Magisterské studijní programy FVL a FVHE Zemědělská produkce 4. Magisterské studijní programy FVL a FVHE

Témata přednášky č. 4 Ochrana polních plodin proti škodlivým činitelům Agrobiologická kontrola v rostlinné výrobě Význam a rozdělení plodin

Ochrana polních plodin proti škodlivým činitelům

Obecné principy v ochraně rostlin ochrana rostlin - významný intenzifikační faktor klasický přístup - chemická ochrana nový přístup = systém integrované ochrany  správná agrotechnika  odolné odrůdy  metody chemické, fyzikální a biologické ochrany

Integrovaná ochrana rostlin - definice soubor vzájemně se doplňujících agrotechnických, biologických, fyzikálních a chemických metod ochrany s minimalizací vedlejších ekologických a toxikologických vlivů, používaný za účelem dlouhodobé regulace škodlivých organismů a jejich udržení pod prahem škodlivosti.

Základy integrované ochrany rostlin správná a včasná diagnostika cílená ochrana využití odborných služeb - diagnostické laboratoře a odborní pracovníci v oboru rostlinolékařské péče

Rostlinolékařská péče (zákon č. 326/2004 Sb.) „Souhrn právních, technických, organizačních a odborných opatření za účelem uchování zdraví rostlin“. Rostlinolékařská správa a další orgány Činnost : ochrana území, zjišťování a evidence škodlivých organizmů, omezování jejich výskytu, registrace přípravků na ochranu a sledování jejich účinnosti, stanovení podmínek pro používání ochranných prostředků

Metody v ochraně rostlin přímé nepřímé fyzikální pěstitelská opatření biologické podpora užitečných organismů chemické

Nepřímé metody integrované ochrany Pěstitelská opatření : respektování nároků rostlin volba stanoviště dodržování osevních postupů, kvalita osiva a sadby kvalitní zpracování půdy, vyrovnané hnojení Organizovaná karanténa : dodržování předpisů Používání odolných odrůd

Přímé metody integrované ochrany Biologická opatření : ne hubení, ale vytvoření rovnovážného stavu v trvalých kulturách, ve sklenících

Přímé metody integrované ochrany Mechanická opatření : odstraňování nemocných rostlin a jejich částí účinné, ale pracné - speciální plodiny, malé plochy

Přímé metody integrované ochrany Chemická opatření : nejčastější způsob negativní vlivy pesticidy - fungicidy, zoocidy, herbicidy, desikanty, repelenty, regulátory růstu a vývoje

Používání pesticidů Přednosti - účinnost, efektivnost Rizika - životní prostředí, regulace použití Působení : kontaktní systémové Zásady aplikace : dávkování, doba aplikace, vhodná zařízení hygienická pravidla, ochranné lhůty

Choroby Škůdci Plevele

Choroby rostlin Definice : „Stav, kdy dojde k odchylce od normálních fyziologických funkcí organizmu.“ Původci - viry, bakterie, houby Příznaky : virózy - barevná mozaika, inhibice růstu bakterie - mokré hniloby mykózy - skvrnitost, zavadání, usychání

Škůdci rostlin Hlavní škůdci rostlin : měkkýši, hlísti, roztoči, mnohonožky, chvostoskoci, hmyz, ptáci a savci Příznaky poškození : požerky (dírkování, okénkování, vykusování) změny způsobené sáním (barva, tvar) vytváření kornoutů, smotků, hnízd červivost plodu

Plevele vše, co roste spolu s kulturní rostlinou proti vůli pěstitele obvykle nekulturní plané rostliny, ale i kulturní druhy (výdrol předplodiny) způsobují až 10% ztrát některé jsou jedovaté (durman, obecný, blín černý, lilek černý) odplevelování je nákladné rozšiřují se odolnější a agresivnější druhy

Klasifikace plevelů Podle škodlivosti : velmi nebezpečné obligátní zanedbatelné Podle biologických vlastností : jednoleté vytrvalé

Systém regulace plevelů Cílem je omezit, zničení není ekonomicky únosné. Systém zahrnuje : 1. diagnostiku zaplevelení 2. preventivní metody 3. přímé metody

Preventivní metody Omezit zdroje zaplevelování lze : střídáním plodin a dodržováním technologické kázně využitím zelených úhorů využitím meziplodin používáním osiva zbaveného semen plevelů používáním nezávadných statkových hnojiv

Přímé metody mechanické - kultivační zásahy chemické - herbicidy biologické - záměrné využívání antagonistických hub, mikroorganiznů, hmyzu, roztočů

Herbicidy Rozdělení a působení : neselektivní - dlouhodobě nebo krátkodobě selektivní (ne skupinu nebo určitý plevel) kontaktní, systémové, kombinované Používání a aplikace (preemergentní, postemergentní, před vegetací, po sklizni)

Agrobiologická kontrola v rostlinné výrobě

Agrobiologická kontrola

 rozhodování o agrotechnických a Systém pravidelné kontrolní činnosti o : stavu porostu růstu a vývoji zaplevelení, napadení škůdci, výskyt chorob  rozhodování o agrotechnických a agrochemických opatřeních Metodiky agrobiologické kontroly pro jednotlivé plodiny.

Součásti agrobiologické kontroly vstupní průběžná výstupní

Význam a rozdělení plodin

Význam kulturních rostlin existuje 300 000 druhů rostlin, 2 300 se pěstuje, 100 druhů se využívá v polních kulturách přes 80% potravin je zajišťováno pěstováním jen asi 11 druhů rostlin kulturní rostliny = cílevědomě pěstované druhy, v systematicky obdělávaných kulturách na polích, plantážích, zahradách a sadech

Rozdělení zemědělských plodin Podle geonomických výrobních typů: plodiny teplých a nížinných polosuchých oblastí plodiny nížinných oblastí plodiny středních podhorských a lepších horských oblastí

Rozdělení zemědělských plodin Podle toho, kterou část hospodářsky využíváme Podle délky ontogeneze : jarní a ozimé dvouleté, víceleté, mnohaleté

Rozdělení kulturních rostlin Podle vlastností sklízených produktů s ohledem na technologii pěstování : obilniny luskoviny olejniny okopaniny pícniny zeleniny ovocné plodiny okrasné plodiny speciální plodiny

Děkuji za pozornost.