Petr Musil Blok č. 4 – SR a LR rovnováha ekonomiky

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
MODEL IS-LM.
Advertisements

Model IS-LM Význam modelu:
Měnová politika 11.
Makroekonomie I ( Cvičení 5 – Agregátní poptávka a nabídka )
Výdaje a rovnovážný HDP
Agregátní poptávka a nabídka
Hospodářské cykly a ekonomický růst
7 Nezaměstnanost.
Mikroekonomie I Domácí produkt
Výdaje a rovnovážný HDP Martina Hedvičáková
Číslo a název projektu CZ.1.07/1.5.00/ OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školy Soukromá.
Poptávka po penězích.
Model IS-LM.
Výdaje a rovnovážný produkt (model 45°)
Odvození nabídky kapitálu nabídka kapitálu = ochota nabízejících půjčovat své disponibilní důchody při různých úrovních reálné úrokové míry nabídka kapitálu.
Vnitřní a vnější rovnováha ekonomiky
Model křivek IS-LM.
Rovnováha ekonomiky a Model AS-AD
Matematika a byznys Téma: Účetnictví národního důchodu a platební bilance Jan Brož A08B0109P.
Hospodářské cykly.
Agregátní poptávka Mgr. Hana Grzegorzová.
Agregátní poptávka a nabídka
Jednoduchý Keynesyánský model určení důchodu
Makroekonomické agregátní veličiny Ing. Vojtěch Jindra
Phillipsova křivka a vztah mezi inflací a nezaměstnaností
Cvičení 3 – Spotřeba, úspory, investice
Agregátní poptávka a nabídka Martina Hedvičáková
Inflace.
Model agregátní poptávky a agregátní nabídky
Ekonomická rovnováha.
Cvičení 5 – Hospodářský cyklus, ekonomický růst
Makroekonomie I ( Cvičení 11 – Měnová politika - shrnutí )
MODEL AS-AD INFLACE V EKONOMICE HYPERINFLACE DEFLACE
Agregátní nabídka a model AD-AS
Inflace 1. Vymezení pojmů 2. Příčiny inflačních procesů.
Co se má vyrábět, v jakém množství a kdy?
Tržní mechanismus a jeho fungování, makroekonomické výstupy
Určení rovnovážné produkce
Agregátní výdaje (AE).
Výukový program: Ekonomické lyceum Název programu: Hospodářská politika státu Vypracoval: Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech,
Základy ekonomie Seminář 13..
Investiční multiplikátor
Mikroekonomie I Agregátní poptávka, agregátní nabídka a potenciální produkt Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Hospodářská politika. Hospodářská politika (HP) je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality.
Agregátní poptávka a agregátní nabídka
Makroekonomické výstupy
Makroekonomická rovnováha Model s přímkou 45 stupňů
ZEK2 Otázky k testům na cvičeních
Mikroekonomie I Spotřeba a investice
 Kapitál je proti jiným výrobním faktorům považován za faktor již vyrobený. Kapitál se skládá z takových vyrobených statků dlouhodobé spotřeby, které.
Kontext Ppt 9a zavedla model AD-AS.
Základy ekonomie Seminář 10..
Agregátní poptávka a agregátní nabídka
7. ISLM model.
Makroekonomická rovnováha
Mikroekonomie II – Přednáška č. 12: Všeobecná rovnováha
12. Všeobecná rovnováha.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Makroekonomie II Petr Musil Krátkodobá rovnováha v otevřené ekonomice, model IS-LM-BP, Mundell-Fleming model.
Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil
Makroekonomie – úvod TNH 2 (S-1)
Makroekonomie – úvod TNH 2 (S-2)
Koncepční přístupy k hospodářské politice
8. ISLM model.
9. ISLM model.
Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ing. Stanislav Heczko, Ph.D. Praha 2018.
Ekonomika Makroekonomie - AD 4. Ing. Miroslava Farmačková
Základy nabídky a poptávky, trh a tvorba ceny TNH 1 (S-2)
Tržní síly nabídky a poptávky, elasticita a její aplikace TNH 1 (S-3)
Transkript prezentace:

