Makro a mikro analýza stavebnictví Otakar Dokoupil Kateřina Ševčíková Kamil Hanzlík Petra Novotná Lukáš Rakušan Daryja Maslova

Obsah Analýza makro-prostředí Analýza mikro-prostředí Srovnání s EU Shrnutí

Analýza makroprostředí Politicko - legislativní prostředí Ekonomické vlivy Sociálně – kulturní prostředí Technologické vlivy

Politicko – legislativní prostředí Stavební právo Stavební zákon Zákon o vyvlastněn Zákon o veřejných zakázkách Ochrana životního prostředí Novela zákona o hospodaření s energií Pracovní právo Zákon o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků ochrana spotřebitele Harmonizace práva, technická normalizace

Sociálně - kulturní prostředí 3. největší zaměstnavatel ( 9% osob) 37,6% podnikatelé, většina bez zaměstnanců Průměrná mzda: 20 261 Kč Potenciál k rozvoji – změna životního stylu, vyšší živ. úroveň, rozvoj hypotečního trhu  samostatné bydlení Problém: nezájem Čechů o práci ve stavebnictví, nelegální práce cizinců Zdražení produkce – zvýšení DPH na 19%

Ekonomické prostředí Jeden z pilířů národní ekonomiky Podílí se stabilně 9 % na HDP Zaměstnává cca 9 % osob pracujících v civilním sektoru Růst průměrné mzdy v průměru 6 % p.a. Spotřeba ve stavebnictví cca 200 mld. Kč, cca 3násobný multiplikační efekt

Podíl stavebnictví na HDP

Zaměstnanost v ČR dle odvětví v roce 2006

Vývoj mezd v ČR a stavebnictví

Vývoj cen stavebních prací

Průměrná měsíční mzda zaměstnanců podle odvětví v roce 2006

Hospodářské výsledky podniků s více než 100 zaměstnanci

Technologické prostředí Technické normy České technické normy - ČSN, ČSN ISO Kapitálově intenzivní odvětví Dodržování technologických postupů

Analýza mikroprostředí Popis odvětví Porterova analýza Silné a slabé stránky Vývoj stavební výroby Vývoj počtu stavebních povolení Počet zaměstnanců a průměrná mzda Prognóza vývoje

Popis odvětví Charakteristické znaky odvětví Cyklické odvětví Sezónní charakter Vysoká konkurence Stimulace HDP Jak se měří stavební výroba Hodnota realizovaných prací Přidaná hodnota v peněžním a reálném vyjádření Počet a hodnota stavebních zakázek Počet a hodnota stavebních povolení Struktura odvětví Charakteristické znaky Cyklické odvětví - Stavebnictví kvůli charakteru produktu, jež je zboží dlouhodobé spotřeby, je klasickým příkladem cyklického odvětví, resp. odvětví, které kopíruje hospodářský cyklus[1]. Sezónní charakter - Kromě toho, stavebnictví má sezónní charakter, neboť v prvním čtvrtletí roku, kam spadají dva nejchladnější měsíce, leden a únor, objem stavebních prací pochopitelně klesá. Vysoká konkurence - Toto odvětví se charakterizuje vysokou konkurencí (cca 270 000 soutěžitelů dle OKEČ 45). Stimulace HDP - Stavební práce stimulují HDP a vytvářejí základ pro možný budoucí ekonomický růst. Nové továrny, silnice, letiště a podobně se totiž po svém dokončení stanou zdrojem dalšího růstu produkce a blahobytu. Stavebnictví je proto též významným indikátorem celkového stavu hospodářství a jeho dalšího vývoje[2]. Jak se měří stavební výroba Stavební výroba zahrnuje stavební práce prováděné podniky s převažující stavební činností. Stavební výrobu lze měřit: Hodnota realizovaných prací - (například v miliardách Kč) Přidaná hodnota v peněžním a reálném vyjádření Stavebními zakázkami, a to jak celkovým počtem, tak finanční hodnotou Vydanými stavebními povoleními, opět jak jejich celkovým počtem, tak v hodnotovém vyjádření. Struktura odvětví Graf - Z celkového počtů stavebních podniků většinu tvoří soukromé podnikatele (84,76 %). [1] Kislingerova, E. “Oceňování podniku”, 2.přepracované a doplněné vydání [2] Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/analyzy-statistiky/ekonomicko-statisticky-slovnik-q-s/1000431/39675/

