AKTUÁLNÍ NASTAVENÍ SKUPINY ČEZ A SOUČASNÝ STAV ELEKTROENERGETIKY ČR Z POHLEDU SKUPINYČEZ XVI. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ leden 2006 – Jelenovská nad Valašskými Klobouky JAN KANTA ředitel sekce Pravidla trhu

1 SKUPINA ČEZ MÁ TŘI KLÍČOVÉ STRATEGICKÉ INICIATIVY A PROJEKT VIZE 2008 JE JEDNOU Z NICH Kultura zaměřená na výkon Vize, poslání, dlouhodobé aspirace a korporátní cíle Obnova zdrojů Zahraniční expanze Projekt VIZE Integrace a provozní zlepšení v ČR Cíl iniciativy  Zabezpečit ekonomickou dostupnost klíčových paliv  Optimalizovat portfolio zdrojů Cíl iniciativy  Vyhledávat akviziční příležitosti a snažit se je získat za cenu, která zajistí vytvoření hodnoty  Integrovat získané akvizice do Skupiny ČEZ Cíl iniciativy  Integrovat REAS, ČEZ a další dceřiné společnosti  Dosáhnout provozních zlepšení Zdroj:ČEZ, a. s.

2 ČEZ Centrála ČEZ Skupina ČEZ v r. 2003Skupina ČEZ v r REDC 1 REAS 1 VIZE 2008 HLAVNÍ CÍLEM PROJEKTU VIZE 2008 JE INTEGRACE PĚTI REGIONÁLNÍCH ENERGETIK DO SKUPINY ČEZ Hlavní cíle projektu VIZE 2008 REAS – Regionální distribuční společnosti Hlavní činnosti Podpůrné činnosti Vedlejší činnosti  Integrovat pět REAS – implementace nové procesně- orientované organizace  Zvýšit efektivitu zavedením nejlepších praxí a realizací synergií a tím dosáhnout plánovaných úspor  Naplnit požadavky unbundlingu  Vytvořit základnu pro mezinárodní expanzi a přenos know-how Zdroj:ČEZ, a. s. – projekt VIZE 2008

3 Původní stav HARMONOGRAM PROJEKTU JE STANOVEN NA ČTYŘI ROKY Postup projektu VIZE 2008 VIZE 2008  Business model  První společnosti  Koncepce IS/IT  Dílčí zlepšení 2004 Velký třesk  Hlavní část transformace  Klíčové společnosti – Distribuce, Prodej  Unbundling  Implementace IS/IT 2005 Transformace  Plná výkonnost  Konsolidace  Ukončení činnosti REAS 2007 Dokončení projektu  Dokončení transformace  Nejlepší praxe  Optimalizace  Realizace plánovaných přínosů 2006 Zvyšování výkonnosti ČEZ REAS 1 Zdroj:ČEZ, a. s. – projekt VIZE 2008

4 ČEZ, a. s. ČEZnetČEZData SMEZČE ČEZ Zákaznické služby VČESČESTE ČEZ Prodej ČEZ Distribuce ČEZ Měření ČEZ Logistika ČEZ Správa Majetku ČEZ Distribuční služby ČEZ Obnovitelné zdroje Částečný rozsah činností Plný rozsah činností Praha Hradec Králové VČE ČEZ Měření ČEZ Obnovitelné zdroje Ostrava SME ČEZ Distribuční služby ČEZ Logistika –SČE – –ČEZ Správa majetku SČE ČEZ Distribuce ČEZ Správa majetku Plzeň –ZČE –ČEZ Zákaznické služby –ČEZData ZČE ČEZ Zákaznické služby ČEZData Plzeň Děčín STE ČEZ Prodej ČEZnet ČEZ, a. s. ČEZnetČEZDataSMEZČE ČEZ Zákaznické služby VČESČESTE K MÁ SKUPINA ČEZ SEDM NOVÝCH PLNĚ FUNKČNÍCH SPECIALIZOVANÝCH PROCESNÍCH DCEŘINÝCH SPOLEČNOSTÍ Zdroj:ČEZ, a. s. – projekt VIZE 2008

