jméno autora  Mgr. Štěpánka Kočová název projektu Modernizace výuky na ZŠ Česká Lípa, Pátova ulice číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0495 číslo šablony III/2 Inovace výuky pomocí ICT předmět  Dějepis pořadové číslo DUM 30

Anotace Prezentace stručně přibližuje historický vývoj, kulturu a vzdělanost v Mezopotámii. Autor Mgr. Štěpánka Kočová Druh učebního materiálu Prezentace Druh interaktivity kombinovaná Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání Základní vzdělávání – druhý stupeň Typická věková skupina 11 - 12 let

Nejstarší období Mezopotámie

Vznik městských států Už v pravěku zde vznikaly vesnické občiny - společnost lidí žijících v jedné vesnici. Kolem vesnice se budovalo opevnění na obranu. Z těchto opevněných vesnic vznikala během 4.tisíciletí př.n.l. města. Postupně začala města ovládat i okolní krajinu. Časté výboje a války mezi sebou. Takto vznikaly první městské státy. V čele stáli volení úředníci nebo rada starších. Centrem města byl chrám. V čele stál velekněz, který řídil i hospodářskou činnost. Půda i úroda patřila chrámu, ta byla potom rozdělována obyvatelstvu. Toto hospodářství nazýváme jako chrámové.

Sumerové ( 2900 – 2340př.n.l.) Sumerové – to znamená Černohlávci, ovládli jižní Mezopotámii zač. 3.tisíciletí. Podle nich se celému území říká Sumer. Sumer bývá označován za kolébku civilizace, místo, kde začíná historie. Tady se zrodilo písmo, zákony, kolo, hrnčířský kruh, mýdlo, pivo, státní zřízení a byly získány první vědecké poznatky z matematiky, astronomie a lékařství. Vynalezli také zemědělství, když sledovali růst divokého obilí a došlo jim, že potřebuje vodu, pustili se do vlastního farmaření. Spolu se zemědělstvím přichází i vynález různých nástrojů. Sumerské říši se říká kolébka civilizací.

V sumerských městských státech vládla primitivní demokracie (jednoduchá vláda lidu) – shromáždění svobodných mužů volilo úředníky, kteří pak stát spravovali. Městské státy mezi sebou bojovaly – snaha získat další úrodnou půdu, soupeřily o nadvládu. Rostl význam vojenských velitelů, ti se postupně zmocňují vlády – stávají se úředníky, přisvojují si i úřad nejvyššího kněze. Z nich se stávají postupně králové. Mění se způsob vlády – despocie (neomezená vláda jednoho panovníka). Střediskem města se stává královský palác – hospodářství palácové.

Asýrie a Babylonie Na začátku 2.tisíciletí př.n.l. vznikly na území Mezopotámie dva samostatné státy = Asýrie a Babylonie. Asýrie = panovníci vládnou ve městě Aššur. Asýrie se zabývala především obchodem. Vyvážela látky, vlnu, olovo či cín výměnou za zlato, stříbro a měď. Asyřané byli nejvýbornější a nejkrutější válečníci své doby.

Vynalezli meč, nosili měděné helmy, bronzové brnění, štít, zavedli stálou profesionální armádu (jejich armáda měla na 100 tisíc mužů) a nový způsob boje = spolupráce všech zbraní (pěchota, vozy, jízda), používali obléhací techniku dobývací věže, beranidla, vrhací praky), zajatce používali k práci (otroci).

V 7.st.př.n.l. král Aššurbanipal ("Aššur stvořil dědice") získal Babylonii a Egypt. Ve městě Ninive (nové sídelní město) tento panovník založil knihovnu (literární a vědecká díla, ze kterých se zachovalo na 23 000 hliněných tabulek). Po jeho smrti se Babylonie odtrhla a roku 612 Asýrii dobyla.

Babylonie = jméno říše bylo podle města Babylon – sídlo králů Babylonie = jméno říše bylo podle města Babylon – sídlo králů. Největší rozkvět nastal za vlády panovníka Chammurabiho v 18.st.př.n.l., byl schopným válečníkem, diplomatem a státníkem. Proslul vydáním zákoníku. Chammurabiho zákoník je vytesán klínovým písmem na 2,25 m vysoké čedičové skále, dnes je zákoník uložen v pařížském Louvru (muzeum v Paříži).

