Úvod do problematiky práva Základní terminologie Právní nauka Úvod do problematiky práva Základní terminologie

PRÁVO POJEM : Právo je soubor předpisů, norem (pravidel, podle kterých se organizuje a řídí život lidské společnosti. Právní předpisy upravují vztahy v dané společnosti, určují, jak se její členové mají chovat. Dodržování těchto předpisů je vynutitelné státní mocí. Rozlišujeme: - objektivní právo - právní předpisy, např. zákony, vládní nařízení a vyhlášky; společenské vztahy upravené tímto prá­vem se nazývají právní vztahy - subjektivní právo – konkrétní nárok účastníka právního vztahu

Vztah mezi občanem a státem Úkoly práva Úkolem práva je zabezpečit každému občanovi státu jistý okruh činností, v němž může jednat podle své vůle. Zároveň je úkolem práva omezovat tyto činnosti do té míry, aby ostatní občany nepoškozovaly. Vztah mezi občanem a státem Občané mohou činit všechno, co jim zákony výslovně nezakazují. Stát může konat jedině to, co mu zákony výslovně dovolují.

Prameny práva zákony (tzv. normativní akty, psané právo) 2. právní obyčeje - je pramenem práva tehdy, jestliže na základě dlouhotrvajícího faktického a masového uskutečňování nějakého chování na příslušném území se jeho obsah natolik zkonkretizoval, že z něj jako z daného a závazného vycházejí nejen všechny subjekty (občané, organizace atd.), ale i státní orgány, které je uplatňují a také zajišťují jejich vynucení v případě jejich porušování. soudní precedenty - jsou pramenem práva tehdy, jestliže soud svým rozhodnutím řeší případ dosud právními normami neupravený. Závazný je v tom smyslu, že veškerá další rozhodování v případech stejného druhu jsou vázána tímto vzorem prvního rozhodnutí v konkrétní právní věci.

Prameny práva II normativní smlouvy -jde o smlouvu jejíž ustanovení jsou obecná a upravují celou skupinu právních vztahů stejného druhu a neurčitého počtu. 5. Mezinárodní smlouvy pramenem našeho práva nejsou. Aby nabyly platnosti musí být transformovány prostřednictvím normativního aktu, který již pramenem práva je. Právní systémy: a) kontinentální evropský typ : psané právo, ovlivněn římskoprávním systémem, prvním klasickým buržoasním kodexem byl občanský zákoník tzv. Code Napoleon z roku 1804, který se stal vzorem pro pozdější kodifikaci práva na evropském kontinentě. b) anglosaský typ tzv. Common Law převažují soudní precedenty (USA) a právní obyčeje (VB), další rozdíl se týká dělení práva – toto nezná dělení práva na veřejnoprávní a soukromoprávní

Právní vztahy Dělení právních skutečností: Právní vztahy jsou společenské vztahy, jestliže jsou upraveny právní normou. Aby mohl vzniknout právní vztah, musí především existovat právní norma a pak dále právní skutečnost, se kterou je vznik, změna nebo zánik právního vztahu spojen. Dělení právních skutečností: - právní (protiprávní) jednání – právní jednání je chování subjektů v souladu s právními normami, zatímco protiprávní jednání je naopak chování v rozporu s právními normami. formy- aktivní činností - nečinnosti, opomenutí, zdržení se nějaké činnosti - právní události - takové skutečnosti, které nebyly vyvolány chováním osob.

Prvky právního vztahu 1. Subjekty právního vztahu Druhy způsobilosti: Účastníky právního vztahu nazýváme subjekty. Jsou jimi lidé ( FO ), organizace a orgány ( PO ). Druhy způsobilosti: Způsobilost k právům a povinnostem tzv. právní subjektivita. U člověka vzniká narozením, má ji však i dítě počaté, narodí-li se živé. Způsobilost k právním úkonům. Účastník právního vztahu může svým vlastním jednáním zakládat, měnit nebo rušit, právní vztahy. způsobilost právním úkonům vzniká v plném rozsahu zletilostí ve věku 18 let. případně dřívějším uzavřením manželství

Právnické osoby Subjektem právních vztahů mohou být i právnické osoby. Při právních úkonech jsou PO zastupovány FO: statutárním orgánem právnické osoby pracovník nebo člen PO, u něhož toto oprávnění vyplývá z vnitřních organizačních předpisů právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. jakákoliv FO nebo PO základě plné moci prokura - zmocňuje prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když je k nim jinak třeba zvláštní plné moci. podmínky: - zápis do obchodního rejstříku. - musí být udělena písemně

Prvky právních vztahů II Obsah právního vztahu - jsou oprávnění a povinnost účastníků tohoto vztahu. 3. Objekty právních vztahů Tímto objektem mohou být věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Věc: je vymezena jako ovladatelný, hmotný předmět či ovladatelná přírodní síla, které slouží potřebám lidí. Dělení věcí: - movité - nemovité - věcí určené podle druhu - věci učené jednotlivě - součást věcí - příslušenství věci

Právní úkony Úkony jsou právní skutečností spočívající v určitém lidském chování. Spočívající v aktivním jednání, čili v konání, tak i v nečinnost, neboli opomenutí či zdržení se něčeho nebo ve strpění chování jiného. Podmínky: chování - vědomé - volní Formy právních úkonů: - ústní - písemné - konkludentní právní úkon

Právní úkony II Druhy právních úkonů: - jednostranné - dvoustranné - vícestranné Právní úkony musí být: - vážný - určitý - svobodný - srozumitelný - prosté omylu a tísně Jinak je právní úkon neplatný!!!