Výživové nároky u dospívajících Jitka Tomešová, DiS. nutriční terapeutka Poradenské centrum Výživa dětí, Praha 21. listopadu 2007

Jak dospívání ovlivňuje výživa Stravovací návyky přejímá malé dítě od nejbližšího okolí – od rodiny, kolektivu dětí v mateřské škole Kontrolu nad složením stravy a pravidelností jídelníčku mají (nebo by mít měli) rodiče V pubertě dochází k osamostatňování se ve všech oblastech denního života, výživu nevyjímaje Adolescent důrazněji projevuje své požadavky Snaží se být in a kopíruje společensky vlivnější kamarády a spolužáky Nesprávná výživa v dospívání s sebou nese rizika plynoucí z nedostatku, resp. nadbytku energie, živin nebo dalších důležitých látek Např. obezita u chlapců vede k oddálení puberty, obezita u dívek naopak k jejímu časnějšímu nástupu Nedostatek energie a podvýživa mohou dospívání zbrzdit

Energetická hodnota Organizmus dospívajícího potřebuje pro svůj růst dostatek kvalitní stravy a energie Sportující adolescent může mít vyšší energetickou potřebu, než jeho nesportující rodiče se sedavým zaměstnáním Pokud není příjem energie vyvážen dostatkem pohybu, může dojít k nežádoucímu zvýšení tělesné hmotnosti Zvláště u dívek je častý nedostatek energie Nechtějí přijmout změny svého těla v době dospívání Snaží se zhubnout (byly zvyklé na „chlapeckou postavu“) Držení diet však v současné době již není výjimečné ani u chlapců

Bílkoviny Organizmus je využívá především jako stavební látky Pro růst a obnovu tkání, tvorbu enzymů, látky účastnící se imunity aj. Plnohodnotné bílkoviny Obsahují všechny esenciální aminokyseliny ve vzájemném vhodném poměru Vyskytují se v potravinách živočišného původu Neplnohodnotné bílkoviny Neobsahují všechny esenciální aminokyseliny nebo tyto nejsou ve vzájemném vhodném poměru Neznamená to však, že by byly nekvalitní nebo dokonce škodlivé! V potravinách rostlinného původu – mimo bílkovinu sóji Doporučený poměr mezi živočišnými a rostlinnými bílkovinami je alespoň 40 : 60

Sacharidy Zejména jako zdroj energie Dělí se na Vláknina Rozpustná Monosacharidy (řepný cukr, ovocný cukr) Disacharidy (běžný cukr) Oligosacharidy Polysacharidy (vláknina, škrob) Vláknina Rozpustná Nerozpustná Množství vlákniny pro děti: věk v letech + 5 g – pro dospívající tedy cca 17-22 g

Tuky Poskytují největší množství energie, nezbytné pro využívání vitaminů rozpustných v tucích, pro tvorbu některých hormonů, jako mechanická ochrana orgánů aj. Živočišné tuky Většinou převažují nasycené mastné kyseliny, obsahují cholesterol Maso, mléko, mléčné výrobky, vejce; ryby Rostlinné tuky Většinou převažují nenasycené mastné kyseliny (některé jsou esenciální, omega-3, omega-6, cholesterol neobsahují) Doporučený příjem živočišných tuků vůči rostlinným 2:3 Rostlinné oleje, ořechy, semena a výrobky z nich Omega-3 nenasycené mastné kyseliny jsou nezbytné pro zdraví srdce a cév, pro imunitní systém, pro rozvoj retiny, pro mozek aj.

Vitaminy Vitamin A V rybím tuku, v játrech, vaječném žloutku Nedostatek – zdrsněná pokožka, možné zpomalení růstu, šeroslepost Vitamin D V rybím tuku, rostlinných tucích, vejcích Nedostatek – zvyšuje riziko osteoporózy v pozdějším věku, nervozita, svalová slabost Vitamin E Rostlinné oleje, semena, ořechy Nedostatek – špatné hojení ran, suchá pokožka, snadná vyčerpanost po sportovním výkonu, únava aj. Vitamin C V ovoci a zelenině Nedostatek – oslabení imunity, v horších případech anémie, kurděje

Minerální látky Vápník Mléko, mléčné výrobky, mák Nedostatek – Špatná mineralizace kostí, nedostatečný růst Železo Vaječný žloutek, maso Nedostatek – únava, jednou z příčin anémie Jód Mořská a jodidovaná sůl, mořské ryby a plody Nedostatek – poruchy štítné žlázy, v těhotenství ohrožení CNS dítěte Sodík Sůl, solené pochutiny, uzeniny, pečivo aj. Nadbytek – zadržování vody v těle, zvyšování krevního tlaku, vyšší nárok na práci ledvin

Porovnání nároku dospívajícího s mladším dítětem Dítě 6 let Dospívající 15 let Energie (kJ) 7100 11 500 Bílkoviny (g) 50 90 ??? Sacharidy (g) 210 330 Tuky (g) 60 85 Nápoje (l) 1,8 2,5 Vláknina (g) 11 g 20 g

Na co si dát pozor Konzumovat dostatečné ale ne nadměrné množství energie Neuchylovat se k žádnému extrémnímu směru výživy Zařadit plnohodnotné (živočišné) bílkoviny z kvalitních zdrojů (maso, vejce, mléčné výrobky) Nevynechávat ani zdroje rostlinných bílkovin (luštěniny, obiloviny) Konzumovat dostatek kvalitních, především rostlinných, tuků Ze sacharidových potravin upřednostnit ovoce, zeleninu, celozrnné cereálie a pečivo Zařadit dostatek vápníku v podobě polotučných mléčných výrobků Omezit smažené pokrmy a fast-food Nepřehánět to se sladkostmi Neopomíjet pitný režim (2,5 litru denně, v teplém prostředí nebo při sportu více)

Doporučení Rodiče již stěží prosadí v jídelníčku zásadní změny. Měli by se ale alespoň aktivně zajímat o to, co děti přes den snědly a při společných jídlech nenápadně do jídelníčku vpašovat to, co přes den či v týdnu chybělo.

Závěr Pestrá a vyvážená strava je nezbytnou podmínkou pro správný růst a vývoj dítěte v každém věku. Dospívání je těžké období, kdy je negováno vše, co chtějí dospělí (zejména vlastní rodiče) – proto je i důležitá role školy i celé společnosti, aby vytvořili podmínky, ve kterých neplatí kult vyhublých dětí, ale zdravých dospělých.

Děkuji za pozornost!