5 SČE STE SME VČE ČEZ Měření  Elektroměrové služby  Odečty  Opravy a cejchování ČEZ Obnovitelné zdroje  Provoz, údržba a obnova stávajících obnovitelných zdrojů  Rozvoj nových kapacit NOVÉ SPECIALIZOVANÉ PROCESNÍ SPOLEČNOSTI SKUPINY JSOU ROVNOMĚRNĚ REGIONÁLNĚ ROZMÍSTĚNY V SÍDLECH PŮVODNÍCH REAS ČEZ Zákaz. služby  Obsluha zákazníků  Fakturace  Marketingové kampaně ČEZData  Provoz, správa IT systémů  Realizace IS/IT projektů  Podpora uživatelů ČEZ Prodej  Prodej el. energie zákazníkům  Dodavatel poslední instance  Marketing ČEZnet  Telekomunikační služby ČEZ Distribuční služby  Poruchová služba  Provoz sítě  Údržba sítě ČEZ Logistika  Nákup distribučních materiálů  Řízení skladových zásob ZČE ČEZ Distribuce  Rozvoj a výstavba soustavy  Poskytování sítě  Dispečerské řízení sítí ČEZ Správa majetku  Správa neenergetického majetku  Správa autoparku  Doplňkové podpůrné služby Zdroj:ČEZ, a. s. – projekt VIZE 2008

6 JAK LZE SHRNOUT STAV ZMĚN V POLOČASE PROJEKTU VIZE 2008?  Jedná se o nejrozsáhlejší transformační projekt v historii ČR 41 - transakcí typu outsourcing 12 - transakcí typu vklad části podniku 2 - transakce typu fúze – počet zaměstnanců v nových společnostech k (v roce 2006 se bude jednat ještě o přesun více než zaměstnanců) přesun zákaznických dat o cca 3,5 mil. konečných zákazníků 68 mld. Kč – hodnota převedeného dlouhodobého majetku (v přeceněné hodnotě)  Hlavní transformační kroky celého projektu byly urychleny a realizovány již v roce 2005  Požadavky na právní unbundling splněny již v roce 2005  Nástup nutného období stabilizace k zajištění plnění standardů kvality danými vyhláškou č. 540/2005 Sb. Zdroj:ČEZ, a. s. – projekt VIZE 2008

7 ČESKÝ TRH S ELEKTŘINOU JE OD PLNĚ LIBERALIZOVÁN Cíl  rozdělení sektoru na výrobu, přenos a distribuci  vstup zahraničních investorů (IPP’s a REAS)  příprava legislativního rámce a regulatorních orgánů (ERÚ, OTE)  deregulace trhu výroby elektřiny (importy/exporty)  deregulace zákazníků s průběhovým měřením  úpravy legislativy  unbundling distribuce a obchodu  deregulace zbývajících zákazníků vytvořit konkurenční prostředí s tlakem na náklady/ceny a kvalitu služeb zajistit dlouhodobou stabilitu, průhlednost a funkčnost trhu První fáze liberalizace Příprava <2002 Dokončení liberalizace Plně liberalizovaný trh >2007 Zdroj:ČEZ, a. s.

8 STAV TRHU S ELEKTŘINOU V ČR … Byla schválena novela energetického zákona implementující směrnice 2003/54/55 a 2004/8 Funguje systém vyhodnocování a zúčtování transakcí (OTE) Regulační úřad plní svoji roli a je respektovaný účastníky trhu Trh s podpůrnými službami je konkurenční a cenotvorný Podařilo se nastavit tržní mechanismus přidělování obchodovatených přeshraničních kapacit Na trhu operují aktivní obchodníci s elektřinou Oprávnění zákazníci využívají svého práva volit si dodavatele (mění své dodavatele, vypisují výběrová řízení na dodavatele, přesjednávají podmínky s existujícími dodavateli) Ceny elektřiny odrážejí vývoj na relevantním trhu … JE NASTAVEN TAK, ŽE S ŘADOU SKUTEČNOSTÍ MŮŽEME BÝT SPOKOJENI Zdroj:ČEZ, a. s.

9 Trh s elektřinou je otevřen „jen na papíře“ Reálná možnost dodavatele je omezena stavem koncentrace na trhu Ceny po mírném snížení v minulých dvou letech znovu závratně rostou Přístup na trh/k sítím je komplikovaný a netransparentní Národní trhy nejsou reálně propojené - nelze dovážet elektřinu ani regulační energii, tj. účastnit se na vyrovnávacím trhu v sousední zemi na úrovni oprávněných zákazníků … JE NASTAVEN TAK, ŽE S STÁLE ZAZNÍVÁ MNOHO KRITIK TYPU: STAV TRHU S ELEKTŘINOU V ČR … Zdroj:ČEZ, a. s.

