Změny pojistných závazků (IASB Preliminary Views on Insurance Contracts) Martin Janeček, Jan Šrámek 2. listopadu 2007.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
PLAYBOY Kalendar 2007.
Advertisements

Základní pravidla při finančním investování, rentabilita, riziko, likvidita Zdeněk Jelínek.
4. Cvičení – Vliv zdanění na finanční rozhodování 1FP211.
PRŮZKUM NA TÉMA: „Dopady finanční krize“ eficia .
PŘÍJMY A VÝDAJE, CASH FLOW
TEORIE ROZHODOVÁNÍ A TEORIE HER
Energetický management budov
*Zdroj: Průzkum spotřebitelů Komise EU, ukazatel GfK. Ekonomická očekávání v Evropě Březen.
Český Internet po (uši v?) krizi Marek Antoš. snímek |datum |dokument | 1. Internetové prostředí 2.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, Praha 10 | czso.cz NEŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ – MĚŘENÍ PRODUKCE PŘI KATASTROFÁCH Téma C3.
Násobíme . 4 = = . 4 = = . 4 = = . 2 = 9 .
Vizualizace projektu větrného parku Stříbro porovnání variant 13 VTE a menšího parku.
VÝNOSY A HODNOTA FINANČNÍCH AKTIV Stanislav Polouček Slezská univerzita Obchodně podnikatelská fakulta, Karviná.
MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/ Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám.
Holínská, Eva: Základy účetnictví BIVŠ LS 2009/ Stručný obsah 7. přednášky účetní zobrazení koloběhu aktiv a pasiv na rozvahových účtech (tzv. jednořadově)
VY_32_INOVACE_ 14_ sčítání a odčítání do 100 (SADA ČÍSLO 5)
Dělení se zbytkem 5 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Daň z příjmů právnických osob
Název školyIntegrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ Inovace vzdělávacích metod EU.
Analýza peněžních toků – cash flow
Finanční řízení podniku
Analýza vlivu cen elektřiny na ekonomiku průmyslových podniků Prezentace EGÚ Brno, a. s. Sekce provozu a rozvoje elektrizační soustavy Květen 2007.
Efektivnost.
Zásady pozorování a vyjednávání Soustředění – zaznamenat (podívat se) – udržet (zobrazit) v povědomí – představit si – (opakovat, pokud se nezdaří /doma/)
Stručný obsah 5. přednášky
Říjen 2012VY_32_INOVACE_EKO_ Autory materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, jsou Ing. Dana Gebauerová a Ing. Romana Venclíková. Střední.
Cvičná hodnotící prezentace Hodnocení vybraného projektu 1.
Doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy PF UK 24. března 2014.
Nauka o podniku Seminář 9.
Daňová evidence Michal Radvan
Ekonomika investic.
1 Celostátní konference ředitelů gymnázií ČR AŘG ČR P ř e r o v Mezikrajová komparace ekonomiky gymnázií.
Jednoduchá cesta k optimálnímu rozložení investic
Aplikace DVB-T Český Telecom, a.s.. 2 Agenda DVB-T MHP Platforma ČTc DVB-T MHP Platforma ČTc – aplikace Shrnutí cílů společnsti Český Telecom, a.s.
Cash Flow Jiří Uhman.
Přednost početních operací
Základy účetnictví Ladislav Šiška.
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
ČASOVÉ ROZLIŠENÍ NÁKLADŮ A VÝNOSŮ
Dopady změn směnných kurzů
6. přednáška Finanční řízení podniku – základní charakteristika Finanční řízení podniku – základní charakteristika.
Měření a řízení výkonnosti podniku, faktory vývoje
Finanční analýza říjen 2012 VY_32_INOVACE_EKO_060318
Pricing pomocí modelu finančních toků Marcela Vítková Kamil Žák Seminář z aktuárských věd 9. prosince 2005.
Sedmá přednáška z UCPO TÉMA: Účtování o technických rezervách.
Pojem a význam řízení Cash Flow ve firmě
Výnosový způsob oceňování majetku
Průměrné vážené náklady kapitálu
Téma: Účtování v rámci účtové třídy 1
IAS 36 – Snížení hodnoty aktiv
Finanční výkazy obchodních společností
KAPITOLA 11: AKTIVNÍ BANKOVNÍ OBCHODY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice.
Základy účetnictví 2. přednáška zimní semestr 07/08.
ÚVOD Účetnictví je chápáno jako stavová či výsledková karta podnikání.
11 Osobní finance a investování. 2 Osobní finanční plánování Smyslem osobního finančního plánování je ujasnit si: budoucí osobní a rodinné.
nevýdělečné organizace (ČÚS a vyhláška 504/2002 Sb.)
Eva Tomášková Ukazatel EVA Ekonomické souvislosti právní úpravy obchodních společností 3. přednáška.
IAS 17 Leasingy. Cíl standardu Stanovit účetní pravidla pro zobrazení leasingů v účetních závěrkách nájemců a pronajímatelů.
Příjmy z kapitálového majetku Příjmy z kapitálového majetku vymezuje z hlediska FO § 8 ZDP, jsou jimi: podíly na zisku z obchodní korporace a úroky z držby.
Téma 9-10 Investiční rozhodování 1. Kapitálové rozpočty výdajů a očekávaných peněžních příjmů z investic 2. Hodnocení efektivnosti investičních projektů.
Dopady změn směnných kurzů
IAS 18 VÝNOSY.
IAS 36 – Snížení hodnoty aktiv
IAS 12 Daně ze zisku.
IAS 12 Daně ze zisku.
IAS 1 Prezentace účetní závěrky
nevýdělečné organizace (ČÚS a vyhláška 504/2002 Sb.)
EVIDENCE VÝNOSŮ A NÁKLADŮ V ÚČETNICTVÍ
Hospodaření pojišťoven, účetní výkazy pojišťovny
Transkript prezentace:

