V MULTIKULTURNÍM PROSTŘEDÍ

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
MARKETING A MANAGEMENT
Advertisements

Co s trhem SBS aneb trh SBS je trh jako každý jiný
Zahraniční obchod.
Lokalizace průmyslových (ekonomických aktivit)
Mezinárodní nevládní organizace, transvládní organizace
Světová ekonomika (SE) Proč se tak radikálně změnil svět od poslední třetiny 19.století? Zásadní změny ve světě -dramatický růst efektivity zemědělství.
Seznam doporučené literatury
Výukový materiál zpracovaný v rámci "EU peníze školám"
Ing. Daniel Konczyna U Prostředí marketingu Ing. Daniel Konczyna U
Tvorba mezinárodních podnikových sítí a strategických aliancí
Význam informací v podnikání
Jak podporovat malé a střední podniky při exportu Ing. Pavel Bartoš, viceprezident HK ČR Ostrava Export, jako významný pilíř ekonomického růstu.
Český export a zrychlená bankovní a finanční integrace EU
Cvičení č. 2 Řízení multinacionálních firem
12. OPERATIVNÍ MANAGEMENT
© 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Konkurenceschopnost ČR v rámci středoevropského regionu SpeedChain 13/11/2013 Ing. Martin Tlapa, MBA náměstek státního tajemníka pro evropské záležitosti.
Socioekonomická geografie
Globalizace Stanislav Polouček Slezská univerzita Obchodně podnikatelská fakulta Karviná.
MUDr. Martin Kuba ministr průmyslu a obchodu AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ POLITIKY STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ.
KREATIVNÍ ODVĚTVÍ A EVROPSKÉ FONDY NOVÁ SCÉNA ND MARTA SMOLÍKOVÁ Proč podporovat kulturní a kreativní průmysly.
Mezinárodní ekonomické právo 1.
Informační strategie. řešíte otázku kde získat konkurenční výhodu hledáte jistotu při realizaci projektů ICT Nejste si jisti ekonomickou efektivností.
Pozice průmyslových spotřebitelů v globální konkurenci, vývoj cen Karel Šimeček, Seminář SVSE 15/05/08.
Podniková ekonomika Personální činnost.
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY DNEŠKA Stanislav Polouček International School of Management Prešov, Slovakia.
MUDr. Martin Kuba ministr průmyslu a obchodu Průmyslová politika ve vazbě na automobilový průmysl Zasedání rady ředitelů AutoSAP.
Základy marketingu šestá přednáška
Strukturální politika. STRUKTURÁLNÍ POLITIKA POLITIKA SCHOPNOSTI PŘIZPŮSOBENÍ SE MĚNÍCÍM PODMÍNKÁM VE STRUKTUŘE EKONOMIKY STRUKTURA – VNITŘNÍ ČLENĚNÍ.
Koncepce marketingového řízení
Mikroekonomie I Ekonomický růst Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)
Marketingové prostředí
Ruská federace x WTO a OECD
Výzkum, vývoj a inovace v ČR Výzkum, vývoj a inovace v ČR Seminář Ochrana průmyslového vlastnictví Praha, 6. června 2007.
2.Marketingové prostředí
Pozice odběratelů elektřiny v ČR Seminář SVSE květen 07 K.Šimeček.
Hledání rovnováhy mezi podnikatelským subjektem a zákazníkem Seminář ČMS Říjen 2012.
Mgr. Martin Turnovský, MBA Sekce rozvoje podnikatelského prostředí a konkurenceschopnosti © Ministerstvo průmyslu a obchodu Strategické záměry a.
Úloha neziskových organizací v národním hospodářství.
13 OTEVŘENÁ EKONOMIKA.
Marketingové prostředí obce
Důvody vstupu na zahraniční trhy
1 Regionální inovační strategie RIS. 2 O Regionálních inovačních strategiích Projekty RIS mají za cíl podporu rozvoje regionálních inovačních strategií,
Prezentace společnosti GOLFER s.r.o Konference Partnerství pro budoucnost – CÍLOVÝ SYSTÉM ŘÍZENÍ MÍSTNÍHO ROZVOJE STRATEGIE A PROJEKTY.
Znalostní ekonomika Praha, 23. května 2006 Mgr. Tomáš Hruda Generální ředitel.
Vnější hospodářská politika1 VI.b NEDOKONALÁ KONKURENCE.
Petr Štoček, SPZ, part 11 Strategie prodeje textilního zboží Ing. Petr Štoček LS 2005/ 2006 FT, TM3.
Název projektu: ICT ve výuce Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZEK_715 Ročník: 2. Vzdělávací obor: M/01 Hotelnictví Téma: Písemná práce, tržní ekonomika,
V MULTIKULTURNÍM PROSTŘEDÍ
Interkulturní marketing Mgr. Evžen Staněk Interkulturní marketing a komunikace DISTRIBUCE V MEZINÁRODNÍM MARKETINGU.
NEDOKONALÁ KONKURENCE
Regionalistika 2 Základní nástroje a možnosti rozvoje území.
TRH (tržní mechanismus)
Hospodářství.
Ekonomika malých a středních podniků Přednáška č. 12: Příčiny neúspěchu podnikání malých a středních podniků.
Podstata podniku a podnikání. Znaky podnikání Zisk Riziko Kapitál Zhodnocování Zákazníci.
Soudobý svět Milena Tichá Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Milena Tichá. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Vnější hospodářská politika1 VI.b NEDOKONALÁ KONKURENCE.
© Berman Group. Klastry Co je to a má cenu se jimi zabývat? Petr Adámek Berman Group.
Společná dopravní politika Mgr. Oldřich Hájek. Společná dopravní politika Důvody pro společnou politiku: Důvody pro společnou politiku: Postupující ekonomická.
Soudobý svět Ekonomický pohled
Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc.
Hospodářský cyklus Pavel Seknička.
Ekonomika malých a středních podniků
EU v ekonomických vztazích
13 OTEVŘENÁ EKONOMIKA.
V MULTIKULTURNÍM PROSTŘEDÍ
Sociální zabezpečení Funkce Činitelé, financování
Hospodářský cyklus TNH 2 (S-3)
Výzvy digitální ekonomiky pro společnost
Transkript prezentace:

V MULTIKULTURNÍM PROSTŘEDÍ VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií Katedra řízení podniku Myslet globálně, jednat lokálně. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ Téma 9: PERSONÁLNÍ PROCESY V MULTIKULTURNÍM PROSTŘEDÍ

G L O B A L I Z A C E je podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD): Procesem zvyšujícím závislost trhů a národních ekonomik, vyvolaným vysokou dynamikou obchodu se 0zbožím, kapitálem, službami a transferem technologií a know-how. Dobytí světového hospodářského prostoru bez hranic, který může být makroekonomicky i mikroekonomicky postupně upravován, resp. standardizován. Trendy osmdesátých a devadesátých let 20. století: mezi lety 1989 a 1996 rostl mezinárodní obchod se zbožím a službami ročně o 6,2%, tj. dvakrát rychleji než rostl světový HDP (3,2%) v letech 1980 až 1994 vzrostl podíl přímých zahraničních investic ze 4,8% na 9,6% celosvětového HDP. Podíl mezinárodních transakcí s cennými papíry: U S A Japonsko Německo rok 1970 méně než 5% rok 1996 152% 197% 83%

FAKTORY HNACÍ SÍLY GLOBALIZACE DEREGULACE = ideologie volných trhů se prosazuje stále razantněji, což vyvolává pochybnosti o jejím smyslu. LIBERALIZACE A OTEVÍRÁNÍ TRHŮ = zvětšování volného tržního prostoru zahraniční podniky obsazují dosud chráněné vnitřní trhy dodávkami svého zboží a služeb; významný je proces transferu výrobních kapacit; snaha po využívání komparativních (konkurenčních) výhod v daném regionu. TECHNICKÝ A TECHNOLOGICKÝ POKROK = informační technologie, internet či e-komerce mění hospodářství Rozdíly v názorech o současném stadiu globalizace žádná země nemůže doufat, že je vůči globalizačním výkyvům imunní; národní ekonomiky mají jen málo obranných mechanismů; krizím a otřesům v různém rozsahu se nelze zcela vyhnout; nutno hledat mechanismy, které umožní včasné rozpoznávání potenciálních ohnisek krizí a otřesů a povedou k utlumení jejich důsledků

VLIVY GLOBALIZACE je charakteristickým rysem soudobé epochy; prolíná do všech sfér života společnosti – politiky, kultury, sportu, cestovního ruchu, kriminalistiky, ale i ekonomiky, včetně finančnictví, ochrany životního prostředí, apod. je reakcí na přesycenost domácích trhů, procesem hledání nových odbytišť; hledání a využívání nových či levnějších materiálních i lidských zdrojů; alokování kapitálu tam, kde přinese nejvyšší zhodnocení; je zavedení dělby práce v celosvětovém měřítku, monitorování a využívání komparativních výhod; dotýká se miliónů aktérů – není záležitostí několika nadnárodních firem; vede k urychlení vývoje, ale objektivně se zvyšuje riziko podnikatelských a dalších aktivit; na významu nabývají informace – problém kde je najít; rizikovost, nutnost využívat know-how druhých Země, které v současnosti táhnou globalizaci kupředu – zejména Brazílie, Rusko, Indie a Čína (země BRIC)

IMPULSY VZNIKU KRIZOVÝCH SITUACÍ Problémy lidské Globalizace přináší nové problémy Problémy ekonomické Problémy etnické, náboženské Boj proti terorismu fundamentalismus Forma obrany západních kulturních a náboženských hodnot Zneužívání náboženského a etnického cítění Realizace teroristických akcí

ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ V MULTIKULTURNÍM SVĚTĚ 1 Rozdíly v obsahu životopisu: USA, GB: jedna stránka + jedna stránka doporučení; SRN: více podrobností + oficiální doporučení Reference: GB: jméno a kontakt osoby pro telefonické reference, SRN: písemné reference od dřívějšího zaměstnavatele, Rodinný stav: USA: ne, SRN: ano Datum narození: většinou se vynechává. Nábor Formulovat pracovní smlouvu tak, aby zaměstnanec nemohl odejít po zaškolení = motivace zůstat ve firmě. Zvládat mezinárodní mobilitu = integrace zaměstnance ve firmě po návratu ze zahraničí. Stabilizace zaměstnance Angažovanost Ve firmách – ankety sledující míru angažovanosti – problém s hodnocením: SRN: „1“ = pozitivní, „6“ negativní, Maďarsku je to naopak, GB: hodnotící stupnice „1“ = „+“ až „10“ = „-“ USA: hodnocení jednotlivce, Japonsko: hodnocení skupiny. Výsledek „polepšit se“: USA, Evropa = běžné hodnocení, asijské země = doporučení k odchodu z firmy Řízení pracovního výkonu

ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ V MULTIKULTURNÍM SVĚTĚ 2 Odměňování benefity Nutnost: stanovit politiku odměňování fungující globálně. Délka dovolené: nejdelší mají ve Finsku, Brazílii a Francii, nejkratší v Indii, Kanadě a Číně. Oficiální svátky: nejvíce: Japonské, Indie, nejméně: GB, Nizozemsko, Austrálie. Největší počet volných dnů: Litva, Brazílie Školení, osobní rozvoj Značný rozdíl ve vzdělávacích systémech různých zemí = nutnost: přizpůsobit obsah, metodiku a metody místním podmínkách. Není vhodné „rozdělovat“ lidi do kulturních krabiček. Nutnost: znát pracovní právo v různých zemích, vysoká míra interkulturní citlivosti. Přizpůsobení strategie náboru, přijímání a stabilizace zaměstnanců podmínkách země, ve které působí = eliminace kulturních konfliktů na pracovišti.

MEZINÁRODNÍ ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ Nadnárodní organizace = podnik, který působí ve dvou nebo více zemích (multinational company – MNC) Modely mezinárodních organizací decentralizovaná federace, koordinovaná federace, organizace globální, centralizované, organizace nadnárodní Mnohonárodní organizace realizace firemních cílů – důslednost a shodu v ŘLZ na celosvětovém základu lokální efektivnost – nutnost přizpůsobit ŘLZ specifickým kulturním podmínkám v místě působení Etnocentrická politika Globální přístup = převažuje kultura dané organizace. ŘLZ je centralizované a standardizované = Decentralizovaný přístup = odpovědnost za ŘLZ je svěřena lokální pobočce.

FAKTORY VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ 4 MEZINÁRODNÍ VLIVY Evropská unie, MMF a Světová banka ISO, atd. DODAVATELÉ Vlastníci, Akcionáři STÁTNÍ INSTITUCE legislativa, inspekce, dozor, podpora exportu, vzdělávací instituce, věda a výzkum FINANČNÍ INSTITUCE finanční / celní úřady, banky, ČSOB pojišťovny, burza, ORGANIZACE ODBĚRATELÉ REGIONY obecní, krajské úřady, státní instituce, zájmové skupiny TRŽNÍ PROSTŘEDÍ konkurence, trh kapitálu,) trh práce

Hlavní změny v makrookolí podniku Deregulace Výrazně mění výnosnost odvětví a strukturu konkurence Strukturální změny Jako důsledek technologického vývoje a očekávání zákazníků Nadbytečná kapacita Jako důsledek zejména restrukturalizace odvětví; Čína, Indie = zvyšování Fúze a akvizice Obrana proti globální konkurenci = největší hybná síla v řadě odvětví Ochrana životního prostředí Významný dopad na řadu odvětví = nové formy balení, recyklace Očekávání zákazníků Náš zákazník, náš pán. Klesá hromadná výroba - výroba na zakázku Roste význam nových pružných technologií, logistika Technologické diskontinuity Nové technologie = vznik nových odvětví Méně protekcionismu, volný obchod Důsledek tržních nedokonalostí, řada zemí chrání některá svá odvětví, alokace investic, budování logistických sítí Globální konkurence Vliv na všechna odvětví, průmyslová revoluce, dezintegrace řady odvětví

SVĚT V ROCE 2050 Studie společnosti Deutsche Post DHL „Delivering Tomorrow: Logistics 2050“. Pět různých scénářů života v roce 2050. Scénář 1: Divoká ekonomika – blížící se kolaps: nekontrolovatelný materialismus a spotřeba; trvale neudržitelný životní styl = nárůst využívání zdrojů = klimatické změny; globální přepravní síť (kamiony, lodě, letadla, vesmírné transportéry) zajišťuje rychlou směnu zboží; klimatické změny narušují funkci dodavatelských řetězců = nová problémy. Scénář 2: Megaefektivita v megaměstech = světová centra moci: snaha eliminovat problémy (zácpy, emise) megaměsta navzájem spolupracují; robotika revolucionalizovala svět výroby a služeb: spotřebitelé produkty nekupují, ale najímají; logistický průmysl zabezpečuje logistiku měst, městské služby, provoz letišť, nemocnic, Scénář 3:Přizpůsobený životní styl: individualizace a osobně přizpůsobená spotřeba – možnost vytvářet, navrhovat a vyrábět vlastní produkty = hlavní rolu hrají 3D tiskárny; globálně se přesunují pouze suroviny a data; regionální produkce je doplněna decentralizovanými systémy a infrastrukturou distribuce energií; klesá potřeba přepravy hotových produktů do vzdálených destinací; logistické společnosti zabezpečují šifrované datové toky pro projekty do 3D tiskáren. In: Moderní řízení č.5/2012, s. 19

SVĚT V ROCE 2050 Scénář 4: Paralizující protekcionismus: svět se v důsledku nerovností, národních a protekcionalistických bariér odvrátil od globalizace; technologický vývoj stagnuje; vysoké ceny a nedostatek energií vede k mezinárodním konfliktům o jednotlivá úložiště; vztahy mezi některými bloky a zeměmi jsou extrémně napjaté; dopady na logistiku = pokles světového obchodu, regionalizace dodavatelských řetězů; logistika = strategický průmysl = logistické společnosti jednají jako prostředníci zprostředkování mezinárodního obchodu. Scénář 5: Globální pružnost – lokální adaptace: typická je vysoká konzumní spotřeba = levná automatizovaná produkce; změny klimatu se zrychlují = častější přírodní katastrofy = narušování dodavatelských řetězců; přesun od maximalizace efektivity k eliminaci zranitelnosti; radikální přesun směrem k záložním systémům výroby = změna globálních dodavatelských řetězců na regionální = globální ekonomika lépe zvládá obtíže způsobené výkyvy počasí; zabezpečení bezpečnosti dodávek = priorita logistického sektoru; vytváří se záložní infrastruktura = garance spolehlivé přepravy v nestabilních dobách; místo komplexních dodávek jsou vytvářeny obrovské sklady v blízkosti výrobních závodů.

REGULACE CHOVÁNÍ V MULTIKULTURNÍCH TÝMECH Podnikatelský úspěch v multinacionální firmě – základní typy regulace chování: v interakčním procesu prosazovat hodnoty a normy vlastní kultury bez ohledu na prostředí, ve kterém se firma nachází podřízené zaměstnance trvale a systematicky vést k pochopení, že lepší a efektivnější je pohled dominantní strany; Koncept dominance Koncept asimilace při kontaktu s druhou stranou jsou předjímány hodnoty a normy druhé kultury, vlastní jsou potlačovány; pragmaticky = vyhnout se neustálé kritice a minimalizovat tlak v celé interakci a vzájemných komunikačních kontaktech; Koncept divergence nutnost počátečního vzájemného vyjasnění způsobů spolupráce; žádná ze zúčastněných stran nesnaží o prosazení svého přístupu; nejistá komunikace = řešení se přiklání k jedné či druhé kultuře; malá motivovanost zaměstnanců = chybí normy a zásady spolupráce; Koncept syntézy kombinace neupřesňování žádné kultury = snaha vytvořit novou kvalitu; respektuje obě kultury, obohacuje oba partnery; snaha o společné zvládnutí situace.

V ideálním světě by byl: Něco navíc Je velmi důležité rozeznat kulturní rozdíly a uvědomit si základní rozdílnosti pohledů – např.: jiný způsob vnímání a řešení problémů, chování a projevu osobnosti. V ideálním světě by byl: Pokud by mělo být ze života peklo, pak by byl: Policista: Angličan Němec Automechanik Francouz Kuchař Domovník Švýcar Ital Milenec Prodavač nebo úředník Číňan Čech Všeobecně se traduje, že: Němci jsou precizní, Francouzi si umějí vše vychutnat, Italové jsou temperamentní, Angličané zase tolerantní, Švýcaři přesní a milují pořádek, Číňané jsou velmi úslužní, většina českých prodavaček má pověst znuděné a neochotné osoby, někteří čeští úředníci – neochota, nezájem, zavřené dveře.

konec