Mapka ukazuje rozložení vyhlídkové trasy v obci Doksany: Nové příklady vandalismu (1) a (2); dřevěný hřídel Francisovy turbiny, stav po několika desetiletích (3); hlavní brána kláštera v Doksanech a zajímavá fasáda (4); důkaz o někdejší přítomnosti Římanů v lokalitě (5); chátrající manufaktura u východní zdi kláštera (6); historické ubytovací zařízení s nemalou řadou zajímavých technických novinek (7); ubytovna i z opačné strany – stav a vzhled fasády po privatizaci v roce 1991 (8). Vstupné zde obec nevybírá. Přejeme Vám krásný výlet a počasí! TOULKY PODŘIPSKÝM KRAJEM – ČÁST PRVNÍ, DOKSANY

Zastavení první: Hlad po dřevu pronásleduje Roudnicko až do současnosti; bezohledný dřevní pych lze spatřit na každém kroku. Úřady jsou bezmocné.

Zastavení druhé: Vandalismus obyvatel je ve snaze o získání dřeva jakýmkoli způsobem až neskutečný - plížíce se noční tmou, snaží se tito vylamovat osamělé stromy i celé stožáry telefonního vedení. Skladujíce je ve svých kolnách i senících poté tajně odřezávají špalíky, které buďto bez užitku spalují, nebo je (naprosto skandálně) prodávají za nestoudný peníz méně odvážným sousedům… Pro účely nekalé činnosti si za krádeží získaný obolus kupují také mlčení obecního drába - dotyčný, leže v odporné pivní kaluži, nemá potom důvody k řádnému policejnímu zásahu.

Zastavení třetí: Velmi vzácná technická památka u starého mlýna v Doksanech. Vyřazená turbína Francisovy konstrukce s prasklou osou z ořechového dřeva zůstávala po desítky let vystavena působení podnebí; v šedesátých letech minulého století počal hřídel zničehonic obrůstat, snad díky vlhkému a teplému větru od koryta Ohře. Nynější situaci vidí čtenář na redakčním snímku - z pahýlu původní osy vyrostl zdravý a plodící ořech, kterýžto místní radnice prohlásila i s turbínou za obecní rezervaci kategorie 1

Zastavení čtvrté: Hlavní brána kláštera - v pozadí morový sloup, resp. mokvající fasáda jedné z budov.

Zastavení páté: Sv. Šebestián na prvnim nádvoří doksanského kláštera. Světec, probodený šípy, vzhlíží k obloze s vizí brzkého shledání s Ježíšem Kristem. Původně voják za vlády Diokleciánovy je obviněn z křesťanství a odsouzen k smrti. Má však štěstí v neštěstí; jako zázrakem přežije, je vyléčen a dále šíří svoji víru. Ve snaze tuto ospravedlnit, vydává se dokonce k samotnému císaři; jenž jej ovšem znovu odsuzuje k smrti. Tentokrát je svatý Šebestián potupně a dokonale umlácen klackem. Socha na nádvoří je jasným důkazem skutečnosti, že Římané v Doksanech po jistou dobu tábořili a k první exekuci došlo právě zde. Někteří historikové považují sochu za skryté znamení, domnívajíce se, že světec je pohřben někde v blízkém okolí.

Zastavení šesté: Chátrající manufaktura na výrobu svěcené vody. Komín na střeše nebyl komínem; šlo o cisternu s trychtýřem, který zachytával „košer“ vodu přímo z nebe. Dalšího nákladného svěcení tedy nebylo třeba.

Zastavení sedmé: Penzion s klimatizovaným výtahem; kdysi ubytovací zařízení jeptišek a později krav. Na komerční ubytovnu adaptováno r. 1900

Zastavení osmé: Výmluvný pohled na penzion; zde od státní silnice č. 8. Povšimněme si zejména velmi avantgardního řešení fasády, která je využívána rovněž k pěstování penicilinu (další vedlejší podnikání obyvatel kláštera). Byť v současné době budova chátrá, je připraven program její revitalizace a návrat k původnímu účelu, tedy k ubytování řádových sester, respektive jalovic. Církev jako majitel objektu plánuje využití dotačního programu EU; do opravených cel hodlá např. zavést tekutou vodu (zejména v zimě) tak, aby životní podmínky krav a jejich sester plně odpovídaly evropským standardům a přijatým normám EU