Poptávka a nabídka

Poptávka

Co je to poptávka? Každého prodejce vždy zajímala, zajímá a bude zajímat jedna důležitá otázka: „Jaká bude poptávka po mém výrobku nebo službě?“ Přesněji řečeno tím většinou myslí jaké množství výrobku nebo služby budou zákazníci kupovat neboli poptávat. A právě velikost tohoto poptávaného množství rozhoduje o budoucnosti všech výrobců, obchodníků, podnikatelů, živnostníků a mnoha dalších zainteresovaných subjektů. I když se prodejci podaří toto poptávané množství zjistit, nemá po starostech, neboť zítra už může být jiné a může se měnit v závislosti na mnoha faktorech. Tedy platí, že vždy, když se zabýváme tím, jaké množství výrobků/služeb budou zákazníci kupovat za určitých podmínek a jak se toto množství změní při změně těchto podmínek, zkoumáme poptávku.

Poptávané množství Na čem závisí, jaké množství určitého výrobku/služby budeme (domácnosti) nakupovat? 99,- Kč Velmi silná závislost ?

Tyto faktory prozatím považujeme za neměnné Poptávka Tyto faktory prozatím považujeme za neměnné Ceteris paribus Poptávané množství je tedy ovlivňováno celou řadou faktorů 99,- Kč Cena ? Množství

Poptávka (D = Demand) Za prvé to může být nedostatkem peněz. Máme-li k dispozici jen 80 Kč, pak si ně můžeme koupit 8 tatranek, pokud stojí 10 Kč/ks nebo jen 4 tatranky, pokud stojí 20 Kč/ks. Na druhou stranu bychom si pravděpodobně koupili méně tatranek i kdybychom měli k dispozici například 160 Kč. Ušetřené peníze bychom utratili za něco relativně levnějšího nebo uspořili. Proč se takto chováme? Poptávku představuje poptávková křivka (D), jež zachycuje vztah mezi cenou (P) produkce a poptávaným množstvím (Q), jestliže ostatní faktory se nemění. Platí zde zákon klesající poptávky , který říká: „Vzroste-li cena statku, poklesne poptávané množství tohoto statku“. Tento zákon však neplatí vždy - např. u luxusního zboží nejvyšší třídy či u nejpotřebnější produkce Q P Proto má křivka poptávky záporný sklon P2= 20 P1= 10 D Q2(4 ks) Q1(8 ks) Přestože křivka poptávky zobrazuje primárně vztah poptávaného množství a ceny, lze v ní zachytit i vlivy dalších faktorů na poptávané množství

Rozdíl mezi pojmy poptávka a poptávané množství Je velmi důležité rozlišovat mezi pojmy poptávka a poptávané množství. Poptávka je křivka, která vyjadřuje vztah mezi cenou (případně jinou veličinou) a poptávaným množstvím, které je ochoten spotřebitel při dané ceně nakoupit. Poptávané množství je pouze hodnota na ose x, která udává číselné vyjádření množství statku, které je spotřebitel ochoten nakoupit. P Q 5 8 13

Určení poptávky a její změny Jak vlastně můžeme určit (zakreslit) křivku poptávky? Například získáním údajů z praxe. Představme si, že prodejce jablek na městské tržnici zjistil po několikaletých zkušenostech, že když prodává jablka za 50 Kč/kg, tak jich v létě prodá za týden 40 kg. Rozhodl se, že si bude všechny údaje o ceně a prodaném množství zaznamenávat do grafu. Další rok však pozoruje změnu: Za cenu 50 Kč/kg již neprodá 40 kg, ale jen 30 kg týdně. Q P 50 Ani když sníží cenu na 40 Kč/kg, tak již neprodá 60 kg, ale jen 40 kg týdně… Pokud sníží cenu na 40 Kč/kg, tak jich prodá za týden 60 kg… 40 A za cenu 20 Kč/kg již prodá jen 80 kg týdně. A za cenu 20 Kč/kg prodá dokonce 120 kg týdně. 30 Těmito body může proložit křivku, které bude říkat poptávka, protože mu popisuje, jaké množství jablek budou zákazníci nakupovat (poptávat) při určité ceně Tyto jeho nově zaznamenané údaje již nesouhlasí s původní křivkou poptávky, neboť ta se očividně změnila a má teď nový tvar i polohu. 20 D D’ Co mohlo způsobit takovouto změnu poptávky? 30 40 60 80 120

