Hlubinné vyvřelé horniny

Prezentace na téma: "Hlubinné vyvřelé horniny"— Transkript prezentace:

1 Hlubinné vyvřelé horniny
Vladislava Zubrová

2 Hlubinné vyvřelé horniny
vznikly v hloubkách několika km při poklesu teplot magmatu pod oC ochlazování je pozvolné Jaký vzhled budou mít minerály a horniny vytvořené pomalým chladnutím? krystaly minerálů dosahují velikosti několika milimetrů až centimetrů

3 Hlubinné vyvřelé horniny
žula gabro Jaký je základní rozdíl ve složení těchto hornin?

4 ŽULA granit nejrozšířenější hlubinná vyvřelá hornina
původ slova žula pochází z německého Sohle = podklad, podloží. Slovo granit pochází z latinského granum = zrnko. tvoří ji převážně světlé nerosty: křemen, živce (draselný a sodnovápenatý) a slídy (světlá-muskovit, tmavá-biotit)

5 Jaký jiný název používáme pro draselný a sodnovápenatý živec?
ŽULA Jaký jiný název používáme pro draselný a sodnovápenatý živec? ortoklas, plagioklas Uveďte u uvedených nerostů tvrdost a skupinu, do které je řadíme. živec – křemičitany, tvrdost 6 křemen – oxidy, tvrdost 7 slídy – křemičitany, muskovit - tvrdost 2-2,5, biotit – tvrdost 2,5-3

6 ŽULA barva: světle šedá, okrová nebo narůžovělá
výsledné celkové zabarvení závisí na přítomnosti živců

7 Ukažte uvedené oblasti na mapě.
ŽULA výskyt: Šumava, Krkonoše, Jesenicko (obec Žulová), Českomoravská vrchovina, Jizerské hory Ukažte uvedené oblasti na mapě.

8 Liberecká žula

9 Mrákotínská žula odlučnost žuly

10 Slezská žula

11 ŽULA použití: stavební kámen (obkladové desky, dlažební kostky, rozpukaná žula na štěrk), sochařský kámen

12 GABRO původ slova z italského slova s významem hladký nebo holý (tento starý florentinský kamenický název použil poprvé v petrografii von Buch v roce 1810) složení: sodnovápenatý živec a další křemičitany (augit, amfibol) barva: tmavá až černá

13 GABRO

14 GABRO výskyt: Norsko, Rusko, Kanada
použití: obkladové desky, dekorativní kámen (náhrobky)

15 Zdroje: http://cs.wikipedia.org/ http://petrol.sci.muni.cz/
Černík V. a kol. Přírodopis pro 9. ročník ZŠ – Mineralogie a geologie se základy ekologie. Praha: SPN, 1998. Vališ J. a kol. Přírodopis pro 8. ročník ZŠ. Praha: SPN, 1992. Kvasničková, D. Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ. Praha: Fortuna, 2000.