Systém estetických pojmů Barbora Řebíková (rebbarbora@email.cz, 731 588 021)

Pojem „estetika“ 1750 – Alexander Baumgarten – „Aesthetica“ Nový pojem - starý význam Baumgartenův pojem „estetika“ neoznačuje nic nového.

… Starší dnes nerozvíjené pojetí: nauka o kráse Současná odpověď: estetično, estetické jevy, estetická situace

definice „Předmětem estetiky je proto estetická situace, tvořená několika zásadními složkami, které se mohou stávat hlavními předměty estetického zkoumání, aniž by se však vytratilo zapojení zkoumaného dílčího předmětu do celku situace.“ (V.Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 20.)

… Jaké jsou základní pojmy, s nimiž estetika pracuje?

… Každý obor disponuje konkrétním slovníkem, zásobou pojmů, kterými uchopuje a vysvětluje svou oblast zkoumání. Každý obor je soustavou těchto pojmů. Z pojmů lze konstruovat výroky, soudy, definice..

… Estetika je soustavou pojmů

… „Estetika je obdobně jako ostatní vědy též soustavou pojmů. Ty jsou myšlenkovým vyjádřením zkoumané skutečnosti samé, tedy estetických jevů. Pojmy jsou zároveň jednotky, z nichž se budují další útvary: soudy, výroky, formulace problémů, zákonů, teorie a hypotézy. Jejich vztahy a jejich celek jsou pak nástrojem našeho poznání dané oblasti nebo jejich částí.“ (M. Jůzl, D. Prokop, Úvod do estetiky, Panorama, Praha 1989, s. 198)

… Všechny pojmy je důležité znát, některé jsou však klíčové a ty je zapotřebí znát důkladně.

… „Důležité, ba přímo základní místo zaujímají v tomto poznání nejobecnější, klíčové či výchozí pojmy, týkající se každého estetického jevu, které proto označujeme jako estetické kategorie nebo základní estetické kategorie. Jsou vlastně jakousi páteří estetické nauky.“ (M. Jůzl, D. Prokop, Úvod do estetiky, Panorama, Praha 1989, s. 198)

Základní, klíčové pojmy Estetická situace Estetický objekt Vnímatel Umělecké dílo Artefakt

Estetická situace

… Co to je estetická situace a jak se liší např. od životní situace a jiných situací?

estetický objekt - vnímatel … Estetická situace je tvořena obecným vztahem přítomným v každé estetické situaci : relací estetický objekt - vnímatel

… V každé estetické situaci musí být přítomen estetický objekt a někdo, kdo ho vnímá. Samotným procesem vnímání však estetický objekt teprve vzniká. Aby se jednalo o estetickou situaci musí být přítomny oba dva členy.

Estetická situace „V celku estetické situace můžeme rozlišit estetický objekt, tedy to, co je vnímáno (esteticky), a toho, kdo vnímá (vnímatele, což je nejobecnější pojem zahrnující čtenáře, diváka, posluchače), toho, kdo má estetický zážitek.“ (V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 20.)

Mark Tansey

Estetický objekt Vnímatel Estetická situace Estetický objekt Vnímatel

… „Nejobecnějším vztahem, tedy vztahem, existujícím v každé estetické situaci, je relace estetický objekt – vnímatel. Pojem, který zastřešuje oba členy tohoto vztahu – estetický prožitek, pak zákonitě tvoří předmět nejobsáhlejší části současné estetiky.“ (V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 20.)

Estetická situace Estetický objekt Vnímatel Tento vztah tvoří jádro předmětu estetiky. Neznamená to ale, že by se jím vyčerpal.

Autor

Autor Základní schéma obecného jádra estetických zkoumání zahrnuje také faktor geneze, vzniku a původu estetického objektu.

Mark Tansey

Kdo je autor? člověk

… Lidé cestují do cizích krajin a obdivují výšky hor, podivují se nad obrovskými vlnami moří, dlouhými toky řek, nad nekonečnými dálkami oceánů a pohybem hvězd, ale dokáží projít kolem sebe, aniž by se podivili. (..and they pass by themselves without wondering.) St. Augustine

Pico della Mirandola (1463 - 1494) v roce 1486: Takto si představuje, že Bůh promlouvá k prvním lidem: Nestvořil jsem člověka ani z nebeské ani z pozemské látky, neučinil jsem ho smrtelným ani nesmrtelným, ale s možností volby a důstojností, a tak má moc utvořit ze sebe cokoli jen chce. Člověk má moc degradovat sám sebe do nižších forem života, do zvířete, ale také má moc díky svému rozumu vtělit se do vyšších forem, k božství.