10 Vlastnické oddělení provozovatelů distribučních soustav (vedlo by k umělé privatizaci a/nebo k zestátnění) Omezení podílu na trhu dominantních subjektů (dominance sama o sobě není zločinem, tím je její zneužívání) Rozšíření/prohloubení regulace (např. stanovením maximálních cen, povinností pro obchodníky vykupovat elektřinou z obnovitelných zdrojů, z kogenerace) … JE NASTAVEN TAK, ŽE PŘICHÁZÍ MNOHO “DOBRÝCH“ NÁPADŮ JAK PROBLÉMY ŘEŠIT STAV TRHU S ELEKTŘINOU V ČR … Zdroj:ČEZ, a. s.

11 JAK NOVELIZACE ENERGETICKÉHO ZÁKONA OVLIVŇUJE INTEGRACI SKUPINY ČEZ? 1 2 PRIMÁRNĚ DVĚMI ZÁSADNÍMI SKUTEČNOSTMI Povinností oddělit provozovatele distribuční soustavy od ostatních licencovaných činností Dokončením liberalizace trhu s elektřinou a celou řadou dalších, již méně zásadních skutečností Zdroj:ČEZ, a. s.

12 ČEZ VIDÍ ALE CELOU ŘADU DALŠÍCH JINÝCH VÝZEV UNBUNDLING INTEGRACE NÁRODNÍCH TRHŮ SPOLEHLIVOST A BEZPEČNOST DODÁVEK Dosažení efektivní funkčnosti a synergií nového uspořádání v rámci skupin (distribuce, obchod, služby) Vznik a vývoj regionálních trhů je jen nezbytný (a někdy možná zbytečný a uměle akcentovaný) mezikrok ke vzniku pan-evropského trhu s elektřinou Jak v tržních podmínkách vytvořit klima pro investování do sítí včetně posílení mezinárodních propojení a do nových výrobních kapacit EMISE A OBCHODOVÁNÍ S NIMI Pochopení systému podniky je předpokladem toho, aby EU ETS dosáhlo kýženého efektu. Zdroj:ČEZ, a. s.

13 PŘINÁŠÍ LIBERALIZACE ENERGETIKY NOVÉ HROZBY DO ZABEZPEČENOSTI DODÁVEK? Zdroj:ČEZ, a. s. Možné hrozbyMožnosti jejich eliminace  Nemá dopady na fyzikální fungování elektrizační soustavy  Zajištění bezpečnosti fungování instituce a infrastruktury zajišťující provoz a fungování trhu (OTE)  V důsledku se může zákazník ocitnout bez dodávky elektřiny  Umožnit vstup na trhu pouze seriózním subjektům s dostatečnou mírou zajištění  „Obezřetnost“ zákazníka při výběru dodavatele  Dodavatel poslední instance  Kolaps složitého mechanizmu, který umožňuje fungování trhu s elektřinou  Neseriózní dodavatelé elektřiny

14 PŘINÁŠÍ PRIVATIZACE ENERGETIKY NOVÉ HROZBY DO ZABEZPEČENOSTI DODÁVEK? Zdroj:ČEZ, a. s. Možné hrozbyMožnosti jejich eliminace  Kvalitní legislativa bez „hluchých“ míst  Promyšlená, dlouhodobě stabilní a motivující regulace regulované části energetického businessu  regulace s cílem ochránit zákazníka vers.  ekonomicky motivující požadavky na kvalitu dodávek a služeb  Stabilní a motivující podmínky pro výstavbu zdrojů srovnatelné s podmínkami na relevantních trzích  Snížení vlivu státu na zabezpečenost dodávek a řešení kritických situací  Odčerpání finančních prostředků ze sektoru s dopadem na zabezpečenost dodávek a jejich kvalitu

15 SYSTÉM ETS JAKO JEDNA Z CEST VEDOUCÍ KE SNÍŽENÍ CO 2 ZAČAL PLNIT SVOJI FUNKCI, … Efekty v chování výrobců elektřiny  Změny v přístupu při nasazování zdrojů s preferencí plynu před uhlím a více „emisně“ efektivnějších zdrojů před méně efektivními, což je důsledkem zohlednění CO 2 nákladů do marginálních nákladů výroby  Zvažování nových investic do více CO 2 efektivních zdrojů Krátkodobý horizont Dlouhodobý horizont Zdroj:ČEZ, a. s.

