Člověk v rytmu času 6. ročník.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Země v pohybu Planeta Země se pohybuje obrovskou rychlostí, kterou lidé vůbec nevnímají.
Advertisements

Průlet liturgickým rokem
Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/ Předmět : Výchova k občanství.
Rok a jeho měsíce DUM 11/1 Čas.
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO.
VY_32_INOVACE_ 04_ Lidé a čas Kalendář (SADA ČÍSLO 2)
Vypracoval: Michal Klaus
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_322_Pranostiky AUTOR: Mgr. Šárka Kubáčková ROČNÍK, DATUM:
ČAS.
ZŠ, Týn nad Vltavou, Malá Strana
Elektronická učebnice - II
Čas a jeho měření.
Název materiálu: ČAS – výklad učiva.
ŘÍMSKÝ KALENDÁŘ Základní škola Sedmikráska, o.p.s. Projekt Sedmikráska
Základní škola Karviná – Nové Město tř. Družby 1383
Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/ Předmět : Výchova k občanství.
Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST.
Pohyby Země Planeta Země se pohybuje obrovskou rychlostí, kterou lidé vůbec nevnímají.
Cyklus dne, týdne a roku.
Strom po celý rok Jaro Léto Podzim Zima Adam Škoda Kalendář.
LIDÉ A ČAS KALENDÁŘNÍ ROK.
Zpracovala Mgr.Jindra Chejnová,
Měření času Kalendáře, letopočty.
Kalendář - červen Petr Machala.
Cyklus přírody Petr Machala.
Vytvořil: Dominik Maršík: Simona Hořavová: Daniel Slavětínský:
Pet Shop Pranostiky☺.
Měření času Projekt z fyziky.
Roční období Název školy:
Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem
Člověk v rytmu času Výchova k občanství 6. ročník ZŠ
Stromy po celý rok Veronika Prouzová.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_50_Měsíce v roce AUTOR: Mgr. Zdeňka Buchtelová ROČNÍK, DATUM:
Výukový prográmek pro děti 2.třídy ZŠ Roční období
Časová pásma.
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Šablona:III/2 Inovace a zkvalitnění výuky.
Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Mgr. Veronika Kubincová Název materiálu: VY_32_INOVACE_3_09_ Kalendář Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
LÉTO. Č ERVEN je šestý měsíc v roce, má 30 dní. 21. června začíná na severní polokouli léto. Jméno červen je odvozová- no rozmanitě, např. z červenání.
Autor:Mgr. Jitka Hříbková Číslo DUMu:VkO6 - 2 Datum ověření ve výuce: Téma: Cyklus přírody - kalendář Tématický okruh: Člověk v rytmu času Vzdělávací.
Název projektu: Moderní škola Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Škola: Základní škola, Česká Lípa, Školní 2520, p.o. Číslo klíčové aktivity:
Škola: Základní škola a Mateřská škola, Kostelní 560, Svoboda n. Úpou, okres Trutnov Autor: Mgr. Hana Klomínská Datum: květen 2013 Název: VY_12_INOVACE_1.2.1_.
 ČÍSLO PROJEKTU: 1.4 OP VK  NÁZEV: VY_32_INOVACE_03  AUTOR: Mgr., Bc. Daniela Kalistová  OBDOBÍ:  ROČNÍK: 7  VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a.
ROČNÍ OBDOBÍ VY_32_INOVACE_1C_11 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Sada 3 Rodinná a Občanská výchova Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola.
VY_32_INOVACE_ČJ.3.01 Tato prezentace je vytvořena výuku literatury.
Hmotná kultura a každodenní život III
Škola ZŠ Třeboň, Sokolská 296, Třeboň Autor Mgr.Dana Motyčková Číslo
Autor: Mgr. Anna Dyková Název : VY_12_INOVACE_14_ Pranostiky I
DUM I. / 10. měsíce Bc. Zdeněk Klíma.
ROČNÍ OBDOBÍ Základní škola a Mateřská škola Valašské Meziříčí, Poličná 276, okres Vsetín, příspěvková organizace projekt č. CZ.1.07/1.4.00/ Č.
NÁZEV ŠKOLY: Masarykova základní škola a mateřská škola Melč, okres Opava, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/ AUTOR: Mgr. Lenka.
Autor: Mgr. Radana Marelová
Měsíc po měsíci VY_32_INOVACE_11_03
KALENDÁŘ.
Vzdělávací oblast: Člověk a společnost
Čas Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Francová Alena
Název školy:  ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY Autor:
Jméno autora Mgr. Stanislava Junková Datum vytvoření leden 2013 Ročník
Autor: Mgr. Michaela Čapková Datum: Název: VY_52_INOVACE_06_ZEMĚPIS
DUM I. / 15. roční období Bc. Zdeněk Klíma.
VY_32_INOVACE_ PRV.2R.1B.1 ROK a ROČNÍ OBDOBÍ fotografie - vlastní.
ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193,
NÁZEV ŠKOLY: Střední odborné učiliště a Základní škola AUTOR: Bc
PODZIM STÁTNÍ SVÁTKY.
Autor : Mgr. Venuše Nováková Název materiálu:
Otáčení Země kolem své osy
Čas Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Francová Alena
Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Mgr
Autor: Mgr. Vladimíra Dvořáková
Transkript prezentace:

Člověk v rytmu času 6. ročník

Čas měřitelná veličina sekundy minuty hodiny dny týdny měsíce roky staletí tisíciletí

Čas kvalita času: čas k práci, k učení, k odpočinku, k jídlu, ke spánku... subjektivní vnímání času (někdy se vleče, někdy letí)

Čas Věnuj tomu víc času. Máš na to dost času. Jak ten čas letí! Nemám čas. Dnes ten čas vůbec neutíká. Čas jsou peníze. Čas je nemilosrdný. Všechno odnesl čas. Čas kvapí. Čas léčí všechny bolesti. Dočkej času, jako husa klasu.

Zápis do sešitu Čas měřitelná veličina (sekundy, minuty, hodiny… až staletí, tisíciletí) kvalita času: čas k práci, k učení, k odpočinku, k jídlu, ke spánku...

Měření času různé typy hodin sluneční vodní přesýpací svíčkové kyvadlové digitální pověst o pražském orloji http://www.prazsky.cz/orloj/prazsky-staromestsky-orloj.jpg

Zápis do sešitu Měření času hodiny sluneční vodní přesýpací svíčkové kyvadlové digitální

Časové pásmo část Země, kde je stejný čas zhruba 15° šířka časového pásma základní časové pásmo je kolem nultého poledníku (prochází Greenwichem v Londýně v Anglii) http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ad/Standard_time_zones_of_the_world.png/1024px-Standard_time_zones_of_the_world.png

Letní čas v letních měsících roku se nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, ale používá se čas, který je o určitou hodnotu (obvykle o hodinu) posunut dopředu cílem letního času je úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení důvodem je, že většina lidí je aktivnější večer (po západu slunce) než ráno (před východem slunce) jaro (letní čas) podzim (zimní čas) http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b3/Begin_CEST.png

Letní čas poprvé zaveden v roce 1916 (zavedlo ho Rakousko – Uhersko pro všechny své země), zrušen v roce 1919 pak platil znovu během druhé světové války a znovu zrušen každoroční letní čas byl v ČR zaveden v roce 1979 modrá – letní čas zaveden oranžová – letní čas zrušen červená – letní čas nikdy nezaveden http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5a/DST_Countries_%28September_2011%29.png/640px-DST_Countries_%28September_2011%29.png

Zápis do sešitu Časové pásmo Letní čas část Země, kde je stejný čas základní časové pásmo je kolem nultého poledníku (Greenwich v Londýně v Anglii) Letní čas čas, který je o určitou hodnotu (obvykle o hodinu) posunut dopředu v letních měsících v ČR zaveden každoročně v roce 1979

Kalendář slouží k orientaci v průběhu roku a k určení data základní jednotkou je den každý kalendář stanovuje: počátek (konec) dne pravidelné členění roku na menší části (měsíce) počátek roku (Nový rok) počátek letopočtu (éry) http://www.autobusy-raz.cz/images/kalendar.jpg

Kalendář nejprve u nás platil Juliánský kalendář zavedl ho Gaius Julius Caesar v Římě roku 46 př. n. l. pak jsme přešli na Gregoriánský kalendář zaveden roku 1582 papežem Řehořem XII. (platí v nezměněné formě dodnes, lepší systém zatím nikdo nevymyslel) http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/Gregory_XIII.jpg/280px-Gregory_XIII.jpg

Zápis do sešitu Kalendář k orientaci v průběhu roku a k určení data základní jednotka je den stanovuje: počátek (konec) dne členění roku na měsíce počátek roku (Nový rok) počátek letopočtu nejprve u nás platil Juliánský kalendář pak jsme přešli na Gregoriánský kalendář

Gregoriánský kalendář jednotlivé katolické země jej zaváděly postupně v některých zemích byl přijat až ve 20. století (Rusko 1918, Řecko 1924, Egypt 1928) v době přechodu byl Juliánský kalendář již 10 dní pozadu proti skutečnosti vynechal deset dní, takže třeba v Čechách po pondělí 6. ledna následovalo úterý 17. ledna dnes takový problém nenastane díky tomu, že každý čtvrtý rok je přestupný, tedy o den delší Gregoriánský kalendář zavedl přestupné roky nebo stanovil Velikonoce na první neděli po prvním jarním úplňku

Kde se používá Gregoriánský kalendář řídí se jím naprostá většina států světa, přestože třeba muslimové zároveň slaví svátky vycházející z arabského kalendáře muslimové, Židé a Číňané píší letopočty podle Gregoriánského kalendáře, ale slaví svátky podle kalendáře svého

Zápis do sešitu Gregoriánský kalendář zaveden papežem Řehořem XII. Gregoriánský kalendář zavedl přestupné roky nebo stanovil Velikonoce na první neděli po prvním jarním úplňku řídí se jím naprostá většina států světa

Jiné kalendáře islámský kalendář – tzv. arabský rok, je o celých jedenáct dní kratší, (řídí se podle Měsíce a začíná 622 n.l – Muhammadova pouť z Mekky do Medíny) židovský kalendář začíná stvořením (rok 3761 př. n. l.) Číňané se řídí lunárním kalendářem – roky ve znamení zvířat

Století, letopočet století = sto po sobě jdoucích let období letopočtu, kde každé století začíná rokem jedna a končí rokem nula následujícího století, po kterém je pojmenováno, tedy např. 18. století (1701–1800), 19. století (1801–1900), 20. století (1901–2000) atd. letopočet = souvislé číslování let od významné události, historické nebo legendární - epochy epocha je tedy den počátku éry u nás platí křesťanský letopočet - počítá se od 1. 1. 1 n. l., patrně nesprávně vypočteného data narození Ježíše Krista(zkratka AD, Anno Domini čili léta Páně)

Zápis do sešitu Jiné kalendáře, století, letopočet viz dějepis

Rok rok je doba, která uběhne než Země oběhne kolem Slunce (tropický rok) kalendářní rok má 365 dní přestupný rok je rok který má 366 dní protože jeden tropický rok je dlouhý 365,242 19 dne, dochází zhruba k odchylce jednoho dne za čtyři roky, a proto se vkládá jeden den navíc, kterému se říká přestupný den (29. únor) rok má 12 měsíců s počtem 31, 30 a 28 (29) dní pomůcka k určení počtu dnů v měsíci

Zápis do sešitu Rok doba, která uběhne než Země oběhne kolem Slunce kalendářní rok má 365 dní přestupný rok má 366 dní jednou za 4 roky se vkládá jeden den navíc, přestupný den (29. únor) rok má 12 měsíců s počtem 31, 30 a 28 (29) dní

Měsíce - názvy leden: od slova led únor: od slova nořit (při tání ledu se na řekách ponořují ledové kry do vody) březen: od slova bříza (měsíc bříz; raší břízy a začátek březosti zvířat) duben: od slova dub (měsíc, kdy raší duby) květen: od slova kvést (rostliny kvetou), původně máj červen: 1. červenost (červenání ovoce a jahod v tomto měsíci); 2. červi (v tomto období dělají škody zvláště na ovoci

Měsíce - názvy červenec: viz červen srpen: od slova srp září: ze staročeského označení tohoto měsíce zářuj, což znamená za říje říjen: odvozeno od jelení říje  listopad: odvozeno od padání listí prosinec: 1. ze staročeského prosiněti (tzn. problesknout), (slunce probleskuje mezi mraky); 2. ze staročeského siný (tzn. modravý, šedivý); 3. od slova prase (čas zabijaček)

Pranostiky leden: únor: březen: duben: Na Nový rok o slepičí krok. Na Tři krále o krok dále. únor: Na Hromnice jasná noc - bude ještě mrazů moc. Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna. březen: Březen - za kamna vlezem. Josef s Marií (23. 3.) zimu zaryjí. duben: Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo.

Pranostiky květen: červen: červenec: Mokrý máj - v stodole ráj. Na Jakuba a Filipa zelená se každá lípa. Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk. červen: Medardova kápě, čtyřicet dní kape. Na svatého Antonína broušení kos započíná. Na svatého Jana noc nebývá žádná. Petr a Pavel chodí s nůší, kořínky a houby suší. červenec: Když prší na svatého Prokopa, zmokne každá kopa. Svatá Markéta vede žence do žita. Svatá Anna - chladna zrána.

Pranostiky srpen: září: říjen: Na svatého Vavřince brambory do hrnce! Pěkně-li o Bartoloměji, na pěkný podzim máme naději. září: Co srpen nedovařil, září nedosmaží. Na den Jiljí hromy a blesky – čtyři týdny mokré stezky. Po svatém Matouši čepici na uši. říjen: Svatý František zahání lidi do chýšek. Po svaté Tereze mráz po střechách leze.

Pranostiky listopad: prosinec: Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí. Kateřina na ledě, Vánoce na blátě. Na svatého Ondřeje ještě se zem ohřeje. prosinec: Lucie noci upije, ale dne nepřidá. Na svatého Mikuláše je už zima celá naše. O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.

Svátky - jmeniny jmeniny – zvyk oslavovat den zasvěcený svatému nebo blahoslavenému z katolického kalendáře nebo jiný den, k němuž je nějakým způsobem připsáno oslavencovo křestní jméno víte, jaký význam má vaše křestní jméno? http://nd03.jxs.cz/680/853/7aeac19f31_60889585_o2.jpg

Otázky: Jakými způsoby se během historie měřil čas? Znáš nějaké přísloví, týkající se času? Co znamená? Kde se nachází nultý poledník? Jaký je rozdíl mezi zimním a letním časem? Jaký kalendář se u nás aktuálně používá? Znáš ještě nějaké jiné kalendáře? Z čeho vznikl název měsíců duben, červen a prosinec? Co znamená pranostika: Březen, za kamna vlezem? http://www.clker.com/clipart-4257.html

Děkuji za pozornost! http://www.clker.com/cliparts/P/9/5/b/q/Q/smiley-thumbs-up-md.png