Vzestupy člověka Člověk – stvořen k božímu obrazu Země je středem světa, protože boží Syn se nemohl narodit nikde jinde.

pády Koperník: země není středem vesmíru Země se otáčí okolo Slunce Dokonce ani naše sluneční soustava není středem galaxie Naše galaxie je jen jedna z více jak tisíce miliónů dalších galaxií

… země není stará 6 000 let ale 4,54 miliard (4,65) Liská historie je jen mrknutím ve věčnosti pokud by lidé vymřeli, nenastala by ekologická katastrofa (x hmyz, např.) Země dokázala přežít po milióny let bez Homo sapiens (jak tedy můžeme tvrdit, že člověk je posledním účelem stvoření?) Darwin: člověk pochází ze zvířat!

… Freud – člověka ovládá Eros a Thanatos (pudy) Sociobiologie – lidská bytost je jen způsob genu, jak vytvořit další gen (altruismus je jen způsob, jak zajistit přežití genu v další generaci)

… máme stejné geny jako všichni ostatní přibližně stejný počet stejné složení žádné velké rozdíly v primární sekvenci DNA

...a přesto

Kostra gorily a člověka Uvnitř lebky jednoho druhu vznikla Novosvětská a Slovanská epopej, uvnitř lebky druhého druhu nikoli...

vzestupy Člověk je zvíře, ale zároveň je nekonečně víc než zvíře. Přesahuje do humánní dimenze. Je to podobné jako s kostkou: V rovině je to čtverec, který má ale v prostoru dimenzi navíc. Jako člověk nejsem agresivní, ale jsem něco úplně jiného: Nenávidím nebo miluji. Jako člověk nejsem jen nositelem sexuální energie, nýbrž jsem schopen se obětovat. Frankl, V.E., Lapide, P., (2011) Bůh a člověk hledající smysl. Cesta, Brno, p. 54

… Byli filosofové, kteří přemohli své vášně – jaká hmota by toho byla schopna? (Pascal, B., (1973) Myšlenky. Odeon, Praha, str. 80)

Základní schéma jádra estetických zkoumání AUTOR ESTETICKÝ OBJEKT VNÍMATEL

… Existuje však celá třída estetických objektů, které autora nemají - přírodní objekty, nebo je autor neurčitelný - lidové písně. Základní a nejobecnější vztah nutný pro každou estetickou situaci je tedy relace: Estetický objekt - vnímatel

Estetický objekt

Estetický objekt Co všechno zahrnuje pojem „estetický objekt“? „Prvním krokem je otázka: Jaký je vztah mezi rozsahem pojmu (co všechno zahrnuje) ,estetický objekt‘ a extenzí pojmu ,umělecké dílo‘?“

Estetický objekt vs. umělecké dílo

… Ne všechny estetické objekty nebo potenciálně estetické objekty jsou uměleckými díly, např. přírodní krásno. Estetický objekt tedy nemusí být nutně uměleckým dílem. Platí to však i obráceně. Umělecké dílo nemusí být nutně estetickým objektem?

… „Umělecké dílo může fungovat i jinak než jako estetický objekt, například jako vhodná investice, soška třeba jako závaží, obraz jako zakrytí odpadlé omítky atp. V těchto funkcích je však konkrétní umělecké dílo snadno zaměnitelné, dokonce pro příslušnou funkci vhodnějšími, jinými předměty.“ (V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 24.)

… Ve své estetické funkci je však jedinečné a nenahraditelné bez ztráty toho, co ho činí jedinečným. Jedinečnost díla lze nazvat různě: estetickou hodnotou, specifickým ztělesněním krásy, unikátním celkovým smyslem, metafyzickou kvalitou. „Má-li tedy umělecké dílo dostát svému označení, má-li fungovat jako umělecké dílo, musí být estetickým objektem.“ (V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 24.)

… „Proto je každé umělecké dílo (také) estetickým objektem, přesněji, může se stát estetickým objektem. Vztah mezi estetickým objektem a uměleckým dílem je tedy vztahem logické inkluze: třída či množina všech uměleckých děl je cele obsažena v množině všech estetických objektů, část množiny estetických objektů však není uměleckým dílem.“ (V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 24.)

Estetické objekty Umělecká díla

… Umělecké dílo je stvořeno k estetickému vnímání Umělecké dílo je (může být) estetickým objektem

… „Rozdíl mezi uměleckým dílem a objekty jiných primárních určení je pak, pro první přiblížení, zjevně v tom, že určení uměleckého díla je především a záměrně určením k estetické recepci a pro ,výkon‘ této své funkce je příslušný hmotný nosič, jemuž říkáme ,umělecké dílo‘ vybaven řadou kvalit, které svádí potenciálního vnímatele k estetickému vnímání.“ (V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 25.)

… Dílo je vybaveno řadou kvalit. Jakými kvalitami? Jaké vlastnosti díla určují jeho kvalitu, příp. hodnotu?

… „Situace je pochopitelně mnohem složitější: vlivů na samu existenci uměleckého díla v pravém slova smyslu, tj. díla jakožto vnímaného, je celá řada, ať už jde o konvence jejich recepce, které nás předem připravují na recepci uměleckých děl a které probíhají před začátkem divadelního představení, filmové projekce, vstupem do galerii atp., či o předběžné povědomí, že se chystáme setkat s uměleckým dílem předtím, než otevřeme román nebo pustíme CD přehrávač, a další.“ (V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 25.)