Změny pojistných závazků (IASB Preliminary Views on Insurance Contracts) Martin Janeček, Jan Šrámek 2. listopadu 2007

© ČSOB Pojišťovna 2/39 Diskutovaná témata Pojistné – výnos nebo vklad? Oddělení určitých komponent změn účetní hodnoty pojistných závazků ve výsledovce? Měla by výsledovka obsahovat všechny výnosy a náklady vyplývající ze změn účetní hodnoty pojistných závazků?

© ČSOB Pojišťovna 3/39 Pojistné - výnos nebo vklad?

© ČSOB Pojišťovna 4/39 Složky pojistného Složky pojistného: a) Očekávaná současná hodnota plateb pojistníkům: za vzniklé škody (včetně likvidačních nákladů) výplaty „naspořené“ částky (renty, pojištění pro dožití atd.) event. podíly na zisku b) počáteční a ostatní náklady c) rizikové přirážky (risk margin) případně další přirážky (service margin)

© ČSOB Pojišťovna 5/39 Pojistné jako vklad Platby pojistníkům lze také chápat jako splacení vkladu („vkladová složka“ pojistného) – ad a) Výplata „naspořené“ částky = splacení vkladu pojistníkům Výplaty PU (i např. smrt) = splacení vkladu skupině pojistníků

© ČSOB Pojišťovna 6/39 Možnosti účtování pojistného Základní přístupy k účtování pojistného: 1.pojistné = výnos platby pojistníkům = náklad 2.pojistné = příjem vkladu platby pojistníkům = splacení vkladu (Nevstupuje do výsledovky)

© ČSOB Pojišťovna 7/39 Ilustrace možných přístupů Pojistné 1000 (kryje škody od 1.1. do ) Očekávané plnění (včetně likvidačních nákladů) 700 (z toho 350 placeno k a 350 k 31.12) Počáteční náklady 100 (placeno 1.1.) Ostatní náklady 80 (rovnoměrně během roku) Investiční výnos 8% Bezriziková diskontní míra 5% K odhad rizikové přirážky 69 (t.j. pojistný závazek 450) Nejsou rozdíly mezi odhady a skutečnými hodnotami

