Americká revoluce, vznik a vývoj USA Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Vesnice Šošónů kolem roku 1900 Původní obyvatelé Severní a Jižní Ameriky - Indiáni Na začátku evropské kolonizace žila v Severní Americe asi 1 miliarda Indiánů (dnes v USA asi 1, 5 milionu). Během kolonizace Indiáni zatlačováni do vnitrozemí, někdy docházelo i k jejich genocidě. Vesnice Šošónů kolem roku 1900

Amerika kolem roku 1700 Jižní Ameriku ovládli Španělé a Portugalci; Severní Ameriku postupně obsazovali Angličané, Francouzi, Nizozemci, z jihu Španělé.

Do poloviny 18. století bylo na pobřeží Atlantiku založeno 13 anglických osad. V osadách žilo asi 1,5 milionu obyvatel.

Svoji první osadu (Jamestown) založili Angličané v roce 1607 v dnešní Virginii. Jiná skupina anglických puritánů, emigrantů z Nizozemska, se plavila na lodi May Flower a přistála v roce 1620 u dnešního Bostonu. Osadníci v Plymouthu poprvé slaví Den díkůvzdání

Do anglických osad přicházeli i Skotové, Irové, Švédové či Němci Do anglických osad přicházeli i Skotové, Irové, Švédové či Němci. Osadníci se věnovali převážně zemědělství. Na jihu (bavlníkové, tabákové plantáže) využívali bohatí statkáři práce černých otroků. V severních koloniích se postupně rozvíjela i manufakturní výroba.

Válka mezi Británií a Francií o vládu v Severní Americe (součást sedmileté války 1756-1763), vítězství Anglie (ovládla Kanadu i Indii). V roce 1759 britské loďstvo porazilo Francii v bitvě u Quiberonu v Bretani, po sedmileté válce se stala z Británie námořní velmoc.

Od počátku 60. let zhoršování vtahů mezi britskou vládou a jejími 13 koloniálními osadami: kolonie ekonomicky zatěžovány (měly podporovat anglické hospodářství), po porážce Francouzů (1763) zůstalo v koloniích anglické vojsko, kvůli jeho financování nové daně kolková daň (z listin, novin), clo na dovoz čaje, cukru, kolonistům se bránilo v podnikání. Při nepokojích zemřelo pět povstalců. Nepokoje vyvolané novými daněmi: 5. března 1770 bostonský „masakr“

Na protest proti kolkovní dani otiskovaly noviny místo kolku lebku se zkříženými hnáty. Kolonisté bojkotují také britské zboží, módou se stávají podomácku šité oděvy, čaj se nahrazuje bylinkami.

Bostonské pití čaje (1773) Guvernér Hutchinson trval na tom, že se čaj musí vyložit a clo se musí zaplatit. Rebel Samuel Adams se svými přáteli proniká 16. prosince 1773 v převlečení za indiány na paluby tří lodí a hází celkem 342 beden s čajem do moře. Skupina osadníků převlečených za indiány vyházela v Bostonu do moře náklad čaje Východoindické společnosti.

Anglický král Jiří III. (vládl 1760-1820) reagoval na zprávu o „čajovém dýchánku“ slovy: „ Kolonisté se musí buď podřídit, nebo zvítězit.“

Akce osadníků vyvolala odvetu - přístav byl uzavřen, britská vojenská posádka byla posílena. Do Bostonu vpluly britské válečné lodě.

První kontinentální kongres (Filadelfie 1774) zástupci dvanácti osad (delegace třinácté byla zadržena guvernérem) se dohodli na společném postupu proti Anglii zformulován požadavek nezávislosti kolonií na Británii Druhý kontinentální kongres (1775 – 1781) - nutnost boje za práva Američanů, vznik armády do Francie, Španělska, Nizozemí vyslána diplomatická mise s žádostí o vojenskou a hospodářskou pomoc „Minuteman“ – americký dobrovolník, který se zavázal k okamžitému nástupu do výkonu služby *

Válka za nezávislost amerických osad (1775-1783), v čele armády George Washington - bohatý plantážník z Virginie.

V roce 1776 kongres schválil Prohlášení o nezávislosti amerických osad

Originální dokument Deklarace Dokument byl přijat 4. července - v USA slaven Den nezávislosti

Thomas Jefferson (třetí prezident USA) hlavní autor Prohlášení o nezávislosti Všichni lidé jsou si od přírody rovni, moc vychází z lidu a má být rozdělena mezi moc zákonodárnou, výkonnou a soudní = základní zásady demokracie. T. Jefferson – třetí prezident USA

Další osobnosti, které se podílely na sestavení deklarace: Benjamin Franklin státník, diplomat, přírodovědec vynálezce bleskosvodu zakladatel první univerzity v USA (Pensylvánie) „Musíme teď všichni táhnout za jeden provaz, nebo na něm budeme do jednoho viset.“ John Adams právník druhý prezident USA

Bostonští patrioti nutí anglického výběrčího cla pít čaj. Všichni osadníci se k „vlastencům“ nehlásili, asi jedna třetina byla přesvědčena, že určitá loajalita vůči Anglii musí být zachována. Karikatura zachycuje smuteční pochod Angličanů na pohřbu Miss Ameriky poté, co přestala být součástí britského impéria. Bostonští patrioti nutí anglického výběrčího cla pít čaj.

1781 Bitva u Yorktownu – přinesla konečné vítězství Američanů (podpora Francie a Španělska) Generál Cornwallis se vzdává u Yorktownu (dobová olejomalba)

Mírová smlouva podepsaná ve Versailles (1783) - Velká Británie uznala nezávislost svých třinácti osad Malba z roku 1722 Mírovou smlouvu sjednal B. Franklin

První prezident George Washington (1732-1799) Ústava Spojených států amerických byla nejpokrokovější ústavou své doby. S určitými změnami platí dodnes. Odlišnost tehdejší demokracie od současné: volební právo omezeno na dospělé, svobodné muže, kteří měli majetek (ženy, černí otroci, Indiáni bez politických práv) 1777-95 1775-77

Americká revoluce Seznam použitých pramenů: Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Čornej, Petr a kol.: Dějepis pro střední odborné školy, SPN, Praha 2002 Historie světa, Ottovo nakladatelství – Cesty, Praha 2001 Hlavačka, Milan: Dějepis – Novověk. SPN, Praha 2002 Hroch, Miroslav: Dějiny novověku. SPL-Práce, Praha 1999 Ilustrované dějiny světa - Osvícenství a revoluce. Gemini 1995 Sochrová , Marie: Dějepis v kostce pro střední školy II, Fragment, Havlíčkův Brod 1998 http://cs.wikipedia.org/ http://en.wikipedia.org/wiki/Plymouth_Colony http://en.wikipedia.org/wiki/American_Revolutionary_War http://www.obrazky.cz/ http://distancne.obaka-orlova.cz/