Sekce měnová a statistiky ČNB Pružnost trhu práce Kamil Galuščák Sekce měnová a statistiky ČNB Seminář MF „Aktuální otázky makroekonomického vývoje v ČR – zkušenosti po vstupu do EU“ Smilovice, 6.12.2005

Plán prezentace Úvod Nezaměstnanost a vnitřní pružnost trhu práce Mezinárodní mobilita pracovní síly Institucionální prostředí Shrnutí

Úvod Pružnost trhu práce jako významný vyrovnávací proces, zejména při nižší efektivitě kurzového vyrovnávacího procesu a měnové politiky. Evidence založená zejména na mezinárodně uznávaných indikátorech, citace publikovaných studií. Dílčí problémy s datovou základnou.

Nezaměstnanost a vnitřní pružnost I Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se koncem 90. let výrazně zvýšila, nedosahuje však úrovně GR, PL a SK. Podobný obrázek v údajích o podílu dlouhodobě nezaměstnaných. Snižující se odtoky z nezaměstnanosti (možná souvislost se systémem daní a dávek).

Nezaměstnanost a vnitřní pružnost II Regionální rozdíly v nezaměstnanosti jsou vysoké, od roku 1999 se zvýšily. Do určité míry vysvětleny regionálními rozdíly ve vzdělání pracovní síly, počáteční sektorovou specializací a bytovou politikou.

Nezaměstnanost a vnitřní pružnost III Regionální rozdíly jsou do značné míry dány nesouladem mezi počtem nezaměstnaných a počtem volných pracovních míst. Z indexů strukturální nezaměstnanosti je patrné, že počet nezaměstnaných by byl zhruba o 39% nižší, kdyby se přestěhovali (rekvalifikovali). Větší problém než v AT, na SK se však snižuje.

Nezaměstnanost a vnitřní pružnost IV Změny strukturální nezaměstnanosti můžeme sledovat z vývoje agregátních fixních efektů párovací funkce (matching function). Není patrné zlepšení v období 2004-2005, ani v důsledku nového zákona o zaměstnanosti.

Nezaměstnanost a vnitřní pružnost V Příčinou vysokých regionálních rozdílů v nezaměstnanosti může být nízká regionální mobilita. Objem vnitřního stěhování je vyšší než na SK, ale nižší než v AT.

Mezinárodní mobilita I Češi se stěhují málo nejen v rámci ČR, ale i za hranice. Ve vybraných zemích EU žije větší část Slováků, Maďarů a Poláků než Čechů. Počet vystěhovalých je nižší než v AT. Po roce 2001 se zvýšil, ale po vstupu do EU zatím dále významně nerostl. Ve srovnání s AT je nižší i počet přistěhovalých. V roce 2002 se do ČR přistěhovalo třikrát více osob než do HU (vše v přepočtu na 10000 obyvatel).

Mezinárodní mobilita II

Mezinárodní mobilita III Sociologické průzkumy potvrzují, že Češi, Maďaři a Slováci mají v průměru nižší sklon k zahraničnímu stěhování než Poláci. Většina studií odhaduje dlouhodobý migrační potenciál z 10 nových členských zemí mezi 2 a 4% populace. Vliv přechodných období na migraci zřejmě malý v krátkém období. Mobilita je nižší než v AT, vysoký migrační potenciál v PL.

Mezinárodní mobilita IV Většina zemí eurozóny uplatňuje přechodná omezení volného pohybu pracovníků z nových členských zemí. K 1.5.2004 otevřelo svůj pracovní trh pouze Irsko. Ostatní země uplatňují dvouletá přechodná období, která mohou být prodloužena na sedm let, tj. volný pohyb po EU nejpozději od 1.5.2011. ČR, HU, PL a SK neuplatňují žádná omezení vůči pracovníkům ze sledovaných zemí ani z ostatních zemí eurozóny.

Institucionální prostředí I Důležitým předpokladem pro pružnost mezd je tvorba mezd na podnikové úrovni s ohledem na vývoj produktivity práce. Větší váha odvětvového vyjednávání může vést k oslabení této relace, k vyšší cenové hladině a vyšší nezaměstnanosti. Převažující odvětvové vyjednávání může mít za následek pokles pružnosti mezd. Negativní dopady odvětvového vyjednávání mohou být umocněny administrativním rozšiřováním závaznosti kolektivních smluv mimo smluvní partnery.

