Rurální sociologie = sociologie venkova Co to je venkov???

Který z uvedených pojmů si nejvíce spojujete s venkovem? Výzkum Obrazy venkova, Sociologická laboratoř 2005, 1591 respondentů Zemědělství Příroda Volná krajina Tradice Chalupaření Fyzická, manuální práce

obydlený prostor mimo městské lokality Venkov obydlený prostor mimo městské lokality tradičně charakterizovaný orientací na zemědělství a menší hustotou obyvatel, ale i jiným způsobem života, většinou propojeným s přírodou, a také s jinou sociální strukturou ve srovnání s městem… (viz Velký sociologický slovník, str. 1380)

Venkov (= venkovský prostor) – vesnice a krajina v jejich okolí – souhrn katastrů venkovských obcí Venkovský region Obec - „Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.“ – viz § 1 zákona 128/2000 Sb. o obcích. Město Vesnice (= venkovská obec)

Historické rozdíly MĚSTA Průmysl, obchod, řemeslná výroba Bohatství Hustá vícepodlažní zástavba, kamenné domy Vyšší hustota obyvatel Kultura, školství, instituce Statut, historická práva VESNICE Zemědělství, drobná řemeslná výroba Chudoba Rozvolněná nízkopodlažní zástavba, dřevěné domy Nízká hustota obyvatel Tradice, lidové umění

Vymezení venkovských obcí Subjektivní Objektivní - podle kvalitativních znaků - podle kvantitativních ukazatelů

Subjektivní vymezení venkova Vzhled, dojem Cítění místních lidí Náves, náměstí (bezdružice)

Objektivní vymezení venkova A. kvalitativní (obtížně kvantifikovatelné) Architektonické znaky Urbanistická struktura Ekonomické znaky Sociální znaky – styl života

Objektivní vymezení venkova B. kvantitativní Zařazení obce v systému veřejné správy Postavení (statut) obce Počet obyvatel - do 2 000 obyvatel Hustota obyvatel - do 100, 150 obyv./km²

Statut obce – viz Číselník obcí (CISOB) Od roku Počet k 1.1.2007 kód název H hlavní město 2003 1 S statutární město 2002 23 M město 535 T městys 2007 123 O ostatní obec 5562 U vojenský újezd 5

Venkov v ČR (k 1.1.2004) Podle hustoty (150/km²) Podle počtu obyvatel 89,6 % obcí 5 615 z 6 249 obcí 73,6 % území 58 058 z 78 867 km² 26,2 % obyvatel 2 676 362 z 10 211 455 obyvatel Podle hustoty (150/km²) 87,9 % obcí 5 495 z 6 249 obcí 82,7 % území 65 211 z 78 867 km² 29,9 % obyvatel 3 052 900 z 10 211 455 obyvatel

Venkovské obce ČR

Zdroj: PRV ČR 2007-2013, verze leden 2007

Klasifikace CZ-NUTS NUTS 0,1 území ČR 1 NUTS 2 regiony soudržnosti 8 kód oblast Počet k 1.1.2007 NUTS 0,1 území ČR 1 NUTS 2 regiony soudržnosti 8 NUTS 3 kraje 14 NUTS 4 (v ČR) LAU 1 okresy 91 LAU 2 obce 6 249 NUTS = společné klasifikace územních statistických jednotek (EU - Eurostat) LAU (Local Administrative Units) = lokální administrativní jednotka

Pro klasifikaci venkovských regionů používá Evropská unie metodiku OECD, založenou na kritériu přepočtené hustoty obyvatel. Podle této metodiky se regiony NUTS 3 člení na tři typy: Zdroj: PRV ČR 2007-2013, verze leden 2007 − převážně městské regiony – ve venkovských obcích žije méně než 15 % obyvatel, − významně venkovské regiony – ve venkovských obcích žije 15 až 50 % obyvatel, − převážně venkovské regiony – více než 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích.