Petr Musil Blok č. 4 – SR a LR rovnováha ekonomiky Makroekonomie II Petr Musil Blok č. 4 – SR a LR rovnováha ekonomiky

Krátkodobá rovnováha ekonomiky Keynesiánský přístup Rovnováha jako jakákoli situace, kdy platí: Y=AD, tj. kdy je veškerý důchod v ekonomice vydán Problém: rovnováha se může ustanovit pod úrovní potenciálního produktu – vznik nedobrovolné nezaměstnanosti, pokles cenové hladiny, nevyužité kapacity

Odvození rovnovážného důchodu Rovnovážný důchod: Y = C+I, tj. součet výdajů na spotřebu domácností a firemních investic Investice jsou autonomní, tj. nezávislé na velikosti Y Spotřeba se skládá z autonomní (Co) a indukované (důchodem vyvolané) složky (c.Y), kde c=∆C/∆Y...mezní sklon ke spotřebě Tedy: Y = Co + c.Y + I Po úpravě: Y = (Co + I).1/(1-c), kde výraz 1/(1-c) představuje výdajový multiplikátor

Pro změny pak platí: ∆Y=∆(Co+I).1/(1-c) Vzrostou-li autonomní výdaje o jednotku, rovnovážný důchod vzroste X-násobně Multiplikátor působí oběma směry, tj. jak v případě přírůstku, tak v případě poklesu autonomních výdajů Klesají-li soukromé výdaje, klesá AD, rovnovážný Y – řešení: v podobě zvyšování vládních výdajů

Proces multiplikace Y=AD AD Co+c.Y+I+G Co+c.Y+I Y0 Y* Y Co+I+G Co+I Y0 ∆Y Y* Y Je-li výchozí rovnovážný důchod na úrovni Y0, pak zvýšení vládních výdajů spustí multiplikační proces – důchod se může navrátit zpět na svůj potenciál

Krátkodobá rovnováha v modelu IS-LM Model zachycuje současnou rovnováhu na trhu zboží (IS) a trhu peněz (LM) Předpoklady: fixní nominální mzdy fixní cenová hladina dostatečná zásoba VF Y < Y* - vyplývá z předchozích 3 předpokladů uzavřená ekonomika centrální banka kontroluje zásobu peněz

Rovnováha na trhu zboží – odvození křivky IS Autonomní výdaje jsou sice necitlivé na důchod, ale jsou citlivé na úrokovou míru Pro rovnováhu na trhu zboží platí: Y = AD, neboli: vše, co je vyrobeno, je také nakoupeno Y = Co + I + G – b.i + c.YD, kde: b... citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru, YD... disponibilní důchod domácností Pokud: Co + I + G jsou autonomní výdaje (Ā), a YD=Y-t.Y, pak lze Y vyjádřit jako: Y = Ā – b.i + c.(Y – t.Y) → Y = Ā – b.i + c.Y(1– t) → Y – c.Y(1–t) = Ā – b.i → Y[(1-c(1-t)] = Ā – b.i → Y= (Ā – b.i). 1/ [(1-c(1-t)]

Rovnováha na trhu zboží – odvození křivky IS AD1 i AD i0 AD0 A1 i1 A0 A Y A0 A1 A i0 Křivka IS znázorňuje množinu rovnovážných bodů na trhu zboží při různých úrovních důchodu a úrokové míry AD<AS AD>AS i1 IS Y0 Y1 Y

Rovnováha na trhu peněz – odvození křivky LM Tvar křivky LM je ovlivněn motivy držby peněz, tj. poptávkou po penězích Poptávka po penězích (L) závisí na transakčním a spekulačním motivu držby peněz L=k.Y-h.i, kde: k...citlivost poptávky po penězích na důchod, h...citlivost L na úrokovou míru, i...úroková míra, Y...důchod Pokud LM představuje rovnováhu na trhu peněz, pak lze zapsat: L=M/P=k.Y – h.i, a pro rovnovážnou úrokovou míru platí: i =(k.Y-M/P)/h