16 … ALE JSME TEPRVE NA POČÁTKU CESTY Aktuální problémy v obchodování s dopadem na obchod s elektřinou  Zatím ne všichni výrobci zachází s cenou CO 2 jako s cenou příležitosti kvůli nedostatku porozumění schématu obchodování a minimální důvěře v něj  Nejasná nebo žádná pravidla pro přidělování povolenek CO 2 na nové nebo obnovované zdroje  Nejasná budoucnost schématu obchodování po roce 2012 Krátkodobý horizont Dlouhodobý horizont Zdroj:ČEZ, a. s.

17 TYPICKÉ PŘÍKLADY NEZOHLEDNĚNÍ CENY CO 2 JAKO CENY PŘÍLEŽITOSTI Český příklad - Český IPPs (obvykle nižší účinnost <30% u kondenzace) prodává spíše baseload než špičku *Použita cena CO 2 20 EUR/t CO 2 CO 2 * Palivo 41 Variabilní náklad Baseload cena Špička cena Polský příklad - Polská tržní cena baseloadu je zohledňuje výlučně jen cenu paliva CO 2 * Palivo 42 Variabilní náklad Baseload cena ILUSTRATIVNÍ Poznámka: všechny ceny jsou v EUR Zdroj:ČEZ, a. s.

18 DÍKY PRINCIPIÁLNĚ SPRÁVNÉMU NASTAVENÍ OBJEMŮ POVOLENEK V NAP ZEMÍ EU JAKO CELKU SI CENY RYCHLE NAŠLY SVOJI TRŽNÍ HODNOTU, KTERÁ JE DLOUHODOBĚ UDRŽITELNÁ  Deficit povolenek v EU je odhadován zhruba na 50 mil. tun/rok, cena by proto neměla dlouhodobě klesat, spíše poroste  Možnosti pokrytí deficitu  Zvýšení podílu výroby z jaderných, vodních a plynových elektráren  Pokles spotřeby např. v energeticky náročném průmyslu  Přesun povolenek z východu na západ  Nové technologie Elektřina EUR/MWh JanFebMarAprMayJunJul CO 2 EUR/t Cena elektřiny* Cena povolenek CO 2 *baseload pro rok 2006 na EEX Zdroj:ČEZ, a. s., EEX

19 POTŘEBNÉ INVESTICE DO NOVÝCH ZDROJŮ JSOU PŘÍLIŠ RISKANTNÍ BEZ JASNÝCH BUDOUCÍCH PRAVIDEL PŘIDĚLOVÁNÍ A OBCHODOVÁNÍ S CO 2 Přes současné nadkapcity jsou nové investice do zdrojů potřebné… Polsko Slovensko Česká republika Maďarsko … nicméně, nové investice jsou zatím podřízené vysokému riziku Celkové tržní riziko - velká volatilita základních tržních parametrů - ceny uhlí, plynu a elektřiny, regulatorní prostředí · CO 2 příbuzné riziko  Jak bude nastaven rámec přidělování a obchodování CO 2 po roce 2012?  Zůstane stávající systém ETS beze změny?  Co může požadavek na redukci emisí znamenat pro sektor výroby elektřiny a jaké to bude mít implikace na cenu CO 2 ?  Jaké budou principy pro provádění alokací, např.:  Historické hodnoty vers. benchmark hodnoty  Obnova/retrofit vers. „zelená louka“ Několik GW musí být odstaveno kvůli stáří a neshodě s emisní limity již před rokem GW (0.9 nukleární, 0.6 GW termální) musí být odstaven do roku 2008 (SR souhlasila během přístupových jednání s EU) Přes 4 GW výroby z uhlí musí být nahrazeno asi do roku 2015, aby odpovídala environmentálním a technickým požadavkům V deficitu již nyní; odstavení více než 1 GW stávajících kapacit je očekáváno Zdroj:ČEZ, a. s.

