Legislativní nástroje v oblasti péče o handicapované živočichy Ing. Jan Šíma Odbor druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků Ministerstvo životního prostředí Vršovická Praha 10

péče o handicapované živočichy prostřednictvím záchranných stanic má v ČR dlouhou tradici záchranné stanice v ČR zpočátku fungovaly bez jakéhokoli legislativního zajištění zakládány z popudu občanských sdružení, na základě aktivity jednotlivců či různých institucí (AOPK ČR, zoologické zahrady) v průběhu let záchranných stanic přibývalo a rozšiřovalo se spektrum jejich péče PÉČE O HANDICAPOVANÉ ŽIVOČICHY V ČR

EVROPSKÁ vs. NÁRODNÍ LEGISLATIVA vstup ČR do Evropské unie v r implementace evropského práva do národní legislativy změny našich právních předpisů, které ovlivnilo nejen zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (např. zavedení obecné ochrany ptáků), ale i předpisy veterinární a předpisy na ochranu zvířat proti týrání. z těchto důvodů, ale i z potřeby stanovení určitých pravidel, zajištění transparentnosti pro různé donory a zřejmě i z dalších příčin, se začaly objevovat požadavky na zakotvení statutu záchranných stanic v zákonných předpisech a nastavení pravidel pro jejich fungování.

Zavedení právní úpravy péče o handicapy klíčové změny – novela zákona č. 242/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání + s ní související novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále „ZOPK“) obecná povinnost pro všechny osoby, které se „ujmou“ handicapovaného živočicha, zajistit nezbytné ošetření nebo předání do záchranné stanice (zvláště chráněné živočichy je dle § 52 odst. 2 ZOPK je nutné předat do stanice vždy) jde-li o živočicha pouze dočasně neschopného přežít v přírodě, musí každý postupovat tak, aby návrat do přírody nebyl znemožněn (ZOPK tedy nestanoví povinnost aktivně „zachraňovat“ handicapované živočichy, vyhledávat je v přírodě atp., ale určuje pravidla až pro případ, kdy se živočicha někdo ujme).

definice ZÁCHRANNÉ STANICE novela ZOPK v r – ZS poprvé definovány v § 3 odst. 1 písm. f) jako zařízení, která „na konkrétně vymezeném území působnosti zajišťuje komplexní péči o všechny živočichy dočasně neschopné přežít ve volné přírodě s cílem navrátit je do přírody, živočichům trvale neschopným přežít ve volné přírodě poskytuje, je-li to vhodné a účelné vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, odpovídající dlouhodobou péči, poskytuje informace o příčinách ohrožení a vhodných způsobech ochrany živočichů a může spolupracovat při provádění opatření k předcházení zraňování nebo úhynu živočichů“.

ZS – postup při povolování současně stanoven postup, kterým je vydáváno povolení k provozování záchranné stanice – záchrannou stanici lze nyní podle § 5 odst. 9 ZOPK „provozovat pouze na základě rozhodnutí MŽP o povolení k provozování záchranné stanice, v rámci něhož se stanoví místo, kde se záchranná stanice nachází, vymezení její územní působnosti a rozsah péče, kterou může záchranná stanice poskytovat s ohledem na její vybavení a odborné zázemí“. Jiná zařízení označení „záchranná stanice“ používat nemohou. Zároveň specifikován proces povolování ZS - k vydání rozhodnutí si MŽP žádá stanoviska místně příslušného orgánu ochrany zvířat, veterinární správy a myslivosti (tím je mj. řešena vazba na ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, které se týká chovu zvěře v zajetí).

Vyhláška č. 316/2009 Sb., o držení živočichů dočasně nebo trvale neschopných přežít ve volné přírodě a o péči o tyto živočichy v záchranných stanicích (vyhláška o handicapovaných živočiších) vydána na základě zmocnění zakotveného v ZOPK stanovuje podmínky péče o živočichy zejména s ohledem na možnost zapojení těchto živočichů zpět do volné přírody záchranné stanice musí při péči zajistit, aby nedocházelo k nadměrnému kontaktu živočichů s člověkem, s přirozenými predátory nebo s jedinci domestikovaných druhů, který by mohl ohrozit schopnost handicapovaných živočichů reagovat na přirozené nepřátele, dále musí zajistit jejich krmení potravou odpovídající biologickým nárokům daného druhu, upravit prostředí pro jejich držení tak, aby co nejvíce odpovídalo jejich přirozenému biotopu a nárokům druhu, zejména s ohledem na pohybové aktivity a potřeby úkrytu a další podmínky

ZS A DALŠÍ ZÁKONNÉ POŽADAVKY pro držení jedinců zvláště chráněných druhů živočichů je potřeba získat výjimku dle § 56 ZOPK pro držení jedinců obecně chráněných volně žijících druhů ptáků je potřeba získat odchylný postup dle § 5b ZOPK fungování záchranných stanic výrazně upravují i další předpisy, zejména zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších přepisů, a zákon č. 166/1999 Sb., veterinární zákon, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 114/2012 Sb., o ochraně handicapovaných zvířat při chovu, která stanovuje další velkou část podmínek pro zajištění péče o handicapované živočichy.

Děkuji za pozornost Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, Praha 10