Faktory ovlivňující D druh produkce – nezbytná vs. nahraditelná – jinak reagujeme na změny jejich cen příjmy spotřebitelů – růst příjmů zvyšuje poptávku (posunuje D vpravo) rostoucí počet obyvatel – čím více obyvatel, tím větší poptávka (posun křivky D vpravo) podíl produktu na výdajích spotřebitele – čím vyšší podíl, tím vyšší citlivost na změnu ceny (elasticita) spotřebitelské preference – móda – může posouvat křivku poptávky doleva i doprava Všechny tyto faktory mohou ovlivňovat buď tvar křivky poptávky… … nebo její posuny doprava a doleva. P Q

Faktory ovlivňující D + Existence substituční a komplementární produkce: Substituční produkt (substitut) - produkce, která je schopna nahradit svými užitnými vlastnostmi produkt dosud spotřebovávaný (např. rohlík a houska nebo např. párek v rohlíku prodávaný u různých prodejců) Komplementární (doplňující) produkt (komplement) umožňuje používání (spotřebu) jiného produktu, např. benzín, umožňuje používat automobil, zápalky cigaretu, kazeta videokameru… Vliv těchto faktorů znamená, že například změna ceny substitutů a komplementů může ovlivňovat poptávku po našem produktu. Důležité: Je nutné rozlišovat posun po křivce (= změna poptávaného množství) a posun křivky (= změna poptávky)!!!

Posun po křivce a posun křivky Na čem bude záviset poptávané množství zmrzliny v naší prodejně? Například na prodejní ceně, důchodu jednotlivce, počasí (teplotě) a velikosti konkurence (množství substitučních výrobků). Každý z těchto faktorů bude působit jinak na poptávané množství i na poptávku.

Toto množství je prodáváno při určité Q I (Kč) Toto množství je prodáváno při určité ceně, důchodu, teplotě a konkurenci. Q Teplota (°C) Jak se tedy změní poptávané množství zmrzliny, bude záviset na souhrnném vlivu všech relevantních faktorů. Protože by bylo velmi složité sledovat všechny tyto vlivy současně, vyjadřuje samotná křivka poptávky vliv jen jednoho faktoru, a tím je cena výrobku. I2 Vzroste-li důchod spotřebitelů, bude pravděpodobně poptáváno více zmrzliny t2 I1 t1 Q1 Q2 Q1 Q2‘ Ve výchozím stavu předpokládejme, že je poptáváno množství Q1. D Q P Q Konkurence (množství substitutů) Podobně ostatní faktory způsobí změnu poptávaného množství a posun křivky poptávky doprava nebo doleva… Toto větší množství zmrzliny však bude poptáváno i při stejné ceně zmrzliny. Avšak změna ceny zmrzliny způsobí změnu poptávaného množství, ale nikoliv posun křivky poptávky. V tomto případě se budeme posouvat po křivce poptávky. P2 Q2 To se dá vysvětlit tím, že křivka poptávky se posunula doprava. P1 Q1 Q2‘‘‘ Q2‘‘ Q1 Q2‘ Q2 Q2‘‘ Q1

… neboli stručně řečeno: 1. posun po křivce - změna poptávaného množství vyvolaná vlivem změny ceny (klesne-li cena zmrzliny, lidé si jí koupí více) P Q A B 2. posun křivky - změna poptávky vyvolaná jinými než cenovými faktory (nejsou v grafu přímo zachyceny) - původní poptávková křivka ztratí platnost a vznikne nová poptávková křivka (bude-li horko, lidé si koupí více zmrzliny, i když cena zůstane stejná) P Q B A 13

Citlivost (elasticita) poptávky Malá rekapitulace: 1) Posunujeme-li se po křivce poptávky, je to způsobeno změnou ceny 2) Posunuje-li se celá křivka poptávky, způsobují to jiné než cenové faktory Dochází-li však ke změně tvaru křivky poptávky, je to způsobeno změnou tzv. elasticity poptávky Citlivost (elasticita) poptávky