© ČSOB Pojišťovna 8/39 Přístup A

© ČSOB Pojišťovna 9/39 Přístup B

© ČSOB Pojišťovna 10/39 Přístup C

© ČSOB Pojišťovna 11/39 Přístup D

© ČSOB Pojišťovna 12/39 Přístup E

© ČSOB Pojišťovna 13/39 Přístup F

© ČSOB Pojišťovna 14/39 Zasloužené pojistné Je-li pojistné účtováno jako výnos, je třeba přiřadit období, kdy a jak má být zaslouženo. Ne vždy lze jednoznačně přiřadit: Stop Loss kontrakty na agregovaná rizika Případy, kdy je risk fluktuující v čase (produkty vázané na hodnoty aktiv + garance,...) …

© ČSOB Pojišťovna 15/39 Jaké jsou možnosti? 1.Používat stejný přístup pro všechny smlouvy 1.Veškeré pojistné (včetně vkladové složky) = výnos platby pojistníkům = náklad 2.Veškeré pojistné (včetně vkladové složky) = vklad plnění a náklady = splátka 2.Používat různé přístupy pro různé skupiny smluv 1.Předem daná kritéria kdy pojistné = vklad. Jinak pojistné = výnos 2.Nechat výběr přístupu na pojišťovně 3.Rozdělit pojistné na „vkladovou složku“ a výnos (unbundling)

© ČSOB Pojišťovna 16/39 Jaké jsou možnosti? 1.Používat stejný přístup pro všechny smlouvy 1.Veškeré pojistné (včetně vkladové složky) = výnos platby pojistníkům = náklad 2.Veškeré pojistné (včetně vkladové složky) = vklad plnění a náklady = splátka 2.Používat různé přístupy pro různé skupiny smluv 1.Předem daná kritéria kdy pojistné= vklad. Jinak pojistné = výnos 2.Nechat výběr přístupu na pojišťovně 3.Rozdělit pojistné na „vkladovou složku“ a výnos (unbundling)

© ČSOB Pojišťovna 17/39 Pojistné = výnos, platby pojistníkům = náklad Výhody: konzistentní s existující praxí Nevýhoda: Nekonzistentní s postupem bank při účtování vkladů a fondů

© ČSOB Pojišťovna 18/39 Jaké jsou možnosti? 1.Používat stejný přístup pro všechny smlouvy 1.Veškeré pojistné (včetně vkladové složky) = výnos platby pojistníkům = náklad 2.Veškeré pojistné (včetně vkladové složky) = vklad plnění a náklady = splátka 2.Používat různé přístupy pro různé skupiny smluv 1.Předem daná kritéria kdy pojistné = vklad. Jinak pojistné = výnos 2.Nechat výběr přístupu na pojišťovně 3.Rozdělit pojistné na „vkladovou složku“ a výnos

© ČSOB Pojišťovna 19/39 Pojistné = vklad, platby pojistníkům = splátka Výhody: Konzistence vkladové složky pojistného s ostatními vklady Není třeba zjišťovat, kdy je zasloužené Nevýhody: Významná změna proti stávající praxi Problémy s Claims ratio, Combined ratio...

© ČSOB Pojišťovna 20/39 Jaké jsou možnosti? 1.Používat stejný přístup pro všechny smlouvy 1.Veškeré pojistné (včetně vkladové složky) = výnos platby pojistníkům = náklad 2.Veškeré pojistné (včetně vkladové složky) = vklad plnění a náklady = splátka 2.Používat různé přístupy pro různé skupiny smluv 1.Předem daná kritéria kdy pojistné = vklad. Jinak pojistné = výnos 2.Nechat výběr přístupu na pojišťovně 3.Rozdělit pojistné na „vkladovou část“ a výnos

© ČSOB Pojišťovna 21/39 Kritéria kdy pojistné = výnos Výhody: Pojistné = vklad pro smlouvy s velkým podílem „vkladové složky“ V rámci skupiny smluv stejný přístup => relativně jednoduché, přehledné Nevýhoda: Potřeba definovat kritéria kdy jaký přístup => složité, arbitrární

