HYDROSFÉRA

vodní obal Země patří do ní všechna voda (ve všech skupenstvích) na Zemi vznikla při vývoji Země kondenzací uvolňujících se plynů voda se nachází: A) povrchová voda B) podpovrchová voda (půdní, podzemní) C) v atmosféře (déšť, sníh, mlha) D) v živých organismech Voda se nachází v těchto skupenstvích: - pevné – led, kroupy (ledovec) - kapalné – voda v řece - plynné – mlha, pára

OBĚH VODY 1. Velký oběh vody – voda obíhá mezi atmosférou, pevninou a oceánem 2. Malý oběh vody – voda obíhá mezi atmosférou a pevninou, mezi pevninou a oceánem nebo mezi oceánem a atmosférou

POVRCHOVÁ VODA Voda se nachází na pevnině v : - řekách, potocích (voda stéká po pevnině) - jezerech, rybnících, přehradách (voda je zadržována) - ledovcích (led) Na pevnině se nachází sladká voda (nízký obsah solí), která je důležitá pro život na Zemi. V oceánu se nachází slaná voda (velký obsah solí – hlavně NaCl). Obsah soli ve slané vodě se nazývá salinita a ta vyjadřuje, kolik gramů soli je v 1 litru mořské vody. Nejslanější moře jsou v subtropech a v oblasti pólů.

ŘEKA Řeka začíná pramenem – vývěr vody na povrch (studánka), který se nachází většinou v pohoří. Dále proudí voda korytem, které je tvořeno 2 břehy a dnem. Řeka končí (ústí) do moře deltou (podle tvaru řeckého písmena delta). Tok řeky má 3 hlavní části: A) horní tok – horská bystřina, velká unášecí síla B) střední tok – klesá unášecí schopnost, vytváří se meandry (zákruty) C) dolní tok – malá rychlost, konec řeky Levý a pravý břeh řeky určíme tak, že se postavíme čelem po směru proudu a levý břeh je vlevo a pravý břeh napravo.

JEZERA A BAŽINY Jezero je přírodní prohloubenina zatopená vodou. Podle způsobu vzniku rozdělujeme jezera na: - tektonické – z důvodu pohybu lit. desek vzniká příkop a v něm jezero (Bajkal) - pozůstatkové – uzavřením moře (Kaspické moře) - krasové – v krasu (jezírka v krasových jeskyních) - sopečné – v kráteru sopky - ledovcové – karové nebo hrazené morénou (materiál nesený ledovcem) - hrazené – sesuvem horniny do řeky Nejhlubším jezerem na světě je Bajkal (1 637 m) a největší jezero rozlohou je Kaspické moře. Nejohroženějšími jezery jsou Čadské, Aralské jezero – vysychají. Bažina je půda přesycená vodou. Často se zde nachází rašeliník. Aralské jezero Bažina

RYBNÍKY A PŘEHRADY Jsou to umělé nádrže, které člověk vytváří k regulaci toku řek Vznikají přehrazením toku (hráz) a zalitím území vodou Rybníky mají nižší hráze – většinou sypané a vznikaly již ve středověku (Třeboňsko) Jejich využití je hlavně regulace průtoku řeky, chov ryb, rekreace Největší český rybník je Rožmberk Přehrada má vysokou hráz, většinou betonovou Nízké hráze jsou do výšky 100 m (v ČR) a vysoké hráze nad 100 m Využití hlavně regulace průtoku, ochrana měst, rekreace, zásobárna pitné vody nebo zdroj elektrické energie 2 druhy přehrad: 1. Gravitační – klasická přehrada (Orlík) 2. Přečerpávací – z výše položené nádrže se pouští voda na turbínu (Dlouhé stráně) Rybník Svět

LEDOVCE Sníh neroztává nad určitou úrovní – sněžná čára (vydrží zde po celý rok) Firn je sníh, který roztaje a zase zmrzne Ledovec vzniká vrstvením jednotlivých vrstev sněhu a firnu na sebe – tíhou vrstev vzniká led Ledovce dělíme na: a) horské – podstatně menší a jsou na horách b) pevninské – zabírají velkou plochu, Grónsko, Antarktida Ledovec se pohybuje a přetváří krajinu kolem sebe Moréna je materiál – úlomky hornin, které sebou nese Telení ledovce – rozpadání pevninského ledovce na okrajích Kra – odtržená velká část ledovce, větší část je ukryta pod hladinou Ledovec je největší zásobárna sladké vody Telící se ledovec Horský ledovec

PODZEMNÍ VODA Voda pod povrchem A) půdní voda – voda v prostoru mezi půdními částicemi B) podzemní voda – ve větších hloubkách Artézská voda (studna) – voda napjatá, která je pod vysokým tlakem v hloubce mezi 2 nepropustnými vrstvami (Austrálie)