Porterova analýza Ohrožení ze strany nových firem Intenzita soupeření mezi konkurenty Vyjednávací vliv odběratelů Vyjednávací vliv dodavatelů Substituty Ohrožení ze strany nově vstupujících firem Nově vstupující firmy přinášejí do odvětví novou kapacitu, snahu získat podíl na trhu a často značné zdroje. To může vést ke stlačení cen nebo k růstu nákladů, a tím ke snížení ziskovosti firem v odvětví. Porterova analýza v této souvislosti sleduje především dva hlavní faktory: Bariéry vstupu nových firem na trh - Bariéry vstupu na trhy v oblasti stavebních prací lze obecně považovat za bariéry nevelkého významu. Uvedené tvrzení dokládá i existence velkého množství soutěžitelů činných v oblasti českého stavebního průmyslu. Reakce stávajících firem na vstup nových firem - Dá se očekávat od velkých firem, realizujících státní zakázky a od specializovaných firem. Dynamický růst odvětví však dává předpoklad k tomu, aby trh byl schopný vstřebat novou firmu bez potlačení objemů prodeje a zhoršení finančních výsledků zavedených firem. Intenzita soupeření mezi konkurenty Na trhu působí mnoho firem, proto se dá usuzovat na vysokou míru soupeření. Zároveň však rychlý růst odvětví zajišťuje firmám možnost zlepšit výsledky, pokud udrží krok s vývojem odvětví. Vyjednávací vliv odběratelů Silná skupina odběratelů může tlačit ceny v odvětví dolů. V několika posledních letech však můžeme pozorovat pravý opak, tj. růst cen výrobků v odvětví, což svědčí o vysoké poptávce především po bydlení. Tento růst poptávky je v posledních letech hnán například i velkým počtem mladých lidí z populačně silných ročníků, kteří poptávají vlastní bydlení. Vyjednávací vliv dodavatelů Dodavatelé mohou uplatnit převahu při vyjednávání nad ostatními účastníky odvětví hrozbou, že zvýší ceny nebo sníží kvalitu nakupovaných statků a služeb. Vlivní dodavatelé tak mohou z odvětví neschopného kompenzovat růst nákladů zvýšením vlastních cen vytlačit ziskovost. V minulých měsících jsme byli svědky toho, že dodavatelé nebyli schopni plnit své závazky vůči odběratelům kvůli vysoké poptávce po stavebním materiálu ze strany stavebních firem. To se odrazilo v růstu cen stavebních prací především u malých firem, které tyto zvýšené náklady promítly do svých cen. Na velké stavební firmy tato situace vliv neměla, protože nedostatek materiálu byly schopny pokrýt ze svých zásob. Vyjednávací vliv dodavatelů lze tedy označit za významný, s dopadem především na menší firmy. Substituty Vliv substitutů na odvětví je minimální, jedná se o různé formy bydlení, které je součástí stavebního trhu.

Silné a slabé stránky stavebních podniků v ČR Silné stránky Schopnost provádět stavby nejvyšší kvality a náročnosti Vysoká kvalita odborníků Profesní tradice a vzdělanost Nižší mzdové náklady Znalost podmínek domácího trhu Slabé stránky Klesající počet odborníků Nedostatečná kvalita drobných staveb Velký počet drobných stavebních firem Silné stránky - schopnost provádět stavby nejvyšší technické náročnosti, kvality a obtížnosti, což bylo prokázáno realizací řady projektů v tuzemsku i v zahraničí, - vysokou kvalitu architektů a inženýrů, která se opírá o kvalitní vysokoškolské vzdělání a profesní tradici, - vysokou kvalifikovanost a schopnost samostatného rozhodování v mimořádných situacích I pracovníků řemeslných profesí, - relativně dobrou obecnou vzdělanost a profesní tradice pracovníků všech kategorií, - nižší mzdové náklady v porovnání s vyspělými ekonomikami, jako „dočasné“ komparativní výhody, - znalost podmínek domácího trhu, východoevropských trhů a některých trhů třetího světa, dřívějších odběratelů býv. Československa, a kontakty na nich. Slabé stránky - klesající počty kvalifikovaných řemeslníků a učňů, zejména některých oborů, - nedostatečná kvalita prací na drobných stavbách, - absolutně i relativně velký počet drobných stavebních firem (ve srovnání se zahraničím).

