Jedlé houby, které rostou v okolí Cizkrajova HOUBY NAŠICH LESŮ Jedlé houby, které rostou v okolí Cizkrajova

1. Muchomůrka růžovka Klobouky jsou 5 – 18 cm široké, v mládí polokulovitě sklenuté, pak polosklenuté až ploché, masité, masově růžové až červenavě hnědé, pokryté bělohnědavými bradavkami, naspodu s bílými, někdy rezavě skvrnitými lupeny a bělorůžovým, dole řepovitým, 6 – 15 cm dlouhým a 1 – 3 cm širokým třeněm

2. Ryzec borový Klobouk je 3 – 12 cm široký, sklenutý, na středu prohloubený, na povrchu se soustředěnými kruhy, šafránově zbarvený, na řezu roní šafránové mléko. Má též hladký, podvinutý okraj. To jsou důležité znaky pro správné určení, protože ani ryzec kravský ani ryzec chlupatý nemají hladký okraj klobouku. Dutý třeň je 3 – 6 cm dlouhý, bledý, s oranžovým nádechem a po poranění nebo přelomení se zbarvuje do zelena. Husté lupeny jsou šafránově zbarvené, dužnina je bledá. Šafránové mléko ronící klobouk je zbarvený světleji než kterýkoli jeho dvojník.

3. Křemenáč březový Klobouky jsou 8 - 25 cm široké, krásně oranžově zbarvený, v mládí lehce hedvábný, ve stáří hladký nebo mírně šupinkatý, což závisí na povětrnostních podmínkách, obvykle suchý. Třeň může dosáhnout výšky až 20 cm, je bílý až šedavý, pokrytý hnědými až černými šupinkami, poraněním třeň slabě modrá. Póry jsou bělavé až šedé. Dužnina je bledá, stářím červenající. Vůně příjemně houbová. Překrojíme-li tuto houbu, zbarví se na řezu poměrně rychle do černa, není třeba ji ale zahazovat, protože i tak je k jídlu velmi dobrá.

4. Liška obecná Klobouk je 2 12 cm široký, zprvu plochý se zaobleným okrajem, ve stáří rozložený a uprostřed prohloubený. Barvu má od velmi bledé až po sytě tmavou žlutou, ve stáří blednoucí. Některé plodnice jsou někdy až oranžové. Třeň je 3 - 8 cm dlouhý, plný, ke spodu zúžený. Žluté nepravé lupeny jsou tupé, úzké, nepravidelné a sbíhající na třeň. Žlutavá dužnina má lehce sladkou vůni meruněk, což je další důležitý určovací znak. Liška obecná roste ve všech typech lesů od časného léta do pozdního podzimu.

5. Kotrč kadeřavý Kotrč kadeřavý nemá klobouk v pravém slova smyslu; plodnice je tvořena mnoha plochými větévkami připomínajícími květák nebo spíše mozek. Krátkým tlustým třeněm je připojen ke stromu, na jehož bázi nebo kořenech roste. Plodnice obsahuje 20 - 50 cm v průměru a stářím mění barvu z bledě žlutobílé až do okrově nahnědlé. Sladce voní a má lahodnou oříškovou chuť.

6. Bedla vysoká Klobouk je 10 - 30 cm široký, v mládí kulovitý, ke stáru sklenutý až plochý, vždy s Třeň je 15 - 30 cm dlouhý, bělohnědě žíhaný, s velkým kožovitým prstenem. Lupeny jsou bílé. Dužnina je tenká, bílá a má trochu nasládlou, nepříliš výraznou vůni. Výtrusný prach je bílý. Bedla vysoká může být dosti veliká a roste poměrně dlouho. Objevuje se znovu na témže místě každoročně a během roku může mít několik růstových vln.

7. Hřib smrkový Šířka klobouku kolísá mezi 6 a 20 cm, zprvu je polokulovitý, později klenutý, v mládí i čistě bílý, většinou však zbarvený v široké škále odstínů hnědi. Na samém okraji je v mládí patrná bílá linka, jež se u ostatních "pravých" hřibů nevyskytuje. Třeň je 3 - 23 cm dlouhý, dole značně tlustý až hlízovitý, s jemnou síťkou, která je výraznější pod kloboukem. Póry jsou zprvu bílé, později se zbarvují do světle žluta. Dužnina je čistě bílá a stářím houby se nemění.

8. Hřib hnědý Klobouk je 4 – 18 cm široký, v jehličnatých lesích zbarven to kaštanově hnědé barvy, v listnatých lesích má světlejší barvu. Má lesklý vzhled a za vlhka na něm zůstávají skvrny. Třeň je 4,5 – 12,5 cm dlouhý a podobně zbarvený jako klobouk, bez síťky. Rourky jsou 1 – 2 cm dlouhé, světle žluté a po dotyku slabě modrají, což je jedním z hlavních určovacích znaků hřibu hnědého. Bílá dužnina má slabou houbovou vůni, na řezu rovněž modrá, ovšem zbarvení brzy vybledá. Výtrusný prach je světle hnědý.

9. Hřib dubový Klobouky jsou 5 – 15 cm široké, v mládí polokulovitá, později polštářovité až rozložené, suché, okrové nebo hnědavé, naspodu s drobnými póry, zprvu bílými, později žlutozelenými. Třeň měří 5 – 15 cm na výšku a až 6 cm na šířku, má okrovou barvu a válcovitě kyjovitý až soudkovitý tvar a také výraznou, okrově zbarvenou síťku. Dužnina bílá. Roste hojně až velmi hojně od května do září v listnatých a smíšených lesích, na hrázích rybníků, ve stromořadích a podobně. Hlavně pod duby, ale také pod lipami a buky.