20 DOPADY ZMĚN STAVU ZDROJOVÉ ZÁKLADNY VE STŘEDNÍ A JIHOVÝCHODNÍ EVROPĚ NA ČEZ I přes optimalizaci výroby při zohlednění cen povolenek CO 2 a stanovení ceny elektřiny ČEZ loni vyrobil v uhelných zdrojích o cca 0,85 TWh více než rozpočtoval, což zhruba odpovídá rekodnímu roku výroby Vzhledem k uzavírání zdrojů ve střední a jihovýchodní Evropě ČEZ bude již v nejbližších letech (možná již za rok) deficitní Proto ČEZ hledá také příležitosti pro účast v projektech CDM a JI Zdroj:ČEZ, a. s.

21 JASNÁ KOMUNIKACE PRAVIDEL OBCHODOVÁNÍ A NASTAVENÍ PRAVIDEL ALOKACE PRO LÉTA JE NUTNOU PODMÍNKOU PRO FUNKČNOST ETS A DLOUHODOBÉ INVESTICE Co překáží aktivnějšímu obchodování v nových zemích EU?  Nedostatek informací a porozumění obchodování  Někteří hráči (obzvláště malí) ne úplně pochopili principy schématu obchodování a ekonomické stimuly pro snížení emisí  Komplikovaný proces  Proces obchodování je příliš složitý pro hráče, kteří nemají plně rozvinuté dovednosti v obchodování s elektřinou  Schéma obchodování s CO 2 není důvěryhodné  Někteří hráči nevěří v profit z prodeje "horkého vzduchu" místo prodeje elektřiny  Možná penalizace v letech  Někteří hráči se obávají, že oni by dostali nižší kvóty v příštím období, jestliže zredukují výrobu a prodají povolenky již nyní  Účel schématu a pravidel pro obchodování musí být jasně a opakovaně komunikován  Pravidla pro období musí být nastavena a schválena co nejdříve Zdroj:ČEZ, a. s.

22 CO JE NUTNÉ, ABY PRAVIDLA PRO NÁSLEDUJÍCÍ OBDOBÍ SPLŇOVALA?  Pravidla musí být nastavena tak, aby ti, kdo se podřídili systému nebyli penalizováni  Nemůže dojít k revolučním změnám systému alokace, protože na to není čas  Bude potřeba sjednotit „čísla“ za ČR tak, abychom je byli schopni v Bruselu obhájit  Je důležité, aby vznikla dlouhodobá jistota pro investory, jinak to odradí od náhrady stávajících nebo výstavby nových zdrojů  vzorem takové jistoty je německý NAP Zdroj:ČEZ, a. s.

23 JAK VIDÍ ELEKTŘINU A JEJÍ TRH ZÁKAZNÍK A CO MŮŽE OČEKÁVAT Vlivy působící na distribuční poplatky  klesající náklady distribučních společností  inflace (PPI), růst nákladů na mzdy  náklady unbundlingu podle pravidel EU  rostoucí příspěvky na obnovitelné zdroje  rostoucí distribuční aktiva díky rozvoji sítě Domácnosti/ podnikatelé NN Podnikatelé VNPodniky VVN  Celková cena elektřiny pro koncové zákazníky je dvousložková  Regulovaný poplatek za distribuci pokrývá distribuci, přenos, systémové služby, příspěvky na obnovitelné zdroje a další  Podíl silové elektřiny roste s napěťovou hladinou – od NN k VVN  Velkoobchodní cena elektřiny  v nejbližší době poroste, ovšem dynamika růstu může být každý rok rozdílná Silová elektřina Regulované složky ceny NNNízké napětí VNVysoké napětí VVNVelmi vysoké napětí Poznámka: jedná se o ceny bez DPH Zdroj:ERÚ; ČEZ, a. s.

24 VE SROVNÁNÍ S RŮSTEM MEZD ROSTE PRODEJNÍ CENA ELEKTŘINY PRO OBYVATELSTVO POMALEJI Zdroj: 1) Statistický úřad (Vývoj mezd); 2) ERÚ (Roční zpáva o provozu ES ČR 2004); 3) EGÚ Brno (Studie „Ceny a tarify”) Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstatnců *) Průměrná prodejní cena elektřiny pro obyvatelstvo **) 434% 614% Srovnání vývoje průměrné prodejní ceny elektřiny pro obyvatelstvo a průměrné hrubé měsíční mzdy

AKTUÁLNÍ NASTAVENÍ SKUPINY ČEZ A SOUČASNÝ STAV ELEKTROENERGETIKY ČR Z POHLEDU SKUPINYČEZ XVI. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ leden 2006 – Jelenovská nad Valašskými Klobouky JAN KANTA ředitel sekce Pravidla trhu