HYDROSFÉRA

- vodní obal Země, který je tvořen vodou povrchovou, podpovrchovou, vodou obsaženou v atmosféře a vodou v živých organismech - studiem hydrosféry se zabývají hydrologické vědní obory Voda povrchová - soustředěna v oceánech a mořích, řekách, přírodních vodních útvarech, umělých nádržích, ledu a sněhu Voda podpovrchová - obsažena v půdních pórech, průlinách, puklinách a dutinách hornin a ve formě podzemního ledu

Voda v atmosféře - výskyt ve skupenství plynném ( vodní pára), kapalném ( déšť) a pevném ( kroupy, sníh) Voda v živých organismech - tvoří součást rostlinných a živoč. organismů

ROZLOŽENÍ VODY NA ZEMI POVRCHOVÁ VODA SLADKÁ VODA PODPOVRCHOVÁ VODA SLANÁ VODA VODA V LEDOVCÍCH

OBĚH VODY - způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí - vlivem tepla se voda vypařuje z hladiny oceánů, zemského povrchu, jezer , řek - vzdušné proudy unáší vodní páry - při poklesu teploty dochází ke kondenzaci vodních par, které ve formě srážek padají vlivem přitažlivosti na zemský povrch - převážné množství vypařené vody nad oceány se vrací zpět na hladinu ve formě srážek - menší část srážek dopadá na pevninu, kde se z nich stává voda povrchová a podpovrchová a vrací se zpět do oceánu ( 8%)

Dva druhy oběhu na Zemi 1. Velký oběh vody - výměna vody mezi oceány a pevninou 2. Malý oběh vody - probíhá buď nad oceány nebo nad pevninou Bezodtoké oblasti - příčina vzniku – klimatické podmínky - subtropický pás - výpar a vsak vody převyšuje množství srážek - mnohé vodní toky neodtékají do moře - střední Asie ( Tarim, Hilmand), J Afrika ( Okavango)

OCEÁNY A MOŘE - všechny oceány a moře tvoří souvislou vodní plochu zvanou SVĚTOVÝ OCEÁN - zabírá 71% celkové plochy Země S polokoule - světový oceán 61% x pevnina 39% J polokoule - světový oceán 81% x pevnina 19% Oceány: - Tichý, Atlantský, Indický a Severní ledový

Světový oceán se dělí na oceány, moře, zálivy, průlivy – části světového oceánu, které se rozprostírají mezi kontinenty - uzavřený systém proudění vody 2. Moře - části oceánů vnikající do pevniny nebo oddělené od oceánu řetězem ostrovů a) Okrajová – oddělena od oceánů ostrovy a poloostrovy ( Beringovo moře, Severní moře) b) Vnitřní – téměr úplně obklopena pevninou a s oceánem spojena jen průlivy ( Středozemní, Rudé, Černé)

3. Zálivy - menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny ( Botnický, Biskajský) - některé zálivy mají vlastnosti okrajových moří, ale respektuje se historický název ( Guinejský, Bengálský, Mexický) 4. Průlivy - zúžené části moří, oceánů mezi pevninou, nebo mezi souší a ostrovy - úzké – Bospor, Dardanely - široké – Davisův, Mosambický

VLASTNOSTI MOŘSKÉ VODY - je to roztok, ve kterém jsou rozpuštěny minerální a organické látky a plyny - probíhají v ní neustále fyzikální, chemické a biolgické procesy 1. SALINITA - celkové množství rozpuštěných minerálních látek v 1kg mořské vody - udává se v promilech ( g/ 1kg mořské vody) -průměrná salinita mořské vody je 35 promile - podílí se na ní hlavně chloridy a sírany - rozdíly salinity díky výparům, srážkám, přítokem řek, zamrzání , rozmrzáním a pohyby mořské vody Brakická voda – smíšená – vrstva sladké na slané vodě

2. Hustota mořské vody - vyšší než u vody sladké - závisí na teplotě, salinitě a tlaku - v závislosti na vyšší salinitě a tlaku se hustota zvyšuje - s rostoucí teplotou klesá - nejmenší hustota v tropických oblastech ( velká salinita, ale vysoké teploty) - zvyšování hustoty vody se zeměpisnou šířkou ( největší hustota v polárních oblastech)

3. Barva mořské vody - závislá na množství minerálních a organických látek Žlutá – anorganické látky ( Žluté moře, sprašné částice) Zelená – plankton ( Severní a Baltské moře) Modrá – moře chudá na plankton ( 40 s.š.- 40 j.š.) Rudé moře má barvu modrou, ale v době rozmnožování řas zčervená