Vývoj stavební výroby

Vývoj počtu stavebních povolení a orientační hodnoty staveb

Počet zaměstnanců a průměrná mzda Průměrný počet osob pracujících ve stavebnictví se z cca 200 tisíc v roce 1950 postupně zvyšoval, v 70. letech překročil 400 tisíc a nad touto hranicí se pohybuje dosud. V 2. polovině 90 došlo k mírnému snižování, aby v letech 2004 a 2005 došlo k růstu až na téměř 458 tisíc. V roce 2006 pak průměrný počet pracovníků snížil o cca 20 tisíc osob. Vývoj v uvedeném období byl ovlivňován konjunkturálním vývojem stavebnictví, restrukturalizací výrobní základny a významným činitelem se stal růst produktivity práce. Pokles zaměstnanosti v odvětví poukazuje zřejmě na zvýšení produktivity práce. Průměrná měsíční mzda Průměrná měsíční mzda ve stavebnictví v roce 2006 dosáhla 20.261 Kč. Mezi 14 odvětvími tak stavebnictví bylo na 7. místě a proti předchozímu roku si polepšilo o jedno místo, když předstihlo „obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží“. Dostalo se také nad celkový průměr o +0,2 procentního bodu, díky nadprůměrnému meziročnímu růstu +7,0%. Růst průměrné mzdy je náznakem příznivého vývoje odvětví. Průměrná mzda – meziroční růst 7%

Limitující faktory rozvoje stavebnictví Podle průzkumu, za nejčastější limitující faktor považují firmy svoji konkurenci. Síla vlivu jednotlivých faktorů se v různých segmentech liší. Například u stavebních společností je nejsilnějším faktorem nedostatečná poptávka a nedostatek zkušené pracovní síly.dodavatelé stavebních materiálů vnímají jako nejsilněji limitující faktor vysoké náklady na materiál. Dodavatelé stavební mechanizace uvádějí nedostatečnou poptávku. U dodavatelů stavebních produktů jsou to problémy při získávání úvěrů a konkurence. Zdroj: studie KPMG

Prognóza vývoje Pozitivní trendy Negativní trendy méně složité legislativy, více transparentnosti, Lepší přístup k dotacím EU a podporám, vývoj a aplikace nových technologií, rychlejší uvolnění bariér v rámci EU, zlepšení možností financování, rozvoj elektronických a komunikačních médií. Negativní trendy nárůst cen vstupů, zvýšení komplexity legislativy, norem a další regulace, zhoršení platební morálky a možností financování, oslabení růstu stavebnictví, tvrdší konkurenční boj a posilování postavení mezinárodních společností, neznalost vývoje trhu a nedostatek aktuálních informací.

Stavebnictví v ČR Vs. Stavebnictví v EU

ČR versus EU Stavební produkce EU r.2005 činila 1265 mld. EUR, ČR představovala pouze 1,2 %, tj. 15,18 mld. EUR Nej Vinci (FR) 16,5 mld. EUR, Metrostav 832 mil. EUR (76.místo), Skanska 1,17 mld. EUR v ČR Nejsilnější ve stavebnictví je Velká Británie, dále Německo, Francie, Itálie a Španělsko Pro většinu zemí je rok 2006 nejlepší z hlediska tempa růstu (3,7 %) Parita 2006: nejlepší Irsko 7064 EUR PPP/obyv., poslední Slovensko 1524 EUR PPP/obyv. , ČR střed 3229 EUR PPP/obyv.

ČR versus EU - pokračování Stavební produkce / HDP: ČR 4. místo ČR od r. 2000 2.nejrychlejší růst (za Irskem) Průmyslová a inženýrská produkce je silná, bytová výstavba slabá Produktivita práce činí 70 % průměru EU Ceny stavebních prací jsou lehce nad 60 % cen v EU díky nízkým N vstupů Na Z diskriminace, stavíme na V (Slovensko, Polsko, Ukrajina, Rusko, Balkán) Bydlení je tahounem růstu Trend bydlet ve vlastním – nízké úrokové sazby hypoték

Budoucnost a řešení 2006 vrchol, dno 2009, vrchol 2013 Předpoklad vyšší ceny lidské práce a dodržování přísnějších norem Odhad 2009 ČR 6. nejvyšší v paritě EUR/obyv. (3900) (Napřed Irsko, Španělsko, Portugal., Finsko, Norsko) V inženýrské výstavbě 2. (za Španělskem) Vyrovnání bytového fondu se Z za 20 let Státní dotace na bydlení se budou snižovat, ohrožení byt. fondu Musíme bojovat proti diskriminaci na Z (povolení, formálnost přihlášek) Musíme zlepšovat podmínky pro podnikání Nutnost státní podpory investic, úvěrů, infrastruktury, bydlení, čerpání struktur. fondů EU

Shrnutí Dva typické rysy Faktory růstu poptávky Sezónní charakter (vliv počasí) Vliv hospodářského cyklu Faktory růstu poptávky Inženýrské stavby, zejména výstavba dálnic Obchodní, logistická a administrativní centra Bytová výstavba podporovaná nízkoúvěrovými hypotečními úvěry Investice podnikatelské sféry

Děkujeme za pozornost