Rovnováha na trhu peněz – odvození křivky LM M/P LM i1 i1 L<M/P L(Y1) i0 i0 L>M/P L(Y0) L, M/P Y0 Y1 Y Křivka LM zobrazuje rovnovážné body na trhu peněz při různých úrovních důchodu a úrokové míry

Současná rovnováha na trhu zboží i peněz – krátkodobá rovnováha ekonomiky LM i0 IS Y0 Y* Y V průsečíku křivek IS-LM nastává rovnováha na trhu zboží i na trhu peněz

Kombinace fiskální a monetární expanze Nominální úroková sazba Kombinace fiskální a monetární expanze Popis: Fiskální expanze je doprovázena monetární expanzí. Stabilní úroková míra, růst produktu. Aplikace: Současná hospodářská politika většiny vyspělých zemí za účelem oživení poptávky. LM IS LM IS A B i* Y1 Y2 Produkt

Krátkodobá rovnováha v modelu AS-AD LAS π AD' SAS AD Y0 Y* Y Zvýšení vládních výdajů nebo zvýšení množství peněz v oběhu povede ke zvýšení AD a míry inflace – rovnovážný výstup se dostane na svůj potenciál

Možnosti stimulace AD z pozice hospodářské politiky Expanzivní hospodářská politika v podobě: Fiskální expanze – zvyšování vládních nákupů, transferových plateb nebo snižování daní Monetární expanze – zvyšování množství peněz v oběhu (pokles úrokové míry) Hospodářská politika má pouze krátkodobý účinek na hospodářský výkon!!!

Dlouhodobá rovnováha ekonomiky Je spojena s výstupem na úrovni potenciálu Je ovlivněna produkčními schopnostmi ekonomiky Potenciální produkt = maximální dlouhodobě udržitelný výstup ekonomiky Jeho úroveň závisí na: produkční funkci, úrovni zaměstnanosti, při které se vyčistí trh práce, množství kapitálu, při kterém je dosaženo steady- state (viz Solowův model) Dlouhodobá rovnováha = rovnováha z pohledu více období (souvisí s mezičasovou volbou a dlouhodobým rozpočtovým omezením ekonomiky)

Dlouhodobé rozpočtové omezení domácností A – vybavení domácnosti důchodem dnes a v budoucnosti domácnost může spořit (A-D) nebo si půjčovat (A-B) v dlouhém období však platí, že domácnost nemůže utratit víc, je schopna vydělat... Consumption tomorrow A Y1 Y2 ...tj. než je velikost jejího permanentního důchodu (důchodu životního cyklu) Consumption today

Dlouhodobé rozpočtové omezení soukromého sektoru domácnosti mohou tvořit úspory a půjčovat je jiným domácnostem, nebo: je půjčovat firmám, které investují do výroby předpokladem je existence produktivní technologie

Profits R Output Capital stock Produktivní technologie – výstup je větší než náklady na investici (na pořízení kapitálu) R Output Profits Capital stock

Dlouhodobé rozpočtové omezení soukromého sektoru Původní rozpočtové omezení domácnosti D-B E Vytvoří-li domácnost úspory o velikosti Y1-C1 a půjčí-li je firmě, tak ta pořídí kapitálové zařízení o velikosti K... investice do výroby (do produktivní technologie) D F Consumption tomorrow Ve výrobě vznikne výstup o velikosti Y=F(K), který je větší než kdyby domácnost půjčila své úspory jiné domácnosti, a to o E-F Ekonomika se tak dostane na vyšší rozpočtové omezení v obou obdobích, a to D'-B' Y1 Y2 A K C1 B Consumption today

