Planeta Jupiter Jupiter je znám už odpradávna, protože je na noční obloze viditelný pouhým okem. Je největší planetou Sluneční soustavy. V pořadí od Slunce je to pátá planeta, ale z hlediska složení jí považujeme za prvního plynného obra. Jupiter je objemnější a hmotnější než všechny ostatní planety dohromady. Jupiter je také první planeta, která má vlastní prstenec. Podle zatím dostupných informací má také nejvíce přirozených oběžnic Občas se také nazývá nedokončená hvězda. Je to tím, že Jupiter svou gravitací dokáže plyn stlačit tak, že se chová i vypadá jako kov. Jeho jádro je také velmi žhavé a dosahuje teplot až 35 000 °C. Vydává také dvakrát více tepla než ho od Slunce přijímá. Kdyby měl Jupiter 50krát větší hmotnost, dokázalo by jeho jádro zabezpečit jadernou fúzi a Jupiter by se stal hvězdou. Protože je Jupiter jedním z nejjasnějších objektů na obloze, jeho průměrná jasnost se pohybuje mezi Marsem a Venuší, je znám již od pradávna.

Jupiter je znám už odpradávna, protože je na noční obloze viditelný pouhým okem. Jupiter je největší planetou Sluneční soustavy. V pořadí od Slunce je to pátá planeta, ale z hlediska složení jí považujeme za prvního plynného obra. Jupiter je objemnější a hmotnější než všechny ostatní planety dohromady. Jupiter je také první planeta, která má vlastní prstenec. Podle zatím dostupných informací má také nejvíce přirozených oběžnic. Průměr 142 984km Vzdálenost od Slunce:   průměrná 778 412 027 km v aféliu 816 081 455 km v perihéliu 740 742 598 km Doba oběhu kolem Slunce 11,86 let Doba otočení kolem osy 9,8 h Hustota 1,33 gcm-3 Hmotnost 1,899 · 1027 kg Objem 1,338 · 1015 km3 Počet přirozených družic min 63

Stavba planety Vrstva Tloušťka Složení Atmosféra 1 000 km většinou plynný vodík a helium Vnější plášť 22 500 km tekutý vodík Vnitřni plášť 33 000 km tekutý kovový vodík Poloměr jádra 14 000 km hornina Jupiter je složen z relativně malého kamenného jádra, obklopeného kovovým vodíkem, posléze kapalným vodíkem, až nakonec plynným vodíkem. Neexistují přesné hranice přechodu mezi různými fázemi vodíku; podmínky se pozvolna plynule mění z plynu na kapalinu.

Prstenec Jupiteru Jupiter má nezřetelný systém planetárních prstenců složený z částic podobných kouři, jež byly po dopadech meteoridů vymrštěny z jeho měsíců. Hlavní prstenec je tvořen prachem ze satelitů Adrastea a Metis. Dva široké jemné prstence, které obklopují hlavní, pocházejí z Thebe a Amalthea. Existuje také velmi řídký a vzdálený vnější prstenec, který krouží kolem Jupiteru opačným směrem. Jeho původ je nejistý, snad je tvořen zachyceným meziplanetárním prachem.