Tresty jsou peněžité, tělesné, na životě, na majetku a nucené práce Tresty jsou peněžité, tělesné, na životě, na majetku a nucené práce. Tresty byly většinou odvetné : Jestliže plnoprávný občan vyrazil oko plnoprávnému občanu, bude mu vyraženo oko, jestliže zlomil kost plnoprávného občana, bude mu zlomena kost ….. jestliže vyrazil oko otroku někoho nebo zlomil kost otroka někoho, zaplatí polovinu kupní ceny otroka. Jestliže plnoprávný občan udeřil ve tvář plnoprávného občana, jenž je výše postaven než on, bude před shromážděním potrestán šedesáti ranami volskou oháňkou. ….Jestliže něčí otrok udeřil ve tvář plnoprávného občana, uříznou mu ucho.

Kultura a vzdělanost ve starověké Mezopotámii Náboženství = uctívali velké množství různých bohů, kteří ztělesňovali hlavně přírodní síly. Šamaš = bůh slunce a spravedlnosti (ten, kdo trousí světlo) Sín = bůh měsíce Nabú = bůh moudrosti a písařského umění Aššur = národní bůh Asýrie Bůh sídlil v chrámu v podobě své sochy. Sochy bohů se vyráběly ze vzácného dřeva, byly vykládané zlatem, oči měly z drahokamů, byly zdobeny vzácnými a drahými šperky. Boha obsluhovali dvorským způsobem, předkládali mu jídlo, přinášeli oběti, oslavovali jej hudbou a zpěvem.

Jazyk, písmo a literatura První písemná sdělení měla podobu zjednodušených nákresů (jeden obrázek = jedno slovo), postupně se zjednodušovalo = každý znak znamenal jednu slabiku. Tak vzniklo klínové písmo.

Učení písma trvalo 5/8 let, bylo velmi složité, proto bylo později nahrazeno písmem hláskovým. Písaři vytlačovali dřevěnými nebo rákosovými pisátky znaky do destiček z měkké hlíny, ty pak nechávali vyschnout na slunci nebo je vypalovali v pecích. Písemných památek se nám zachovalo mnoho díky knihovně v Ninive. Byla to odborná díla, básně a hrdinské eposy. Nejznámější je epos o Gilgamešovi. Věda = používali šedesátkovou soustavu (my používáme desítkovou, ale dodnes se zachovalo rozděloní kruhu na 360stupňů, hodin na 60minut). Jako první používali Sumerové zlomky, mocniny a odmocniny. Uměli vypočítat plochy trojúhelníku a čtverce. Vytvořili soustavu měr a vah, základem délkové míry se stal loket.

Babylóňané sledovali pohyb nebeských těles a uměli předvídat zatmění Slunce a Měsíce. Na základě pozorování a pečlivých záznamů stanovili délku roku na 12 měsíců, den a noc rozdělili po 12 hodinách. Měsíc měl čtyři týdny po sedmi dnech. Dochovala se řada zpráv o chirurgických zákrocích lékařů a úspěšném léčení některých kožních a vnitřních nemocí. Mezi velké vynálezy Sumerů patří vůz, hrnčířský kruh a oradlo.

Umění a architektura Vytvářeli krásné šperky, sošky a reliéfy (plastický obraz, Budovali přepychová města obehnaná hradbami. Nejkrásnější bylo město Babylon. Obklopovaly ho mohutné, mnoho metrů vysoké hradby. Zdi paláců a bran byly zdobeny barevnými cihlami (glazurované = vypálené cihly s lesklým sklovitým povrchem), které vytvářely různé ornamenty. Ištařina brána - jen málo měst se mohlo pyšnit bránou tak úžasnou a ohromující, jako byla brána bohyně Ištar v Babyloně. Byla jednou z osmi vstupních bran, jako jediná však byla pokryta vrstvou světle modrých cihel a zdobena obrazy draků, lvů a býků.

Zikkuraty – chrámy, které stavěli Sumerové Zikkuraty – chrámy, které stavěli Sumerové. Zikkuraty byly obrovské stupňovité stavby, které sloužily jako podstavce pro umístění chrámu co nejblíže nebesům. Chrám byl obvykle zasvěcen městskému bohu, nemohl být přehlédnut ze žádného místa ve městě a tak sloužil i jako dominanta města.

Zdroje: Dějepis – učebnice pro 6. ročník, SPN Praha 2001 www.wikipedia.cz Jak se žilo ve starověku, P. Augusta a F. Honzák, Albatros 1986 Ilustrované dějiny světa, Starověk, Fragment, 2007