Elasticita poptávky

Elasticita ve světě obchodu P klesá Q roste Cena (P) Sleva Elasticita ve světě obchodu Tržby = 500,- * 3 = 1 500,- Kč Tržby = 300,- * 11 = 3 300,- Kč = Tržby = 200,- * 17 = 3 400,- Kč Tržby = 100,- * 20 = 2 000,- Kč Jaké množství (Q) košíků nakoupí zákazníci, když bude cena za jeden 500,- Kč? A jak se zachovají, když budu cenu snižovat? Zákon klesající poptávky se zde jasně projevuje, ale s různou intenzitou (citlivostí) Co myslíme tou různou citlivostí? Na změny ceny mohou reagovat spotřebitelé pokaždé jinou změnou nakupovaného množství, zvláště pokud je budeme sledovat v procentních změnách. Prodejce

Cenová elasticita poptávky (definice) jde o vlastnost (jev, charakteristiku) poptávky, která vyjadřuje „jak citlivě“ reaguje spotřebitel na změnu tržní ceny (změnou svého poptávaného množství) neboli popisuje vztah mezi procentní změnou ceny, kterou si chce za svůj produkt výrobce nechat zaplatit a procentní změnou zákazníkem nakupovaného množství Koeficient (hodnota) elasticity poptávky tedy vyjadřuje, o kolik procent se změní (klesne nebo vzroste) spotřebitelem poptávané množství, jestliže se cena statku změní (vzroste nebo klesne) o jedno procento. Ta je zvláště důležitá při rozhodování podnikatele o racionálních změnách ceny přinášejících vyšší zisk.

Cenová elasticita poptávky (základní varianty) Je důležité si uvědomit, proč u některých statků reagují spotřebitelé na změnu ceny neelasticky. Je to zejména u těch statků, které z různých důvodů potřebujeme, jsme na nich závislí, nebo je žádný jiný prodejce nenabízí. Za těchto podmínek při vzrůstu ceny omezujeme nakupované množství velmi málo (necitlivě, neelasticky, nepružně). Cenová elasticita poptávky (základní varianty) Neelastická poptávka – situace, kdy zvýšení ceny P o 1 % sníží poptávané množství Q o méně než 1 % (a naopak při snížení P) Elastická poptávka – situace, kdy zvýšení ceny P o 1 % sníží poptávané množství Q o více než 1 % (a naopak při snížení P) Situace, kdy poptávající sice reagují na změnu ceny, ale velmi nevýrazně a změna nakupovaného množství je (v %) menší než změna ceny P Q Opět je důležité si uvědomit, proč u některých statků reagují spotřebitelé na změnu ceny naopak elasticky. Je to zejména u těch statků, které nepotřebujeme a můžeme se jejich spotřeby klidně vzdát, nebo je nabízí i jiní prodejci (nabízejí konkurenční výrobky) a pokud jeden prodejce zvýší cenu, přestaneme u něj nakupovat a nakupujeme u jiného. Za těchto podmínek při vzrůstu ceny u prodejce snižujeme nakupované množství u tohoto prodejce velmi výrazně (citlivě, elasticky, pružně). Situace, kdy poptávající reagují na změnu ceny velmi citlivě, tedy změna nakupovaného množství je (v %) větší než změna ceny P Q

Cenová elasticita poptávky (krajní případy) Dokonale neelastická poptávka – dané množství je poptáváno při jakékoliv ceně; koupit musíme bez ohledu na výši ceny Jednotkově elastická poptávka - zvýšení P o 1 % sníží poptávané Q také o 1 % Dokonale elastická poptávka – např. existuje jediná cena na trhu; změny poptávaného množství dány jinými faktory než je cena P Q Situace, kdy poptávající vůbec nereagují na jakoukoliv změnu ceny a nemění poptávané množství P Q Situace, kdy poptávající reagují na změnu ceny proporcionálně stejně, tedy změna nakupovaného množství je (v %) stejná jako změna ceny P Q Situace, kdy poptávající při dané ceně nakoupí jakékoliv množství, nebo situace, kdy i nepatrná změna ceny vyvolá téměř nekonečnou změnu v poptávaném množství

Cenová elasticita poptávky Jak budete reagovat (jak změníte své nakupované množství daného statku), sníží-li se např. o 30 % následující ceny? Cena chleba (Šumava) Ceny jízdného (MHD) Ceny všech cigaret Cena ubytování na koleji Ceny všech nápojů na VŠ baru Ceny zemědělských pozemků v Argentině

Elasticita vs. sklon křivky Sklon – vyjadřuje absolutní změnu poptávky; je absolutní hodnotou směrnice křivky (směrnice = změna y / změna x) Elasticita – vyjadřuje relativní (procentní) změnu poptávky

