Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

8. ISLM model.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "8. ISLM model."— Transkript prezentace:

1 8. ISLM model

2 Obsahem přednášky je… Úvod do hospodářských cyklů a agregátní poptávky
Křivka IS a její vztah ke keynesiánskému kříži modelu zapůjčitelných fondů Křivka LM a její vztah k teorii preference likvidity jak IS-LM model determinuje důchod a úrokovou sazbu v krátkém období, když je P fixní

3 8.1. Úvod

4 Krátké období Základním smyslem analýzy krátkého období je odvodit teorie k analýze krátkodobých fluktuací ekonomiky (hospodářského cyklu) Proto se budeme zabývat třemi modely: ISLM modelem (Přednáška 8) Mundell-Flemingovým modelem (Přednáška 9) Modelem AD-AS (AD:Přednáška 8-9) (AS: Přednáška 10)

5 Fakta o hospodářském cyklu
Průměrný růst reálného HDP se pohybuje v dlouhém období okolo 3 – 3,5 % ročně s velkými krátkodobými fluktuacemi. Spotřeba a investice oscilují společně s HDP, ale volatilita investic je mnohem vyšší než volatilita spotřeby. Nezaměstnanost stoupá během recesí a klesá během expanzí. Okunův zákon: negativní vztah mezi HDP a nezaměstnaností.

6 Tempa růstu reálného HDP a spotřeby
10 Tempo růtu reálného HDP Meziroční procentní změna 8 Tempo růstu spotřeby 6 Průměrné tempo růstu 4 2 -2 -4 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005

7 Tempa růstu reálného HDP, spotřeby a investic
40 Tempo růstu investic Meziroční procentní změna 30 20 Tempo růstu reálného HDP 10 Tempo růstu spotřeby -10 -20 -30 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005

8 Nezaměstnanost 12 Procento pracovní síly 10 8 6 4 2 1970 1975 1980
1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005

9 Změna v míře nezaměstnanosti
Okunův zákon 10 Procentní změna reálného HDP 1975 1982 1991 2001 1984 1951 1966 2003 1987 8 6 4 2 -2 -4 -3 -2 -1 1 2 3 4 Změna v míře nezaměstnanosti

10 Časové horizonty v makroekonomii
Dlouhé období (LR): Ceny jsou pružné a reagují na změny v nabídce nebo poptávce. Krátké období (SR): Mnoho cen je nepružných. Ekonomika se chová velmi odlišně, pokud jsou ceny nepružné.

11 Klasická makroekonomie (Přednášky 2-7)
Výstup je determinován stranou nabídky: zásobou kapitálu a práce technologií Změny v poptávce po zboží a službách (C, I, G ) ovlivní pouze cenu, nikoliv množství. Předpokládá dokonalou cenovou flexibilitu. Vztahuje se k dlouhému období.

12 Pokud jsou ceny nepružné… (Přednášky 9-11)
…výstup a zaměstnanost závisí také na poptávce, která je ovlivněna fiskální politikou (G a T ) monetární politikou (M ) dalšími faktory, jako jsou exogenní změny v C nebo I.

13 Model agregátní poptávky a nabídky (AD – AS)
Paradigma, které většina mainstreamových ekonomů a tvůrců hospodářské politiky používá k uvažování o hospodářských cyklech a stabilizační politice Ukazuje, jak je determinována cenová hladina a celkový výstup Ukazuje rozdíly v chování ekonomiky v krátkém a dlouhém období

14 Agregátní poptávka Křivka agregátní poptávky ukazuje (negativní) vztah mezi cenovou hladinou a množstvím poptávaného výstupu Křivku agregátní poptávky si odvodíme z modelu IS-LM (jednoduchá AD křivka se dá odvodit z rovnice směny) Zatím ji berte jako negativně skloněnou křivku zachycující vztah mezi P a Y

15 Agregátní nabídka v dlouhém období
Vzpomeňte si z druhé přednášky: V dlouhém období je výstup determinován nabídkou výrobních faktorů a technologií je výstup na úrovni plné zaměstnanosti neboli přirozená úroveň výstupu, někdy také potenciální produkt. Tj. úroveň výstupu, kdy jsou zdroje ekonomiky plně využívány. “Plná zaměstnanost” znamená, že nezaměstnanost je na přirozené míře (nikoliv nulová)

