Období raného středověku VY_32_INOVACE_06-01 Byzantská říše Období raného středověku

Římská říše a její rozpad Rozpad Římské říše po smrti císaře Theodosia roku 395 mezi syny Arcadia (V) a Honoria (Z): a) Západořímská říše (zánik roku 476 a vznik barbarských států, z nichž nejsilnější byla Franská říše), b) Východořímská říše = Byzantská říše (zánik Západořímské říše se na východě nijak neprojevil, zde ucelený vývoj až do 1453). Pak říši def. obsadili Turci, změna názvu Konstantinopole na Istanbul.

Rozdělení Římské říše po smrti císaře Theodosia roku 395 Autor: Benowar, Název:Roman empire 395.jpg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Roman_empire_395.jpg

Východořímská říše = Byzantská říše Pro panovníky nepředstavovalo sesazení posledního císaře Západořímské říše významnější událost. Vyvodili z ní však, že mají nárok vládnout na celém území bývalého impéria. V 6. století si tak počínal především císař Justinián I. Veliký – dobyl africké pobřeží s Vandaly, ovládl kmeny Ostrogótů na Apeninském pol. – centrem město RAVENNA.

Územní rozsah Byzantské říše za Justiniána I. Autor: Neuceu, Název:Justinien 527-565.svg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Justinien_527-565.svg

Císař Justinián I. - (vláda 527 – 565) Vláda Justiniána I. (+ manželky Theodory) významným předělem v procesu vývoje antické římské společnosti ve středověkou byzantskou. Kruté potlačení povstání nespokojeného obyvatelstva NIKÁ („Zvítězíš !“) roku 532. Za jeho vlády dosáhla Byzantská říše vrcholu své slávy. Po smrti Justiniána se říše už jen bránila nájezdům útočníků.

Císař Justinián I. Ambiciózní a částečně uskutečněný záměr „obnovy říše“ (renovatio imperii), a proto četné reformy. Justiniánův zákoník (Corpus iuris civilis). Roku 529 nechal uzavřít platónskou Akademii v Athénách. Zrušil starodávný římský úřad konzulů. Tendence k sakralizaci instituce císařství (z latinského sacer – „svatý“) a k posilování jeho snahy po samovládě. Caesaropapismus = spojení panovnické moci s postavením nejvyššího představitele církve.

Byzantská kultura Mimořádný kulturní rozkvět, antický odkaz, řecký jazyk. Nesrovnatelně vyšší úroveň než Západ, školy, vzdělanost. Byzantské umění raného středověku úzce souvisí s křesťanstvím. Barevné mozaiky, ikony – obrazy svatých. Do dějin architektury vstoupil chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia) v Konstantinopoli.

Chrám Hagia Sofia v Istanbulu Autor: Cpodwrites, Název:Haghia Sophia.jpg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Haghia_Sophia.jpg

Stavba chrámu v průřezu Autor: Neznámý, Název:Hagia-Sophia-Laengsschnitt.jpg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hagia-Sophia-Laengsschnitt.jpg

Chrám Hagia Sofia Spojení vlastní chrámové stavby s kupolí převzatou z antické architektury. Kupole jako symbol nebeské klenby. Minarety postaveny dodatečně po dobytí Konstantinopole Turky 1453 – proměnili křesťanský chrám v mešitu. 1934 byla v rámci Atatürkových reforem sekularizována (zesvětštěna, bez působení náboženství), od té doby jako muzeum. Téměř tisíc let (do dokončení katedrály v Seville v roce 1520) byla největší katedrálou na světě.

Hagia Sofia v noci Autor: Radomil, Název:Haga Sofia RB1.jpg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Haga_Sofia_RB1.jpg

Mozaika, Kristus a císař, interiér Hagia Sofia Autor:Leigh Harries, Pauk, Název:Byzantine Mosaics in Hagia Sofia, Istanbul.jpg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Byzantine_Mosaics_in_Hagia_Sofia,_Istanbul.jpg

Stopy byzantského stavitelství v italské Ravenně Osmiboká cihlová stavba s mohutnou kopulí (548). V době byzantské vlády vyzdobena mozaikami, které jsou pokládány za nejlepší mozaikový soubor mimo území Byzance . Památky z 5. a 6. století se slavnými mozaikami jsou zapsány v Seznamu světového dědictví UNESCO. Chrám se stal vzorem pro stavbu kaple Karla Velikého v Cáchách.

Chrám San Vitale Ravenna Autor:Madaki, Název:San Vitale Ravenna.jpg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:San_Vitale_Ravenna.jpg

Typický prvek MOZAIKA – interiér chrámu San Vitale v Ravenně Autor:Georges Jansoone, Název:SanVitale08.jpg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:SanVitale08.jpg

Justinián I., interiér San Vitale, Ravenna Autor:The Yorck Project: 10.000 Meisterwerke der Malerei. DVD-ROM, 2002. ISBN 3936122202. Distributed by DIRECTMEDIA Publishing GmbH.,Phil 13, NázevMeister von San Vitale in Ravenna.jpg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Meister_von_San_Vitale_in_Ravenna.jpg

Byzantská církev Caesaropapismus (spojení panovnické moci s postavením nejvyššího představitele církve - patriarcha). Postupně jiný vývoj původně jednotné křesťanské církve mezi Západem a Východem. Jiné pojetí mše, odlišný výklad věroučných otázek, jazyk (Západ latina, Východ řečtina). Došlo k úplnému rozkolu v křesťanské církvi – tzv. církevnímu SCHIZMATU roku 1054.

Velké schizma roku 1054 papež Řím císař (patriarcha) Konstantinopol Římskokatolická církev císař (patriarcha) Konstantinopol Ortodoxní (pravoslavná) církev

Autor DUM: Mgr. Drahomíra Gajdošíková Děkuji za pozornost. Autor DUM: Mgr. Drahomíra Gajdošíková