Název a adresa školy Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm nábřeží Dukelských hrdinů Rožnov pod Radhoštěm Název operačního programuOP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuVyužití ICT ve výuce Označení vzdělávacího materiáluVY_32_INOVACE_CJ1.ZEZ.12 Stupeň a typ vzděláváníOdborné vzdělávání Vzdělávací oblastJazykové vzdělávání Vzdělávací oborČeský jazyk a literatura Název tematické oblasti (sady)Gramatika a větná skladba Název vzdělávacího materiáluVětné členy – podmět Druh učebního materiáluVýuková prezentace s pracovním listem Anotace Prezentace obsahuje obecné poučení o větných členech a zaměřuje se především na základní větný člen podmět. Může sloužit i jako pracovní list k procvičení učiva ve všech ročnících SŠ. V prezentaci jsou i otázky a úkoly s řešením a doporučený materiál k samostudiu. Klíčová slova Skladba, větné členy, základní větné členy, podmět – vyjádřený, nevyjádřený, všeobecný, několikanásobný, holý, rozvitý RočníkI. – IV. ročník SŠ Typická věková skupina16 – 19 let AutorMgr. Bronislava Zezulová Datum zhotovení

 Každá věta se skládá z větných členů:  Základní větné členy – podmět a přísudek jsou ve větě nezbytné.  Vedlejší ( rozvíjející) větné členy – předmět, příslovečné určení, přívlastek shodný a neshodný, doplněk – pokud ve větě jsou, rozvíjejí některý ze základních větných členů, ve větě nejsou nezbytné.

 Podmět je větný člen, o kterém přísudek něco vypovídá. Není závislý na žádném jiném větném členu. Podmětem je zpravidla podstatné jméno nebo zájmeno v 1. pádě.  Může jím být ale i jiný slovní druh – například číslovka, infinitiv slovesa, citoslovce, zpodstatnělé přídavné jméno.  Ptáme se na něj otázkou kdo, co.

 Ve větě je nezbytný, bez něj by věta nedávala smysl.  Příklady – najděte podmět a určete slovní druh: Dopravní letadlo se vzneslo do výšky. Já se tam brzy vrátím. Každý bojuje sám za sebe. Jíst ovoce je zdravé. Dva z vás zkoušku neudělali. Hlasité hurá se ozvalo ze stadionu. Nemocný byl už propuštěn.

 Ve větě je nezbytný, bez něj by věta nedávala smysl.  Příklady (řešení): Dopravní letadlo se vzneslo do výšky. - pods. jm. Já se tam brzy vrátím. - zájmeno Každý bojuje sám za sebe. - zájmeno Jíst ovoce je zdravé. – infinitiv slovesa Dva z vás zkoušku neudělali. - číslovka Hlasité hurá se ozvalo ze stadionu. - citoslovce Nemocný byl už propuštěn. - zpodstatnělé příd. jm.

 Pokud je podmět znám ze situace nebo souvislosti, nebo je-li zřejmý z tvaru určitého slovesa, pak se podmět nevyjadřuje. Pro porozumění není nutný.  Příklad: Nevěděl jsem o tom. (Já) Půjdeš také s námi? (Ty) Nic nám neřekli. (Oni)  Zájmeno použijeme tehdy, jestliže jej chceme zdůraznit.  Příklad: Já jsem o tom nevěděl. Ty půjdeš také s námi? Oni nám nic neřekli.

 V některých případech není podmět vyjádřen ani podstatným jménem, ani zájmenem či jiným slovním druhem proto, že se jedná o podmět všeobecný. Takovýto druh podmětu se často vyskytuje ve rčeních. Nemáme na mysli nikoho konkrétního, ale obecně člověka, lidi.  Příklad: Uctíváme památku zemřelých. Říkali mu Nebojsa. S poctivostí nejdál dojdeš. Při dopravní nehodě ihned voláme záchrannou službu. Večer dávají v televizi pohádku.