© ČSOB Pojišťovna 22/39 Jaké jsou možnosti? 1.Používat stejný přístup pro všechny smlouvy 1.Veškeré pojistné (včetně vkladové složky) = výnos platby pojistníkům = náklad 2.Veškeré pojistné (včetně vkladové složky) = vklad plnění a náklady = splátka 2.Používat různé přístupy pro různé skupiny smluv 1.Předem daná kritéria kdy pojistné = vklad. Jinak pojistné = výnos 2.Nechat výběr přístupu na pojišťovně 3.Rozdělit pojistné na „vkladovou část“ a výnos

© ČSOB Pojišťovna 23/39 Nechat výběr přístupu na pojišťovně Výhody: Není třeba specifikovat kritéria kdy jaký přístup Pojišťovna by volila řešení, které považuje za nejlepší Nevýhoda: Nebude existovat komparabilita

© ČSOB Pojišťovna 24/39 Jaké jsou možnosti? 1.Používat stejný přístup pro všechny smlouvy 1.Veškeré pojistné (včetně vkladové složky) = výnos platby pojistníkům = náklad 2.Veškeré pojistné (včetně vkladové složky) = vklad plnění a náklady = splátka 2.Používat různé přístupy pro různé skupiny smluv 1.Předem daná kritéria kdy pojistné = vklad. Jinak pojistné = výnos 2.Nechat výběr přístupu na pojišťovně 3.Rozdělit pojistné na „vkladovou složku“ a výnos (unbundling)

© ČSOB Pojišťovna 25/39 Oddělení „vkladové složky“ a výnosu Výhody: Není třeba definovat kritéria kdy jaký přístup Konzistence mezi složkami, které jsou součástí pojistného a ostatními výnosy a vklady Nevýhody: Oddělení složek může být nákladné a arbitrární, jsou-li složky vzájemně závislé (Požadovat oddělení jen v některých případech?)

© ČSOB Pojišťovna 26/39 Předběžný pohled na pojistné Záleží na tom, zda je pojistné výnos nebo vklad? IASB – ano. Příjem z pojistného – častý vstup do ukazatelů velikosti obchodu (společnosti) vs. lze používat i alternativní měřítka FASB projekt (Invitation to Comment on Bifurcation of Insurance and Reinsurance Contracts for Financial Reporting)

© ČSOB Pojišťovna 27/39 Změny v účetní hodnotě pojistných závazků

© ČSOB Pojišťovna 28/39 Změny v účetní hodnotě pojistných závazků Měl by Výbor vyžadovat účtovat zvlášť některé komponenty změn účetní hodnoty pojistných závazků ? (Carrying Amount of Insurance Liabilities, CAIL) Mnoho možných příčin změn CAIL

© ČSOB Pojišťovna 29/39 Příčiny změn CAIL Příjmy či náklady vzniklé při uzavření nových smluv Peněžní toky Obdržení očekávaných příjmů (pojistné) Vyplacení očekávaných výdajů (plnění, likv. nákl.) Očekávané změny Rozpuštění rizikových přirážek při pominutí rizika Rozpuštění servisních přirážek po poskytnutí služeb Přírůstek úroku v čase („unwinding of the discount“)

© ČSOB Pojišťovna 30/39 Příčiny změn CAIL Změny podmínek Změny diskontní sazby Rozdíly skutečných a očekávaných CF Změny v odhadech budoucích CF Změny vlivu vložených opcí a garancí Změny v přirážkách (změna množství rizika, nebo tržní ceny rizika či poskytovaných služeb) Podíly pojistníka na zisku Částečně či zcela na uvážení pojišťovny Smluvní Unit-linked

© ČSOB Pojišťovna 31/39 Příčiny změn CAIL Příjmy a náklady plynoucí ze zajištění Podnikové kombinace a změny kursu cizích měn Další položky úzce spojené s CAIL: Získatelské náklady Část pojistného použitá na získatelské náklady Odhalení úrovně získ. nákladů je velmi důležité pro uživatele!