Sklon křivky poptávky P Q Sklon je v rámci celé křivky stále stejný. A 2 4 6 8 10 A Sklon = |ΔY / Δ X| = |(10 - 8) / (2 - 4)| = 1 ΔY B Sklon = |ΔY / Δ X| = |(4 - 2) / (8 - 10)| = 1 C ΔY D ΔX ΔX

Elasticita poptávky a její změny V této části křivky poptávky jsou výrobky drahé a kupujeme jich malé množství (jsou vzácné), proto budeme zřejmě citlivěji reagovat na změnu ceny… poptávka zde bude elastická P Q 2 4 6 8 10 V bodě A jsou ochotni poptávající při ceně 10 Kč nakupovat 2 kusy statku. Tržby prodejce budou tedy: 10 * 2 = 20 Kč A V bodě B jsou ochotni poptávající při ceně 8 Kč nakupovat 4 kusy statku. Tržby prodejce budou tedy: 8 * 4 = 32 Kč. Snížení ceny se prodejci vyplatilo. V této části křivky poptávky jsou výrobky levné a kupujeme jich velké množství (nejsou vzácné), proto budeme zřejmě reagovat na změnu ceny méně citlivě…poptávka zde bude neelastická Δ 20 % B Δ 25 % V bodě C jsou ochotni poptávající při ceně 4 Kč nakupovat 8 kusů statku. Tržby prodejce budou tedy: 4 * 8 = 32 Kč Δ 33 % C V bodě D jsou ochotni poptávající při ceně 2 Kč nakupovat 10 kusů statku. Tržby prodejce budou tedy: 2 * 10 = 20 Kč. Snížení ceny se nyní prodejci nevyplatilo. Δ 50 % D Δ 100 % Změna A → B : ED > 1 Změna C → D : ED < 1 Δ 100 % Δ 50 % Δ 33 % Δ 25 %

Další druhy elasticity Důchod jednotivce Poptávané množství chleba Důchodová elasticita poptávky – udává o kolik procent vzroste poptávané množství daného statku, jestliže vzroste důchod spotřebitele o 1 %. Ukazuje se, že růst příjmu o jednotku nebude rozdělen proporcionálně mezi všechny statky; většinou vzroste nákup zbytnější produkce Křížová elasticita poptávky – udává o kolik procent se změní poptávané množství daného statku, jestliže se změní cena jiného statku o 1 %. U některých statků platí, že změna ceny jednoho statku vede ke změně poptávky po jiném statku %ΔI %ΔQ Cena másla Poptávané množství chleba %ΔPX %ΔQY

Druhy poptávkových křivek Individuální poptávka – poptávka jednoho spotřebitele po jednom druhu zboží (např. poptávka pana Nováka po másle) Tržní poptávka – poptávka všech spotřebitelů po jednom druhu zboží (např. poptávka v určitém městě nebo státě po másle); zjistíme ji jako součet individuálních poptávek Agregátní poptávka – tržní poptávka po všech zbožích (např. poptávka všech subjektů ve státě po všech produktech a službách); zjistíme ji jako součet tržních poptávek

Koupěschopná poptávka Poptávku jsme si definovali jako množství statků, které jsou ochotni poptávající nakoupit za určitých podmínek, nejčastěji však za určitou cenu. Musíme si však uvědomit, že v praxi je podstatný rozdíl mezi tím, zda si něco chceme koupit a tím, jestli si to můžeme (jsme schopni) koupit. Typicky se často u dětí setkáváme s tím, že „něco chtějí“. Toho se také snaží využívat firmy a například reklamou se snaží skrze děti přimět jejich rodiče k zakoupení určitého statku (a často se jim to povede). Pokud však nemají rodiče dostatek prostředků, pak pouhé chtění dětí nevytvoří koupěschopnou poptávku. V realitě je tedy samozřejmě nezbytné, aby poptávka byla „koupěochotná“ (je to nutná podmínka k tomu, aby o obchodu mohlo být vůbec uvažováno), ale pokud má být skutečným partnerem nabídky, pak musí být také koupěschopná. V praxi často vidíme, že se firmy zaměřují hlavně na koupěschopnou poptávku, tedy na ty zákazníky, kteří si nabízené statky mohou dovolit koupit (ochota koupit se jim pak dá „vnutit“ např. reklamou)

