Systematická mineralogie Křemičitany, sírany Vladislava Zubrová
Třídění nerostů 1. Prvky 2. Sulfidy 3. Halogenidy 4. Oxidy 5. Uhličitany 6. Křemičitany 7. Sírany
K (Mg, Fe)3[(AL, Fe) Si3O10(OH,F)2] Křemičitany nejčastěji soli kyseliny H4SiO4 velmi složité vzorce tvoří 95 % zemské kůry horninotvorné minerály K (Mg, Fe)3[(AL, Fe) Si3O10(OH,F)2]
Křemičitany – živec draselný
živec draselný (ortoklas) soustava: jednoklonná tvrdost: 6 štěpnost: velmi dobrá vryp: bílý výskyt: - v ČR: Dolní Bory u Velkého Meziříčí, Písek, Domažlicko - ve světě: Itálie, Rusko, Madagaskar
Křemičitany – živec Na-Ca
živec Na-Ca (plagioklas) soustava: trojklonná tvrdost: 6 štěpnost: velmi dobrá vryp: bílý výskyt: - v ČR: Příbram, Jáchymov, České středohoří, Moravský kras - ve světě: Island Jak od sebe odlišíte plagioklas a ortoklas?
Živce: jsou spolu s křemenem a kalcitem nejrozšířenější minerály v zemské kůře vlivem teploty, vlhkosti a kyslíku zvětrávají a rozpadají se na jemný prach (obohacení půdy o prvky) z draselných živců se vyrábějí glazury
Slídy světlá (muskovit) tmavá (biotit) název podle naleziště (Moskva), „kočičí stříbro“
Slídy soustava: jednoklonná tvrdost: 2-2,5 (muskovit), 2,5-3 (biotit) štěpnost: velmi dokonalá vryp: bílý výskyt: - v ČR: Kostomlaty, Lukov, Paškapole u Bořislavi - ve světě: Anglie, Rusko, Indie, USA (muskovit) Švédsko, Kanada, Brazílie, Grónsko (biotit)
Slídy vznik: z magmatu použití: izolační a žáruvzdorný materiál, omítky
Kaolinit
Kaolinit soustava: jednoklonná tvrdost: 1 štěpnost: velmi dobrá vryp: bílý výskyt: - v ČR: Karlovarsko, Plzeňsko - ve světě: Ural, Brazílie
Kaolinit vznik: zvětráváním živců a slíd použití: výroba porcelánu, plnivo do papíru (křídový papír), barvy, zubní pasty spolu s dalšími minerály tvoří kaolín
Slídy soustava: jednoklonná tvrdost: 2-2,5 (muskovit), 2,5-3 (biotit) štěpnost: velmi dokonalá vryp: bílý výskyt: - v ČR: Dolní Bory u Velkého Meziříčí, Písek, Domažlicko - ve světě: Itálie, Rusko, Madagaskar
Mastek nejměkčí, na omak je mastný
Mastek soustava: jednoklonná tvrdost: 1 štěpnost: velmi dobrá výskyt: - v ČR: Sobotín v Hrubém Jeseníku Turecko, Čína, USA použití: výroba žáruvzdorné keramiky a vyzdívek pecí, jemně mletý se používá v kosmetice (pudry, mýdla, líčidla), výroba uměleckých předmětů (Čína)
Další křemičitany český granát olivín
Sírany soli kyseliny sírové vznikly usazováním z mořské vody př. sádrovec, baryt
Sádrovec (CaSO4.2H2O)
Sádrovec soustava: jednoklonná tvrdost: 1,5-2 štěpnost: velmi dobrá vryp: bílý výskyt: - v ČR: Kobeřice u Opavy - ve světě: Polsko, Rakousko, Itálie, Španělsko použití: průmysl stavebních hmot (sádra, cementy), lékařství (sádrový obvaz)
Sádrovec – „saharská růže“
Sádrovec - alabastr Co je alabastr?
Doplňte do tabulky: Skupina nerostů Název Vzorec Barva Soustava Tvrdost Štěpnost Vryp Výskyt Zvláštní znaky
Zdroje: http://web.natur.cuni.cz/ http://www.mineraly.net/ http://cs.wikipedia.org/ http://vedaumendiku.blog.cz/ http://geology.com/ http://www.sci.muni.cz/ http://www.gify.nou.cz http://www.vyrobakeramiky.cz/ http://www.cas-na-caj.cz/ http://www.rigi.cz/picture/ http://mineralogie.mysteria.cz/ http://www.apexcomp.cz/ http://www.tretikamen.cz/ Černík V. a kol. Přírodopis pro 9. ročník ZŠ – Mineralogie a geologie se základy ekologie. Praha: SPN, 1998. Vališ J. a kol. Přírodopis pro 8. ročník ZŠ. Praha: SPN, 1992. Kvasničková, D. Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ. Praha: Fortuna, 2000.