Venkovské prostory ČR Venkovské prostory v ČR je třeba rozlišit na: příměstské, mezilehlé, odlehlé. V současné době jednoznačně přijaté vymezení těchto typů neexistuje. Pomocí speciálně definovaných jednotek lze vymezit souvislejší území tří typů. Za příměstský venkov lze považovat venkovské obce v rámci městských aglomerací, resp. úzce vymezených urbanizovaných území (s více než 50 000 obyvateli). Odlehlý venkov zahrnuje zejména tzv. periferijní území, tj. území s nepříznivými sociálně–ekonomickými charakteristikami obyvatelstva a osídlení. Mezilehlý prostor pak zahrnuje zbývající území ČR. Volně podle PRV ČR 2007-2013, verze leden 2007

Socio-demografické charakteristiky Český venkov Socio-demografické charakteristiky

Velikostní struktura venkovských obcí Velikostní skupina obcí podle počtu obyvatel Rozloha v km² Počet obcí Počet obyvatel Hustota zalidnění (obyvatel na km²) Do 199 9 702 1 633 200 534 21 200 - 499 18 296 2 012 653 740 36 500 - 999 17 021 1 293 901 546 53 1 000 - 1 999 13 009 674 933 856 71 Celkem venkov 58 028 5 612 2 689 676 46 Zdroj: ČSÚ, výpočty ÚRS PRAHA, a.s, data k 1.1.2005

Vývoj počtu obyvatel venkova ve 20. století 1900 2000

Vylidňování venkova Příčiny: Slučování obcí (růst měst, středisková soustava) Zanikání obcí (pohraničí, vojenské prostory) Růst velikosti obcí Migrace (do měst, do zahraničí) Stárnutí obyvatel (demografické trendy)

Venkov a stěhování Vylidňování venkova se zastavilo ve druhé polovině 90. let Obce do 2 000 obyvatel jsou migračně ziskové (mimo nejmenších obcí) Většina obyvatel venkova se stěhovat nechce Mladí lidé chtějí odejít ze své obce (chtějí se osamostatnit) Možné řešení – nabídka „startovního“ bydlení, nabídka pracovních příležitostí, služeb, aktivit

Vývoj bilance přírůstků obyvatelstva v letech 1991-2000 podle velikostních kategorií obcí Migrační přírůstek / úbytek (na 1 000 obyvatel)

Venkov a stáří Věková struktura venkova a měst je obdobná Stárnutí se týká celé populace Od 90. let dochází k přirozeným úbytkům populace ČR (méně narozených než zemřelých), v roce 2006 poprvé přírůstek Důsledky je třeba řešit vhodnou populační a důchodovou politikou

Věková struktura

Pohyb obyvatelstva = změny počtu obyvatel Přirozené saldo = počet narozených – počet zemřelých Migrační saldo = počet přistěhovalých – počet vystěhovalých

PŘÍRŮSTKY/ÚBYTKY OBYVATEL 1994–2002 pokles počtu obyvatel 2003–2004 počet obyvatel ČR se díky zahraniční migraci zvyšuje (celkem přibylo 17,3 tis. proti úbytku 96,2 tis. za období 1994–2002) k 31.5.2005 měla ČR 10 230 142 obyvatel

HLAVNÍ RYSY SOUČASNÉHO DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE V ČR již osmým rokem rostou počty narozených dětí, přesto se počet obyvatel ČR zvyšuje hlavně díky přírůstkům zahraniční migrací stárnutí populace ČR je zatím pozvolné, ale již brzy, v souvislosti s odchodem silných válečných a poválečných ročníků do ekonomicky neaktivního věku, dojde k jeho výraznému zesílení od roku 1988 nepřetržitě roste podíl dětí rodících se mimo manželství úroveň sňatečnosti zůstává velmi nízká; mladí lidé posouvají uzavření manželství a založení rodiny do stále vyššího věku růst rozvodovosti by se mohl již zastavit (na 50% manželství končících rozvodem) zvyšuje se naděje dožití mužů i žen potratovost se dále snižuje

Venkov a zemědělství Většina lidí si venkov spojuje se zemědělstvím V zemědělství pracuje pouze 4 % zaměstnaných, na venkově 11 % (v průmyslu 33 %) Většina venkovanů má domácí hospodářství Je třeba podporovat nejen zemědělství, ale i venkov! (EAFRD)

Venkov a vzdělání Vzdělanostní struktura obyvatel venkova se výrazně liší od obyvatel města Ve venkovských obcích je výrazně větší podíl osob se základním a nižšími stupni vzdělání, naopak méně vysokoškoláků Kořeny tohoto jevu jsou v minulosti, ale i v současném systému škol → nutnost odchodu za vyšším vzděláním do města Vzdělaní lidé musí najít na venkově uplatnění

Zpracováno dle SLBD 2001

Strom života Takoví jsme byli (1991) ... ... a tak by naše populace dopadla, kdyby plodnost (a úmrtnost) zůstala na úrovni roku 1998 a nikdo se k nám nepřistěhoval. Převzato ze stránek Katedry demografie VŠE Praha http://nb.vse.cz/kdem/

Děkuji za pozornost http://pef.czu.cz/~soclab