Nabídka

Co je to nabídka? Asi každého z nás, kdo se rozhodne jít kamkoliv cokoliv nakupovat, zajímá důležitá otázka: „Jaká bude nabídka výrobků nebo služeb?“ Přesněji řečeno tím většinou myslíme jaká množství (a druhy) výrobků nebo služeb budou nabízena. Obvykle výše a pestrost tohoto nabízeného množství (samozřejmě ve spojení s dalšími faktory) rozhoduje o naší spokojenosti s nabídkou. Nabízené množství však není stálé a firmy jej mění v závislosti na mnoha faktorech (podmínkách). A právě tehdy, když se zabýváme tím, jaké množství výrobků/služeb budou firmy za určitých podmínek nabízet a jak se toto množství změní při změně těchto podmínek, zkoumáme nabídku.

Nabízené množství Na čem závisí, jaké množství určitého výrobku bude (firmami) vyráběno? Cena (za kterou je možné statek prodat) (očekávaná) poptávka Množství dostupných zdrojů Veřejný zájem Počasí, aj. Velmi silná závislost

Nabídka (S = Supply) Nabídka je popisována nabídkovou křivkou (S), jež zachycuje vztah mezi cenou (P) a množstvím nabízené produkce (Q) pokud se ostatní faktory nemění. Q P S Platí zákon rostoucí nabídky, který říká, že při vyšší ceně je za jinak stejných podmínek nabízeno větší množství produkce (a naopak). Proto má křivka nabídky kladný sklon P2 Proč? Vyšší cena motivuje stávající výrobce k vyšší produkci (mohou nakoupit více zdrojů, více vyrobit a mít větší zisk) a také láká do odvětví nové výrobce. Naopak pokles ceny vede k odchodu některých firem (nevyplatí se jim již vyrábět) a k poklesu produkce stávajících firem. P1 Při plném využití kapacity se křivka S stává kolmou k ose x. Q1 Q2 Přestože křivka nabídky zachycuje primárně vztah nabízeného množství a ceny, lze v ní zachytit i vlivy dalších faktorů na nabízené množství

Vlivy na vzdálenost S od počátku – posun S Technologické změny – růst produktivity práce  se stejnými zdroji lze vyrobit více  posun S doprava Státní regulace – růst daňového zatížení  pokles zisku  pokles investic do výroby  posun S doleva Změny v nákladech – snížení nákladů na jednotku produkce umožňuje s původními zdroji vyrobit více  posun S doprava S‘‘ S P Q S‘ P1 Q3 Q1 Q2

Elasticita nabídky

Cenová elasticita nabídky (definice) = vlastnost (jev, charakteristika) nabídky, která vyjadřuje „jak citlivě“ reaguje výrobce na změnu tržní ceny (změnou svého nabízeného množství) = proporce mezi procentní změnou ceny, kterou je ochoten zákazník zaplatit, a procentní změnou množství, které je výrobce ochoten vyrobit Koeficient elasticity nabídky tedy vyjadřuje, o kolik procent vzroste výrobcem nabízené množství, jestliže cena statku vzroste o 1 %.

Cenová elasticita nabídky (základní varianty) Neelastická nabídka – obvyklá varianta; situace, kdy růst (zákazníkem akceptované) tržní ceny P o 1 % vede k růstu nabízeného množství Q o méně než 1 % Elastická nabídka – obvyklá a žádoucí; situace, kdy růst (zákazníkem akceptované) tržní ceny P o 1 % vede k růstu nabízeného množství Q o více než 1 % Situace, kdy nabízející sice reagují na změnu tržní ceny, ale změna nabízeného množství je (v %) menší než změna ceny P Q Situace, kdy nabízející reagují na změnu tržní ceny velmi citlivě, tedy změna nabízeného množství je (v %) větší než změna ceny P Q

