Alkohol a jiné drogy u jedinců s postižením

Jsou lidé s postižením vzhledem k návykovým látkám rizikovou skupinou? Jsou lidé s určitým druhem postižení ohroženi alkoholem a jinými drogami více než ostatní postižení? Které faktory vedou ke zneužívání návykových látek u jedinců s postižením? Je pro rozvoj závislosti na psychotropních látkách důležitá etiologie postižení? Liší se návykové chování obecné populace od návykového chování osob s postižením?

Současný stav  Výzkumy týkající se zneužívání návykových látek v různých populacích postižených nejsou v ČR prováděny.  Výjimku tvoří jedinci s poruchami chování a emocí. Objevují se i první studie u tzv. rizikových skupin (tj. Romů, sociálně znevýhodněných a osob z tzv.alkoholických rodin).  Zahraniční studie popisují stav u jednotlivých skupin postižených od 80. let 20. století. Od 80. let vznikají i specializované preventivní a terapeutické programy zaměřené na osoby s postižením.

Problematika jednotlivých skupin Jedinci s poruchami chování a emocí - jasně prokázaná souvislost - problematičnost u jedinců s ADHD - tabák jako možnost sebemedikace u jedinců s ADHD

Jedinci s tělesným postižením - zvýšené riziko zneužívání zejména u získaných postižení - Typ A – problémy s alkoholem a drogami již před počátkem postižení (např. úrazem či onemocněním) - Typ B – vrozené vady

Jedinci s mentální postižením - pozdější první zkušenost (cca. o 1,5 roku) - nižší celoživotní prevalence - v případě zneužívání však rychlejší návyk a vznik problematičtější situace - specifická situace na základních školách praktických

Jedinci se sluchovým postižením - zřetelně riziková skupina (izolace, nezaměstnanost, problémy v komunikaci) - skrytý problém, strach z prozrazení - komunikační bariéry mezi terapeuty a klienty - v USA zaveden Minnesotský model terapie

Jedinci se zrakovým postižením - neexistence výzkumných šetření v této populaci (první bakalářská práce: Poruchy chování u jedinců se smyslovým postižením, 2008) - závislostních chování jako následek nepřijetí vlastního postižení (zejména získaného) - „umožňování“ tolerance či podpora závislostního chování přáteli a rodinou

Vlastní výzkum Kvalita života a zneužívání návykových látek u osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Možnosti protidrogové prevence a vzdělávání v této populaci.

Empirická část dizertační práce je zpracována statistickou procedurou, má charakter kvantitativního šetření. Dominantní technikou je dotazník, který vychází z nástrojů měření kvality života SQUALA a AlQol9.

 Analytická jednotka: Jedinec ve výkonu trestu odnětí svobody  Základní soubor: dospělých vězňů ve věznicích ČR  Výběrový soubor: 348 dospělých ve výkonu trestu odnětí svobody ze 17 věznic v České republice.  Kontrolní soubor: Reprezentativní soubor pražské populace, 18 – 59 let, N= 308.

Dotazník byl strukturován do čtyř částí: 1. otázky zjišťující základní demografická data a nezávisle proměnné zaměřené zvláště na sociální status jedince (vzdělání, povolání, trávení volného času, atd.) a informace o zneužívání návykových látek

2. část obsahovala otázky zjišťující základní subjektivní spokojenost se životem.

3. Třetí relativně samostatnou část tvořil dotazník AlQol9 vycházející z nástroje měření kvality života SF-36

Dimenze v dotazníku SF- 36 Počet položek v dotazní ku SF-36 ŠkálaPoložka v dotazníku AlQol9 Fyzické fungování101-3Dělá vám potíže vyjít po schodech několik pater? Tělesná bolest21-6Jak velké bolesti jste měl(a) v posledních 4 týdnech? Celkové vnímání zdraví51-5Řekl(a) byste, že Vaše zdraví je celkově výborné, …, špatné? Omezení rolí v důsledku zdravotních problémů 41-2Byl(a) jste v posledních 4 týdnech omezen(a) v druhu práce nebo jiných činnostech kvůli zdravotním potížím? Celkové duševní zdraví51-6Jak často v předchozích 4 týdnech jste byl(a) velmi nervózní? Jak často v předchozích 4 týdnech jste pociťoval(a) pesimismus a smutek? Omezení rolí v důsledku emocionálních potíží 31-2Udělal(a) jste v posledních 4 týdnech méně, než jste chtěl(a) kvůli nějakým emocionálním potížím (například pocit deprese nebo úzkosti)? Vitalita (energie/únava)41-6Jak často v předchozích 4 týdnech jste se cítil(a) vyčerpán(a)? Sociální fungování21-5Uveďte, do jaké míry bránily Vaše tělesné nebo emocionální potíže Vašemu normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy, v širší společnosti v posledních 4 týdnech. AlQol9

SQUALA  Ve čtvrté části našeho dotazníku bylo využito nástroje pro subjektivní měření kvality života SQUALA, a to konkrétně jeho česká verze vytvořena kolektivem doktorky Dragomirecké.  SQUALA – česká verze, představuje adaptovaný instrument, valorizovaný pro české prostředí, který je schopen zachytit životní újmu vzniklou následkem nemoci nebo nepříznivých okolností. Dalším požadavkem při jeho výběru byla subjektivita nástroje – v souladu s definicí WHO, která zdůrazňuje, že kvalitu života nelze ztotožnit s životním postavením člověka, ale s tím, jak člověk tuto svou situaci hodnotí.

Označení dimenze Dimenze QoLPoložky SQUALA1Abstraktní hodnotypocit bezpečí, spravedlnost, svoboda, krása a umění, pravda SQUALA2Zdraví zdraví, fyzická soběstačnost, psychická pohoda, péče o sebe sama SQUALA3Blízké vztahyrodinné vztahy, láska, sexuální život SQUALA4Volný časvztahy s ostatními lidmi, odpočinek, koníčky SQUALA5Základní potřebyprostředí, peníze, jídlo SQUALA

Charakteristika výzkumného souboru

Pohlaví respondentů Věk respondentů