělý pták má černý hřbet, bílý ocas, růžový zobák a končetiny a zbylou část těla šedou. Samec i samice jsou zbarveni stejně. Mladí ptáci jsou žlutí, svrchu olivově zelení s šedohnědými končetinami. Hlas připomíná nosové štěbetání a triumfální troubení. Ve střední Evropě si ji lze poměrně snadno splést s husou polní, která má na rozdíl od husy velké hnědší zbarvení a oranžové končetiny. Dospělý pták má černý hřbet, bílý ocas, růžový zobák a končetiny a zbylou část těla šedou. Samec i samice jsou zbarveni stejně. Mladí ptáci jsou žlutí, svrchu olivově zelení s šedohnědými končetinami. Hlas připomíná nosové štěbetání a triumfální troubení. Ve střední Evropě si ji lze poměrně snadno splést s husou polní, která má na rozdíl od husy velké hnědší zbarvení a oranžové končetiny.ocas zobák Samecsamicestřední Evropěhusou polníocas zobák Samecsamicestřední Evropěhusou polní

Stanoviště Stanoviště Vyskytuje se na jezerech s dostatečně zarostlými břehy nebo polodivoce na větších parkových jezírcích. Za potravou se často vydává i na podmáčené louky a pole. Vyskytuje se na jezerech s dostatečně zarostlými břehy nebo polodivoce na větších parkových jezírcích. Za potravou se často vydává i na podmáčené louky a pole.jezerech Rozšíření Rozšíření Husa velká žije v pásmu opadavých lesů a stepí Eurasie. Její osídlení pozměnil člověk, protože se jednalo o lovný druh. Dnes hnízdí také na Islandě, na pobřeží Skandinávie, ve Skotsku a od Dánska po Černé moře. Odtud její sídliště pokračuje pod Kavkazem ke Kaspickému moři až po Přímoří. V Evropě žije cca párů. V Česku hnízdí hlavně na rybníčcích v oblastech jižních Čech a Moravy. Husa velká žije v pásmu opadavých lesů a stepí Eurasie. Její osídlení pozměnil člověk, protože se jednalo o lovný druh. Dnes hnízdí také na Islandě, na pobřeží Skandinávie, ve Skotsku a od Dánska po Černé moře. Odtud její sídliště pokračuje pod Kavkazem ke Kaspickému moři až po Přímoří. V Evropě žije cca párů. V Česku hnízdí hlavně na rybníčcích v oblastech jižních Čech a Moravy.EurasieIslanděSkandinávieSkotskuDánskaČerné mořeKavkazemKaspickému mořiEvropěČeskujižních ČechMoravyEurasieIslanděSkandinávieSkotskuDánskaČerné mořeKavkazemKaspickému mořiEvropěČeskujižních ČechMoravy

Způsob života Způsob života Žije v trvalých párech, které se často sdružují do početných hejn. Od září do konce října odlétá na jih. Žije v trvalých párech, které se často sdružují do početných hejn. Od září do konce října odlétá na jih.záříříjnazáříříjna Potrava Potrava Živí se téměř výhradně rostlinnou stravou, zejména různými druhy travin. Živí se téměř výhradně rostlinnou stravou, zejména různými druhy travin.travin Rozmnožování Rozmnožování Hnízdo v rákosí na rákosové stoličce si staví v březnu a dubnu. Na jižní Moravě hnízdí na hlavatých vrbách. Hnízdo vystýlá šedým prachovým peřím. Samice snáší vajec, na nichž sedí sama 29 dní. Samec chrání hnízdo před okolím. Hnízdo v rákosí na rákosové stoličce si staví v březnu a dubnu. Na jižní Moravě hnízdí na hlavatých vrbách. Hnízdo vystýlá šedým prachovým peřím. Samice snáší vajec, na nichž sedí sama 29 dní. Samec chrání hnízdo před okolím.rákosí březnudubnuvrbáchrákosí březnudubnuvrbách