Kvalita benzínu a nafty – oktanové a cetanové číslo

Oktanové číslo oktanové číslo je jedna z hlavních vlastností paliva do zážehového motoru. vyjadřuje odolnost proti samozápalu při kompresi ve válci, které se projevuje jako tzv. „klepání moptoru“ udává procentuální obsah izo-oktanu, může však být i vyšší než 100%, což znamená, že je proti samozápalu ještě odolnější než izo-oktan U nás je nejpoužívanější benzín s oktanovým číslem 95

Antidetonační přísady Čistý benzín má velmi malé oktanové číslo a tyto přísady ho zvyšují. Dříve se používaly sloučeniny jedovatého olova (tetraethyl olova a tetramethyl olova), jenže potom na jeden litr benzínu připadlo i několik desetin gramu toxického olova. Dnes již jsou příměsi na bázi olova zakázány. Dnes se používají převážně organokovové sloučeniny manganu, aromatické aminy či halogenidy přechodných kovů.

Oktanová čísla některých paliv Automobilový benzín: 87 – 100 (u nás nejčastěji minimálně 95, v USA min. 87) Letecký benzín: 87 – 107 Závodní benzín: 95 – 130 Benzín používaný v F1: 95 – 102 (pravidla)

Cetanové číslo Veličina označována značkou CN, udává kvalitu nafty po vznětové stránce. Je paralelou oktanového čísla u zážehových motorů. Udává množství n-hexadekanu (cetanu) v objemových procentech ve směsi s aromatickým uhlovodíkem 1-metylnaftalenem která má stejnou vznětovou charakteristiku jako srovnávaný vzorek skutečné pohonné látky (nafty). Cetanové číslo 0 odpovídá motorové naftě, která má stejné charakteristiky jako čistý metylnaftalen; cetanové číslo 100 odpovídá čistému cetanu (hexadekanu). Jako u oktanového čísla, čím větší je cetanové číslo, tím má motor hladší chod, lépe startuje, lépe jede a díky vyšší účinnosti má i nižší spotřebu. U nafty se běžně cetanové číslo neudává, avšak dnešním standardem je hodnota 50-60. Cetanové číslo lze podobně jako oktanové číslo u benzínu zvyšovat přídavkem speciálních přísad, např. alkylnitrátů nebo di-terc.-butylperoxidu.

Katalyzátory Na rozdíl od oxidačního katalyzátoru mohou v třícestném katalyzátoru probíhat oxidační i redukční reakce a třícestný katalyzátor tedy dokáže měnit i oxidy dusíku na plynný dusík a kyslík a přeměňovat uhlovodíky a kysličník uhelnatý. Kombinovaný průběh těchto opačných chemických reakcí potřebuje stálé řízení, neboť spaliny smí obsahovat jen tolik kyslíku, kolik je potřebné pro oxidační procesy (jinak je bráněno průběhu redukčních procesů). V moderních vozidlech se proto používají výhradně řízené třícestné katalyzátory. Na rozdíl od neřízených katalyzátorů mají lambda sondu, která měří obsah zbytkového kyslíku ve spalinách. Na bázi této základní veličiny reguluje elektronika motoru poměr palivo-vzduch a zajišťuje tak optimální čištění spalin. Výfukové plyny naftových motorů nelze čistit pomocí třícestného katalyzátoru, neboť pracují s přebytkem vzduchu. Použití lambda sondy je zde technicky vyloučeno. Pro redukci uhlovodíku (HC) a oxidu uhelnatého (CO) na kysličník uhličitý (CO2) se využívá oxidační katalyzátor. Není však vhodný pro odbourávání oxidů dusíku.

Benzín Nafta