16 Dlouhodobá agregátní nabídková křivka
Y P LRAS nezávisí na P, takže LRAS je vertikální.

17 Dlouhodobé dopady zvýšení agregátní poptávky
LRAS V dlouhém období se zvýší cenová hladina P2 P1 …ale výstup se nezmění

18 Agregátní nabídka v krátkém období
Mnoho cen je v krátkém období strnulých. Pro začátek budeme předpokládat všechny ceny jsou v krátkém období strnulé na předem dané úrovni Firmy jsou ochotny prodat tolik, kolik jsou při dané cenové úrovni zákazníci ochotni koupit Proto je krátkodobá křivka agregátní nabídky (SRAS) horizontální

19 Krátkodobá křivka agregátní nabídky
P Křivka SRAS je horizontální: Cenová hladina je fixní na dané cenové úrovni a firmy prodají vše, co zákazníci poptávají. SRAS

20 Krátkodobé dopady zvýšení agregátní poptávky
V krátkém období jsou ceny strnulé …růst agregátní poptávky… SRAS Y2 [The textbook (Figure 9-10 on p.268) does a decrease in AD, this slide does an increase.] What about the unemployment rate? Remember from chapter 2: Okun’s law says that unemployment and output are negatively related. In the graph here, in order for firms to increase output, they require more workers. Employment rises, and the unemployment rate falls. … způsobí zvýšení výstupu Y1

21 Souvislosti Dlouhé období Krátké období Ceny jsou pružné
Výstup je determinován množstvím výrobních faktorů a technologiemi Nezaměstnanost je rovna přirozené míře Krátké období Ceny jsou fixní Výstup je determinován agregátní poptávkou Nezaměstnanost negativně závisí na produktu

22 Model IS-LM Tato přednáška odvozuje IS-LM model, což je základ pro odvození křivky agregátní poptávky. Pohybujeme se v krátkém období a předpokládáme, že cenová hladina je fixní Tato přednáška se zabývá případem uzavřené ekonomiky. Příští přednáška se zabývá případem otevřené ekonomiky.

23 8.2. Trh zboží a křivka IS

24 Keynesiánský kříž I = plánované investice
Jednoduchý model uzavřené ekonomiky, ve kterém je důchod determinován výdaji. Značení: I = plánované investice E = C + I + G = plánované výdaje Y = reálný HDP = skutečné výdaje Rozdíl mezi skutečnými a plánovanými výdaji = neplánované investice do zásob.

25 Součásti keynesiánského kříže
Spotřební funkce: Indikátory vládní politiky: Prozatím plánované investice jsou exogenní: Plánované výdaje: Podmínka rovnováhy: skutečné výdaje = plánované výdaje

26 Zakreslení plánovaných výdajů
výdaje E =C +I +G MPC 1 Důchod, produkt, Y

27 Zakreslení podmínky rovnováhy
plánované výdaje E =Y 45º Důchod, produkt, Y

28 Rovnovážná hodnota důchodu
E plánované výdaje E =Y E =C +I +G Rovnovážný důchod důchod, produkt Y

29 Zvýšení vládních nákupů
Y E E =Y Pro Y1, nyní vzniknul neplánovaný pokles zásob… E =C +I +G2 E =C +I +G1 G …proto firmy zvýší produkci a důchod stoupá k nové rovnováze. E1 = Y1 Y E2 = Y2

30 Řešení pro Y Podmínka rovnováhy … ve změnách protože I je exogenní
protože C = MPC Y Úpravou pro Y : Řešení pro Y :

31 Multiplikátor vládních výdajů
Definice: zvýšení důchodu způsobené zvýšením G o 1 Kč. V tomto modelu je multiplikátor vládních výdajů roven: Příklad: Pokud MPC = 0.8, potom Zvýšení G způsobí, že se důchod zvýší 5-ti násobně!

32 Proč je multiplikátor větší než 1?
Původně zvýšení G způsobí stejně velké zvýšení Y: Y = G. Ale Y  C  další Y  další C Proto je celkový dopad na důchod mnohem větší než původní G.