Cenová elasticita nabídky (krajní případy) Dokonale neelastická nabídka – změna ceny nezpůsobuje změnu nabízeného množství, např. při plném využití kapacit Jednotkově elastická nabídka – změna ceny P o 1 % vede ke změně nabízeného množství Q také o 1 % Dokonale elastická nabídka – fixovaná cena, Q je na P nezávislé; při dané ceně je nabízeno jakékoliv (žádané) množství Elasticitu nabídky ovlivňuje také délka časového období, které má nabízející k dispozici, aby zareagoval na zvýšenou či sníženou poptávku. Pokud je čas na reakci příliš krátký (minuty, hodiny, dny), nabízející obvykle nemůže zvýšit nabízené množství a jeho nabídka může být až dokonale neelastická (např. příchod nových hostů do zaplněné restaurace, nebo nedostatek parkovacích míst u stadionu při sportovní události) Pokud má nabízející více času (v delším časovém období – týdnech či měsících), pak může zareagovat mnohem více, byť stále může být nabídka omezována kapacitou a poptávka nemusí být zcela uspokojena. Nicméně nabídka je elastičtější. V případě dostatku času (měsíce, roky) na přípravu může nabízející zareagovat v podstatě libovolně podle toho, jaká je poptávka (může dostatečně navýšit kapacity) a nabídka je tedy velmi elastická Stručně řečeno: v krátkém období je reakce nabízejících nízká nebo dokonce žádná a nabídka je tedy spíše neelastická. V dlouhém období reagují nabízející snadno a nabídka je tedy elastická. Jinými slovy, čím delší časové období, tím je (ceteris paribus) nabídka elastičtější. P Q P Q P Q

Příklady cenové elasticity nabídky Další informace dole v poznámce Příklady cenové elasticity nabídky Q P s1 s2 s3 20 + 100 % Elasticita je pro výrobce nesmírně důležitá při manipulaci s cenou. Přinese-li mu drobné snížení ceny jednoho produktu - a tím i zanedbatelné snížení zisku z tohoto jednoho produktu - zároveň výrazné zvýšení odbytu (obratu), pak dojde v důsledku tohoto snížení ceny i k nárůstu jím dosahovaného celkového zisku, představujícího součet podstatně většího množství jen o málo menších zisků. Zvlášť výrazného efektu pak bude dosaženo v situaci, kdy snížení ceny umožní plné využití dosud ne zcela využívané výrobní kapacity, v důsledku čehož se sníží jednotkové výrobní náklady. 10 + 92 % 10 13 18 25 + 100 % 50 + 80 % Elasticita však v grafickém vyjádření závisí na měřítkách na jednotlivých osách

Cenová elasticita nabídky Jak bude reagovat výrobce/prodejce (jak změní své nabízené množství daného statku) v následujících situacích? Do malé vesnické restaurace (běžně vaří 20 porcí hovězího guláše) přijede nečekaně zájezd 60 bohatých hladových německých turistů. Do malé vesnické restaurace je s měsíčním předstihem objednán zájezd bohatých hladových německých turistů. Díky naprosté neúrodě ve zbytku Evropy je ze zahraničí extrémně velký zájem o brambory od českých pěstitelů. Z důvodu nečekané vlny veder vzrůstá ve městě zájem o mražené produkty, za které jsou lidé ochotni platit vyšší ceny.

Druhy nabídkových křivek Individuální nabídka – nabídka jedné firmy na trhu jednoho statku Tržní nabídka – nabídka všech firem na trhu jednoho statku; součet individuálních nabídek na jednom trhu Agregátní nabídka – tržní nabídka všech subjektů na všech trzích; součet všech tržních nabídek

Doplněk

Cenová elasticita poptávky Koeficient (míra) elasticity 50 30 eD = = 0,71 = 0,43 70 Zkoumáme-li elasticitu poptávky, pak nás zajímá, jak citlivě zareaguje poptávající na změnu ceny (reakcí myslíme zvýšení nebo snížení poptávaného množství). ΔP = x %  ΔQ = ? % Když se cena změní o určité procento, o kolik procent se změní poptávané množství? Q P D Q P D P2 = 17 P2 = 17 ΔP = x % 70 ΔP = x % 70 P1 = 10 P1 = 10 Q2 70 Q1 100 Q2 50 Q1 100 ΔQ = ? % 50 ΔQ = ? % 30

Cenová elasticita nabídky Koeficient (míra) elasticity 50 70 eS = = 1 = 1,4 50 Z hlediska tzv. elasticity nás zajímá, jak citlivě zareaguje nabízející (reakcí myslíme zvýšení nebo snížení nabízeného množství) na změnu ceny. ΔP = x %  ΔQ = ? % Q P S Q P S Když se cena změní o určité procento, o kolik procent se změní nabízené množství? P2 = 15 P2 = 15 ΔP = x % 50 ΔP = x % 50 P1 = 10 P1 = 10 Q1 100 Q2 150 Q1 100 Q2 170 ΔQ = ? % 50 ΔQ = ? % 70