Dlouhodobé rozpočtové omezení soukromého sektoru

Dlouhodobé rozpočtové omezení vlády Ani vláda nemůže dlouhodobě spotřebovat více než kolik vybere od soukromého sektoru na daních Pro rozpočtové omezení vlády platí:

Dlouhodobé rozpočtové omezení vlády A – deficit dnes a zároveň přebytek v budoucnosti B – přebytek dnes a zároveň deficit v budoucnosti B A sklon rozpočtové linie závisí na velikosti úrokové míry z vládního dluhu – čím vyšší úroková míra, tím strmější rozpočtová linie, tj. čím větší deficit vláda dnes vytvoří, tím větší přebytek bude muset vytvořit v budoucnosti

Primární salda vládních rozpočtů (% z GDP) Ireland Italy Zdroj: Burda, Wyplosz (2003) U.K. USA

Dlouhodobé rozpočtové omezení soukromého a veřejného sektoru Nemůže-li soukromý sektor spotřebovávat dlouhodobě více než kolik vyrobí a zároveň... ...ani vláda nemůže dlouhodobě spotřebovat víc než kolik vybere na daních, pak platí: Soukromý a veřejný sektor nemůže dlouhodobě spotřebovávat více než kolik statků a služeb je v dané ekonomice vyrobeno – rozpočtové omezení soukromého a veřejného sektoru lze vyjádřit:

Barro-Ricardova ekvivalence Dlouhodobá neúčinnost fiskální politiky na velikost rozpočtového omezení ekonomiky (tj. na její výkonnost) Provádí-li vláda dnes fiskální expanzi (vytvoří-li deficit rozpočtu), musí nutně v budoucnu vytvořit rozpočtový přebytek, neboli: Pokud dnes sníží daně (nebo zvýší výdaje), musí daně v budoucnu zvýšit (nebo snížit výdaje), tj.: Nulový důchodový efekt: půjčí-li si dnes vláda 1 korunu, v budoucnu musí vrátit 1+r korun → současná hodnota 1+r korun = (1+r)/(1+r) = 1 Důsledek: současné deficity jsou plně financovány soukromými úsporami, tj. výše deficitu je ekvivalentní velikosti dodatečně vytvořených úspor

Barro-Ricardova ekvivalence A – důchody domácností před zdaněním A‘ – důchody domácností po zdanění (G=T) sníží-li dnes vláda daně, současný důchod domácností po zdanění vzroste – posun z bodu A‘ např. do bodu C domácnosti však očekávají zvýšení daní v budoucnosti, a nechtějí-li snížit svůj budoucí disponibilní důchod, musí dnes vytvořit dostatečné úspory C velikost dodatečně vytvořených úspor bude přesně odpovídat velikosti fiskální expanze, tj. horizontální vzdálenosti bodů A a C

Aby B-R ekvivalence fungovala: domácnosti nesmějí chápat vládní dluhopis jako přírůstek svého bohatství, tj. musí si být vědomy, že „dluhy vlády se skutečně platí“ (srovnej např. s výroky J. Paroubka) domácnosti mají možnost si půjčovat a tvořit úspory za stejnou úrokovou sazbu jako vláda daňové břemeno je rozloženo v populaci rovnoměrně (neexistence čistých daňových plátců nebo příjemců) daně nezpůsobují distorze na trzích (tj. nedají se přesunout na jiný subjekt – splňuje pouze daň z hlavy „poll tax“)

Úrokové sazby na vládní a soukromé dluhopisy (dlouhodobá splatnost, v % p.a., březen 2004) Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)

B-R „ekvivalence“ v Dánsku Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)

Dlouhodobé rozpočtové omezení „národa“ (otevřené ekonomiky) Ekonomika jako celek nemůže dlouhodobě spotřebovávat víc (tj. mít záporné čisté exporty), než kolik vyrobí Pro dlouhodobé saldo běžného účtu musí platit: A po úpravě a doplnění: