JÁTRA – HEPAR,iecur OLGA BÜRGEROVÁ

Charakteristika: exokrinní žlázou játra mají tvar trojrozměrného trojúhelníku váží průměrně kolem 1,5 kg a proteče jimi 1,5 l krve/min, jsou uložena pod pravou částí klenby brániční a svým koncem zasahují přes levou

Játra jsou rozdělena, podobně jako plíce v laloky: lobus dexter – největší jaterní lalok umístěný napravo lobus sinister – menší a plochý levý lalok lobus quadratus – čtverhranný lalok vpředu mezi pravým a levým lalokem, viditelný zejména na facies visceralis lobus caudatus – oválný lalok vzadu mezi pravým a levým lalokem

Fixace jater Lig. teres hepatis (zbytek po pupeční žíle, vychází z lig. falciforme; fixuje játra k přední stěně břišní). Vena cava inferior Srůst s bránicí Poloha útrob (na fixaci jater se podílí i orgány uložené pod játry, játra se o tyto orgány „opírají“). Nitrobřišní tlak

základní morfologickou jednotkou jater je lalůček šestibokého hranolu tvořeného hvězdicovitými trámci jaterních buněk uspořádaných kolem centrální žíly protékající středem lalůčku prostorech mezi trámci probíhají jaterní sinusoidy - zvláštní typ krevních kapilár

Uprostřed trámců se nacházejí žlučové kapiláry - prostory mezi hepatocyty, kam je produkována žluč. Funkční oběh Vrátnicová žíla (lat. vena portae), nesoucí vstřebané živiny ze střev, vstupuje do jater v jaterní bráně Výživný oběh Jaterní tepna vstupuje do jater v jaterní bráně a větví se podobně jako vrátnicová žíla

Funkce jater souvisí s metabolismem a detoxikací metabolismus sacharidů: jaterní buňky vychytávají glukózu z portální krve, skladují ji jako glykogen (až 60g/kg jaterní hmoty) nebo přeměňují na lipidy, při hladovění je z jater glukóza uvolňována po glykogenolýze nebo syntetizována v procesu glukoneogeneze. Ke zpracovávání glukózy jsou jaterní buňky vybaveny specifickými enzymy (glukokinasa, fruktokinasa a galaktokinasa). Játra udržují stálou glykémii

Metabolismus lipidů: v játrech probíhá syntéza, mastných kyselin, syntéza triacylglycerolů, cholesterolu a fosfolipidů, tvorba ketolátek (acetacetát, beta-hydroxymáselná kyselina, aceton), Jaterní buňky tvoří také lipoproteiny, VLDL, které transportují lipidy do tkání, a HDL, pomocí kterého se cholesterol dostává z tkání do jater

Metabolismus aminokyselin: játra pomáhají udržovat stálou hladinu aminokyselin v krevní plasmě

Detoxikace amoniaku: volný amoniak narušuje acidobazickou rovnováhu organismu a je neurotoxický. V těle je tvořen při deaminaci aminokyselin a také činností střevní mikroflóry - močovina

Degradace cholesterolu: v játrech se degraduje přebytečný cholesterol Degradace cholesterolu: v játrech se degraduje přebytečný cholesterol. Při tomto procesu vznikají primární žlučové kyseliny Degradace hemu: hem z rozpadlých červených krvinek je navázán na protein hemopexin a transportován do jater, kde je vzniklý komplex fagocytován Kuppferovými buňkami. V nich dochází k přeměně hemu a biliverdin a dále na bilirubin. Bilirubin se váže na další protein krevní plasmy, albumin, odkud je vychytáván hepatocyty.

Tvorba hormonů: játra produkují angiotenzinogen, který má vliv na hospodaření s vodou, solemi a udržování krevního tlaku. Dále syntetizují somatomedin, jehož prostřednictvím působí růstový hormon, a v malém množství v nich vzniká též erytropoetin, který zajišťuje erytropoézu.

Syntéza plasmatických proteinů: v játrech jsou syntetizovány všechny plazmatické proteiny Zásobní funkce: játra jsou depo lipidů (až 10% jejich hmotnosti), glykogenu, železa (ve formě ferritinu) a vitamínů A, D, K a B12 Orgán krvetvorby: během embryonálního vývoje savců jsou játra orgánem, kde probíhá krvetvorba

Žlučník (lat. vesica fellea) skladování a úpravě žluči žluč (lat. fel, bilis, řec. chole) je žlutá až tmavě zelená hustá tekutina, která se kontinuálně tvoří v játrech, z nichž buď přímo odtéká do dvanáctníku, nebo se dočasně skladuje a zahušťuje ve žlučníku. Po jídle se žlučník vyprazdňuje a žluč odtéká do střeva, kde se účastní trávení tuků. Za den se v lidském těle vytvoří 0,1 až 1 litr žluče

Složení: voda - 97% cholesterol - získaný jak exogenně (potravou), tak endogenní syntézou hlavně v játrech a ve střevě. Mimo jiné slouží pro tvorbu žlučových kyselin, vitaminu D či steroidních hormonů. žlučové kyseliny - v játrech se konjugují s glycinem nebo taurinem za vzniku solí žlučová barviva - především bilirubin, určují barvu žluči elektrolyty - Na+, HCO3- (hydrogenuhličitan) lecitin - který dovoluje smíchat tuky a vodu (emulgace) detoxifikované látky - například léky, jedy apod. hlen

stavba sliznice - vybíhá v četné řasy, které jsou na svém povrchu pokryté jednou vrstvou cylindrického epitelu, který má sekreční a resorpční funkci svalovina - snopce hladké svaloviny jsou uspořádané spirálovitě obal - přirůstá k játrům