Institucionální prostředí II Vliv kolektivního vyjednávání na tvorbu mezd je relativně nízký. Rozšiřování závaznosti KSVS od července 2005 může oslabit pružnost mezd. Vliv tohoto opatření může být nevýznamný.

Institucionální prostředí III Vliv minimální mzdy na pružnost nízkých mezd a tvorbu pracovních míst je zřejmě nižší než v HU, PT a PL, může být výraznější v některých profesích. Situace se může změnit, bude-li realizováno navrhované zvýšení minimální mzdy od ledna 2006.

Institucionální prostředí IV Vysoké náklady na propouštění zaměstnanců mohou znamenat nižší tvorbu míst, nižší toky na trhu práce a vyšší dlouhodobou nezaměstnanost. Podmínky pro individuální propouštění relativně přísné. Riziko duality trhu práce (nízká regulace dočasných zaměstnání).

Institucionální prostředí V Náklady na individuální ukončení smlouvy na dobu neurčitou jsou vysoké zejména při krátkém trvání zaměstnání. Index EPL se významně nesníží podle navrhovaného zákoníku práce. Po roce 2003 se snížil na SK a zřejmě i v PT.

Institucionální prostředí VI Index administrativních překážek v podnikání jako součást širšího indexu OECD měřícího regulaci na trhu produktů.

Institucionální prostředí VII Překážky vyšší než v ostatních zemích kromě PL s negativním dopadem na tvorbu míst. Index se v jiných zemích snižuje. V ČR je vysoká nesrozumitelnost podmínek (licence a povolení), to nezmění ani novela obchodního zákoníku od července 2005, která snižuje náklady na zakládání podniků.

Institucionální prostředí VIII Zdanění práce je srovnatelné s výjimkou GR a PT, kde je nižší. Zdanění osob s nízkými příjmy je vysoké v ČR, PL a HU. Negativní dopad na tvorbu míst a dlouhodobou nezaměstnanost. Zdanění osob s nízkými příjmy se sníží od ledna 2006.

Institucionální prostředí IX Indikátorem motivace k práci jsou např. mezní efektivní daňové sazby (METR), které udávají, do jaké míry kombinace daní a dávek ovlivňuje finanční zisk z práce a tím motivaci nezaměstnaných nebo neaktivních k hledání práce. Jestliže nezaměstnaná osoba nastoupí do zaměstnání, je třeba k jejím daním započítat odebrané dávky.

Institucionální prostředí X Motivace k přijetí zaměstnání je vyšší než v ostatních zemích u krátkodobě nezaměstnaných. Motivace je narušena u osob dlouhodobě nezaměstnaných, především u nízkopříjmových rodin s dětmi (stejně jako v PL a AT).

Institucionální prostředí XI Z analýzy distribuce indikátorů v domácnostech je patrné, že motivace k hledání zaměstnání byla v roce 2002 nízká pro cca 30% nezaměstnaných s nárokem na podporu a pro 80% dlouhodobě nezaměstnaných. V souvislosti s novým zákonem o zaměstnanosti došlo od října 2004 ke zpřísnění podmínek nároků na podporu v nezaměstnanosti a na registraci na úřadu práce. Ačkoli hodnoty METR se tímto nemění, došlo k mírnému zlepšení motivace k hledání zaměstnání. Snížení daňového zatížení osob s nízkými příjmy od ledna 2006 významně nesníží problematické hodnoty METR v ČR. Výraznější vliv na výši tohoto ukazatele mají pojistné a nároky na sociální dávky. Návrh na reformu životního minima: vyšší dávky, problematická výše sankcí a způsob hodnocení spolupráce s úřadem práce.

Závěry Schopnost českého trhu práce vstřebávat šoky je v evropském srovnání spíše průměrná (v mnoha zemích však probíhají reformy). Rizikovými faktory jsou vysoká dlouhodobá a strukturální nezaměstnanost, významné regionální rozdíly v nezaměstnanosti, nízká vnitrostátní i mezinárodní mobilita, vysoké náklady na propouštění, zdanění práce a nízká motivace k hledání zaměstnání u některých skupin domácností. V roce 2004 a 2005 došlo k dílčímu zlepšení v oblasti motivace k hledání zaměstnání a v oblasti nákladů na zakládání podniků.