 Skládá se z několika členů. O všech přísudek něco vypovídá, něco o nich tvrdí. Členy několikanásobného podmětu oddělujeme čárkou. Čárka se nepíše před spojkami a, i, ani, nebo s významem slučovacím.  Například: Žluté petrklíče, drobné sedmikrásky i fialové zvonečky zdobily jarní louku. Slepice, husy nebo kačeny dříve běhaly skoro na každém dvorku.

 Holý podmět není blíže určen, není rozvinut žádným dalším větným členem. Rozvitý podmět je upřesněn, významově doplněn.  Úkol – vytvoř z podmětu holého podmět rozvitý:  Chlapec se překvapeně zastavil. kudrnatý, malý, zadýchaný, rozcuchaný…  Kniha ležela na lavici. rozečtená, ušpiněná, obalená, roztrhaná…

 Najdi ve větách podmět: My už se na tebe nezlobíme. Měsíc zakryl veliký mrak. Na oslavu pozvali všechny své kamarády. Všichni se závodu zúčastnili. Stromy a keře začínají kvést. Nikdo se dobrovolně nepřihlásil. Malování nás zaujalo. Jen čtyři z nich pojedou na výlet. Poplašné hoří vyburcovalo celé město. Pravidelně jíst je pro zdraví nezbytné.

My už se na tebe nezlobíme. Měsíc zakryl veliký mrak. Na oslavu pozvali všechny své kamarády. (oni) Všichni se závodu zúčastnili. Stromy a keře začínají kvést. Nikdo se dobrovolně nepřihlásil. Malování nás zaujalo. Jen čtyři z nich pojedou na výlet. Poplašné hoří vyburcovalo celé město. Pravidelně jíst je pro zdraví nezbytné.

Ozvalo se za ním tiché cinknutí. Její ano bylo pro něj důležité. U nohou se ozval výstražný sykot. Jeho odmítnutí nás velice překvapilo. Přivítal nás radostný štěkot vašeho psa. Nedojeli. Kámen bác do auta. Spát osm hodin denně je důležité. Každý říkal něco jiného.

Ozvalo se za ním tiché cinknutí. Její ano bylo pro něj důležité. U nohou se ozval výstražný sykot. Jeho odmítnutí nás velice překvapilo. Přivítal nás radostný štěkot vašeho psa. Nedojeli. (oni) Kámen bác do auto. Spát osm hodin denně je důležité. Každý říkal něco jiného.

 Rozliš, ve kterých větách je podmět všeobecný a kde je podmět nevyjádřený: Všude ve stáncích prodávají upomínkové předměty. Až Mirek přijede, všechno vám poví. Říkají, že tam straší. Přineste si hodně zásob. Při otravě plynem zavádíme umělé dýchání. Jak si kdo ustele, tak si lehne. Mívají tu výborné zákusky. Přišli včas.

Všude ve stáncích prodávají upomínkové předměty. (všeobecný) Až Mirek přijede, všechno vám poví. (nevyjádřený) Říkají, že tam straší.(všeobecný) Přineste si hodně zásob. (nevyjádřený) Při otravě plynem zavádíme umělé dýchání. (všeobecný) Jak si kdo ustele, tak si lehne. (všeobecný) Mívají tu výborné zákusky. (všeobecný) Přišli včas. (nevyjádřený)

 MAŠKOVÁ, Drahuše. Český jazyk: přehled středoškolského učiva. 1. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2005, 175 s. ISBN  HAVRÁNEK, Bohuslav a Alois JEDLIČKA. Stručná mluvnice česká. 26. vyd. Praha: Fortuna, 2002, 246 s. ISBN  HAUSER, Přemysl. Čeština hravě. 1. vyd. Praha: Pansofia, 1998, 87 s. ISBN  HLAVSA, Zdeněk. Český jazyk pro I.-IV. ročník středních škol: (mluvnická a stylistická část). 3. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1997, 279 s. ISBN  MELICHAR, Jiří a Vlastimil STYBLÍK. Český jazyk: přehled učiva základní školy s cvičeními a klíčem. 14. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 275 s. ISBN  PAZDEROVÁ, Eva a Jana SKŘÍČILOVÁ. Nebojme se češtiny. Olomouc: Votobia, 1993, 101 s. ISBN