4. Teplota mořské vody - závislá na pohlcování slunečního záření, dodávání tepla ze dna oceánů – ze zemské kůry - oceán pohlcuje až 85% dopadajícího slunečního záření - horizontální a vertikální transport tepla - horizontální – mořské proudy - vertikální – konvenční proudění – teplejší voda s větší salinitou klesá do hloubky - přítomnost solí způsobuje, že voda zamrzá pod 0 stupni - při salinitě 35 promile zamrzá při -1.9 stupňů

POHYBY MOŘSKÉ VODY - mořská voda je neustále v pohybu - kosmické vlivy ( přitažlivost Měsíce a Slunce) - fyzikálně chemické vlivy ( sluneční záření, oběh vzduchu, srážky, výpary) - pohyby zemské kůry a) Mořské dmutí – příliv , odliv b) Vlnění – působení větru na hladinu c) Mořské proudy – přenos vody na velké vzdálenosti

VODY PEVNIN - tvoří vody povrchové, podpovrchové, voda sněhu a ledu 1. Povrchové vody - vody odtékající nebo zadržené v přirozených či umělých nádržích - pochází ze srážek, tajícího sněhu či ledu, podzemních vod – prameny - v přírodě se nevyskytuje voda v chemicky čistém stavu, vždy obsahuje plyny a rozpuštěné pevné látky - plyny – dusík, kyslík - organ. Látky - aminokyselinami

a) Vodní toky - místo vzniku vodního toku – pramen - potok či bystřinky – řeky - soustava vodních toků – říční síť – hlavní tok - přítoky Povodí – území, ze kterého vodní tok odvádí povrchovou a podpovrchovou vodu Rozvodí – hranice mezi povodími Úmoří – území tvořené povodími vodních toků, které odvádí vodu do téhož moře

Povodí Labe – Severní moře Povodí Odry - Baltské moře Povodí Moravy – Černé moře

b) Jezera - přirozená sníženina zemského povrchu vyplněna vodou - význam- ovlivňují podnebí, lodní doprava, rekreace lidí,nerostné suroviny, pitná voda 1) Vznik činností endogenních sil - jezera vulkanická – zatopené krátery ( Crater lake) - jezera tektonická – oddělena část moře ( Kaspické) 2) Vznik činností exogenních sil - jezera ledovcová – ústupem ledovců - jezera krasová – zaplavením krasových depresí - jezera pobřežní- ze zálivů oddělením od moře 3) Smíšeného původu - tektonická jezera přemodelovaná erozí ledovce ( Oněžské, Ladožské)

Creater lake- vulkanické jezero

Kaspické moře - tektonické jezero - největší slané jezero

Ledovcové jezero

Krasové jezero – Plitvice, Chorvatsko

Přeměněnná jezera – Oněžské, Ladožské jezera

c) Umělé vodní nádrže - rybníky – mělká vodní nádrž - pro chov ryb, rekreaci, pitná a užitková voda Průtočné – vybudovány na vodních tocích Pramenité – v místě vyvěrajících pramenů Nebeské – zásobovány vodou z atmosf. srážek - přehradní nádrže – uměle vytvořený prostor pro zadržení vody pro vodohospodářské účely Nádrže ochranné – k zadržení vody při povodních Vyrovnávací – pod hydroelektrárnami pro zachycování nevyrovnaných odtoků Víceúčelové – k výrobě el. Energie, zásobárna vody, zavlažování, doprava, turistika, rekreace

2. Podpovrchová voda - voda pod zemským povrchem a) Půdní – obsažena v půdě - nevytváří souvislou hladinu b) Podzemní – vyplňuje průliny, pukliny hornin c) Krasová podzemní – ve vápencích a dolomitech Prameny – studené – teplota ovzduší - teplé – výšší než teplota vzduchu - termální – 37-50 stupňů - vřídla – nad 50 stupňů Termální prameny a gejzíry – oblasti s vulkanickou činn.

3. Voda ve sněhu a ledu - převážná část sladké vody na povrchu pevnin je ve skupenství pevném jako sněhová pokrývka a led Sníh – je druh atmosférických srážek - vznik kondenzací vodních par v ovzduší při teplotách kolem 0 stupňů a nižších Led – vznik zamrzáním vody, přeměnou sněhu - Antarktický pevninský ledovec – 86% plochy ledovců