33 Zvýšení daní E C = MPC T Y Y E =C1 +I +G E =C2 +I +G E2 = Y2
Zpočátku zvýšení daní způsobí snížení spotřeby a tudíž E: E =C1 +I +G E =C2 +I +G V Y1 dochází k neplánovanému přebytku zásob… C = MPC T …proto firmy snižují výstup a důchod klesá k nové rovnováze E2 = Y2 Y E1 = Y1

34 Řešení pro Y Podmínka rovnováhy ve změnách I a G exogenní
Konečný výsledek:

35 Daňový multiplikátor def: změna v důchodu způsobená zvýšením T o 1 Kč:
Pokud MPC = 0.8, potom je daňový multiplikátor roven:

36 Daňový multiplikátor …je negativní: Zvýšení daní sníží C, což sníží důchod. …je vetší než jedna (v absolutní hodnotě): Změna v daních má multiplikační dopad na důchod. …je menší než multiplikátor vládních výdajů: Spotřebitelé uspoří část (1 – MPC) snížení daní, proto je počáteční zvýšení výdajů v důsledku snížení daní nižší než v případě stejně velkého zvýšení G.

37 Příklad: Použijte model Keynesiánského kříže a ukažte, jaký dopad má zvýšení plánovaných investic na rovnovážnou úroveň důchodu (výstupu).

38 Křivka IS def: spojnice všech kombinací r a Y, které vedou k rovnováze na trhu zboží t.j. skutečné výdaje (výstup) = plánované výdaje Rovnice pro křivku IS je:

39 Odvození křivky IS r  I  E  Y E =C +I (r2 )+G E =C +I (r1 )+G

40 Proč je křivka IS klesající
Pokles úrokové míry motivuje firmy ke zvýšení investičních výdajů, což zvyšuje celkové plánované výdaje (E ). K obnovení rovnováhy na trhu zboží musí výstup (skutečné výdaje, Y ) vzrůst.

41 Křivka IS a model zapůjčitelných fondů
(a) Model Z.F. (b) Křivka IS I (r ) S, I r r Y S2 S1 Y2 Y1 r2 r2 r1 r1 IS

42 Fiskální politika a křivka IS
Model IS-LM můžeme využít k analýze vlivu fiskální politiky (G a T ) na agregátní poptávku a výstup. Začneme s využitím keynesiánského kříže k ilustraci, jak fiskální politika posunuje křivku IS…

43 Posun křivky IS: G E =C +I (r1 )+G2 E =C +I (r1 )+G1 Y1 Y2 Y Y1 Y2
E =Y Y E E =C +I (r1 )+G2 Pro každou hodnotu r, G  E  Y E =C +I (r1 )+G1 …proto se křivka IS posouvá doprava. Horizontální posun křivky IS je roven Y1 Y2 r Y r1 Y IS2 IS1 Y1 Y2

44 Příklad: Posun IS křivky
Použijte model Keynesiánské kříže k určení dopadů zvýšení daní na IS křivku.

45 8.3. Trh peněz a křivka LM

46 Teorie preference likvidity
John Maynard Keynes. Jednoduchá teorie, ve které je úroková míra determinována nabídkou peněz a poptávkou po penězích.

47 Nabídka peněz Nabídka reálných peněžních zůstatků je fixní: r M/P
úroková míra Nabídka reálných peněžních zůstatků je fixní: M/P Reálné peněžní zůstatky

48 Poptávka po penězích Poptávka po reálných peněžních zůstatcích: L (r )
úroková míra Poptávka po reálných peněžních zůstatcích: L (r ) M/P reálné peněžní zůstatky

49 Rovnováha r úroková míra Úroková sazba se přizpůsobuje, aby vyrovnala nabídku a poptávku po penězích: r1 L (r ) M/P Reálné peněžní zůstatky

50 Jak CB zvyšuje úrokovou míru?
míra Ke zvýšení r CB snižuje M r2 r1 L (r ) M/P Reálné peněžní zůstatky

51 CASE STUDY: Monetární restrikce a úrokové sazby (USA)
Konec sedmdesátých let:  > 10% Říjen 1979: předseda Fedu Paul Volcker vyhlašuje, že monetární politika se bude snažit snížit inflaci Srpen 1979-Duben 1980: Fed snižuje M/P o 8,0 % Leden 1983:  = 3,7 % Jak tato změna monetární politiky ovlivní nominální úrokové míry?