© ČSOB Pojišťovna 32/39 Změny CAIL Příčiny změn mají odlišné důvody vzniku a různé dopady na odhad výše, načasování a nejistoty budoucích CF Je ve výsledovce dostatečná jen jedna položka: „změna v současné výstupní hodnotě pojistných závazků“? Bylo by dělení smysluplné, když nějak definované rozčlenění je přínosné jen za určitých okolností (pro některou poj. ano, pro jinou nikoliv)?

© ČSOB Pojišťovna 33/39 Účtování zisků a ztrát

© ČSOB Pojišťovna 34/39 Účtování zisků a ztrát Měřit změny pojistných závazků způsobené změnami odhadů (effects of remeasuring) závazků odděleně od účtu zisků a ztrát? Konzistentní s IAS39 – realizovatelná finanční aktiva (AFS) Odlišení dlouhodobé výkonnosti od krátkodobé tržní volatility (která se po dobu trvání závazku může měnit) Výbor ale nenašel konceptuální ani praktické důvody => přiklání se k zahrnutí všech změn CAIL do účtu Z/Z

© ČSOB Pojišťovna 35/39 Stínové účetnictví IFRS 4 povoluje, ale nevyžaduje stínové účetnictví (shadow accounting, ShA) Hlavní rysy ShA: Některé změny v CAIL jsou promítnuty proti kapitálu (mimo Z/Z) Realizované zisky či ztráty na aktivech mají přímý vliv na měření poj. závazků Rozpoznané, ale nerealizované zisky či ztráty na aktivech mají stejný efekt na pojistné závazky jako realizované. Jsou-li nerealizované zisky a ztráty na aktivech rozpoznány přímo v hodnotě kapitálu, výsledná změna v CAIL se tam promítne též.

© ČSOB Pojišťovna 36/39 Připomínky Výboru k ShA K povolení, ale nevyžadování tohoto postupu Výbor poznamenává: Realizované zisky a ztráty z aktiv by neměly ovlivnit měření pojistných závazků – pokud neovlivní částky splatné pojistníkům (nebylo ale ve fázi I dosažitelné) Při ShA všechny rozpoznané zisky a ztráty z aktiv ovlivňují měření pojistných závazků stejným způsobem – nezáleží na tom, zda jsou či nejsou realizovány zda nerealizované Z/Z jsou účtovány na účtu Z/Z či přímo v kapitálu

© ČSOB Pojišťovna 37/39 Připomínky Výboru k ShA A dále: Pokud si nerealizovaný zisk či ztráta z aktiv vyžádá úpravu závazků pomocí ShA, tato úprava je zaúčtována stejně jako nerealizovaný zisk či ztráta. Ve fázi II se předpokládá, že realizované zisky a ztráty z aktiv by neměly ovlivnit měření pojistných závazků. => Fáze I by tedy neměla požadovat na pojišťovnách vývoj a implementaci ShA.

© ČSOB Pojišťovna 38/39 Podíl na zisku V kap. 3 popsán princip měření závazků pomocí současné výstupní hodnoty (CEV) Z/Z na aktivech neovlivňují CEV v případě kontraktů bez podílu na zisku => pro ně je ShA irelevantní V případě kontraktů s podílem na zisku může účetní hodnota aktiv ovlivnit CEV =>ShA by mohlo být ve fázi II. relevantní (tam, kde aktiva nejsou účtována ve FV na účtu Z/Z). Výbor to však považuje za méně transparentní.

© ČSOB Pojišťovna 39/39 Shrnutí otázek Otázka 18: Mělo by být pojistné účtováno jako výnos nebo jako vklad? Proč? Otázka 19: Které položky příjmů a nákladů by měly být ve výsledovce prezentovány odděleně? Proč? Otázka 20: Měla by výsledovka zahrnovat všechny příjmy a náklady vyplývající ze změn v pojistných závazcích? Proč? / Proč ne?