Další savci lesa
Hmyzožravci krtek, ježek, rejsek živí se hlavně hmyzem většinou jsou drobní s protáhlou lebkou a malou mozkovnou jedním ze znaků je chrup složený z velkého počtu (26-48) špičatých a tvarově podobných zoubků
Ježek evropský
Tělo dospělého ježka kryje na hřbetě a na bocích 6000-8000 bodlin Tělo dospělého ježka kryje na hřbetě a na bocích 6000-8000 bodlin. Vznikly přeměnou chlupů, jsou 2-3 cm dlouhé a vybíhají v pevnou ostrou špičku. Zaznamená-li ježek něco podezřelého, v mžiku se promění v ostnitou kouli, do které není snadné se dostat. Ježek není v potravě vybíravý. Jeho jídelníček zahrnuje především na zemi žijící bezobratlé živočichy, občas si ho doplní menšími obratlovci (žáby, malí hlodavci, ptáci, hadi včetně zmije!). Nejčastěji v říjnu se ježkové ukládají k zimnímu spánku.
Krtek obecný
Krtek má přední tlapky dobře uzpůsobené k hrabání; jsou svalnaté, vyvrácené a s velkými drápky. Žije v podzemí, kde buduje chodby jednak obytné, ale také okružní, ve kterých loví potravu. Přitom tvoří na povrchu typické hliněné hromádky zvané krtince. Živí se převážně bezobratlými živočichy, které vyhledává pomocí sluchu a čichu. Mezi jeho potravu patří hlavně žížaly, hmyz a jeho larvy. Žížaly ochromuje kousnutím do nervového centra a skladuje je jako zásoby na horší časy. 11-16 cm
Rejsek obecný
Rejsek obecný měří průměrně 5-8 cm Ocas tvoří 50 % délky těla. Rejsek obecný má malé oči, protaženou hlavu do úzkého čenichu. Ušní boltec je zcela nebo z větší části skryt v srsti. Rejsci jsou aktivní po celý rok, do zimního spánku neupadají. Spatřit je můžeme jak ve dne, tak i v noci. Rejsek je typický hmyzožravec, tudíž se živí převážně hmyzem, ale i slimáky, pavouky, červy a mršinami obratlovců, výjimkou není ani kanibalismus. Za den musí rejsek zkonzumovat kolem ¾ své celkové hmotnosti, aby mohl vůbec přežít.
Letouni V ČR – netopýři – chránění zákonem blanitá, kožovitá křídla umožňují aktivní létání prsty na netopýří noze nesměřují dopředu, ale dozadu, tím jsou přizpůsobeni k zavěšování hlavou dolů netopýr vydává ultrazvukové vlny, pomocí nichž dokážou rozpoznat i v naprosté tmě překážku, jedince stejného druhu a především kořist -tomuto způsobu orientace se říká echolokace všichni naši letouni upadají do zimního spánku živí se hmyzem většina druhů žije společensky
Netopýr velký
Netopýr velký má rád otevřené řídké lesy, ale je schopný se přizpůsobit i soužití s člověkem, kdy si nocuje na půdách starých domů, méně často v dutinách stromů či opuštěných ptačích budkách. Zimuje v přírodě v jeskyních nebo ve sklepech a štolách. Netopýr velký loví za tmy, pozdě večer a v noci. Loví větší hmyz, živí se především nočními motýli a brouky, které lokalizuje pomocí ultrazvuku. Chytají a požírají je za letu.
Hlodavci jsou zdaleka nejpočetnější řád z celé skupiny savců většinou jde o menší živočichy jejich charakteristickým rysem jsou zuby - přední řezáky jsou přeměněny v hlodáky, které neustále přirůstají hlodavec, který nemá delší dobu možnost zuby obrušovat, zemře hlady, protože přerostou natolik, že s nimi již žádnou potravu neukousne
Veverka obecná
Veverka obecná je v ČR chráněným druhem. Má huňatý ocas, který jí pomáhá udržovat rovnováhu při lezení a skocích na stromech a který využívá jako „pokrývku“ těla při spánku. Veverka žije až na období rozmnožování samotářským způsobem života. V dutinách stromů, v korunách stromů, obývá kulovité hnízdo, ve kterém spí a přivádí na svět mláďata. Do pravého zimního spánku neupadá, střídá období klidu s obdobím, kdy si hledá oříšky a šišky. Jídelníček si zpestřuje houbami, ovocem a drobnými živočichy.
Myšice lesní
Od myši domácí se liší kontrastním zbarvením, jelikož mají na rozdíl od nich čistě bílé břicho. Myšice lesní je typický noční hlodavec, rychle běhá, skáče do výšky několik desítek cm a skvěle šplhá po keřích i stromech, přičemž si pomáhá dlouhým ocasem. Většinu své potravy hledá na zemi, kde pojídá semena, plody a živočišnou stravu – hmyz, hlemýždi, slimáci, v létě i zelené části rostlin a houby. Na podzim ráda vyhledává lidská obydlí, kde se na rozdíl od myši domácí dá lehce chytit do pastiček.
Ostatní lesní savci Řád HMYZOŽRAVCI – protáhlý čumák s drobnými, ostrými zoubky, živí se drobnými živočichy, hlavně hmyzem přispívají k biologické rovnováze: ježek - bodliny, zimní spánek krtek – přizpůsoben životu pod zemí rejsek – bývá zaměňován s myší Řád LETOUNI – let pomocí kožní blány, aktivní v noci - orientace pomocí echolokace (odraz ultrazvuku od překážky): netopýr - v ČR chráněný Řád HLODAVCI – ostré hlodáky =přední zuby, které neustále dorůstají, býložravci nebo všežravci veverka - výborně šplhá a skáče po stromech myšice– rychle běhá, skáče, šplhá po stromech
Závěr: Opakování: Popiš hlavní znaky hmyzožravců, které hmyzožravce žijící v lese znáš? Mají v přírodě nějaký význam? Popiš hlavní znaky netopýrů. Vysvětli, jak se orientují v prostoru. Popiš hlavní znaky hlodavců. Které lesní hlodavce znáš? Co o nich víš?