52 Monetární restrikce a úrokové sazby, pokr.
predikce skutečnost Dopad monetární restrikce na nominální úrokové sazby ceny model dlouhé období krátké období Preference likvidity (keynesiánský) KTP, Fisher efekt (klasický) nepružné pružné i > 0 i < 0 8/1979: i = 10,4% 4/1980: i = 15,8% 8/1979: i = 10,4% 1/1983: i = 8,2%

53 Křivka LM Nyní vraťme Y zpět do funkce poptávky po penězích:
Křivka LM je spojnice všech kombinací r a Y, které vyrovnávají nabídku a poptávku po reálných peněžních zůstatcích. Rovnice křivky LM je:

54 Odvození křivky LM L (r , Y2 ) L (r , Y1 ) r r LM Y1 Y2 r2 r2 r1 r1
(a) Trh reálných peněžních zůstatků (b) Křivka LM L (r , Y1 ) M/P r r Y LM Y1 Y2 r2 r2 r1 r1

55 Proč je křivka LM rostoucí?
Zvýšení důchodu zvyšuje poptávku po penězích. Protože je nabídka reálných peněžních zůstatků fixní, vznikne tak na trhu peněz při původní úrokové míře převis poptávky. Úroková míra proto musí vzrůst, aby obnovila rovnováhu na trhu peněz.

56 Jak M posouvá křivku LM
(a) Trh reálných peněžních zůstatků (b) Křivka LM L (r , Y1 ) M/P r r Y LM2 Y1 LM1 r2 r2 r1 r1

57 Zkuste si sami: Posun křivky LM
Předpokládejte, že vlna zneužití platebních způsobí, že lidé budou více používat hotovost při provádění transakcí. Použijte model nabídky a poptávky po penězích (preference likvidity) k určení posunu LM křivky.

58 Rovnováha v krátkém období
Krátkodobá rovnováha je taková kombinace r a Y, které současně splňují podmínku rovnováhy na trzích zboží a peněz: Y r LM IS rovnov. úroková míra rovnov. úroveň důchodu

59 8.4. Aplikace ISLM modelu

60 Rovnováha v IS -LM modelu
IS křivka představuje rovnováhu na trhu zboží. Y r LM IS r1 LM křivka představuje rovnováhu na trhu peněz. Y1 Průsečík determinuje jedinečnou kombinaci Y a r, která splňuje podmínku rovnováhy na obou trzích.

61 Analýza politik v IS -LM modelu
Y r LM IS IS-LM model můžeme použít k analýze důsledků fiskální politiky: G a/nebo T monetární politiky: M r1 Y1

62 Zvýšení vládních nákupů
1. IS křivka se posouvá doprava o: Y r LM čímž způsobí růst výstupu a důchodu. IS2 IS1 r2 Y2 2. r1 Y1 2. To zvýší poptávku po penězích a zvýší úrokovou míru … 1. 3. …což sníží investice, takže konečné zvýšení Y je menší než: 3.

63 Snížení daní Spotřebitelé uspoří (1MPC) ze snížení daní, takže počáteční impuls pro výdaje je menší pro T než pro stejně velké G… a křivka IS se posune o: Y r LM IS2 IS1 r2 2. Y2 r1 Y1 1. 1. …proto jsou dopady na r a Y menší pro T než pro stejně velké G. 2. 2.

64 Monetární politika: Zvýšení M
Y r 1. M > 0 posune křivku LM dolů (nebo doprava) LM1 LM2 IS r1 Y1 2. …způsobí tak pokles úrokové míry r2 Y2 3. …takže zvýší investice, což zvýší výstup.

65 Interakce mezi monetární a fiskální politikou
Model: Veličiny monetární a fiskální politiky (M, G, a T ) jsou exogenní. Skutečný svět: Monetární autority mohou přizpůsobit M v reakci na změny fiskální politiky a obráceně. Takovéto interakce mohou změnit dopad původní změny politiky.

66 Reakce CB na G > 0 Předpokládejme, že vláda zvýší G.
Možné reakce CB: 1. udržovat M konstantní 2. udržovat r konstantní 3. udržovat Y konstantní Pro každý případ, je vliv na G odlišný:

67 Reakce 1: Udržovat M konstantní
Pokud vláda zvýší G, IS křivka se posune doprava. Y r LM1 IS2 IS1 Pokud CB udržuje M konstantní, potom se křivka LM neposune. Výsledky: r2 Y2 r1 Y1

68 Reakce 2: Udržovat r konstantní
Pokud vláda zvýší G, křivka IS se posune doprava. Y r LM1 IS2 LM2 IS1 K udržení konstantního r CB zvýší M a posune křivku LM doprava. r2 Y2 r1 Y1 Y3 Výsledky:

69 Reakce 3: Udržovat Y konstantní
LM2 Pokud vláda zvýší G, IS křivka se posune doprava Y r LM1 Y1 IS2 r3 IS1 K udržení konstantního Y sníží CB sníží M a posune tak křivku LM doleva. r2 Y2 r1 Výsledky:

70 Odhady multiplikátorů fiskální politiky
z DRI macroeconometric model (USA) Odhad Y / G Odhad Y / T Předpoklady o monetární politice Fed udržuje nabídku peněz konstantní 0.60 0.26 Fed udržuje nominální úrokové sazby konstantní 1.93 1.19

71 Šoky v IS -LM modelu Šoky v IS křivce: exogenní změny v poptávce po zboží a službách Příklady: Boom nebo propad na akciových trzích  změna bohatství domácností  C Změna důvěry nebo očekávání spotřebitelů nebo investorů  I a/nebo C

72 Šoky v IS -LM modelu Šoky v LM křivce: exogenní změny v poptávce po penězích. Příklady: Vlna zneužití platebních karet zvýší poptávku po penězích. Rozšíření bankomatů nebo internetového bankovnictví sníží poptávku po penězích.

73 PŘÍKLAD: Analyzujte šoky v IS-LM modelu
Použijte IS-LM model k analýze těchto událostí 1. boom na akciovém trhu zvýší bohatství spotřebitelů. vlna zneužití platebních karet zvýší poptávku po penězích. Pro každý šok a. použijte IS-LM diagram k určení dopadů šoků na Y a r. b. určete, co ste stane s C, I, a nezaměstnaností

74 Případová studie: Recese 2001 v USA
Během roku 2001, 2.1 miliónu lidí přišlo o práci, protože nezaměstnanost vzrostla z 3.9% na 5.8%. Růst HDP se zpomalil 0.8% (oproti 3.9% průměrnému růstu během let ).

75 Případová studie: Recese 2001 v USA
Příčiny: 1) Pokles na akciovém trhu  C 300 600 900 1200 1500 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Index (1942 = 100) Standard & Poor’s 500

76 Případová studie: Recese 2001 v USA
Příčina: 2) 9/11 Zvýšení nejistoty Pokles důvěry spotřebitelů & obchodníků Výsledek: nižší výdaje, IS křivka se posune vlevo Příčina: 3) Účetní skandály velkých firem Enron, WorldCom, atd. Pokles cen akcií, pokles investic

77 Případová studie: Recese 2001 v USA
Reakce fiskální politiky: posun křivky IS doprava Snížení daní v letech 2001 a 2003 Zvýšení vládních výdajů Záchranné balíčky pro letecký průmysl Obnova New Yorku Válka v Afgánistánu

78 Případová studie: Recese 2001 v USA
Reakce monetární politiky: posun LM křivky doprava Three-month T-Bill Rate 1 2 3 4 5 6 7 01/01/2000 04/02/2000 07/03/2000 10/03/2000 01/03/2001 04/05/2001 07/06/2001 10/06/2001 01/06/2002 04/08/2002 07/09/2002 10/09/2002 01/09/2003 04/11/2003 Easier monetary policy shifted the LM curve to the right, causing interest rates to fall, as shown in this graph.

79 Jaký nástroj používá centrální banka?
Když se v médiích mluví o reakci centrální banky, běžně se uvádí, že CB mění úrokové sazby. Centrální banka řídí mezibankovní sazby (u nás PRIBOR/PRIBID, v US federal funds rate) Centrální banka tedy mění nabídku peněz a posouvá LM křivku tak aby dosáhla požadované úrovně sazeb. (V ČR centrální banka vyhlašuje repo sazbu , od ní je odvozená právě mezibankovní sazba, kterou CB ovlivňuje operacemi na volném trhu.)

80 Jaký nástroj používá centrální banka?
Proč centrální banka řídí úrokovou sazbu místo nabídky peněz? 1) Měří se lépe než nabídka peněz. 2) Centrální banka si myslí, že šoky v LM křivce jsou častější než šoky v IS křivce. Pokud tomu tak je, pak řízení úrokových sazeb stabilizuje ekonomiku daleko lépe než řízení nabídky peněz.