Dokonale neelastická nabídka Dokonale neelastická nabídka představuje situaci, kdy nabízející vůbec nereaguje (rozumíme tím, že nemění své nabízené množství) na změnu ceny, kterou je zákazník ochoten zaplatit. Je možné, aby tato situace nastala v praxi? Ano, například pokud výrobce narazí na svou výrobní kapacitu… Q P Zde zvýšení poptávky a ochota zákazníka zaplatit vyšší cenu nevede ke změně nabízeného množství Zde je tedy nabídka dokonale neelastická S Výrobce na změnu ceny nereaguje D P2 ΔP P1 Qmax (kapacita) Zde změna ceny vede ke změně nabízeného množství Q1 Q2 ΔQ Výrobce tedy reaguje na změnu ceny

Zapamatujte si! Čím je křivka poptávky/nabídky plošší, tím je poptávka/nabídka elastičtější, tzn. že tím citlivěji reagují (mění poptávané/nabízené množství) poptávající/nabízející na změnu ceny. Čím je křivka poptávky/nabídky strmější, tím je poptávka/nabídka méně elastická, tzn. že tím méně citlivě reagují (mění poptávané/nabízené množství) poptávající/nabízející na změnu ceny.

Elasticita - příklad Změna elasticity podél křivky má souvislost s procentuálními změnami množství (nikoliv s absolutními). Pro přiblížení „záludnosti“ procentuálních změn si uveďme jednoduchý příklad: Váš zaměstnavatel Vám tento měsíc zvýšil Vaši současnou mzdu (např. 10 000 Kč) o 10 %. V další měsíci se rozhodne Vám mzdu o 10 % snížit. Jaká bude Vaše nová výše příjmu? Budete na tom z hlediska příjmu lépe, stejně, nebo hůře?

Elasticita - řešení Zvýšení mzdy o 10 % znamená, že Vaše nová mzda bude 11 000 Kč 10 000 + 0,1 * 10 000 = 11 000 Kč Snížení mzdy o 10 % v dalším měsíci znamená, že Vaše nová mzda bude 9 900 Kč. 11 000 – 0,1 * 11 000 = 9 900 Kč Vysvětlení: Ačkoliv v obou případech se jednalo procentuelně o stejný nárůst i pokles, v absolutním vyjádření bude rozdíl, protože nárůst o 10 % byl počítán z původní nižší částky, kdežto pokles o 10 % byl počítán z nové vyšší částky.

Pokud bude cena klesat, může být poptávka zachycena zelenou křivkou… Poptávka - tvar křivky Tvar křivky poptávky (a tím i její elasticita) se může lišit například i podle toho, zda cena statku roste nebo klesá. Q P Pokud bude cena klesat, může být poptávka zachycena zelenou křivkou… … a pokud bude cena růst, může být poptávka zachycena oranžovou křivkou… P1 … na růst ceny tak mohou spotřebitelé reagovat zpočátku citlivěji, než na pokles, přestože se jedná o stejný statek. „Jak si můžou prodejci dovolit zdražit, když na nízké ceny máme nárok…!“  D P2 Q1 Q2

Poptávkové křivky Q Q Teplota (°C) I2 t2 Důchod jedince (Kč) Q Teplota (°C) I2 t2 Každá z těchto křivek tedy vyjadřuje určitý vztah a mohla by být označena za křivku poptávky. Jeden z těchto vztahů je však natolik silný a významný, že se křivka poptávky vyjadřuje zejména jím, a to vztahem ceny a poptávaného množství. I1 t1 V podstatě by se dalo říci, že všechny. Každá z nich totiž vyjadřuje vztah mezi určitou veličinou a poptávaným množstvím. Jinými slovy popisují, jaké množství určitého výrobku bude zákazník kupovat v závislosti na určitém faktoru (důchodu, teplotě, atd.). Která z těchto křivek zobrazuje křivku poptávky? Q1 Q2 Q1 Q2 D Q P Q Slevy u konkurence (v %) Zde je právě dobře patrné zjednodušení, se kterým často ekonomie pracuje. Namísto několika desítek či stovek vztahů, které bychom mohli vysledovat, pracujeme hlavně s jedním a křivku, která jej popisuje nazýváme křivkou poptávky. (obdobně je tomu samozřejmě s křivkou nabídky) P2 Q2 P1 Q1 Q2 Q1 Q2 Q1