Estetický objekt – artefakt – umělecké dílo Zde je dle Vlastimila Zusky účelné zavést jemnější rozlišení a zmínit další klasický pojem estetiky – artefakt.

artefakt „Artefakt označuje obecně cosi umělého, v užším slova smyslu něco vytvořeného člověkem.“ „Snadno nahlédneme, že každé umělecké dílo je zároveň artefaktem, tedy umělým lidským výtvorem, navíc záměrně vytvořeným tak, aby primárně fungoval, nabýval povahy estetického objektu.“ (V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 26.)

artefakt Každé umělecké dílo je artefaktem, tedy umělým lidským výtvorem, záměrně vytvořeným tak, aby fungoval jako estetický objekt. Ne všechny artefakty jsou však umělecká díla. „Z pohledu logiky:některé artefakty jsou uměleckými díly, všechna umělecká díla jsou zároveň artefakty a estetickými objekty, některé estetické objekty jsou artefakty, některé estetické objekty jsou uměleckými díly a některé estetické objekty nejsou ani artefakty, ani uměleckými díly.“

artefakty umělecká díla estetické objekty

artefakt Důležitý pojem i anglo-saské estetiky. George Dickie na pojmu artefaktu staví svou institucionální analýzu umění.

artefakt Když André Breton našel na cestě kámen a umístil ho do galerie, šlo o umělecké dílo? Je kámen artefakt?

… „Lidským činem však je umístění kamene do galerie, instalování přírodního objektu do kontextu, do sféry umění (světa umění), a tímto aktem nabývá zmíněný kámen postavení hmotného nosiče estetického objektu a dokonce i uměleckého díla.“ (V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 27.)

… Analogie George Dickie – „Institucionální analýza umění“ (Dickie, G., „What is Art? An Institutional Analysis, in Art and Aesthetics: An Institutional Analysis, Ithaca, NY, and London: Cornell University Press, 1974, s. 19-52. Česky: „Co je umění? Institucionální analýza“ v Kulka, T., Ciporanov, D., (eds.), Co je umění, Texty angloamerické estetiky 20. století, Pavel Mervart, Červený Kostelec 2010, s. 113-133.) Dickie určuje artefaktuálnost jako první nezjevnou vlastnost a nutnou podmínku pro definování pojmu umění.

artefaktuálnost Dílo musí být vytvořeno uměle, lidskou rukou anebo alespoň zasaženo lidskou intencí. Možné námitky vznesené proti různým typům přírodnin, které také často označujeme za umělecká díla ačkoli nejsou artefakty, autor řeší rozlišením několika významů, v nichž pojem umění užíváme.

… první, primární význam – klasifikační druhý, sekundární význam – odvozený třetí význam – hodnotící

… Na většinu případů jako jsou samorosty, zajímavá vyplavená dřeva apod. se vztahují pouze druhé dva významy, tj. odvozený a hodnotící, tzn., tyto předměty jsou buďto pouze podobné již existujícím a uznaným uměleckým dílům, nebo mají vlastnosti, jež jsou hodnotné pro toho, kdo o nich pronáší hodnotící soudy (jsou „hotovými uměleckými díly“).

… Ani v jednom případě však nejde o umělecké dílo v klasifikačním smyslu, jež implikuje definici pojmu umění a pouze zařazuje určitý předmět do konkrétní skupiny artefaktů. V tomto významu používáme podle Dickieho označení „umělecké dílo“ jen velmi sporadicky, neboť se jedná o prosté konstatování faktu. Naopak v hodnotícím smyslu pronášíme soudy o umění velmi často a to, jak o skutečných uměleckých dílech, tak o ostatních neuměleckých předmětech, jako jsou například přírodní objekty či maminčin krásný koláč.

Ontologický status estetického objektu Heteronomní předmětnost Ke své existenci vyžadují ještě něco jiného než samy sebe. Typickým příkladem znak. (Dopravní značka)

… „Typickým příkladem heteronomního objektu je jakýkoli znak: znak je definován jako něco, co zastupuje (označuje) něco jiného, za určitých okolností a pro někoho. Takže třeba dopravní značka znamená ,Dej přednost v jízdě‘, zastupuje tedy příslušné zákonné ustanovení, odkazuje k Vyhlášce o provozu. A tento svůj apel jakožto znak může uplatnit pouze vzhledem k interpretovi, který je kompetentní, tj. který umí znak ,přečíst‘, dekódovat.“ (V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 28.)

… Kompetentní vnímatel! Bez odkazu ke svému významu a bez schopného, kompetentního vnímatele je značka pouze kus pomalovaného plechu.

… Estetický objekt jako heteronomní objekt vyžaduje pro svou existenci další objekt(y), jinak vůbec nezačne existovat. Minimálně svého vnímatele! Relace: estetický objekt - vnímatel (analogicky také estetický vnímatel vyžaduje existenci estetického objektu)

Děkuji za pozornost