81 IS-LM a agregátní poptávka
Doposud, jsme využívali IS-LM model k analýze krátkého období, kdy předpokládáme fixní cenovou hladinu. Avšak změna v P by posunula LM a následně ovlivnila Y. Křivka agregátní poptávky zachycuje vztah mezi P a Y.

82 Odvození křivky AD Intuice pro sklon křivky AD : P  (M/P )
LM(P2) Intuice pro sklon křivky AD : P  (M/P )  LM doleva  r  I  Y IS LM(P1) r2 r1 Y2 Y1 Y P P2 P1 AD Y2 Y1

83 Monetární politika a křivka AD
Y r LM(M1/P1) CB může zvýšit agregátní poptávku: M  LM posun doprava IS LM(M2/P1) r1 Y1 r2 Y2  r Y P  I  Y pro každou hodnotu P AD2 AD1 P1

84 Fiskální politika a křivka AD
Y r Expanzivní fiskální politika (G a/nebo T ) zvyšuje agreg. poptávku: T  C  IS posun doprava  Y pro každé P LM IS2 Y2 r2 IS1 Y1 r1 Y P AD2 AD1 P1

85 Vysvětlení hospodářských cyklů
Velký přehled Keynes. kříž IS křivka IS-LM model Vysvětlení hospodářských cyklů Teorie preference likvidity LM křivka Křivka AD Model AD-AS Křivka AS

86 Shrnutí Základní model determinace důchodu
Keynesiánský kříž Základní model determinace důchodu Bere fiskální politiku a investice jako exogenní Fiskální politika má multiplikativní dopad na důchod. IS křivka Odvozena z keynesiánského kříže, kde plánované investice závisí negativně na úrokové míře Ukazuje všechny kombinace r a Y které vyrovnávají plánované výdaje se skutečnými výdaji na zboží a služby slide 85

87 Shrnutí Základní model determinace úrokových sazeb
Teorie preference likvidity Základní model determinace úrokových sazeb Bere nabídku peněz a cenovou hladinu jako exogenní Zvýšení nabídky peněz sníží úrokovou sazbu Křivka LM Odvozena z teorie preference likvidity, kde poptávka po penězích závisí pozitivně na důchodu Ukazuje všechny kombinace r a Y pro které se rovná poptávka po reálných peněžních zůstatcích jejich nabídce slide 86

88 Shrnutí IS-LM model Průsečík křivek IS a LM ukazuje jediný bod (Y, r ), který splňuje podmínku rovnováhy jak na trhu zboží, tak na trhu peněz. slide 87

89 Shrnutí 6. AD křivka Zachycuje vztah mezi P a modelově (IS-LM) rovnovážným Y. Negativní sklon, protože P  (M/P )  r  I  Y Expanzivní fiskální politika posouvá IS křivku doprava, zvyšuje důchod a posouvá křivku AD doprava. Expanzivní monetární politika posouvá LM křivku doprava, čímž zvyšuje důchod a posouvá křivku AD doprava. IS nebo LM šoky posouvají křivku AD. slide 88

90 Literatura Mankiw (2010): Chapter 9: Introduction to Economic Fluctuations. Chapters 10+11: Aggregate Demand I+II Holman (2010): Kapitola 10: Agregátní poptávka v uzavřené ekonomice – model IS-LM Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (autor: R. Cronovich) slide 89 89

91 DODATEK 1: IS-LM model a AS-AD model

92 Dlouhodobá rovnováha v modelu AS-AD
Y P LRAS Dlouhodobá rovnováha SRAS

93 IS-LM a AD-AS v krátkém a dlouhém období
Silou, která posouvá ekonomiku z krátkého do dlouhého období je postupné přizpůsobení cen. V krátkodobé rovnováze, pokud: Potom časem cenová hladina: stoupne klesne nezmění se

94 Krátkodobé a dlouhodobé efekty šoku v IS křivce
LRAS LM(P1) IS2 V nové krátkodobé rovnováze IS1 Y P LRAS AD2 SRAS1 P1 AD1

95 Krátkodobé a dlouhodobé efekty šoku v IS křivce
LRAS LM(P1) V nové krátkodobé rovnováze IS2 IS1 Během času se P postupně bude snižovat, což způsobí SRAS se posune dolů. M/P vzroste, což způsobí posun LM doprava dolů. Y P LRAS AD2 SRAS1 P1 AD1

96 Krátkodobé a dlouhodobé efekty šoku v IS křivce
LRAS LM(P1) SRAS2 P2 LM(P2) IS2 IS1 Během času se P postupně bude snižovat, což způsobí SRAS se posune dolů. M/P vzroste, což způsobí posun LM doprava dolů. Y P LRAS AD2 SRAS1 P1 AD1

97 Krátkodobé a dlouhodobé efekty šoku v IS křivce
LRAS LM(P1) SRAS2 P2 LM(P2) IS2 Tento proces pokračuje dokud ekonomika nedosáhne dlouhodobé rovnováhy IS1 Y P LRAS AD2 SRAS1 P1 AD1

98 PŘÍKLAD: Analyzuje krátkodobé a dlouhodobé efekty M
Nakreslete IS-LM a AD-AS diagram podobný jako tady. Předpokládejte, že CB zvýší M. Ukažte krátkodobé efekty v grafu. Ukažte, co se stane během přechodu z krátkého do dlouhého období. Jak se nové dlouhodobé rovnovážné hodnoty endogenních proměnných liší oproti svým původním hodnotám? LRAS LM(M1/P1) IS Y P AD1 LRAS SRAS1 P1

99 DODATEK 2: Velká Deprese

100 Nezaměstnanost (pravá osa)
Velká Deprese (USA) 240 30 Nezaměstnanost (pravá osa) 220 25 200 20 180 15 mld. USD; stále ceny roku 1958 % pracovní síly 160 10 Reálný HNP (levá osa) 140 5 120 1929 1931 1933 1935 1937 1939

101 Výdajová hypotéza: Šoky IS křivky
Tvrdí, že Velká Deprese byla způsobena především exogenním propadem poptávky po zboží a službách – posun křivky IS doleva. důkaz: jak výstup, tak úroková sazba poklesly, což by mohlo být důsledkem posunu IS křivky doleva.

102 VÝDAJOVÁ HYPOTÉZA: Důvody pro posun křivky IS
Burzovní krach  exogenní C říjen-prosinec1929: S&P 500 spadl o 17 % říjen 1929-prosinec 1933: S&P 500 spadl o 71 % Propad investic “korekce” po stavební horečce ve dvacátých letech Rozšířené krachy bank ztěžovaly přístup k úvěrovému financování investic Restriktivní fiskální politika Politici zvýšili daně a omezili výdaje, aby bojovali s rostoucími deficity.

103 PENĚŽNÍ HYPOTÉZA: Šoky LM křivky
Tvrdí, že Velká Deprese byla způsobena především velkým poklesem nabídky peněz. důkaz: M1 propadla o 25 % během Ale existují dva problémy s touto hypotézou: P spadla ještě více, takže M/P ve skutečnosti lehce vzrostla mezi Nominální úrokové sazby klesly, což je opak toho, co by šlo očekávat od posunu LM doleva.

104 PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen
Tvrdí, že hloubka Deprese byla způsobena značnou deflací: P klesla o 25 % během Tato deflace byla pravděpodobně způsobena poklesem M, takže možná peníze přece jen hrály významnou roli. Jakým způsobem ovlivňuje deflace ekonomiku?

105 PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen
Stabilizační efekt deflace: P  (M/P )  LM posun doprava  Y Pigouův efekt: P  (M/P )  bohatství domácností   C  IS se posouvá doprava  Y

106 PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen
Destabilizační efekt očekávané deflace:  e  r  pro každou hodnotu i  I  protože I = I (r )  Plánované výdaje a AD   Důchod a výstup 

107 PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen
Destabilizační efekt neočekávané deflace: dluhově-deflační teorie P (pokud neočekávaná)  přesouvá kupní sílu od dlužníků k věřitelům  dlužníci utrácejí méně, věřitelé utrácejí více  pokud je sklon ke spotřebě dlužníků větší něž věřitelů, potom agregátní výdaje klesají, IS křivka se posouvá doleva a Y klesá.

108 Proč je další Velká krize nepravděpodobná 
Ekonomové a ekonomičtí poradci politiků vědí o makroekonomii daleko více: Centrální banka (Fed) ví, že nemá nechat M tolik klesnout, obzvlášť během recese. Vláda ví, že nemá zvyšovat daně nebo snižovat výdaje během recese. Pojištění bank by mělo zabránit hromadným krachům bank Automatické stabilizátory činí fiskální politiku expanzivní během ekonomického poklesu.


Stáhnout ppt "8. ISLM model."

Podobné prezentace


Reklamy Google